Vyhlašujeme výherce dvou vstupenek.
Po loňské premiéře se i letos se před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově koná desítka představení scénicky uchopeného Händelova Mesiáše. Hrají se až do 27. srpna, a to před hledištěm s kapacitou 644 diváků, které je v provozu 65. sezonu a které letos prvně navštívil i český prezident. Ikonické oratorium se odehrává v obsazení shodném s loňským. Inscenaci v režii Tomáše Ondřeje Pilaře hudebně nastudoval a řídí dirigent David Švec.
Vyhlašujeme soutěž o dvojici vstupenek na sobotu 26. nebo na neděli 27. srpna, dle vašeho výběru. Datum, které upřednostňujete, prosím uveďte k odpovědi na soutěžní otázku.
Po loňské premiéře se i letos se před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově koná desítka představení scénicky uchopeného Händelova Mesiáše. Hrají se až do 27. srpna, a to před hledištěm s kapacitou 644 diváků, které je v provozu 65. sezonu a které letos prvně navštívil i český prezident. Ikonické oratorium se odehrává v obsazení shodném s loňským. Inscenaci v režii Tomáše Ondřeje Pilaře hudebně nastudoval a řídí dirigent David Švec.
Stejně jako v loňském roce i letos se před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově koná desítka představení scénicky uchopeného Händelova Mesiáše. V rozmezí 17. až 27. srpna se před hledištěm s kapacitou 644 diváků, které je v provozu 65. sezonu a které letos prvně navštívil i český prezident, opět rozezní tóny ikonického oratoria v obsazení shodném s loňským. Inscenaci v režii Tomáše Ondřeje Pilaře hudebně nastudoval, řídí a „opráší“ David Švec. Ještě před ní z Otáčivého hlediště diváci uvidí taneční divadlo Egon Schiele – Autoportrét, které se odehraje v rychlém sledu celkem osmkrát mezi 5. a 13. srpnem a o němž portál KlasikaPlus.cz už informoval ZDE.
Druhý ročník festivalu Varhanní Vysočina nabídne pět koncertů napříč generacemi, v podání varhaníků z České republiky, ale také ze Slovenska a Ukrajiny. Koncerty se budou konat v Polné, Želivě, Obyčtově, Moravských Budějovicích, Humpolci a Jihlavě. Pořadatelem festivalu je spolek Život pro varhany. Jeho cílem je představit zajímavé varhany a místa Kraje Vysočina.
„Hudební nastudování novým šéfdirigentem operního orchestru Davidem Švecem je důležitým pozitivem večera.“
„Obtížnost úlohy sboru je mimořádná, snaha o co nejlepší provedení byla pro mne zřetelná.“
„Režisér dokázal plně využít možnosti prostředí a předložit publiku doslova efektní gejzír nápadů, fantazií, které přesvědčivě realizoval.“
Nový šéf Opery Jihočeského divadla České Budějovice Tomáš Ondřej Pilař zvolil pro zbrusu novou premiéru na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově poprvé v historii nikoliv operní dílo, nýbrž oratorium. Händelův třídílný Mesiáš, vrcholné barokní dílo koncertního charakteru, byl realizován Pilařem jako přitažlivý hudebně-vizuální projekt. Je to velmi nesnadný úkol převést dílo z koncertních síní do přírodního divadla, ale koncepce tohoto mohutného oratoria dává ohromné možnosti pro vizuální, divadelní ztvárnění. Navíc, což je ovšem zásadně podstatné, se zjevně inscenátoři nadchli vizí pana šéfa Pilaře a entuziasmus byl hodně znát!
Na začátku pátého ročníku Letní hudební akademie Kroměříž a jejího doprovodného programu Hudební Kroměříž zazněl v pátek v Rotundě v Květné zahradě komorní program sestavený z barokní hudby. Hudba dvou z pěti zastoupených autorů měla zdroj v bohatém historickém notovém archivu uchovaném v kroměřížském Arcibiskupském zámku. Soubor vedl Tomáš Netopil s barokními houslemi, sólistkou byla Markéta Klaudová.
„Vzhledem k tématu by se dokonce dalo v nadsázce hovořit o jakémsi obživlém betlému.“
„Na Otáčivé hlediště se chodí za komplexním dojmem, potěšením, pobavením. Je to svého druhu atrakce, nikoli koncertní síň.“
„Dobré důvody, proč příběh využít jako odrazový můstek pro civilní, letní, neobvyklé, vizuálně poutavé divadelní ztvárnění slavného duchovního díla.“
Händelovo oratorium Mesiáš, jak ho od čtvrtka hraje Jihočeské divadlo před Otáčivým hledištěm v zahradě českokrumlovského zámku, je jedinečným hudebně-vizuálním projektem. Idylickým, nenáboženským, přesto s duchovním ukotvením. Režisér Tomáš Ondřej Pilař přidal k hudbě volně plynoucí náznaky příběhu Josefa Adama Schwarzenberka, vídeňského a krumlovského šlechtice. Zdůvodnění našel nejen v jeho zásluhách o zámecký areál, ale především v až magicky působících souvislostech jeho a skladatelových životních dat.
Českobudějovické Jihočeské divadlo připravilo pro diváky Otáčivého hlediště v Českém Krumlově scénicky zpracované oratorium Georga Friedricha Händela Mesiáš. V termínu od 4. do 14. srpna bude dílo uvedeno celkem desetkrát. Režie se ujal Tomáš Ondřej Pilař, hudebního nastudování David Švec, který se bude na dirigentském stupínku alternovat s Martinem Peschíkem. Představení budou začínat vždy ve 21 hodin.
„Figarovu svatbu přivezl soubor opery Slezského divadla v Opavě, kterou od cembala dirigoval šéf opery Vojtěch Spurný a režii měla Jana Andělová-Pletichová.“
„Ale i hudebníci jsou jen lidé a členové Moyzesova kvarteta se stali v tomto případě oběťmi covidu a zůstal jen jeden den na to, aby situaci vyřešili.“
„Vypadalo to nejprve jako přidané zábavné folklorní čtvrteční odpoledne. Cimbálová muzika Danaj a pěvecký sbor Spinek, pod vedením cimbalistky Magdaleny Múčkové, to je spojení, které jako by bylo na festivalu omylem.“
Festival Janáček a Luhačovice se konečně konal v plné kráse a přinesl mnoho krásných skladeb i výkonů. Jako každým rokem se konalo slavnostní zahájení u busty Mistra, který shlíží na procházející lázeňské hosty. Fanfáry ze Sinfonietty jako vždy rozzářily okolí a mnozí významní hosté tu promluvili o obdivu k Mistrovi i o podpoře festivalu. A byli to hosté nikoli ledajací, přijel hejtman Zlínského kraje Radim Holiš, ředitelka nadace Leoše Janáčka Ludmila Němcová, přijela i dlouholetá podporovatelka festivalu paní Livia Klausová a v neposlední řadě se za festival postavila i Eva Kropová, předsedkyně správní rady společnosti Lázeňská kolonáda Luhačovice, o. p. s.
Festival Hudební Kroměříž u příležitosti oslav pátého výročí chystá program s umělci a tělesy, jako jsou Václav Hudeček, Kateřina Kněžíková, Adam Plachetka nebo PKF – Prague Philharmonia. Letní hudební akademie Kroměříž a její souběžný festival tak už popáté přiváží do města interprety české i mezinárodní scény klasické hudby. Akce pro veřejnost obsáhnou od 12. do 20. srpna koncerty, besedy a přednášky s výraznými hudebními osobnostmi.
„Sólisté v zajetí režií předepsaných rolí nehrají postavy Prodané nevěsty, ale naznačují chování zpěváků, kteří mají postavy představovat.“
„Zcizující civilní prvky divadla na divadle se ve výsledku jeví v romantické opeře z hudebního hlediska jako demotivující, rušivé.“
„Smetana potřebuje v orchestřišti podobné kvality jako třeba Mozart. Kázeň. Virtuozitu. Plus poezii.“
Nová inscenace Smetanovy Prodané nevěsty v pražském Národním divadle odvážně vystupuje z tradic. Režisérka Alice Nellis ji ztvárnila jako zkoušku na představení, ale logiky se úplně nedobrala – prostředí se s jednotlivými dějstvími střídají nečitelně a až na pár okamžiků a několik gagů je to vcelku nudné. Po scéně pobíhá jakýsi bezradný režisér, permanentně svou roli přehrávající, sólisté střídají kostýmy a chvíli jsou postavou, chvíli zpěvákem. A tak se nakonec nejlepšími momenty stávají dvě choreografické scény: variace na breakdance, na Smetanovu baletní hudbu kupodivu velmi přesně pasující, a pak zábavná scéna komediantů s prvky nového cirkusu, dovedená opičáky na trampolínách v rytmu hudby k dokonalosti. Skutečný středobod opery, kvůli kterému asi stojí za to na ni jít.
Ve čtvrtek 26. a v sobotu 28. května se budou v Národním divadle konat premiéry komické opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Půjde už o jednadvacátou inscenaci této oblíbené opery na jevišti Národního divadla. Pod taktovkou hudebního ředitele Opery ND Jaroslava Kyzlinka ve spolupráci s Orchestrem ND vystoupí v režii Alice Nellis jako Mařenka čerstvá držitelka ceny BBC Music Magazine Award Kateřina Kněžíková v alternaci s Alžbětou Poláčkovou. Jako Jeník se představí Peter Berger a Richard Samek, Kecaly budou Zdeněk Plech a Jiří Sulženko, Vaškem Ondřej Koplík a Josef Moravec. Překvapením pro diváky má být role „mladé Mařenky“, které se ujmou Markéta Klaudová a Doubravka Součková.
Rok 2021 v kultuře Moravskoslezského kraje a v divadelních kategoriích kvůli pandemii najednou dva roky 2020 a 2021, to jsou Ceny Jantar udělované pátým rokem za tamní nejvýraznější umělecké výkony. Předávaly se v pondělí v ostravské aule Gong. Za celoživotní přínos získali ocenění fotograf Viktor Kolář a sbormistryně Eva Šeinerová, zakladatelka karvinského sboru Permoník. V klasické hudbě cenu obdrželi houslistka Hana Kotková a mezinárodní orchestr Ostravská banda. Za operu byli oceněni sopranistka Markéta Klaudová Böhmová (za roli Hraběnky v Mozartově Figarově svatbě ve Slezském divadle Opava) a tenorista Luciano Mastro (za roli Lukáše ve Smetanově Hubičce v Národním divadle moravskoslezském). Za muzikál si sošky odnesli Hana Fialová a Tomáš Savka. Další ceny dostali činoherci, tanečníci, interpreti populární hudby, literáti a výtvarníci. Letošní novinkou byla cena Kalený Jantar pro osobnost nezávislé scény za mimořádný umělecký přínos kultuře regionu. Její první držitelkou se stala Jana Ryšlavá, zakladatelka a hlavní duše taneční platformy Move Ostrava.
„Haydnovo oratorium Návrat Tobiáše připraví pro scénu režisér Tomáš Pilař, připravena jsou do Jízdárny Louckého kláštera tři představení.“
„Mezi dalšími hlavními programy jsou koncerty Pavla Šporcla, sopranistky Martiny Jankové s cembalistkou Barbarou Marií Willi a brněnského vokálního souboru Societas Incognitorum.“
„Chystá se propojení Hudebního festivalu Znojmo a Festivalu Retz, a tak se také obnovuje setkání Čechů a Rakušanů na hranici.“
Hudební festival Znojmo má v termínu od 8. do 24. července v plánu na třicet koncertů a doprovodných akcí. Pozornost se soustředí na scénické nastudování Haydnova oratoria Návrat Tobiáše. Ročník s podtitulem „Návraty domů a naši andělé strážní“ se uskuteční na různých místech města a v okolí – v přírodě i v prostorách zámků a kostelů. Letošní festival je podle pořadatelů nesen touhou vrátit po dvou letec koronakrize vše do normálních kolejí.
„Brauner používá jednoduchá, čitelná gesta.“
„Sopranistka Markéta Klaudová má nádherně zabarvený hlas.“
„Závěrečný Sabat čarodějnic s citací Dies irae vyzněl velmi přesvědčivě.“
Bývá tradicí, že kromě zahajovacího a závěrečného symfonického koncertu festivalu Smetanovské dny v Plzni, který pořádá Plzeňská filharmonie a na kterém také účinkuje, se v průběhu festivalu objeví zajímavý symfonický koncert hostujícího orchestru. Plzeňské publikum tak mělo možnost slyšet i Gewandhausorchester z Lipska. Letos byl přizván Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, který řídil Tomáš Brauner.
„Spurného přístup k Mozartovi byl dobově poučený.“
„Z externě angažovaných pěvců mimořádně vynikla Markéta Klaudová jako hraběnka Almaviva.“
„Opavský inscenační tým se nebál experimentovat a roli obsadil kontratenorem Vojtěchem Pelkou.“
Možnost, že by si mohlo nějaké šedesátitisícové město vydržovat vlastní divadlo s operní scénou, je na západ od Rýna naprosto nepředstavitelná. A přitom na severu Moravy je to už 218 let skutečností. Město Opava si postavilo divadlo v roce 1804 a od té doby si ho opečovává. Ne vždy je to procházka růžovou zahradou, periodicky se diskutuje o zrušení souboru, ale pokaždé se operní soubor udrží a dokáže nastudovat kolem pěti inscenací za sezónu. Na festival Opera 2022 přivezl jedno z nejslavnějších představení – Figarovu svatbu Wolfganga Amadea Mozarta.
Národní divadlo ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany zve na zítřejší matiné, které má oslavit sté devadesáté osmé výročí narození Bedřicha Smetany. Na koncertě vystoupí pěvci Markéta Klaudová, Michaela Zajmi, Josef Moravec, Martin Šrejma, Svatopluk Sem a Jiří Sulženko. Na klavír budou hrát Martin Levický a Anna Knoulichová. Kromě Smetanových klavírních děl zaznějí jeho Večerní písně a části z oper Hubička a Tajemství. Hudební setkání se bude konat bez přestávky, začne v 11 hodin a potrvá zhruba jednu hodinu.
Soubor Czech Ensemble Baroque připravil na čtvrtek 10. února vrchol desáté koncertní sezóny brněnského cyklu Bacha na Mozarta! Na koncertě zazní oratorium pro sóla, sbor a orchestr Triumf času a pravdy Georga Friedricha Händela a kromě velkého stylizovaného zrcadla bude publikum na pódiu Besedního domu od 19 hodin čekat devětadvacet hráčů, šestnáct zpěváků a v rolích Krásy, Rozkoše, Klamu, Času a Pravdy renomovaní sólisté.
„Kostýmy navrhla Eva Jiřikovská dle zadání režiséra Tomáše Ondřeje Pilaře v duchu moderního pojetí.“
„Chlapec Daniel Straka dosahoval nejvyšších poloh s naprostou lehkostí.“
„Barbora de Nunes-Cambraia zpívala dlouhé pasáže velmi průzračným, čistým a i do výšek naprosto suverénně se pohybujícím hlasem.“
Přestože se Christoph Willibald Gluck zasloužil o reformu opery a je autorem mnoha oper, jeho dílo se uvádí ve světových operních domech méně, než by bylo zdrávo. Alceste byla v tuzemsku nastudována po válce pouze operou Státního divadla v Brně v roce 1972 a v Plzni byl uveden dosud jen Gluckův balet Don Juan, a to roku 1954. Nynější plzeňská inscenace Alcesty byla tedy očekávána s napětím. Zvláště, když hudební nastudování i dirigentská taktovka jsou v rukou odborníka na autorovo dílo, intendanta Mezinárodních gluckovských slavnostních her v Norimberku Michaela Hofstettera. Premiéra se konala v sobotu 15. ledna na jevišti Velkého divadla.
