PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Sir John Eliot Gardiner je respektovanou osobností a i za dirigentským pultem bylo znát, že je dirigentem s velkými nároky.“

„Ouvertüre uchopila posluchače jemným pletivem hudební pavučiny, kterým všechny v sále postupně spoutala.“

„Orchestr předvedl ohňostroj barev a harmonie, jeho fortissima vybuchovala jako ohňostroj při líčení čarodějnických orgií.“

Největší hudební festival Slovenska, Bratislavské hudební slavnosti, letos slaví šedesáté výročí trvání. Zahájení se uskutečnilo 19. září a hned druhý koncert 20. září nabídl vystoupení souboru The Constellation Choir ＆Orchestra s dirigentem sirem Johnem Eliotem Gardinerem. S napětím očekávaný koncert byl zcela vyprodaný a setkal se s vřelým přijetím u publika.

„Letos dramaturgie kursů vybrala jednoho z významných tvůrců romantické umělé písně Hugo Wolfa, o kterém se traduje, že své písně s doprovodem klavíru ‚dovedl k dokonalosti, srovnatelné pouze se Schubertem‘.“

„Pódium první části koncertu patřilo třem dvojicím frekventantů, vokalistů s klavírními partnery.“

„Mezzosoprán Adamové se skví širokým vibratem, v nižších polohách má hřejivost a zpěvačka vládne pozoruhodnou tónovou kulturou hlasu schopného nuancí.“

Spolek Lieder Society zahájil svou činnost za povznesení písně, opomíjeného žánru komorní hudby, v roce 2021. Za tímto účelem, vedle koncertní aktivity, otevřel v roce 2023 speciální týdenní lekce pro mladé pěvce a klavíristy nazvané Mladý salón. Letos, už potřetí, se konaly v prostorách Konzervatoře Jana Deyla na Maltézském náměstí v Praze a závěrečný koncert proběhl 20. září v sále Jana Drtiny. Nejdříve vystoupily tři dvojice frekventantů a poté se konal recitál lektorky kurzů Belly Adamové za doprovodu klavíristy Ahmada Hedara. V centru pozornosti se ocitly písně rakouského komponisty Huga Wolfa.

„Pocit svobody a neustálého objevování při interpretaci staré hudby je doslova opojný.“

„Massenetova pozdější mistrovská díla Evu bohužel trochu zastínila.“

„Myslím, že sociální sítě se staly součástí ekosystému klasické hudby.“

Francouzská lyrická sopranistka Claire Antoine patří k nejvýraznějším mladým hlasům současné operní scény. Studovala na konzervatořích v Toulouse a Lyonu a už během studií získala prestižní ocenění Talent Adami Classique (2021). Od roku 2021 působila v operním studiu Národní opery v Amsterdamu, v roce 2023 byla vybrána do programu Génération Opéra. Letos v srpnu se představila na Salcburském festivalu a v nadcházející sezóně ji čeká mimo jiné Čajkovského Jolanta v Bordeaux či Paní Lidoine v Poulencových Dialozích karmelitek v Opéra national de Nancy. Českému publiku se pěvkyně poprvé představí 28. září, kdy na závěrečném koncertu Svatováclavského hudebního festivalu zazpívá titulní roli v Massenetově oratoriu Eva.

„V prezentácii najvyššej úrovne hudobnej interpretácie sa festival vyrovná ktorémukoľvek v okolitých krajinách.“

„Peter Breiner dokázal vo svojej skladbe rozvinúť všetky odtiene svojho mnohostranného hudobného talentu.“

„V ťažiskovom diele Leonarda Bernsteina si dirigent a sólista dokonalo rozumeli.“

Za zvukov tradičnej festivalovej znelky, slávnostných fanfár Jána Cikkera, otvorili organizátori festivalu 19. septembra v Redute jubilejný 60. ročník Bratislavských hudobných slávností. Slovenská filharmónia pod taktovkou britského dirigenta Wayna Marshalla uviedla pred vypredanou, do posledného miesta zaplnenou koncertnou sieňou diela Petra Breinera, Josepha Haydna a Leonarda Bernsteina (sólo Ladislav Fančovič). Odštartovala tým defilé vyše dvoch desiatok symfonických a komorných koncertov, z ktorých mnohé patria k tomu najlepšiemu, čo sa dá v súčasnosti v európskych sálach počuť.

„Večer byl plný kontrastů jak v repertoáru, tak mezi jednotlivými hlasy.“

„Koncert byl inspirativní přehlídkou mladých pěvců, kteří ve své rozdílnosti vytvořili zajímavou mozaiku začínající generace operních zpěváků.“

„Diváci snahu všech pěvců odměnili zaslouženým potleskem a z koncertu odcházeli zjevně pozitivně naladění, se sympatiemi ke všem vystupujícím.“

Novoměstská radnice se díky Spolku přátel hudebních talentů rozezněla hlasy mladých nadějných pěvců z Česka i zahraničí. Prostor dostali tři zpěváci a dvě zpěvačky a každý z nich vnesl do sálu jinou hudební kvalitu, jinou barvu, jinou uměleckou osobnost. Každopádně šlo však o večer velmi inspirativní, v němž se snoubilo mládí s nadšením i sympatiemi ze strany publika.

„Zsolt Hamar prokázal, že nejen hudba symfonická, ale i opera je jeho srdeční záležitostí.“

„Daniela Špinar dala své režii v prvním obraze nadhled a komiku, druhý obraz je naopak strohý a surrealistický a dává průchod sadismu.“

„Výkony protagonistů byly vzácně vyrovnané.“

Otazníky kolem slučování dvou kulturních institucí, divadla a filharmonie v Olomouci, zdá se, konečně utichly. Filharmonie už zakončila tradiční varhanní festival a operní soubor nastudoval novou klasickou inscenaci, operu Tosca Giacoma Pucciniho, jejíž premiéra se odehrála 19. září. Deklarovaná spolupráce mezi institucemi se naplnila prostřednictvím šéfdirigenta Moravské filharmonie Zsolta Hamara, který se ujal hudebního nastudování opery a také jejího provedení. Hudební i režijní ztvárnění zajistilo divácky přitažlivou inscenaci, která se bude hezky vyjímat na repertoáru.

„Tréma nikdy tak úplně neodejde, patří prostě ke skvělému výkonu.“

„V hudební výchově nám hoboj představili jako ‚ten nástroj s lízátkem‘.“

„V prostoru orchestru je hoboj vlastně takový středobod. Může ze všech stran krásně poslouchat všechny skupiny a zase posílat jejich energii dál.“

S Barborou Trnčíkovou, novou první hobojistkou České Filharmonie, jsem se poprvé setkala ještě na HAMU, kdy jsme v pauzách mezi cvičením zjistily, že se obě chystáme na stejnou soutěž. Byla tehdy teprve v prvním ročníku, čerstvě po maturitě na pražském hudebním gymnáziu a kromě hudby studovala ještě žurnalistiku. Soutěž v italském Chieri tenkrát ve své kategorii vyhrála a jak mi sama prozradila, byl to jeden ze zlomových okamžiků v její hudební cestě; byl potvrzením, že její úsilí má smysl. Úspěchů a zkušeností od té doby nasbírala nespočet a své úsilí teď přetavila v jednu z nejprestižnějších hudebních pozic, jakých u nás mohou instrumentalisté dosáhnout.

„Celý výstup Romany Kružíkové naplňoval pocit nadhledu, rezervy a stability.“

„Oba ansámbly část Dies Irae zpracovaly velmi pestře, překvapivě zapůsobila mnoha dynamickými kontrasty.“

„Závěr díla působil nezavršený, po stránce interpretační by snesl dřívější ztišení.“

V pátek 19. září odstartovala 14. sezóna cyklu Bacha na Mozarta! V kostele sv. Janů v Brně společně uctili členové Czech Ensemble Baroque a Silentium ensemble pod taktovkou Romana Válka památku Antonia Salieriho, jehož dvousté výročí úmrtí mělo připomenout provedení jeho vlastního Requiem. Kromě toho zazněla i další duchovní díla skladatele, v nichž se jako sólistka představila Romana Kružíková.

„Jan Martiník svým krásným basovým fondem maloval vokální paletou mnoha barev, zejména jemnějších a světlejších odstínů.“

„Pohříchu neexistuje jen jeden způsob, jak správně interpretovat písně!“

„Roman Hoza skvěle vystihl lyrickou prostotu Dvořákových písní a opět potvrdil svou pověst interpreta-chameleona…“

Poslední festivalový týden Dvořákovy Prahy završí závěrečný koncert letošní Dvořák Collection. 21. září od osmi hodin večer v Anežském klášteře vystoupili pěvci Kateřina Kněžíková, barytonista Roman Hoza a basista Jan Martiník s klavíristy Davidem Marečkem a Miroslavem Sekerou. Společně přednesli básně z Hálkovy sbírky Večerní písně zhudebněné Bedřichem Smetanou, Zdeňkem Fibichem a Antonínem Dvořákem a písňový cyklus Severní noci Jaroslava Křičky.

„V první větě Vivace nasadila Gabriela Tardonová tempo plné energického jiskření.“

„Klavírní part celou dobu ovládala Ayla Bártová a housle Matteo Hager, dva protagonisté koncertu.“

„Matteo Hager zahrál virtuózní přídavek, druhou větu ze své vlastní sonáty.“

V rámci 10. ročníku Lednicko-valtického hudebního festivalu se 20. září konal poprvé v brněnské Redutě Prolog, tedy předjímka festivalu. Jeho základní letošní myšlenkou je Hudba z Nového světa. Večer patřil skladbám tří evropských skladatelů Igora Stravinského, Bohuslava Martinů a Jana Nováka, kteří v Americkém exilu našli inspiraci pro svou tvorbu. Provedení se ujal Ensemble Opera Diversa a dva nadaní mladí sólisté, klavíristka Ayla Bártová a houslista Matteo Hager. Koncert zasvěceně a poutavě provázel Jiří Vejvoda a taktovky se nad ansámblem ujala Gabriela Tardonová.

„Publikum je svědkem toho, kdy slova o silné hudbě a velkých emocích náhle nestačí.“

„Nic svévolného, nic nesmyslného, co by neodpovídalo libretu, nic pobuřujícího.“

„Uprostřed mezi uvážlivou předvídatelností a svobodným, zrovna teď inspirovaným rozmachem, mezi korektností a náruživostí, je Hrůšova síla.“ 

První inscenací, kterou Jakub Hrůša nastudoval jako nový hudební ředitel Královské opery v Londýně, je Pucciniho Tosca. S režisérem Oliverem Mearsem, jinak ředitelem Opery, připravili strhující hudební divadlo. Poctivé, působivé, v porovnání s výstřelky některých oslavovaných kontroverzních režisérů úplně normální. Soudě podle čtvrtého z desítky podzimních představení, které se konalo 21. září odpoledne, trefili do černého. Vyhověli většinovému vkusu, aniž by se v hudbě podbízeli líbivostí a na scéně staromilstvím.

„Krása a malebnost mariánského poutního areálu nad údolím řeky Ploučnice poutníka přímo udeří do očí.“

„Všechny aspekty koncertu utvořily vzácnou jednotu: mariánský kostel, Michnova mariánská hudba, Collegium Marianum a Hana Blažíková v dlouhém bílém rouchu…“ 

„Hana Blažíková předvedla, že dovede bravurně odlišit různé polohy textů a dovést tím diváka právě k té emoci, kterou hudba nese.“

Festival Lípa Musica nezastavuje ani nepolevuje. Ve vlahém nedělním podvečeru přichystal lahůdkový program v prostředí, které snad už nemohlo být pro danou tématiku vhodnější. V mariánském kostele v Horní Polici předvedla Hana Blažíková spolu s Collegiem Marianum, že mariánskému kultu v raně barokní hudbě rozumí velmi dobře. Z oltáře na ně dohlížela zázračná soška Panny Marie v požehnaném stavu, kterou dle legendy vyplavila řeka Ploučnice v roce 1523. Vzhledem k okolnostem není vyloučeno, že přicházející bouřka, která zavřela oponu za letošním létem, byla také mariánská.

„Sedm arabesek Bohuslava Martinů hýřilo půvabem a barevností, zpěvnost violoncella Adama Klánského provázel melodický klavír Miroslava Sekery.“

„Johann Sebastian Bach a jeho Koncert pro dvoje housle a smyčce d moll byl ozdobou večera a skutečnou ‚Poctou profesoru Ivanu Štrausovi‘.“

„Dvořákův Slovanský tanec č. 7 ‚Skočná‘ provedl Miroslav Sekera s Miroslavou Caithamlovou, představitelkou další skupiny Interpretačních kurzů pro hudebně vzdělané amatéry.“

V úterý 16. září hostil Sál Martinů pražské HAMU slavnostní koncert Pocta profesoru Ivanu Štrausovi s vystoupením vybraných absolventů letošního 52. ročníku Interpretačních kurzů Litomyšl spolu s jejich lektory, pedagogy HAMU. U základů kurzů stál houslový virtuos a pedagog Ivan Štraus, který za dlouhá léta vychoval stovky mladých hudebníků. Pocta této mimořádné osobnosti českého hudebního života byla vlastně tečkou za letošními kurzy v Litomyšli, které se v průběhu let rozrostly od smyčcových nástrojů také o klavír a flétnu.

„Fantastické představení může trvat pětadvacet minut, devadesát minut nebo tři hodiny a všechny tyto délky jsou stejně platné či relevantní.“

„Při našich představeních se snažíme vyhýbat konvenčnímu uspořádání sedadel a pódia.“

„Spousta skladeb, které byly napsány například teprve před dvaceti lety, nyní zaujímá podivné místo, protože nejsou dost staré na to, aby se staly repertoárem, a nejsou dost nové na to, aby přitahovaly svou novotou.“

Nově vzniklá platforma Klangfield uvádí první řadu koncertní série mezinárodního souboru Klang Systematiek. Od září do prosince v Praze nabídne tři koncerty moderní či soudobé vážné hudby s důrazem na elektronickou složku – první koncert se koná 26. září v Centru současného umění. Celou záležitost v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje umělecký ředitel zmíněného ansámblu a hráč na hlubší klarinety Gareth Davis.