PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Matejčova hra, v níž se vedle muzikality a virtuozity snoubí intelekt i emoce, působí na posluchače nově, mladistvě, neotřele, vůbec ne pietně vůči vzorům.“

„Obrovskou práci odvedla v přípravě Symfonického orchestru Pražské konzervatoře jeho vedoucí a pedagožka Miriam Němcová.“

Talent, dychtivost, radost z tvoření hudby, rozhled a slušnost – tím vším je obdařen houslista Daniel Matejča, který v úterý 13. září vystoupil na Dvořákově Praze. Se Symfonickým orchestrem Pražské konzervatoře a dirigentem Petrem Altrichterem se představil jako sólista v Čajkovského Houslovém koncertu D dur. Vedle toho zazněly i Polovecké tance Alexandra Borodina a Osmá symfonie Antonína Dvořáka.

„Na sedmnácté repríze ztělesnila Carmen se šarmem a grácií proslulá lotyšská mezzosopranistka Elīna Garanča, která roli pěvecky ovládla s mnoha odstíny dynamiky.“

„Opera pod taktovkou Yvese Abela zněla ve velké škále emocí a s logickými významovými oblouky, kterými průběžně gradoval jednotlivé scénické vrcholy i celý příběh.“

Světoznámé rakouské divadlo zařadilo do repertoáru letošní sezony opět operu Carmen Georgese Bizeta, kterou v moderním pojetí inscenoval katalánský režisér Calixto Bieito, pověstný svým kontroverzním přístupem k výkladům operních děl. Dílo hudebně nastudoval ve Vídeňské státní opeře kolumbijsko-rakouský dirigent Andrés Orozco-Estrada, který na premiéře 21. ledna 2021 ve slavném divadle debutoval. Sedmnáctou reprízu 12. září 2022 řídil ve Vídni kanadský dirigent Yves Abel, současný šéfdirigent San Diego Opera, který s Vídeňskou státní operou spolupracuje už šestnáct let. Po boku hvězdného operního páru, lotyšské mezzosopranistky Elīny Garanči a polského tenoristy Piotra Beczały, zpívala s úspěchem i mladá nadějná slovenská sopranistka Slávka Zámečníková.

„Pokaždé v září se od roku 2009 ve Dvoře Králové nad Labem koná vystoupení, jehož vrcholem je premiérové provedení skladby, které pro sbor zkomponoval uznávaný autor od nás či ze zahraničí.“

„Kromě Anežky české tvořily dramaturgii koncertu čtyři základní linie, mnohdy provázané.“

Už čtrnáctým rokem trvá tradice sborových koncertů ve Dvoře Králové nad Labem, kde místní chrámový sbor pod vedením Víta Havlíčka uvádí vedle dalších děl vždy i jednu premiéru. Autorem té letošní, na objednávku sboru napsané skladby je slovenský skladatel Ľuboš Bernáth. Kromě jeho Anežky České zazněly kompozice skladatelů slavných i pozapomenutých, které dohromady složily pozoruhodnou dramaturgickou mozaiku.

„Hru kvarteta charakterizují absence povrchního pozlátka, nenablýskanost, neokázalost, také promyšlenost, prožitek a úzké sepětí s partiturou.“

„V průběhu let se pochopitelně přístup hráčů k dílu vyvíjí, ale základní atributy zůstávají neměnné – nezměrný cit pro Dvořákovu lyričnost, až živočišná vášnivost, jiskření mezi jednotlivými hráči, vřelost a pokora vůči autorovi i partituře.“

Potlesku vestoje, gratulací k dvacátému výročí existence souboru i zájmu publika na tradičním setkání po koncertě se dostalo Pavel Haas Quartet při jeho vystoupení na Dvořákově Praze. Zahajovací koncert komorní řady, kterou tento soubor kurátorsky vede, měl v pondělí 12. září na programu Smyčcový kvartet č. 15 G dur Franze Schuberta a Smyčcový kvartet č. 13 G dur Antonína Dvořáka.

„K Mahlerovej symfonickej tvorbe má náš dirigentský doyen osobitý vzťah.“

„Umenie orchestrálneho stringenda ovláda Lenárd ako málokto iný.“

V piatok večer, 9. septembra 2022, Veľké koncertné štúdio Slovenského rozhlasu praskalo vo švoch. Na počesť šéfdirigenta SOSR Ondreja Lenárda, ktorý práve v ten deň slávil svoje osemdesiate narodeniny, sa tam uskutočnil koncert s programom, zahrnujúcim jediné dielo – veľkolepú, takmer poldruhahodinovú Symfóniu č. 2 c mol (Vzkriesenie) Gustava Mahlera. Pred vypredaným, prakticky do posledného miesta zaplneným hľadiskom, s výrazne posilneným Symfonickým orchestrom Slovenského rozhlasu spoluúčinkoval Slovenský filharmonický zbor (zbormajster Adam Sedlický) a sólistky Eva Hornyáková (soprán) a Terézia Kružliaková (mezzosoprán). Funkciu koncertného majstra telesa prevzal v dôsledku náhleho ochorenia štatutárneho primária orchestra elitný slovenský huslista Juraj Čižmarovič, v súčasnosti koncertný majster rozhlasového orchestra WDR v Nemecku a zároveň dlhoročný stály koncertný majster wagnerovského festivalového orchestra v Bayreuthe.

„Už od prvního vstupu tenoristy Aleše Brisceina, který ztvárnil roli Alberta Gregora, bylo jasné, že se setkáváme s něčím výjimečným.“

„Absolutním překvapením byl výkon basbarytonisty Adama Plachetky! Jeho projev, hlasový fond, výslovnost a muzikalita šly naprosto ruku v ruce s Janáčkem a Robertem Jindrou, potažmo s orchestrem.“

V neděli 11. září v Národním divadle pod vedením nového hudebního ředitele opery Roberta Jindry zaznělo koncertní provedení Janáčkovy opery Věc Makropulos. V hlavní roli Emilie Marty vystoupila Eva Urbanová. Doslova janáčkovským objevem byl výkon basbarytonisty Adama Plachetky v roli Jaroslava Pruse a skvělým Albertem Gregorem byl Aleš Briscein. Druhé provedení se stejným obsazením se bude konat ve středu 14. září. Určitě se jděte podívat!

„Violetta je náročná role a Lucie Kaňková se jí zhostila výborně. Její dynamický rejstřík ve mně maximálně rezonoval ve druhém a třetím dějství jak v dojemných pianissimech, tak i úpěnlivých fortissimech.“

„Představení je minimalisticky koncipované a kéž by si z toho vzali příklad ti, kdo ´obohacují´ podobně slavná díla o novátorské přístupy až základní ´revoluční´ pojetí.“

„Bruckner je stejně tak milovaný velkými a náhlými kontrasty božských pianissim, jako i majestátnými katedrálními plochami fortissimo – a alespoň ze čtrnácté řady bych si byl přál, aby celková zvuková úroveň orchestru byla povětšinou o stupeň nižší.“

Se dvěma čerstvými zážitky z pražského kulturního dění se na sociálních sítích a zároveň na portálu KlasikaPlus.cz dělí se čtenáři publicista a skladatel Alexander Goldscheider, žijící čtyři desetiletí v Británii, ale pravidelně se vracející do původní vlasti. Vyznává se současně z toho, jak se vyvíjelo jeho chápání smyslu psaní o hudbě – kritického v mládí, přejného a sympatizujícího v pozdějším věku.

„Když jsem zpíval Vodníka v Rakousku, hrál Orchestr Vídeňské státní opery krásně a s jasem. Nádherná byla zvuková estetika tělesa. Orchestr Národního divadla v Praze Rusalku interpretuje se samozřejmostí. Hudebníci znají dílo lépe a operu mají ve své krvi.“

„Mám rád melodii češtiny, která je někdy i taneční. Jazyk je mi sympatický a líbí se mi.“

„Na Beethovenově hudbě se mi velmi líbí pocit osvobození od strachu.“

Světové renomé provází rakouského basistu Günthera Groissböcka od doby, kdy zazářil v roce 2010 na Salcburském festivalu a v Metropolitní opeře v New Yorku. Na pozvání nového hudebního ředitele Opery Národního divadla v Praze Roberta Jindry, se kterým pěvec spolupracoval v Bavorské státní opeře v Mnichově na uvedení tamní Dvořákovy Rusalky, se Günther Groissböck zhostil 28. srpna v historické budově Národního divadla úspěšného debutu v Praze…

„Clevelandští ukázali, co to znamená být počítán mezi pár opravdu nejlepších orchestrů světa.“

„Tři partitury Richarda Strausse v nekompromisně postaveném programu představovaly tři hudební světy propojené do jednoho trojjediného obrazu.“

„Výraz ve suitě, stejně jako v opeře, sahá od opojných gradací po neméně opojná ztišení, od humoru k citovosti, od vzpínajících se valčíkových úryvků k posmutněle roztouženým dlouhým zpěvům.“

Sestavit pohostinské vystoupení pro festival Dvořákova Praha ze tří partitur Richarda Strausse a z ničeho jiného? Mohlo se to předem jevit jako pyšné, nebo jako málo kontrastní a proto ne tak zajímavé, nebo také jako riskantní. Nic z toho se nepotvrdilo. Clevelandský orchestr s šéfdirigentem Franzem Welser-Möstem v neděli ve zcela zaplněném Rudolfinu Straussovou hudbou posluchače nadchl tak jednoznačně, jako už nikdo dlouho předtím.

„Iva Kramperová se postavila k pultu vedle Jiřího Vodičky a spolu hráli pasáže, ve kterých housle vzájemně soutěží a doplňují se.“

„Koncert patřil třem představitelům baroka, kteří byli ve své době velmi slavní a oceňovaní: Pietro Antonio Locatelli, Arcangelo Corelli a Giuseppe Tartini.“

Virtuózní houslový koncert Jiřího Vodičky se konal v sobotu 10. září 2022 v moderním kostele svatých Cyrila a Metoděje v městské části Ostravy Pustkovec. Houslista vystoupil spolu se souborem Barocco sempre giovane a přednesli virtuózní skladby barokních houslových mistrů, Pietra Antonia Locatelliho, Arcangela Corelliho a Giuseppa Tartiniho. Sólista se představil jako výsostný mistr svého nástroje a se souborem předvedli vynikající souhru.

„Program vedle sebe postavil skladby, které v díle svých autorů nepatří k nejprotežovanějším.“

„Chungova zvukově odstínovaná verze měla místy až impresionistický nádech, jako by zapomněl, že nediriguje hudbu Oliviera Messiaena, které je tak velkým znalcem a zastáncem.“

Mnichovští filharmonikové v čele s jihokorejským dirigentem Myung-Whunem Chungem se v rámci letošní Dvořákovy Prahy představili hned dvakrát. Nejprve na zahajovacím koncertu a pak především o den později, v pátek 9. září, kdy uvedli hudbu Roberta Schumanna a Antona Brucknera. Nutno dodat, že v proporcích takřka ideálních.

„Zahajovací koncert patří už tradičně Symfonickému orchestru Konzervatoře Plzeň.“

„Mozartovo fugato v poslední části vyznělo díky jasným a inspirativním gestům dirigenta přesvědčivě.“

Letos se potřicáté koná na jižním Plzeňsku festival Haydnovy hudební slavnosti. Joseph Haydn byl v roce 1759 ve Vídni jmenován hudebním ředitelem hraběte Morzina. Trávil proto část roku ve Vídni a část poblíž Plzně, v Dolní Lukavici. Právě tam byl už tradičně v kostele svatých Petra a Pavla festival zahájen koncertem Orchestru Konzervatoře Plzeň pod vedením Jiřího Štrunce.

„Adam Plachetka svojí interpretací potvrdil, že jeho pěvecké umění je výsostné a že nespoléhá jen na svůj přirozený volumen.“

„Pohoršení budilo oblečení zvukaře, který pobíhal po chrámu ve špinavém a vytahaném tričku a kraťasech. Neměl by takový pracovník být oblečen alespoň tak, aby působil nenápadně a čistě?“

Koncert v evangelickém Kristově kostele v Ostravě, který se na Svatováclavském hudebním festivalu konal v pátek 9. září, patřil k těm výjimečným. Vystoupil na něm basbarytonista Adam Plachetka spolu s PKF – Prague Philharmonia, kterou řídil Emmanuel Villaume, a spoluúčinkoval kontrabasista Pavel Klečka. Na programu byly Biblické písně Antonína Dvořáka, Meditace na staročeský chorál Svatý Václave Josefa Suka, Symfonie č. 40 g moll Wolfganga Amadea Mozarta a jeho koncertní árie pro bas, obligátní kontrabas a orchestr „Per questa bella mano“. Plně navštívený koncert měl obrovský ohlas a pěvec se stal hvězdou večera.