PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Už tak velmi nápaditý program dokázali obohatit o pestrou paletu nejrůznějších barev a jejich odstínů. V tom jim napomáhala také sólistka na krásný nástroj, jakým je kladívkový klavír, Petra Matějová.“

„Dali jasně najevo, že hra v rychlém tempu, ale se zachovaným jasným frázováním, artikulací a ostatními hudebně-vyjadřovacími náležitostmi jim nečiní sebemenší potíže.“

S pozoruhodným programem na rozhraní klasicismu a raného romantismu se představila v sobotu 27. srpna v rámci festivalu Olomoucké barokní slavnosti Musica Florea se sólistkou na kladívkový klavír Petrou Matějovou. Ta se přítomným neostýchala předvést jak svoji brilantní hru, tak i smysl pro vytváření barevných ploch. Spojovacím článkem mezi ní a celým ansámblem se stal Marek Štryncl, umělecký vedoucí souboru, který se nebál vložit do hudby maximum ze své energie a nadšení pro hudbu. Návštěvníkům k tomu všemu opět učarovaly prostory překrásného zrenovovaného freskového sálu ZŠ Komenium.

„Na jejich souhře bylo patrné, že jsou zběhlými komorními hráči, ale také že program byl poctivě nazkoušený a každé číslo interpretačně promyšlené.“

„Intimita koncertu byla právě jeho největší devízou a povedla se ve všech ohledech.“

Historické lázeňské městečko Oybin (česky Ojvín) v hornolužickém Žitavsku je už několik let součástí mezinárodního festivalu Lípa Musica. Tento podzimní hudební svátek s centrem v České Lípě oživuje každoročně známá i zapomenutá místa Libereckého kraje, s cíleným přeshraničním přesahem do blízkého Německa. V sobotu 27. září se v oybinském Horském kostele (Bergkirche) rozezněly dechové úpravy operních čísel Wolfganga Amadea Mozarta v podání souboru SESTO.

„Na programu bylo koncertní provedení Fidelia a mezi světově uznávanými interprety lákalo především jméno světového tenoristy Jonase Kaufmanna.“

„Gstaad je švýcarské alpské město, ve kterém se koná v letní sezóně prestižní festival založený roku 1957 Yehudim Menuhinem.“

„Byl to náš poslední koncert letošní sezóny. Pak už následovala konečně čtrnáctidenní dovolená, víc času nám na ni nevyšlo“.

Český filharmonický sbor Brno je profesionální těleso, kterému se podařilo během třiceti let existence vypracovat se mezi světovou špičku. Od roku 1990, kdy byl založen sbormistrem, dirigentem a skladatelem Petrem Fialou, zpíval na mnoha domácích i zahraničních koncertech a vydobyl si pověst kvalitního, spolehlivého a profesionálního tělesa…

„Mezi lektory mikulovských klavírních kurzů jsou osobnosti všeobecně známé a respektované.“

„Když za klavír usedl šestnáctiletý Jan Schulmeister a spustil klavírní sonátu Josepha Haydna, viděl jsem na tvářích jeho vrstevníků úžas.“

„NoTimers ani v nejtěžších písních neztratili půdu pod nohama, jejich vystoupení bylo živelné, plné nespoutané energie, uvolněné atmosféry a vtipného moderování.“

Jsou místa, která by člověk nevyměnil za nic na světě. Takové jsou i Klavírní kurzy Mikulov, jejichž třiadvacátý ročník se konal i letos v důstojném prostředí mikulovské Základní umělecké školy a v Zámeckém sále. Tradiční klavírní kurzy…

„Z každé inscenace, která je takto produktivní, kde se sejde tým, který si rozumí a který má společné cíle, odcházím obohacen.“

„Corinne Winters, představitelku titulní role Káti, bych podtrhl jako jednu z nejlepších ze všech lidí, se kterými jsem už kdy spolupracoval.“

„Nevím o žádném mezzosopránu, který by zvládl tak náročnou režii a přitom podal natolik precizní pěvecký výkon jako Jarmila Balážová.“

Zdeněk Klauda, klavírista, korepetitor, dirigent a skladatel, je ve stálém angažmá Národního divadla v Praze jako asistent dirigenta a vedoucí hudební přípravy. V roce 2014 založil komorní orchestr L’Armonia Terrena, specializující se na uvádění nově objevených skladeb českého klasicismu, angažuje se při pořádání Festivalu Jakuba Jana Ryby…

„Vlastně se vracím do jednoho ze svých domovů.“

„Chci představit Miloslava Kabeláče, patrně nejvýznamnějšího českého autora druhé poloviny dvacátého století.“

„Když jsem studoval v New Yorku, žili jsme s mojí ženou ve španělském Harlemu.“

Pianista Jan Bartoš je netrpělivě očekáván v New Yorku řadou hudebních osobností a předem vyprodaným velkým sálem Bohemian National Hall, kde má v pondělí 29. srpna koncert. Po masterclassu v San Franciscu zahraje v New Yorku koncert sestavený z české hudby a představí při tom americkému publiku skladatele Miloslava Kabeláče. V rozhovoru s ředitelem Českého centra v New Yorku Miroslavem Konvalinou se dotýká jak recitálu, tak předchozích pobytů v Americe, včetně doby, kdy tam studoval.

„První skladbou byla Žárlivost, Leoš Janáček tu dal průchod své sršatosti a úsečnosti víc než melodické lince. V podání dirigenta Daviese se ale provedení s emočním podtextem skladby příliš nepotkalo.“

„Festival Špilberk byl ukončen důstojně a radostně a publikum si odnášelo výjimečný zážitek.“

Festival Špilberk se dostal do finále, které ukončilo letošní hudební hody v brněnské pevnosti, kde v minulosti zněly jen povely, střelba a nářek vězňů v kasematech. To vše je bohudík dávnou minulostí a dnešní návštěvníci už pevnost nad Brnem vnímají jen jako romantickou kulisu k pohodovému letnímu večeru. Ve čtvrtek 25. srpna se na posledním letním hudebním večeru představila publiku domácí Filharmonie Brno se svým šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem a přinesla lákavý program s podtitulem Z Brna do Nového světa.

„Povídali si spolu pomocí nástrojů, které jako by se proměnily v hlasy. A kromě výšek not intonaci určovala právě artikulace a nespočet dalších výrazových prostředků, se kterými hráči experimentovali.“

„Nálady se měnily po pár frázích, nelze však říci, že by posluchače mátly, ba naopak. Měla jsem pocit, že jsem chvíli přítomna na rockovém koncertě, který se rázem přenáší až do zemí Orientu.“

O naprosto fenomenální představení výběru děl nedávno znovuobjeveného skladatele Antona Neumanna se ve čtvrtek 25. srpna zasloužila Musica Figuralis pod vedením nenahraditelného Marka Čermáka. Dva skladatelovy flétnové koncerty za jejich doprovodu osobitě premiérovala Jana Semerádová. Afektovaností společně pohlcovali všechno kolem sebe a skvostné prostory sálu Arcibiskupského paláce v Olomouci dobovou atmosféru dokonale podtrhly. Příznivci Olomouckých barokních slavností měli možnost prožít jednoznačně jeden z nejsilnějších zážitků v rámci desátého ročníku tohoto festivalu.

„Myšlenka festivalu vznikla díky varhanám v mém rodném městě Hrušovany nad Jevišovkou a ve vedlejším Drnholci.“

„Navázali jsme dobré kontakty především se samosprávami obcí – a na ty teď navazujeme.“

„Další ročníky festivalu bych chtěla rozšířit o nástroje Silberbauerových žáků.“

Třetím rokem jsou v centru pozornosti festivalu založeného na pomezí jižní Moravy a Dolního Rakouska varhany. Silberbauerovo hudební Podyjí, jehož třetí ročník začíná 27. srpna, iniciovala a vede varhanice Kateřina Málková. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje odkaz Josefa Silberbauera, zmiňuje minulé dva ročníky a shrnuje program toho letošního. Nástroje znojemského mistra se nerozpakuje srovnávat s díly mnohem známějšího německého varhanáře Gottfrieda Silbermanna, Bachova současníka.

„Úvod večera paradoxně nepatřil ryze varhanní kompozici, ale interpretově vlastní transkripci Chromatické fantazie a fugy d moll, BWV 903 Johanna Sebastiana Bacha.“

„Stephen Tharp zde nehrál poprvé, prvně před jedenadvaceti lety. Patrně i proto dokázal nástroj skvěle uchopit a fantasticky rozeznít, což nebývá pravidlem.“

Sedmadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice svatého Jakuba v Praze se dostal svým čtvrtým koncertem už do poloviny. Pořadatelé na něj přizvali jednoho z nejvýznamnějších amerických virtuosů, který je rezidenčním umělcem episkopálního kostela svatého Jakuba v New Yorku. Předvedl neobvyklý a náročný program jak technicky, tak přednesově. Ten sestával až na dvě výjimky z francouzské hudby 20. a 21. století. Večer se těšil hojné účasti publika – dá se říci, že bazilika byla zaplněna posluchači, což je vzhledem k současné situaci potěšující. Však také jinde koncerty této kvality v Praze neprobíhají a festival si za ty roky vytvořil svou početnou posluchačskou obec.

„Kouzelná flétna, koncert Vídeňských filharmoniků, Káťa Kabanová, Triptych. Čtyři rozdílné zážitky z pouhých dvou festivalových dnů.“

„Jakkoliv jsou tři ženské charaktery odlišné a původně určené pro různé typy hlasů, Asmik Grigorian dostála své pověsti a se všemi si poradila naprosto obdivuhodně.“

Co všechno se letos vešlo na program Salzburger Festspiele ve dnech 18. července až 31. srpna? Během šesti týdnů se na různých místech na obou březích řeky Salzach uskutečnilo tolik kulturních akcí, že by se o ně v průběhu celé sezóny mohly s úspěchem podělit špičkový operní dům, činoherní divadlo a určitě hned několik koncertních sálů, které si mohou dovolit zvát na svá pódia ty nejrenomovanější umělce. V řeči čísel to vypadalo následovně: na letošním Salcburském festivalu se v blocích odehrálo šest operních inscenací, dvě koncertní provedení oper, pět činoherních produkcí, dvanáct koncertních řad, které čítaly téměř šedesát různých programů, plus nespočet doprovodných akcí a kurzů pro studenty či pro děti… A co všechno bylo na programu 20. a 21. srpna? 

„S Brucem Dickeym jsem se seznámila někdy kolem roku 2007 v Collegiu Vocale Gent, poté jsme spolu v průběhu let odehráli několik koncertů.“

„Barbora přišla s nápadem zhudebnit texty trubadúrek – takzvaných trobairitz, básnířek a skladatelek 12. a 13. století.“

„To, že se o Šimonu Brixim nedochovalo mnoho informací, rozhodně neznamená, že by to byl hudebně druhořadý skladatel! Spíš měl v kontextu doby smůlu.“

Hana Blažíková patří k naším nejvýraznějším sopranistkám specializovaným na středověkou a barokní hudbu. Koncertuje se špičkovými světovými soubory po celém světě. S Japonci zpívala ve slavné Carnegie Hall, pod taktovou Johna Eliota Gardinera vystoupila v hlavních rolích tří Monteverdiho oper na Salcburském festivalu, slyšeli ji i návštěvníci slavného benátského Teatro La Fenice. Roky se účastní jako interpret Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. V letošním roce v nové funkci uměleckého garanta. A samozřejmě s několika koncerty.

„Hudební jazyk Jeanne Demessieux mě fascinuje.“

„Stejně jako kdokoli jiný, i já potřebuju rozmanitost.“

„S Petrem Ebenem jsme se znali osobně, hraju jeho hudbu často.“

Evropské turné začal Stephen Tharp před šesti týdny v Lisabonu a Portu. Americký varhaník, rezidenční umělec episkopálního kostela sv. Jakuba v New Yorku a pedagog na školách v USA a v Německu, má za sebou letos v létě řadu koncertů v dalších evropských městech. Na 25. srpna přijel na Mezinárodní varhanní festival do Prahy. Poprvé tam byl v roce 1997, poprvé hrál v české metropoli v roce 1999 a pak ještě dvakrát.

„Způsob, jakým Kněžíková emotivně a dramaticky zazpívala na vrcholu večera Gounodovu lyrickou, nicméně tušeně tragickou Julii, byl impozantní.“

„Robert Jindra k tomu přidal přátelské pochopení, vysílající směrem k pěvcům potvrzení znaleckého výrazu a jistoty.“

Zahájení týdenního festivalu skla Křišťálové údolí a Koncert pro Liberecký kraj jako vstup do programu hudebního festivalu Lípa Musica, to byl úterek v severočeské metropoli, usilující pro rok 2028 o získání titulu Evropské hlavní město kultury. Hvězdou operního koncertu byla v libereckém divadle sopranistka Kateřina Kněžíková. Spolu s ní vystoupil tenorista Daniel Matoušek.

„Už se mi někde jinde stalo, že jsem učil i někoho staršího, než jsem já sám.“

„Studenti mají nějaké představy, já také… Tak snad jim mohu pomoci.“

„Když jsem doma ve Vídni, nechci svůj čas věnovat vyučování. Chci ho mít pro sebe, pro svou rodinu. A pochopitelně také na cvičení.“

Rakušan ruského původu Fedor Rudin, vnuk skladatele Edisona Denisova, působí jako houslista i jako dirigent. Má za sebou působení u prvního pultu Vídeňských filharmoniků, koncertuje po světě. S houslemi ho v nadcházející sezóně čeká debut s Norským rozhlasovým orchestrem pod taktovkou Petra Popelky, ale také s orchestrem v jihoanglickém Bournemouth nebo s Deutsches Kammerorchester v berlínském sále Philharmonie…