PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vždycky jsem měl v hloubi duše touhu věnovat se v nějaké fázi kariéry něčemu koncepčně-manažerskému.“

„V naší populaci máme extrémně mnoho talentů.“

„Těším se na všechno, co se bude týkat uměleckého a pedagogického rozvoje školy.“

Pražská konzervatoř má za sebou nelehký rok. Na konci loňského července byl odvolán z funkce její ředitel Petr Čech a od 1. srpna zůstala škola bez ředitele. Jejím vedením byla dočasně pověřená statutární zástupkyně Veronika Höslová. Takovéto provizorium stabilitě konzervatoře samozřejmě nijak neprospívalo. Situace se vyjasnila teprve 19. května letošního roku, kdy Rada hlavního města Prahy na svém zasedání rozhodla deseti hlasy z jedenácti, že novým ředitelem Pražské konzervatoře se od 23. června 2025 stane vynikající český pianista a renomovaný klavírní pedagog Ivo Kahánek.

„Respekt k autorovi zůstal přirozeně i tentokrát na prvním místě. Pro Barocco sempre giovane jde o typický jev.“

„Milan Al-Ashhab působí navenek zdánlivě velmi introvertně, ve skutečnosti však jako hráč udivuje technickou vyspělostí i schopností hluboce se vnořit do každého prováděného kusu a intenzívně si ho před posluchači odžít.“

„Sledovat většinu pasáží činilo návštěvníkům viditelnou radost. Kde jinde si tak nádherně povídají housle s cellem nebo s theorbou než ve volných větách cyklu.“

Festival Pardubické hudební jaro se neodehrává toliko v krajském městě na východě Čech. V pondělí 26. května zamířil do Vysokého Mýta, kde jsou nejkrásnějším místem pro provozování hudby prostory gotického kostela svatého Vavřince. Právě v nich se představili houslista Milan Al-Ashhab a komorní soubor Barocco sempre giovane s precizně nastudovaným cyklem Antonia Vivaldiho Čtvero ročních dob.

„Mám ráda výzvy, které dávají smysl a mají v sobě nějaký zajímavý přesah.“

„Jednou bych ráda natočila oba Mendelssohnovy klavírní koncerty.“

„Jsem šťastná! Mám pocit, že žiju a tvořím naplno.“

Klavíristka Johanna Haniková žije mezi Vídní a Lincem, koncertuje jako sólistka i komorní hráčka a pracovně působí na pěvecké katedře Brucknerovy univerzity. Letos ji čekají především dvě provedení Koželuhova Klavírního koncertu Es dur, op. 45 na festivalu Mahler Jihlava, organizace třetího ročníku Lied Academy ve Žďáru nad Sázavou a pokračující spolupráce s Mucha triem i sestrou Miriam Hanikovou. Řeč se v rozhovoru přirozeně stočila také k Mendelssohnovi – skladateli, který je jí obzvlášť blízký a kterému věnovala svoji disertační práci.

„Je třeba říci, že Alinde Quintet opravdu výborně hraje.“

„Svěží tempo, pregnantní rytmus, vysoké smyčce spolehlivě zastoupila flétnová sóla a při celkové sevřenosti nechybělo celou dobu dramatické napětí.“

„Překvapivě dobré dílo na to, že jde o zcela neznámého skladatele.“

Alinde Quintet nadchnul v programu, ve kterém byla tři díla ze čtyř naprosto neznámá. Stalo se tak v rámci komorního cyklu Prague Philharmonia v místě, který by každý pražský návštěvník koncertů měl někdy zažít. Koncert se konal v Barokním refektáři Profesního domu MFF UK na Malostranském náměstí, což je typický podlouhlý barokní sál v prvním poschodí bývalého kláštera, jenž přiléhá ke sv. Mikuláši.

„Projekt Hudebních výletů ukazuje, jak může kultura vstoupit do veřejného prostoru jinak, nikoliv jako zábavná vsuvka, ale jako trvalé gesto péče o kulturní dědictví.“

„Houslista Jiří Sycha a cembalista Vít Bébar přistoupili k doprovodu s vnitřní energií a znalostí dobového stylu, ale zároveň s mimořádnou pozorností k rytmickému dýchání a formální architektuře skladeb.“

„Pelka dokazuje, že kontratenor už dávno není výlučně historizující kuriozitou.“

V podvečer soboty 24. května 2025 se Velký sál zámku Kunín proměnil v místo mimo aktuálně vnímaný čas. V rámci cyklu Hudební výlety, jež se pojí se jménem Igora Františáka, uznávaného klarinetisty, pedagoga Fakulty umění Ostravské univerzity a ředitele Svatováclavského hudebního festivalu, tam zazněl program souboru Viaggio Musicale. Soubor zaměřený na dobovou, historicky poučenou interpretaci nás provedl labyrintem lidských témat: bolest, láska, osud, víra… V barokní hudbě jsou tyto obsahy tlumočeny s až architektonickou přesností, což umožnilo spojit historizující interpretaci s hluboce aktuálním poselstvím.

„Opera u nás je bohužel často spojována s jednorázovou školní návštěvou, po které se většina lidí do operního domu už nikdy nevrátí.“

„Půjdeme králi až do morku kostí a věřím, že pro některé diváky to bude šokující, ale o tom ten příběh je.“

„Bylo by až groteskní, kdyby divák slyšel tu obrovskou hudební energii a na scéně viděl něco velice klasického, uhlazeného.“

Divadelní režisérka Barbora Horáková Joly se narodila v Praze a žije ve švýcarském Bielu. Na hudebních akademiích v Basileji a Ženevě vystudovala zpěv, později se rozhodla vyměnit pěveckou dráhu za povolání režisérky a studovala Bavorskou divadelní akademii v Mnichově. Celosvětově momentálně patří mezi nejúspěšnější a nejvytíženější operní režisérky. Na začátku tohoto roku inscenovala s velikým úspěchem Kouzelnou flétnu ve Vídeňské státní opeře. Ve Státní opeře v Praze nyní připravuje inscenaci opery Lear loni zesnulého německého skladatele Ariberta Reimanna, která bude mít premiéru 7. června. Za hudebním nastudováním stojí nově nastupující šéfdirigent Státní opery Hermann Bäumer.

„Její touha pronikala každou skulinou katedrály, rozšířila klenby o nebeské výšiny a dokonalý hlas prosil. ‚Ať již přijde, ať jeho srdce vstoupí do mého. Ať mne nová naděje posílí.‘“

„V jeho očích jsou tyto domněle zbožné ženy jen pokrytecké a farizejské lhářky.“

„Druhé dějství otevřel v melodických vlnách žertovným šarmem klarinet, hravá tamburína a flétny.“

Dramatem hluboké duchovní síly z přelomu věků, příběhem oduševněné lásky Máří Magdaleny, uzavřel v neděli 25. května Český filharmonický sbor Brno svůj šestý abonentní koncert 34. koncertní sezóny v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla. Oratorium Julese Masseneta Marie Magdalena na text Louise Galleta nastudoval s Českým filharmonickým sborem Brno jeho zakladatel a již pětadvacet let stálý sbormistr a dirigent Petr Fiala, hostující Severočeskou filharmonii Teplice řídil její šéfdirigent Petr Vronský. Marii Magdalenu představila sopranistka Jana Sibera, Martu altistka Václava Krejčí Housková, roli Ježíše ztvárnil tenorista Tomáš Černý a Jidáše basista Gustáv Beláček.

„V neděli 25. května ožil prostor barokního divadla na zámku ve Valticích nadšeným mládím pod vedením svých pedagogů a mentorů.“

„Postavu kartáginské královny Dídó vytvořila sedmnáctiletá Adéla Řeháková, studentka septimy gymnázia Čajkovského a žačka ZUŠ Žerotín v Olomouci u pedagožky Hany Keferové.“

„Představení dopadlo bezchybně a mělo nadšenou atmosféru. Radost z výsledku měly nejen děti, jejich rodiče a pedagogové, ale i ostatní návštěvníci.“

Žáci základní uměleckých škol si 25. května v rámci festivalu ZUŠ Open vyzkoušeli, co to znamená barokní opera, a dokonce si mohli „ošlapat“ prkna, co znamenají svět, a to v autentickém prostředí barokního divadla na zámku ve Valticích. Opera anglického skladatele Henryho Purcella byla příležitostí pro nejlepší studenty, jak předvést svoje nadšení i umění.