PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Festival vyhledává méně známá místa jak v Olomouci, tak i v okolí, a proto krásná historická hudba zní i v prostorách, které jsou dnes zapomenutými klenoty.“

„Dle tvrzení dirigenta a dramaturga večera Eduarda Tomaštíka takto uchopené dílo v daném rozsahu u nás ještě nebylo provedeno.“

Soubor Societas Incognitorum pod vedením Eduarda Tomaštíka se zařadil mezi interprety, kteří obohatili letošní ročník Olomouckých barokních slavností. V sobotu 30. července vystoupil v Dubu nad Moravou s programem z díla Giovanniho Antonia Rigattiho.

„Zdánlivě nesourodé básně propojil skladatel kladoucí tichý, ale důležitý důraz na lidské svědomí tak geniálně, že i Jevtušenko prý konstatoval: Jeho hudba je udělala většími, smysluplnějšími a silnějšími.“

„Systému vzdoroval Šostakovič především svou hudbou. V ní si svobodu zachoval.“

„Peter Mikuláš provedení korunuje. Z nahrávky zní bohatýrský hlas a přesná ruská dikce s věrně znějící výslovností a potřebným výrazem.“

Třináctá symfonie klasika dvacátého století Dmitrije Šostakoviče geniálně zhudebňuje Jevtušenkovy kritické verše. Dává nahlédnout do sovětské reality a dobových pocitů se zdrcující trefností, s naléhavostí, lidskostí a upřímností. Dílo zvané Babi Jar dokončil skladatel před šedesáti lety, v červenci 1962. Jeho syn Maxim symfonii natočil s Pražskými symfoniky o tři desetiletí později. V životní formě na nahrávce zpívá basista Peter Mikuláš.

„Koncert věnovaný Marku Kopelentovi posluchače seznámil s mnoha polohami skladatelovy tvorby, která oslovuje dosud, protože je nadčasová.“

„Čtvrtý kvartet předneslo Kvarteto FAMA Quartet s velkou emocionální silou a hráčskou erudicí, v posluchačích přetrval znepokojující až drtivý pocit…“

Patří k nejrespektovanějším a nejpozoruhodnějším českým skladatelům. Marek Kopelent se letos 28. dubna dožil devadesáti let. Na oslavu tohoto jubilea se v Anežském klášteře v Praze uskutečnil před prázdninami koncert, jehož dramaturgie přinesla to nejzajímavější z komorní a sólové skladatelovy tvorby. Gratulační večer, ke kterému se s odstupem vracíme, uspořádali Kopelentovi přátelé ze sdružení Ateliér 90 s vydatnou pomocí Jarmily Tauerové.

„Charles Burney ve svém často citovaném hudebním cestopisu styl Františka Bendy popsal jako jeho vlastní, vytvořený podle vzoru, který by měl studovat každý instrumentalista, totiž podle zpěvu.“

„V roce 1774 přišel zlom. Jiří Antonín Benda se seznámil s melodramem Pygmalion s textem od Jeana-Jacquese Rousseaua a s hudbou Antona Schweitzera.“

„Médea je téma samo o sobě silné, hrůzné. I ve výrazně idyličtější podobě, kterou mu nutně dodává hudba ze sedmdesátých let osmnáctého století, vyznívá dostatečně naléhavě, psychologicky vyhroceně, osudově.“

Češi ve Vídni, to je poslední dobou v tuzemském hudebním životě časté slovní spojení. Nebyli však sami. Češi byli také ve větším počtu přítomni v Mannheimu a v dalších městech dnešního Německa. Včetně Berlína a Postupimi, kde vynikla rodina Bendů. Jeden z jejích příslušníků, Jiří Antonín, jehož komickou operu či singspiel Vesnický trh zpřítomnila letos o prázdninách v Praze a ve Valticích Musica florea, je zajímavým autorem…

„Skladbu objevil a do současné podoby přenesl Tomáš Hanzlík, který ji nabídl k realizaci souboru Musica Florea v rámci oslav jeho třicátého výročí.“

„Zvuk malého uskupení dobře obsáhl nádvoří muzea, stejně jako zvuk sólových hlasů, které s orchestrem spolupracovaly.“

V Olomouci mají baroko rádi. Není divu, je to historické město, které je baroka plné, a také sem patří doba jeho největší slávy a rozkvětu. Počin Tomáše Hanzlíka, který je pořadatelem festivalu, je proto nejen chvályhodný, ale i logický. Od 14. června bylo v rámci festivalu Baroko 2022 odehráno jedenáct představení v atriu Vlastivědného muzea v Olomouci. Poslední akce se konala 26. července tamtéž a byla jí Serenata ke jmeninám krále Josefa I. s názvem Proteus na Rýnu, „Dramatická skladba v den přeslavného JMÉNA jeho posv. Král. Veličenstva JOSEFA I, Krále Římského“.

„Otevřít mladým lidem ještě třetí oko, dodat jim novou energii ke studiu nebo je znovu nasměrovat.“

„Studenti zprvu nevěděli, co po nich chci, a nechtělo se jim zkoušet něco nového.“

„Hudební kurzy ve Švihově budou volně pokračovat ještě v letošním srpnu v rámci projektu Orchestrální akademie Plzeňské filharmonie.“

Čtvrtý ročník kurzů Davida Niederleho navštívilo letos ve Švihově dvanáct violoncellistů. Někteří poprvé, někteří opakovaně. „Za rok zase“ zaznívalo z úst většiny účastníků, kteří přijeli nejen z okolí Klatovska a Plzeňska, ale třeba i z Prahy a Českých Budějovic. Nejstarší už navštěvují nižší ročníky konzervatoře, nejmladší jsou žáky základních uměleckých škol.

„Když od října 1814 do června 1815 probíhal Vídeňský kongres, mladý Ignaz u toho nemohl chybět; složil dobový hit Alexandrovy variace.“

„V roce 1827 působil jako prostředník mezi Londýnskou filharmonií a těžce nemocným Beethovenem, jemuž chtěl zajistit zakázku.“

„Pražský žid, londýnský katolík, vídeňský lev salónů a celoevropský pedagog nebyl géniem komponování, ale zato významnou postavou.“

Dvěma, a možná spíš třemi aspekty se muž, narozený 23. května 1794, liší od většiny postav tohoto volného cyklu. Především tím, že na rozdíl od nich neprožil většinu života v minulém století, ale už v předminulém; stal se svědkem i účastníkem odlišných časů a vydobyl si v nich celoevropské renomé. Díky tomu se o něm sice dodnes ví víc než o jeho následnících, našich zapomenutých krajanech. Má to však háček – kdo byl Ignaz Moscheles, sice leckdo zodpoví na první dobrou, ovšem jeho fascinující život plný setkání s hudebními veličinami má v malíčku málokdo. A přitom, jak známo, ďábel je vždycky v detailu…

„Při hledání nových jmen na festival vycházím z odborných recenzí médií, jako jsou The New York Times nebo Los Angeles Times.“

„Umění Edina Karamazova například velmi oceňuje i zpěvák Sting, který u něj bral lekce hry na loutnu.“

„Každá změna poplatná současným trendům a zdánlivě více racionální nespěje k lepšímu.“

Neznám zřejmě vytíženějšího českého kytaristu, než je Vladislav Bláha. Během rozhovoru s ním jsem se virtuálně ocitnul v Severní Americe a různých zemích Evropy, kde v nedávné době hrál, případně kde se letos ještě chystá koncertovat. Jako ředitel Mezinárodního kytarového festivalu Brno, jehož součástí je už řadu let také interpretační soutěž, stojí Vladislav Bláha skálopevně za jeho vynikající pověstí a širokou oblibou…

„Kulatý, přesto však zářivý, velmi čistě intonovaný tón trubek se příjemně pojil s varhanním zvukem suplujícím orchestr.“

„Medová barva tónu křídlovky byla vedle klasické trubky a pikoly už třetí z palety, kterou žesťaři posluchačům představili.“

Trumpetisté Vladimír Rejlek a Walter Hofbauer spolu s varhaníkem Jakubem Janštou přijali pozvání do Podkrkonoší, a právě jim tedy patřil sobotní večerní koncert v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu. Špičkoví interpreti s sebou přivezli mnoho krásné hudby v podobě bohatého barokně-romantického repertoáru. Místní kostel se zaplnil návštěvníky z širokého okolí, kteří na hudební vystoupení reagovali velmi pozitivně.

„Dovolím si zmínit zásadní rozdíl v jejím přístupu k výuce zpěvu. Neupozorňuje studenty na všechny nedostatky nebo chyby, kterých se dopouštějí a kterých si bezpochyby okamžitě jakožto zkušená pěvkyně i pedagožka musí všimnout.“

„Studenty se musí nechat zpívat, musí z toho mít radost. Když někoho namotivuju, on se uvolní a začne to fungovat.“

„Se skvělou pěvkyní a pedagožkou Kateřinou Beranovou se zpěv stává něčím zcela jiným než pouhou znalostí pěvecké techniky.“

Pravděpodobně jste už slyšeli o ProART Festivalu, v rámci kterého se už od roku 2005 konají nejrůznější workshopy napříč uměleckými obory, zejména pak tance. Málokdo však ví, že zde probíhají také kurzy operního zpěvu s uznávanou pedagožkou Kateřinou Beranovou, která vyučuje od roku 2007 na Anton Bruckner Privatuniversität v Linci…

„Eurovizní soutěž mladých hudebnic a hudebníků se poprvé uskutečnila před čtyřiceti lety v Manchesteru.“

„Dávno před soutěžním večerem probíhají v každé zemi strategické úvahy. Soutěžní vystoupení může trvat maximálně osm minut. Jak je pojmout? Co vybrat? Čím zabodovat?“

„Vítězství je poprvé v českých rukou. Přejme Danielu Matejčovi, aby se uplatnil přinejmenším tak, jak se to podařilo jednomu z předchozích vítězů – Julianu Rachlinovi.“

Vítězem dvacátého ročníku Eurovizní soutěže mladých hudebníků se stal český houslista Daniel Matejča. Ve francouzském Montpellier zabodoval u poroty výňatkem ze Šostakovičova Koncertu pro housle a orchestr č. 1. Mohl by tento senzační úspěch změnit náhled na klasickou hudbu a to, jak si jí ceníme?

„Všichni hudebníci hráli v dobových kostýmech s parukami na dobové nástroje a osvětlení zajištovaly dvojice svíček. Daleko podstatnější však byla akustika divadla, dobové kulisy… a na prvním místě přístup dirigenta Marka Štryncla.“

„Z dirigenta byla znát především dokonalá znalost partitury s pochopením pro specifika barokních vokálních forem, citem pro celkovou proporčnost, a především kontrastnost interpretovaného díla.“

„Představení a jednotlivé výkony zaujaly především jako kompaktní a působivý celek.“

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov nabízí kromě koncertů také operní představení. Ve dnech 21. a 22. července uvedl orchestr Musica Florea Vivaldiho operu Farnace, a to se snahou o maximální autentičnost – historicky poučenou interpretací počínaje a dobovými kostýmy v prostoru zámeckého barokního divadla konče. Představení řídil Marek Štryncl.

„Zvuk orchestru upoutal sytým témbrem smyčců a ponuře majestátní barvou žesťů, která sugestivně evokovala tíživou atmosféru mše za zemřelé.“

„Vynikající úroveň měly i další sólové kreace Lenky Cafourkové Ďuricové, jejíž vroucný zpěv a spolehlivý výkon byly nekorunovanou ozdobou celého koncertu.“

Olomoucké barokní slavnosti v sobotu 23. července pokračovaly koncertem v katedrále svatého Václava. Desátý ročník hudebního a divadelního festivalu je koncipován jako série dramaturgicky impozantních počinů. Nejinak tomu bylo na tomto koncertu v podání orchestru Musica Figuralis za řízení Marka Čermáka. Requiem Josepha Puschmanna a De Profundis Antona Neumanna zazněly v novodobých premiérách a v obou případech se jednalo o skladby, které poodkryly brilantní úroveň funerálních duchovních děl moravských skladatelů 18. století.