PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jsem jediným, ale máme tam dva další české mluvčí kontrabasisty – jeden je Polák a druhý Lotyš, oba studovali v Brně a mluví plynně ‚brněnsky‘.“

„Největší devíza orchestrálního hráče jsou takzvané ‚antény‘.“

„Z Plzně, dalo by se říct, pocházím umělecky a manželka z ní pochází přímo.“

„Měl jsem tu drzost,“ říká jediný český zástupce v orchestru často považovaném za světovou jedničku. Kontrafagotista Václav Vonášek tak mluví o konkurzu, ve kterém uspěl před devíti lety, když se ucházel o stálé místo v orchestru Berlínských filharmoniků. Hráč na hluboký dechový nástroj se aktuálně se svou ženou Janou, primáriem smyčcového Pražákova kvarteta, připravuje na koncert na českém území, konkrétně vystoupí 8. dubna v Plzni v rámci festivalu Smetanovské dny. Tématem rozhovoru však je také vzpomínka na loňské Pražské jaro, jehož byli filharmonici z Berlína veleváženými hosty.

„Opera nie je dejová a ani presná významovosť textov tu nehrá tak podstatnú rolu. Ide skôr o pocit, atmosféru, prežitok.“

„Zmeny pozorujeme postupne, predovšetkým na základe diania v hudobnej zložke.“

„Že je dielo nedramatické v tomto prípade neznamená, že by rezignovalo na gradácie či napätie.“

Hranice opery ako hudobno-dramatického žánru skúma festival Opera 2025 systematicky. Vďaka inscenácii I-ME, za ktorou stoja Vít Zouhar, David Ryan a Rocc však toto skúmanie ešte zintenzívnelo. 29. marca sme tak v Studiu Hrdinů mali možnosť prehodnotiť témy (anti)dramatickosti, roli textovej zložky či formovania operného diela.

„Předkoncertní besedy jsou vždy velmi obohacující. Dozvídáme se nové věci spjaté s praxí… Pak se koncert mnohem snáz a lépe poslouchá.“

„Ve Žďáře jsme ve fázi určité výchovy publika k poslechu vážné hudby.“

„Na koncertech míváme krásný kontakt umělců s publikem.“

Zámek ve Žďáru nad Sázavou žije uměním všeho druhu, tedy i hudebním. Komorní koncertní řada ve Freskových sálech letos nabízí dramaturgické sepětí s přírodním elementem, tedy i nejbližší vystoupení mezzosopranistky Belly Adamové a klavíristky Johanny Hanikové se ponese v tomto duchu. Marie Kinsky, členka hraběcí rodiny Kinských, která stojí za kulturními aktivitami na zámku, hudební cyklus pořádaný v rodovém sídle portálu KlasikaPlus.cz významně přibližuje, a je tak zřejmé, že pořádané koncerty skýtají mnohem více než jen vlastní koncert.

„Záměna adjektiva v názvu opery – „chytrá“ za „mazaná“ – když to druhé má dvojí význam, není tak zásadní. Ale matka Bystroušky, prostitutka závislá na heroinu, to mi přijde problematické a s otazníkem.“

„Režie je avantgardní, děj se odehrává v Bronxu, Harašta krade ve zlatnictví, místo lesní romantiky a světa zvířátek jsme mezi chudými vrstvami lidí, v omšelých ruinách nevzhledných domů…“

„Nejvýraznější potlesk v závěru patřil šéfdirigentovi Markusi Poschnerovi a Brucknerovu orchestru plným právem.“

Ve velkém sále moderního Musiktheateru v Linci se 29. března uskutečnila premiéra nové inscenace Janáčkových Příhod lišky Bystroušky, pod novým německým názvem Die gerissene Füchsin (Mazaná liška). Stalo se tak v hudebním nastudování uměleckého šéfa Markuse Poschnera a ve zcela netradičním režijním uchopení i v nové koncepci překladu v rámci německého jazyka. Režisérem je Peter Konwitschny, který se chopil jevištního experimentu – původní verze je údajně naivně dětská a sentimentální.

„Diana Damrau a Jonas Kaufmann patří mezi světové operní hvězdy.“

„Recitál byl dramaturgicky výborně vystavěn.“

„Večer začal i končil nejznámějšími Straussovými písněmi Zueignung a Cäcilie.“

Agentura Nachtigall Artists připravila další z nezapomenutelných večerů se světovými pěvci. Do Prahy tentokrát dorazili renomovaní Jonas Kaufmann a Diana Damrau společně s klavíristou Helmutem Deutschem a na programu byly 29. března písně autorů Gustava Mahlera a Richarda Strausse. Smetanova síň Obecního domu mohla jen stěží získat pocit neuspokojení…

„Nahrazení juliánského kalendáře gregoriánským se v nekatolických severních regionech německého prostoru zpozdilo o více než století, do roku 1700.“

„Bach byl geniální hudebník jako tvůrce i jako interpret – ale k tomu neoddělitelně rovněž evangelík, přiměřeně teologicky vzdělaný a uvažující, upřímně věřící.“

„Jde o typicky protestantskou hudbu s jasným poselstvím, v níž má podstatný význam zhudebněný německý text se všemi svými teologickými obsahy a souvislostmi.“

Tři sta čtyřicet let od narození Johanna Sebastiana Bacha se i letos připomíná dvakrát. V durynském Eisenachu se v roce 1685 narodil 21. března, ale my jeho narozeniny slavíme hlavně 31. března. Divné? Ani ne. Tam, kde žil, byl juliánský kalendář nahrazen gregoriánským až v roce 1700. A tak máme dvě možnosti, kdy jeho odkaz s poukazem na jubileum zvýraznit. První datum je podle starého kalendáře. Někdo ho používá. Druhé, podle kalendáře platného dnes, je nicméně obvyklejší a častější.

„Tentokrát zcela nově dává o sobě festival vědět také během roku!“

„Šlo o setkání dvou interpretů, které dělí nejméně dvě generace.“

„Jeho výkon měl po všech stránkách vynikající parametry a každým scherzem přiváděl zcela naplněný sál ke stále většímu nadšení.“

S novou a nesporně užitečnou iniciativou přišel v letošním roce hudební festival Dny Bohuslava Martinů, který již tři desetiletí obohacuje pražský hudební život. 29. března v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce uspořádal koncert, který byl prologem 31. ročníku festivalu. Protagonistou byl excelentní kanadský klavírista Charles Richard-Hamelin ve spolupráci s českým violoncellistou Markem Jeriem. Šlo o setkání dvou interpretů, které dělí nejméně dvě generace.

„Navíc jsem si uvědomil, že za dobu svého sólistického působení v olomoucké opeře soubor i celý divadelní provoz velmi dobře znám, dýchám s ním. A především ho mám rád.“

„Dělat moderní, nikoli módní operní a operetní inscenace. Vyhýbat se ukoptěným muzeálním inscenacím, které se vydávají za ‚divácky vlídné‘.“

„Každé divadlo, respektive soubor musí o své diváky bojovat. Ale čistými zbraněmi – kvalitní a neotřelou dramaturgií, výbornými interprety a inscenátory.“

Operní a operetní soubor Moravského divadla v Olomouci se vždy pyšnil vysokým kreditem, který se však postupně začal vytrácet necitlivým vedením. Konkurz vypsaný na uvolňující se místo šéfa opery vyhrál sólista operního souboru, basista Jiří Přibyl a KlasikaPlus.cz jej u té příležitosti požádala o rozhovor, ve kterém pěvec představil své vize a plány.

„V sedmašedesáti letech se mistr trubky již věru nehodlá předvádět ničím jiným než skutečným a nikterak skrývaným potěšením z toho, co hraje. “ 

„Reinhold Friedrich dokáže udržet tón s až neuvěřitelnou čistotou a zároveň jej umně modelovat s odzbrojující lehkostí.“

„Robert Kružík v Barberově Adagiu s pardubickými hráči ze smyčcové sekce pracoval pozorně, rozvíjení hlavního motivu i přechody nepostrádaly naléhavost, barevnost ani celkovou uměřenost.“

Sedmačtyřicátý ročník Pardubického hudebního jara nemohl začít lépe. Po třech letech se do města ve východních Čechách vrátil německý trumpetista Reinhold Friedrich, dočkal se ještě před úvodním koncertem festivalu vřelého přijetí publikem, které si vzápětí svým výkonem zcela podmanil, a ještě navíc slíbil, že brzy přijede znovu – na bicyklu… Komorní filharmonii Pardubice v neděli 30. března řídil Robert Kružík.

„Petr Altrichter je dirigentom s mimoriadnou dávkou inšpirácie a osobnostnej charizmy.“

„Druhé bratislavské účinkovanie Marka Kozáka potvrdilo jeho výnimočné interpretačné kvality.“

„Mendelssohnova Škótska symfónia zaznela v jasných kontúrach výsostne dramatického diela.“ 

Maratón sezónnych abonentných účinkovaní Slovenskej filharmónie pokračoval v posledný marcový týždeň koncertom nášho prvého orchestra pred už tradične preplnenou bratislavskou Redutou – išlo o koncert v rámci hojne navštevovaného Populárneho cyklu. Za dirigentský pult Slovenskej filharmónie sa po takmer roku znova postavil Petr Altrichter, skúsený a umelecky vysoko erudovaný predstaviteľ renomovanej dirigentskej školy nášho západného suseda. Po dirigentovom boku sa uviedol jeho krajan, mladý klavirista Marek Kozák…