PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Na pódiu přivítal přítomné ředitel školy Martin Hroch, brněnský cembalista, který gymnázium vede dva roky a ZUŠ už osm let.“

„Křtilo se CD s ukázkami práce studentů školy. A nebyli tu kmotři ledajací, ale přišly brněnské legendy. Hana Ulrychová, folková zpěvačka, a basista Richard Novák.“

„Druhá polovina koncertu patřila absolventům Gymnázia a spolu s nimi vystoupil pěvec Jan Šťáva, basista Janáčkovy opery.“

Výročí třicet let existence škol Pavla Křížkovského, ZUŠ a Gymnázia s uměleckou profilací, oslavil koncert, který se konal 27. září 2022 v sále Besedního domu v Brně. Nejlepší žáci a absolventi školy se představili publiku a současně bylo pokřtěno i CD, které úspěšné studenty reprezentuje. Ke spolupráci byl přizván brněnský komorní orchestr Czech Virtuosi. Součástí oslav byla i výstava výtvarných děl studentů. Byl to večer plný nadšení i nadějí do budoucna.

„Orchestr dokázal sugestivní atmosféru Noci a naděje Otmara Máchy posluchačům bezezbytku zprostředkovat a dramaturgovi patří dík za její zařazení do programu.“

„Skvělou příležitost pro demonstraci virtuózní houslové techniky přináší závěrečné Finále, které Roman Patočka přednesl se suverénní jistotou a patřičnou živelností.“

„Filharmonie zvolila tradiční interpretační přístup s využitím plného, tvárného zvuku s celou škálou dynamických nuancí. Zvláštní uznání patřilo skupině dřevěných dechových nástrojů.“

Pro první koncert své „Žluté řady“, tedy Malého symfonického cyklu, si Filharmonie Hradec Králové zvolila díla Otmara Máchy, Ericha Wolfganga Korngolda a Antonína Dvořáka. V Korngoldově houslovém koncertu se jako sólista představil Roman Patočka. Hradecká filharmonie pod taktovkou svého šéfdirigenta Kaspara Zehndera podala v dramaturgicky pestrém programu působivý výkon.

„Koronavirová situace ovlivnila dokumentární tvorbu, reportáže a typ záznamů koncertů či divadelních představení.“

„Platforma ‚ARTE Concert‘ se v mezinárodním měřítku rozvinula a zejména streaming se stal kreativním prostorem pro mnohé umělce.“

„Naším úkolem je lidi nejen spojovat, ale také zdůrazňovat kulturní rozmanitost.“

Předsedou poroty devětapadesátého ročníku Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha byl letos v září Wolfgang Bergmann, výkonný ředitel ARTE Deutschland a koordinátor ARTE/ZDF, který zastává manažerský post pro německou sekci už od roku 2011. Více než tři desetiletí působí v televizní branži a zaměřuje se na umělecké pořady. Inicioval, koprodukoval a připravil řadu oceněných filmů a dokumentů a zaštítil mnoho kulturních televizních projektů mezinárodního formátu. V Praze jsme se setkali k našemu rozhovoru o festivalu a o veřejnoprávní německo-francouzské stanici ARTE.

„Více než úzkostné lpění na časové chronologii protagonistům koncertu bylo koncepční řešení.“

„V mistrném ztvárnění všech protagonistů koncertu se jednalo o jedinečný, neopakovatelný zážitek, který rozhodně patří k dramaturgickým milníkům celého festivalu.“

„Hudební milénium ve znamenité interpretaci bylo takovou oslavou víry, třeba i víry ve schopnosti člověka vytvářet a vzkřísit krásné věci.“

Předposlední koncert Svatováclavského hudebního festivalu se odehrál v Opavě. Největší tuzemský svátek duchovní, staré i nové hudby se letos těší mimořádnému zájmu veřejnosti. Nejinak tomu bylo i 27. září v Kostele svatého Václava, kde v podání souborů Cappella Mariana z České republiky a Goeyvaerts String Trio z Belgie zazněla hudba v časovém rozpětí téměř jednoho tisíciletí. Tentokrát opravdu platilo okřídlené motto festivalu, které praví, že koncert v kostele je zážitek.

„Nasazení muzikantů bylo od prvních chvil vervní, radostné, přitažlivé pro posluchače, kteří se rázem octli na jedné vlně s interprety a sdíleli jejich dychtivost předat Brahmsovu invenci.“

„Spoluhráči Zemlinského kvarteta, violista Stanislav Svoboda a violoncellista Lukáš Pospíšil, byli pro ten večer právoplatnými členy souboru, jak v sehranosti, tak ve výrazu.“

„Schubertův rukopis, zralost, melodičnost, rozvíjení témat do téměř symfonického zvuku se v podání Zemlinského kvarteta a Lukáše Pospíšila vyjevily v jasných obrysech.“

Leitmotivem letošního Komorního cyklu PKF – Prague Philharmonia, která vstupuje do devětadvacáté sezony, jsou dvojice. Dvojice interpretů, dvojice skladatelů. Úvodní koncert naznačil, že je to výborný dramaturgický krok. Členové orchestru violista Stanislav Svoboda a violoncellista Lukáš Pospíšil se v pondělí 26. září sešli v Profesním domě MFF UK se Zemlinského kvartetem a společně provedli Smyčcový sextet č. 1 B dur Johannesa Brahmse a Kvintet pro dvoje housle, violu a dvě violoncella C dur Franze Schuberta.

„Múzický manažer Pavel Svoboda se podílí na festivalové dramaturgii radami i kontakty; i jeho zásluhou se tisícihlavému publiku představil SOČR s dirigentem Petrem Popelkou a sólistou Josefem Špačkem.“

„Co by bylo ozdobou koncertní síně, se zde urodilo ve velké tovární hale; bizarní prostředí má ale svou zvláštní přitažlivost a zázračně dobrou akustiku.“

„Špaček přednesl bezmála půlhodinový Beethovenův koncert zpaměti, bez jediného zaváhání, a publikum ho odměnilo dlouhými ovacemi.“

Do Dobrušky zavítal Symfonický orchestr Českého rozhlasu s novým šéfdirigentem Petrem Popelkou a houslistou Josefem Špačkem. Svůj program z děl Smetany a Beethovena předvedli nezvyklém prostředí tovární haly firmy Koenig & Bauer Grafitec. Festival F. L. Věka tím vstoupil do své druhé poloviny.

„S nástupem brněnského filharmonického sboru se orchestr stáhl do ústraní, aby mu nabídl prostor se vyjádřit.“

„Z projevu Pavly Vykopalové vyzařovala pokora a její decentní procítěnost pěveckého partu adekvátně přilnula k roli dívky.“

„Ohromující výkon při zahajovacím koncertu festivalu předvedl barytonista Svatopluk Sem. Dechberoucí byl však i jeho hudební výraz vypravěče.“

V nedělní podvečer 25. září odstartoval devětadvacátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci. Svatováclavskou katedrálou se při této příležitosti rozezněly hlasy předních českých pěvců – Pavly Vykopalové, Tomáše Černého a Svatopluka Sema. Pod taktovkou renomovaného dirigenta Tomáše Braunera sólisty obezřetně doprovodila Filharmonie Hradec Králové a společně předvedli jedno z nejvýznamnějších Dvořákových vokálně-instrumentálních děl, světskou kantátu podle balady Karla Jaromíra Erbena – Svatební košile. Jako i v loňském roce vsadila dramaturgie na Český filharmonický sbor Brno, který, opět jako v loňském roce, nezklamal.

„Hosté ze Švédska do svého prestižního vystoupení vpadli imponujícím způsobem, když mimořádně poutavě uvedli Dvořákovu Polednici.“

„Polyfonní zpěv v úvodu Bartókova koncertu se s velkou empatií podařilo naplnit závažným obsahem a soustředěným výrazem.“

„Hardingovi se podařilo vytvořit ze čtyř vět symfonie, v případě třetí a čtvrté dychtivě propojených, jeden velký obraz, plný různých odstínů.“

Festival Dvořákova Praha se uzavřel v neděli koncertem posledního ze čtyř zahraničních hostujících těles, Symfonického orchestru Švédského rozhlasu. Hudba Antonína Dvořáka se v programu dostala do sousedství tvorby Bély Bartóka. Oba autory těleso prezentovalo zajímavým, barvitým a epickým způsobem, a to velkým dílem díky vynikajícímu vedení dirigenta Daniela Hardinga. Neméně výraznou postavou posledního večera festivalu byla houslistka Veronika Eberle.

„Zahajovací koncert se odehrával pod záštitou a za účasti Její Excelence Ljiljany Pancirov, velvyslankyně Chorvatska v České republice, a za přítomnosti mnoha významných osob, které mají k regionu nějaký vztah.“

„Nejprve zněla hudba klasika, vídeňského skladatele Johannesa Brahmse. Koncert pro housle, violoncello a orchestr a moll, op. 102.“

„Následovala skladba chorvatské skladatelky z přelomu 19. a 20. století Dory Pejačević. Symfonie fis moll, op. 41, monumentální dílo o čtyřech větách.“

Lednicko-valtický areál je místem na mapě Jižní Moravy, který má bohatou historii. Hudební festival do takových míst patří a byl zahájen v sobotu 24. září v jízdárně zámku Valtice. Filharmonie Bohuslava Martinů ze Zlína se svým šéfdirigentem Robertem Kružíkem hrála společně se slovenským houslistou Daliborem Karvayem a chorvatským violoncellistou Videm Veljakem. Předvedli Koncert pro housle, violoncello a orchestr a moll, op. 102 od Johannesa Brahmse a poté Symfonii fis moll, op. 41 chorvatské skladatelky Dory Pejačević.

„Hudební nastudování Ondreje Olose je silné a přesvědčivé, nesklouzává k výrazným rubatům a nechává hudbu nenásilně plynout, čímž jí neskutečně pomáhá.“

„Lívia Obručník Vénosová coby Blanche de la Force byla skvěle obsazena a celou rozsáhlou roli, která je na jevišti de facto po celou operu, podala na výbornou.“

„Jediný, kdo byl bez výjimky slyšet a bylo mu i skvěle rozumět, a především působil i herecky věrohodně, byl hostující Roman Janál v nevelké, avšak velmi dobře vypracované roli Markýze de la Force.“

Opera libereckého Divadla F. X. Šaldy uvedla v premiérách 23. a 25. září zásadní operní dílo 20. století – Dialogy karmelitek francouzského neoklasicistního skladatele Francise Poulenca. Do titulních rolí byli obsazeni Lívia Obručník Vénosová, Sergey Kostov a Roman Janál, hudebního nastudování se ujal dirigent Ondrej Olos a režie Linda Hejlová Keprtová.

„Důsledkem toho všeho najednou bylo v tu chvíli snadné uvěřit, že jiná interpretace této skladby neexistuje.“

„Především ale její energie nemá obdoby ani mezi klavíristy mladších generací.“

„Frázování jeho melodie ve čtvrté větě bylo humorné, a když do toho vstoupila Argerich fortissimovým akordem, zasmála se tomu ona i publikum.“

V předposlední den letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha v Rudolfinu proběhl výjimečný koncert, který byl už delší dobu vyprodaný. Většinu posluchačů nalákal patrně na jméno žijící legendy Marthy Argerich, ale na vysokém uměleckém zážitku se podíleli ještě další dva sólisté, Sergej Nakarjakov a Maria Mejerovič, a pak Ukrajinsko-Česká Sinfonietta za řízení Radka Baboráka. Pravděpodobně jde o jeden z vrcholů, ne-li úplný vrchol festivalu.

„Eichenlaub rozvíjí bohatou koncertní činnost a uskutečnil v poslední době souborné provedení varhanních děl Johanna Sebastiana Bacha, Césara Francka a deseti symfonií Charlese-Marii Widora.“

„S romantickými varhanami ve Smetanově síni si velmi dobře rozuměl. Málokdy můžeme tento cenný nástroj slyšet v takovém bohatství barev od tichých poloh až k mohutnému plenu.“

„Úprava Schubertovy Ave Maria Sigfridem Karg-Elertem originál proměnila tak zásadně, že vyzněla místy jako nechtěná parodie a zařazení do programu bylo víc než problematické.“

V koncertní sezóně 2022/2023 byly naplánovány tři recitály pořádané Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK jako sobotní varhanní matiné, na romantické varhany ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Některé z nich byly naplánované už na dobu před dvěma roky, ale kvůli covidové epidemii se uskutečňují až nyní. K nim patří i odložený recitál vynikajícího německého varhaníka Markuse Eichenlauba, v současné době varhaníka ve slavném románském dómu ve Špýru a pedagoga na Hudební univerzitě v Saarbrückenu, který zazněl 24. září.

„Hudba je ve filmu mocný nástroj, s nímž se musí zacházet velmi opatrně. Je obrovským pánem v tom, že dokáže úplně změnit vyznění scény.“

„Zdeněk Liška byl geniální tvůrce, který dokáže nenapodobitelným způsobem kombinovat hudbu akademického stylu s hudbou vysoce avantgardní a novátorskou.“

„Hudba by měla být sluhou, aby podpořila děj filmu a naznačila důležité momenty, které jsou v příběhu určitým způsobem zašifrované a vizuálně nepřímo sdělitelné.“

Několika rozhovory se skladateli a hudebníky a s nimi i nadčasovými postřehy o promítaných snímcích, zejména charakterizováním jejich hudební složky, se vracíme k letnímu Mezinárodnímu filmovému festivalu v Karlových Varech. Jeho 56. ročník se konal prvních devět červencových dní. Uskutečnilo se 453 filmových představení, kterých se zúčastnilo 10.592 akreditovaných návštěvníků. Vstupenek se prodalo celkem 121.015.