úterý, 31 srpen 2021 10:38

Gala Martinů v Poličce

4Vox-Iuvenalis-Marketa-Musilov

„Slavnostní koncert se konal ve velkém sále Tylova domu, jehož budova byla slavnostně otevřena v srpnových dnech roku 1929 za aktivní účasti Martinů.“

„Po přestávce byl kulturní přínos večera akcentován prvním uvedením Martinů Písní pro Olgu Valouškovou, spojeným se slavnostním křtem jejich notového vydání.“

„Markéta Cukrová nadchla nádhernou barvou hlasu, srozumitelností zpívaného slova, přesvědčivostí výrazu a strhující technikou messa di voce.“

Bohuslav Martinů oslavil ve svém rodišti Poličce 130. narozeniny. S osmiměsíčním zpožděním, zaviněným covidovým lockdownem. Slavnostní koncert nazvaný Gala Martinů a složený výhradně z děl skladatele se uskutečnil 28. 8. 2021. Stal se současně zahajovacím koncertem místního festivalu zaměřeného na dílo skladatele Martinů fest.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 09 březen 2021 10:22

Dílo Vítězslavy Kaprálové dnes

1002

„Vůbec byl začátek nového tisíciletí příznačný zvýšeným zájmem o Kaprálovou a osoby kolem ní.“

„Karla Hartlová založila v Torontu hudební společnost The Kapralova Society, která iniciovala a většinou také uskutečnila vydávání díla Kaprálové tiskem a na hudebních nosičích.“

„Tematický katalog skladeb Vítězslavy Kaprálové a korespondence s nakladateli představuje nejúplnější a nejpodrobnější soupis díla Kaprálové, v němž nic není opomenuto.“

Vítězslava Kaprálová (1915–1940) byla výjimečná osobnost: první profesionální česká skladatelka, první česká orchestrální dirigentka, přitom půvabná a milá dívka inspirující své okolí… I dnes, více než osmdesát let po své předčasné smrti, je známa v širším okruhu kulturního obecenstva a její věhlas rozhodně neochabuje, spíš naopak: brněnské nastudování hry Vitka Kateřiny Tučkové v brněnském Divadle Husa na provázku způsobilo po premiéře 23. února 2018 přímo explozi zájmu o Vítězslavu Kaprálovou. I autorka těchto řádků tehdy odpovídala hned více lidem na jejich otázku „Co si o ní mohu přečíst?“

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
pátek, 22 leden 2021 17:57

Za Pavlem Blatným

1001

„Proslulý byl svými procházkami před JAMU, kdy každého známého poctil sejmutím klobouku, hlubokou úklonou a polohlasným ‚rukulíbám‘.“

„Jeho tvorba je celkově mimořádně rozsáhlá: čítá víc než pět set titulů nejrůznějších žánrů a zaměření.“

„Odchodem Pavla Blatného se uzavřela jedna z výrazných kapitol brněnské hudby.“

Zpráva o tom, že 20. ledna zemřel skladatel Pavel Blatný, nebyla příliš překvapivá – skladatel už dlouho neopouštěl svůj byt a posléze ani svoje lůžko, nicméně pro ty, kteří Pavla Blatného znali, to bylo velmi, velmi smutné. To proto, že představoval téměř vždy kladný pól emocí, vždy byl nabitý energií, vždy důvěřoval budoucnosti.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
16

„Obě Janáčkovy houslové skladby přijel zahrát Josef Špaček, kterého publikum zná z ještě nedávného působení ve funkci koncertního mistra České filharmonie.“

„Dirigent Robert Kružík byl oním jednotícím činitelem, který dal celému večeru punc vysoké kvality.“

„Jestliže se množí názory, že kultura je cosi nadbytečného, a jestliže podobné chápání naznačuje dokonce hlava státu, pak asi žijeme v Půlnočním království a královi rádcové to s námi nemyslí ani trochu dobře.“

Festival Janáček Brno se kvůli současné situaci nezadržitelně blíží ke svému prozatímnímu konci. Pokud by zůstalo jen u dvoutýdenního přerušení kulturních akcí, dočkali bychom se ještě přeložených koncertů a představení, jelikož ale nevíme dne ani hodiny, Festival tímto víkendem v podstatě vrcholí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DSC08296

„Vojnovičovo provedení obou skladeb přesvědčivě reflektovalo jeho vnitřní souznění s tímto skladatelem.“

„Svůj dramaturgicky i interpretačně pozoruhodný počin Viktor Vojnovič ještě dále podtrhl přizváním pěvkyně Heleny Hozové.“

„Filharmonie Brno i publikum se evidentně bavili, ovace přítomnému skladateli byly srdečné, často i vestoje.“

Jakkoliv jsou mimořádná opatření vyhlašovaná v souvislosti s koronavirem stále přísnější, přece jen se podařilo v Brně uspořádat na konci týdne dvě akce, na jejichž pořadu byly hned čtyři původní, tedy světové premiéry! Jedna událost byla ve čtvrtek na JAMU, druhá v pátek v Besedním domě.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 20 září 2020 09:31

Úvahy za rouškou

1

„Stavba programů brněnských orchestrálních koncertů v dobách, kdy byl dramaturgem brněnské filharmonie Jiří Beneš, byla odlišná od té dnešní.“

„Brněnská filharmonie ve všech jmenovaných skladbách hrála pod vedením svého šéfa Dennise Russella Daviese suverénně a byla odměněna zaslouženým potleskem.“

„Výsledkem vzorové spolupráce orchestru, dirigenta a sólistky byl excelentní výkon, který nadšené obecenstvo po zásluze ocenilo.“

Na pátečním koncertě Filharmonie Brno sice neměli její členové povinnost hrát v roušce, přesto si ji však mnozí vzali, a dotvrdili tak pitoresknost situace, kdy publikum roušky mít muselo. Byl to stísňující pocit: kdyby si podobnou situaci vymyslel ještě ani ne před rokem scenárista nějakého hororu, asi by jej kritika zpražila za přílišnou ireálnost. Dnes je to holý fakt.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 23 srpen 2020 17:03

Ferda Mravenec téměř půlstoletý

100

„Tato opera byla po své premiéře natolik úspěšná, že za dva roky dosáhla devadesáti plně navštívených repríz.“

„Představitelé hlavních rolí odvedli vesměs excelentní výkony.“

„Dobrá věc se podařila a doufejme, že coronavirus dovolí i reprízování této zdařilé inscenace.“

Národní divadlo Brno uvedlo premiéru opery Evžena Zámečníka Ferda mravenec, která se podle původního plánu měla odehrát již v červnu. Nečekané průtahy však, zdá se, inscenaci neuškodily a dílo nastudované pod vedením dirigentů Jakuba Kleckera a Pavla Šnajdra slavilo i mezi dětským publikem po svém prvním uvedení úspěchy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 07 prosinec 2018 11:11

Ištvan 90

Miloslav-Istvan

„Zatímco Kvapil žil z pozdně romantických východisek, Ištvan již cítil, že vývoj se ubírá jiným směrem. Učil se tedy víceméně sám.“

„Z celosvětového hlediska je nejhranější Ištvanovou skladbou Sonáta pro klarinet a klavír.“  

„Nechával si jedno místo přehrávat stále dokolečka. Pak přistoupil ke klavíru, škrtl asi tři noty a oznámil nám: Pánové, jsem spokojen – Bartók je pryč…“

Skladatel Miloslav Ištvan, jedna z legend české hudební avantgardy druhé poloviny dvacátého století, díky originálnímu přístupu ke kompozici a díky poctivé práci dokázal ve vývoji kvalitativně konkurovat generačním kolegům jak na západ, tak na východ od našich hranic. Letos v září jsme si připomněli jeho nedožité devadesátiny. Ištvanovu hudbu přibližuje violoncellista Štěpán Filípek.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus