PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Tak daleko Schönberg ještě nedošel, ale přesto je čtyřicetiminutová partitura plná temných proudů, vášní a expresivních výkřiků“

„Impresionista Debussy uchopil námět v opeře Pelléas a Mélisanda o tři roky dříve podstatně jinak, snově a neskutečně, jako tajemný výjev mimo čas a realitu. A především jemněji.“

„Petr Popelka rozhlasové symfoniky vybudil k nevídanému výkonu.“

Inaugurační koncert Petra Popelky jako nového šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu měl v pražském Rudolfinu v pondělí dvě poloviny. Jako tu líbivější Brahmsův Houslový koncert, jako tu posluchačsky náročnější pak Schönbergovu symfonickou báseň Pelléas a Mélisanda. Zvláště druhá část večera dala plně vyniknout Popelkovým muzikantským přednostem: jasnému názoru, upřímnému entusiasmu, energičnosti a inspirující gestické náruživosti.

„Pro majestátní program nedal Ensemble Inégal dohromady okázale monstrózní kapelu a sbor.“

„Sbor věděl, o čem zpívá, radosti zde bylo dosti a její zvěst zde byla krásně slyšet.“

„Jistota, že Bůh je dobrý a nemá nic proti radosti svých oveček, byla v díle všudypřítomná.“

Už několik let po sobě festival Lípa Musica, který je rozkročený na různých místech severních Čech, navštěvuje také blízké saské příhraničí. Kromě jiných destinací také evangelicko-luteránský kostel ve Waltersdorfu. V pondělí večer tam přijel s programem Händelových Chandoských žalmů Ensemble Inégal.

„Oba umělci mají více společných vlastností – absolutní oddanost hudbě, skromnost a pokoru, lásku k práci s mladými lidmi.“

„Pro diváky bylo nesmírně poutavé, jak sólisté a tělesa pod dohledem obou světoznámých osobností proměňovali do hloubky svou kreativitu.“

„Alfred Brendel, který dával své pokyny ke hře interpretů od stolku v první řadě, i Boris Gildburg, který stál po boku klavírních sólistů, upozorňovali na nebezpečí plošného zvuku hry.“

Na pozvání vedení Akademie Ivana Moravce přijeli do Prahy světoznámí klavíristé, Alfred Brendel a Boris Giltburg, kteří v Sukově síni Rudolfina se zcela mimořádnou profesionalitou, bystrostí a citlivostí vedli od 30. září do 2. října 2022 mistrovské kurzy. Jejich výuka s českými vybranými interprety a soubory byla obohacena recitálem spojeným s přednáškou Borise Giltburga o hudbě Ludwiga van Beethovenova, televizním dokumentem o Ivanu Moravcovi režiséra Jana Mudry a archívními záznamy Moravcových rozhlasových pořadů. O možnost zhlédnutí vynikajících inspirativních lekcí projevila zájem odborná i laická veřejnost. Návštěvníci s velkým zaujetím přihlíželi výuce světoznámých osobností.

„Za mě hudba pro každého je – pokud se vybere ta správná.“

„Na filharmonii se chodilo v civilu, lidé si chtěli poslechnout tu muziku, a ne si dávat pozor, jaké mají šaty.“

„Klavíristé si mnohdy myslí, že je klavír špatný, přitom jen není dobře naladěný.“

Sám si dokáže naladit a opravit klavír. Kromě klavíru hraje také na varhany a improvizace mu není cizí. Každý rok jezdí na turné do Švédska k polárnímu kruhu. Tento mladý pianista nedávno vydal své první sólové CD, ve kterém na krátkých kompozicích či vlastních improvizacích představuje různé značky klavírů. Povídali jsme si o hudbě a o tom, jak se dostává k posluchačům.

„Nakonec porotu nejvíce přesvědčil pětadvacetiletý japonský violista Takehiro Konoe, který je už ostříleným soutěžním matadorem.“

„Horkou novinkou letošního roku bylo také zavedení ceny publika, kdy posluchači mohli během finálového večera hlasovat pro svého favorita bez ohledu na mínění poroty.“

„Violová soutěž Oskara Nedbala má už ve světě klasické hudby své nezastupitelné místo.“

V neděli 2. 10. hostil nový sál Pražské konzervatoře finálový večer Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala. Poprvé v této soutěži měli finalisté možnost předvést svůj soutěžní výkon v doprovodu orchestru. Úroveň soutěže byla skutečně vysoká, což dokazovaly naprosto mimořádné výkony všech čtyř finalistů. Výjimečný hudební zážitek umocňoval i profesionální výkon Karlovarského symfonického orchestru v čele s koncertním mistrem Jakubem Sedláčkem.

„Na události institutu Prague Music Performance chodím už leta. Organizuje totiž mimo jiné vzdělávací akce světové kvality, které v českém vysokém hudebním školství dlouhodobě chybějí.“

„Přítomná paní Zuzana Moravcová musela být právem pyšná na mravní sílu svého životního partnera, dnes tak málo samozřejmou.“

„Ačkoliv záměr a program slibovaly zajímavou událost, z výsledku jsem byl rozpačitý.“

Prague Music Performance znovu spojil síly s Českou filharmonií, aby představil nový vzdělávací cyklus, který podle slov pořadatelů navazuje na mistrovské kurzy, přednášky a semináře významného klavíristy Ivana Moravce. Projekt v Sukově síni Rudolfina zahájil Boris Giltburg přednáškou a půlrecitálem se zaměřením na klavírní sonáty Ludwiga van Beethovena.

„Koncert bude při ročním výročí ruské invaze na Ukrajinu zamýšlen jako symbolická bolestná připomínka zbytečného válečného konfliktu.“

„Spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu zahrne Vokální symfonii Vladimíra Sommera pro listopadový festival Janáček Brno.“

„Osmaosmdesátou sezónu otevřel sbor s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha při trojím koncertním provedení Dvořákovy Rusalky.“

Pražský filharmonický sbor vedle účinkování s orchestry uspořádá v nadcházející sezoně v Praze také trojici vlastních koncertů. Na prosinec ohlásil Adventní koncert ve Státní opeře, na únor 2023 uvedení Brittenova Válečného requiem a v červnu open air koncert ve Valdštejnské zahradě sestavený z gospelů a spirituálů. Umělecká kontinuita je přitom zajištěna – hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, který vede těleso už patnáct let,…

„Ardaševova hra je nesmírně kultivovaná, precizní a přitom brilantní.“

„Zvuk orchestru byl ve forte plný a v pianu měkký.“

„Symfonie vyzněla díky nakažlivému entuziasmu šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho strhujícím způsobem.“

Nevšední dramaturgie prvního koncertu řady Platina definitivně odstartovala sezónu Plzeňské filharmonie. Byla uvedena Sinfonia Tapkaara japonského autora Akiry Ifukubeho a první klavírní koncert fis moll Sergeje Rachmaninova s Igorem Ardaševem u klavíru. Plzeňskou filharmonii řídil její šéf Chuhei Iwasaki.

„Flétnistka se zaskvěla krásně znějícími vysokými tóny, intonačními skoky, okouzlující kantilénou, škálami připomínajícími rozsypávající se šňůru korálků i rozezpívaným vemlouvavým dialogem s klavírem.“

„Velkou oporou jí byl zkušený klavírní partner Daniel Wiesner, na nějž se sólisté mohou vždy spolehnout a posluchači si vychutnají jeho lahodnou hru.“

„Beethovena zahráli jak zralí mistři, v synagogální akustice pěkně znělo Ruferovo violoncello, s úhozově bohatou hrou nezůstala pozadu ani klavíristka Kateřina Ochmanová.“

Mezinárodní hudební festival Mladá Praha zavítal 29. září do kolínské synagogy, kde se uskutečnil jeden z jeho mimopražských koncertů. Vystoupili na něm maďarská flétnistka Eszter Boglárka Réti, český violoncellista Filip Rufer a jako klavírní partneři Daniel Wiesner a Kateřina Ochmanová.

„Kantáta pro sóla, smíšený sbor a orchestr podle Erbenovy balady, kterou složil Antonín Dvořák, to je dílo, které spolehlivě okouzlí a dojme.“

„Filharmonie Hradec Králové se zhostila svého úkolu se ctí. Vedená dirigentem Tomášem Braunerem zněla v chrámovém prostředí hutně a kompaktně.“

„Výrazným spoluhráčem orchestru byl Český filharmonický sbor Brno, který má v kantátě úlohu vypravěče a který dokázal vygradovat účinnost díla na maximum.“

Závěr Svatováclavského hudebního festivalu se konal na svátek svatého Václava, 28. září v Katedrále Božského Spasitele v Ostravě. Vystoupila Filharmonie Hradec Králové, Český filharmonický sbor Brno a sólisté Pavla Vykopalová, Richard Samek a Svatopluk Sem, za řízení dirigenta Tomáše Braunera. Obecenstvo projevilo nadšení a odměnilo účinkující dlouhotrvajícím potleskem.

„Osmaosmdesát snímků, přihlášených do soutěže, je velmi slušným číslem; nejde však o kvantitu, ale o kvalitu snímků, a ta byla i tentokrát vysoká.“

„Grand Prix si odváží vynikající dílo režiséra Maria Martoneho pro RAI; syrovost a něha jako by byly neplánovanou poctou francouzské nové vlně a Jean-Lucu Godardovi.“

„Pořadatel Zlaté Prahy, jímž je Česká televize, odvádí tímto festivalem každoročně neocenitelnou službu, ne-li poctu televizní veřejnoprávnosti.“

Proč se – od kanadského Banffu ve stínu Skalistých hor po Montreux na břehu Ženevského jezera – konají festivaly zaměřené především či mimo jiné na televizní tvorbu? A jaké svým obsahem, svou náplní jsou? V čem se shodují, v čem se liší? Jakkoli se jejich tvář postupem doby vyvíjí a proměňuje, některé z klíčových rysů lze považovat za konstantní…

„Lisa Batiashvili – ani stopa po čemkoli vnějškovém, ani trocha nadbytečné virtuózní okázalosti.“

„Oč menší, opravdu stylové, bylo obsazení orchestru v Beethovenovi, o to větší těleso pak nastoupilo po přestávce k provedení druhé skladby večera.“

„Ve zvukomalbě je proti plátnu Straussovy Alpské symfonie Smetanova Vltava miniaturou…“

Česká filharmonie otevřela 127. sezónu zdařilým, hudebně hodnotným způsobem: dvěma velkými díly a s dvěma významnými umělci. Šéfdirigent Semjon Byčkov je pražskému publiku dobře znám. Houslistka Lisa Batiashvili sice v Praze už jednou účinkovala, ale jen ve streamu v době pandemie. A tak nyní s filharmoniky vystoupila poprvé standardně, před plným sálem. Po Beethovenově Houslovém koncertu přišla na řadu Straussova Alpská symfonie. Dva monumenty německé hudby – a opravdu krásně zahrané.