PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Žádné zásadní změny nechystáme, bez AI se zatím obejdeme. Jen bych rád nabídl víc přímých přenosů.“

„Technologie DAB je pro nás otázka života a smrti. Ale hrajeme digitálně i v každé televizi. A také v každém autě mladším pěti let.“

„Kulturní instituce jménem Český rozhlas tu musí být i pro lidi, kteří chodili na koncerty a na operu a najednou nemohou.“

Český rozhlas D-dur vysílá od 1. května 2005. Klasickou hudbu, a to kvalitně a nepřetržitě. K dvacátému výročí stanice, ve své době jedné z prvních digitálních v tuzemsku, přibližuje její duchovní otec a šéfredaktor Lukáš Hurník v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, čím se stala nepostradatelnou, čím je spolehlivým partnerem pro posluchače, čím důsledně naplňuje poslání veřejnoprávního média: nabízí oázu klidu a prostoru pro soustředěný poslech, ke každé skladbě uvádí něco poutavého, nepodléhá komerčním tlakům na instantní zábavu, ale systematicky buduje hudební vzdělání svých posluchačů a prohlubuje jejich vztah ke klasické hudbě. Myslí tedy i na ty, kdo cestu ke klasice teprve hledají.

„Česká filharmonie je orchestr, který se do věcí, jejichž kvalitu přinejmenším podvědomě cítí, dovede pozoruhodně intuitivně vciťovat.“

„Je obtížným úkolem dostát všem detailům partitury Sukova Epilogu, a přitom posluchači poskytnout vlastně intimní sdělení.“

„Postupně se vztah ke každému dílu víc a více zvnitřňuje a prohlubuje, člověk už skladbu ‚nepřemýšlí‘ , ale ‚dýchá‘.“

Dirigent Jakub Hrůša pro abonentní koncerty České filharmonie přelomu dubna a května připravil k provedení v pražském Rudolfinu společně s Korsakovovou Šeherezádou málo známé Sukovo veledílo – Epilog op. 37. Nejen v tuzemsku, ale výrazně i v mezinárodním koncertním dění se v posledních letech profiluje vedle dalších konstant také jako pravidelný a zasvěcený interpret symfonického odkazu Josefa Suka. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad charakterem i kvalitami a dopadem Sukovy hudby a dává nahlédnout do vývoje svého vztahu k ní. Podrobně se samozřejmě věnuje právě Epilogu.

„Lieder Society v příštím roce mimo jiné připomene kulaté výročí brněnské klavíristky a skladatelky Agnes Tyrrell.“

„Na hudbě Richarda Wagnera mě fascinuje barevnost, živelnost, orchestrální hutnost a schopnost vyprávět příběhy.“

„Ženy skladatelky se stále často potýkají s nedůvěrou a despektem.“

Česká sopranistka slovenského původu Tamara Morozová je místnímu publiku známá jako žádaná koncertní pěvkyně či jako sólistka Národního divadla v Praze, kde se nově připravuje na roli Senty v Bludném Holanďanovi Richarda Wagnera. Je také vyhledávanou interpretkou písňového repertoáru a předsedkyní spolku Lieder Society, který založila v roce 2021 s altistkou a muzikoložkou Monikou Jägerovou.

„Našim zámerom je okrem iného vzbudiť v mladých interpretoch záujem o novovznikajúcu hudbu.“

„Od Čechov sa máme čo učiť v zmysle oboznámenia sa s vlastnou históriou.“

„Na Slovensku sa podnikajú kroky, ktoré vedú k tomu, aby ľudia, ktorí majú nezávislé alebo nevyhovujúce myslenie, nemohli tvoriť a nedostali podporu verejných zdrojov.“

Medzinárodný festival komornej hudby Konvergencie je na slovenskej hudobnej scéne už pojmom. Úspešné podujatie pridalo k svojim aktivitám pred štyrmi rokmi aj skladateľskú súťaž – jej aktuálny ročník s československým názvom Posuň svoju hudbu ďalej! (Posuň svou hudbu dál!) sa pritom práve blíži k uzávierke prihlášok. So zakladateľom a umeleckým riaditeľom festivalu Jozefom Luptákom sme sa rozprávali o vzniku a priebehu súťaže, ale aj o oveľa širších súvislostiach slovenskej hudby – a to aj vo svetle súčasnej politicko-spoločenskej situácie. 

„Z klavírní literatury považuju za nejobtížnější kompozice Wolfganga Amadea Mozarta a Johanna Sebastiana Bacha.“ 

„Mám rád českou hudbu.“

„Natáčím si nejen své zkoušky, ale také koncerty, a pak je poslouchám, dívám se do not a promýšlím, jaké aspekty hry bych potřeboval zlepšit.“

Světově uznávaný izraelský klavírista ruského původu Boris Giltburg má ve svém repertoáru i ta nejnáročnější díla klavírní literatury. Jejich provedení je schopen obestřít krásou zvukomalebnosti a vtisknout jim krystaličnost znění, přičemž vystižení hloubky interpretace je pro virtuosa často samozřejmostí spojenou s hravým nadhledem. Svůj repertoár před časem rozšířil o vybraná díla Bedřicha Smetany a jedno z nich zahraje v rámci 67. ročníku hudebního festivalu Smetanova Litomyšl.

„Barokní hudba pro mě zřejmě zůstane vždycky nejpřirozenějším hudebním jazykem, ale i vokální tvorba 20. a 21. století sedne mojí mentalitě a hlasu.“

„Je velmi zvláštní, jak se v rámci několika kilometrů tajemné Podblanicko mění v drsnou krásu Vysočiny nebo v malebné selské baroko jižních Čech.“

„Dost tvrdě jsme odpracovaly téměř čtyři roky, ale stále se považujeme za začínající festival. Je to běh na dlouhou trať, který se pro mě stal jedním z životních poslání.“

Spolek Victoria Ensemble zajišťuje provoz stejnojmenného vokálně-instrumentálního souboru a další hudební aktivity zpěvačky, kapelnice, muzikoložky a hudební organizátorky Viktorie Kaplanové. Ta je tak rovněž hlavní tváří, tedy ředitelkou a dramaturgyní Mezinárodního festivalu vokální hudby Hlasy tří světů, který v regionu Podblanicka zahajuje čtvrtý ročník už 4. května. Činorodá umělkyně přehlídku komplexně přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Propojování mezi populární, jazzovou, rockovou a klasickou hudbou je mi hodně blízké.“

„I když je kompozice svým charakterem temná a bojovná, tak v závěru přináším posluchačům naději na usmíření.“

„Mým snem je, aby soudobá hudba měla více příležitostí dostat se v Čechách do repertoáru velkých symfonických orchestrů i malých komorních souborů.“

Jednou z výrazných mladých českých skladatelek je Kateřina Horká, která má za sebou již řadu úspěchů a její skladby se opakovaně hrají. V rámci Cyklu soudobé hudby S, kterou pořádá Prague Philharmonia, jí na koncertě 29. dubna vedle dvou děl jejího slovenského kolegy Mariána Lejavy zazní pět skladeb: Čtyři osudy, Dodeka i do kila, In Honor of Pierrot, Smyčcový kvartet č. 2 a Tři miniatury. V rozhovoru umělkyně říká, co jí bylo inspirací pro tyto pro kompozice, a hovoří i o některých zajímavostech ze života skladatelky.

„Věnuju se mladodramatickému oboru. Problém je, že v tomto oboru vám nejprve říkají, že jste na všechny role moc mladá, a pak jste najednou moc stará.“

„Leonora a Maryša mají paradoxně podobný osud v momentě, kdy se obě oddají muži, jehož nemilují.“

„Zpěvačky samozřejmě radši hrají mrchy, je to větší zábava.“

Do povědomí českému publiku se zapsala mimo jiné spoluprací s Národním divadlem v Praze, kde debutovala v roce 2005, účinkováním s našimi předními orchestry, ale i svým dlouhodobým vystupováním na znojemském hudebním festivalu. Dnes je sopranistka Lívia Obručník Vénosová sólistkou opery libereckého Divadla F. X. Šaldy, kde 16. května ztvární hlavní roli v opeře Emila Františka Buriana Maryša. Často pěvkyně objevuje také v plzeňském Divadle J. K. Tyla, kde už 26. dubna zpívá Leonoru v novém nastudování Verdiho Trubadúra. U příležitosti těchto dvou premiér ji portál KlasikaPlus.cz požádal o rozhovor.

„K paní profesorce Boguniové jsem šel studovat mimo jiné i proto, že má čas se studentům opravdu věnovat.“

„Hudba baroka mi je duševně i tělesně nejbližší.“

„Rád bych si teď od soutěží dal trochu pauzu a zapracoval na svém repertoáru.“

Jednadvacetiletý klavírista Jan Čmejla se v březnu stal laureátem prestižní lipské soutěže věnované tvorbě Johanna Sebastiana Bacha – kromě první ceny získal i cenu publika a několik dalších ocenění. Krátce po návratu mluví o tom, co soutěžní období obnášelo, jak se připravoval a kam by se teď chtěl vydat dál. 24. dubna umělec vystoupí v rámci příbramského Hudebního festivalu Antonína Dvořáka.

„Griegův koncert se v dnešní době často hraje příliš uhlazeně.“

„Jen málokdy jsem byl při recitálu tak šťastný jako při hraní Dvořákových Poetických nálad.“

„Páleníčkovy nahrávky znám, s Františkem Rauchem jsme se i osobně setkali.“

Pianista Leif Ove Andsnes se 24., 25. a 26. dubna představí s Českou filharmonií. Pod řízením Jakuba Hrůši se tak stane v pražském Rudolfinu a Andsnes vystoupí jako sólista Griegova Klavírního koncertu. U této příležitosti vznikl rozhovor, ve kterém norský umělec vzpomíná na své první setkání s Griegovým koncertem, ale také dopodrobna přibližuje svůj vztah k Česku, což vnáší do jeho nadcházejících vystoupení i osobní rovinu.

„Zmatek a vnitřní nesoulad, který panuje mezi romanticko-poetickým Eusebiem a bojovným Florestanem, jsou pocity, kterým velmi dobře rozumím.“

„Schumann rozhodně nepatří mezi skladatele, kteří by se měli hrát s metronomickou přesností.“

„Empaticky objevovat jazyk skladatele a naplnit jej svou vlastní osobností…“

Letošní šestapadesátý Hudební festival Antonína Dvořáka zahájí ve čtvrtek 22. dubna vystoupení Drážďanské filharmonie řízené dirigentem Markusem Poschnerem. Sólistkou bude přední německá houslistka Antje Weithaas, jedna z nejvýraznějších umělkyň své generace, jejíž jméno však zůstává českému publiku spíše utajeno. Do Příbrami přijede Weithaas se Schumannovým Houslovým koncertem d moll, jehož je nadšenou propagátorkou. Nejen o tomto neprávem podceňovaném díle, ale i o své oblíbené dvojroli dirigentky-houslistky, kterou téměř dekádu s úspěchem zastávala v Bernu, o přístupu k pedagogice a o hudební interpretaci hovoří v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„V Emirátech jsem měl na starosti úplně všechno, co souviselo s hudbou, protože kromě mě a mé manželky tam žádný jiný hudební profesionál nebyl.“

„Baví mě pracovat s mladými lidmi, vzdělávat je, vést po cestě k samostatnosti.“

„Když rodiče viděli, jak jejich děti prospívají a co dokážou, byli nadšení.“

Martin Hršel je klavíristou s desetiletou zkušeností ze Spojených arabských emirátů. Koncertní činnost sice umělec po návratu do vlasti značně omezil, stále však je umělecky aktivní. Jeho umění bude moci v brzké době ocenit mimo jiné publikum pardubické Gočárovy galerie, sídlící v nově zrekonstruovaném objektu bývalých Automatických mlýnů, na recitálu, který klavírista nabídne v úterý 29. dubna.

„Divákům bych klidně doporučil, aby se před zhlédnutím opery podívali na slavný film Slaměný klobouk, je to herecký koncert.“

„Fadinard pro mě byl zatím úplně nejtěžší role ze všech.“

„Rota záměrně velmi často používal motivy z děl jiných skladatelů jako takovou poctu operním velikánům.“

V rámci Festivalu hudebního divadla Opera 2025 uvede Národní divadlo moravskoslezské v pondělí 14. dubna na jevišti Stavovského divadla nedávno premiérovanou operní komedii Nina Roty Florentský slaměný klobouk. Představitel hlavní role Fadinarda Martin Šrejma v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mluví o tom, jak se s dílem seznamoval či jaké zajímavé prvky v opeře nachází.

„Teprve když jsem začal zpívat Wagnera, jsem pochopil, že toto je přesně hudba pro můj hlas.“

„Bohužel hudební svět se trochu polarizuje a zpěváci se profilují buď jako interpreti písní, nebo jako operní pěvci.“

„Cenzura Trumpovy administrativy nám přináší tvůrčí nejistotu.“

Americký basbarytonista Nicholas Brownlee se vzdor svému mládí etabloval jako jeden v předních představitelů wagnerovských rolí. V této sezóně vystupuje v Bavorské státní opeře jako Wotan ve Zlatu Rýna, v operním domě ve Frankfurtu jako Amfortas v Parsifalovi, ale i jako Macbeth či Amonasro v Aidě. V Palau de les Arts Reina Sofía debutuje v hlavní roli Bludného Holanďana, v Lipsku bude zpívat opět Wotana a na festival v Bayreuthu se vrátí jako Donner ve Zlatu Rýna. Mimo to se představí i na několika koncertních scénách, včetně pražského Rudolfina, kde s Prague Philharmonia a dirigentem Emmanuelem Villaumem 27. dubna přednese Mahlerův Chlapcův kouzelný roh.

„Kulturní program české účasti na EXPO se stane nejvýznamnější přehlídkou české kultury v zahraničí v letošním roce.“

„Japonci českou kulturu velmi dobře znají. V učebnicích se učí o Dvořákovi, Smetanovi nebo Janáčkovi, Mucha inspiroval anime.“

„Program zahrnuje jak vážnou hudbu, tak nejrůznější fúze žánrů, ale i využití moderních technologií v umění či interaktivní prvky.“

Šéf Českých center v Londýně a programový ředitel české účasti na světové výstavě EXPO 2025 v Ósace Přemysl Pela představuje v rozhovoru pro KlasikaPlus.cz rozsáhlý kulturní program českého pavilonu, který bude reprezentovat českou kulturu, umění, ale i vzájemné česko-japonské vazby. Výstava začíná 13. dubna.

„Madama Butterfly je výjimečná opera, má naprosto dokonalou instrumentaci.“

„Závěr druhého jednání je pro mě vlastně emočně nejvypjatější scénou právě tím, že vás nechce rozplakat.“

„Nacházíme se v poměrně paradoxní situaci, kdy máme hotové inscenace, na něž máme zpěváky, orchestr je na ně připravený, po premiéře sklidily úspěch, lidé by na ně rádi chodili, my bychom je rádi hráli více, ale nemůžeme, protože nemáme kde.“

Šéfdirigent českobudějovického Jihočeského divadla David Švec řídil v sobotu 5. dubna první premiéru opery Giacoma Pucciniho Madama Butterfly, 7. dubna následuje premiéra druhá. Pucciniho kus se tak vrátil do repertoáru divadla po více než čtyřiceti letech. O tom, jaké momenty jsou pro něj hudebně nejsilnější nebo jak hledal cestu k Pucciniho experimentům v orchestraci, umělec hovoří v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Pokračujeme v kvalitě festivalů Olomoucké barokní slavnosti a Dvořákova Olomouc, která byla nastavena už v padesátých letech.“

„‚Svět mocných‘ jsou podle nás ti lidé, kteří v průběhu věků podporovali umělce.“

„První koncert chceme pojmout opravdu jako zahajovací gala, kdy návštěvníkovi poskytneme ochutnávku všeho, co nabídneme v následujících týdnech.“

Právě dnes v Olomouci začíná festival Olomoucké hudební jaro s podtitulem Svět mocných. Ředitelka festivalu Kateřina Hiklová portálu KlasikaPlus.cz přiblížila program festivalových koncertů, osvětlila dramaturgickou linii a představila nosná jména letošního ročníku. Mezi jinými zavítají Tomáš Netopil s Pražskými symfoniky, Kateřina Kněžíková spolu se zlínskou filharmonií nebo už dnes soubor Vilém Veverka TrioPlus, který festival zahájí v Klášterním Hradisku.

„Jsem jediným, ale máme tam dva další české mluvčí kontrabasisty – jeden je Polák a druhý Lotyš, oba studovali v Brně a mluví plynně ‚brněnsky‘.“

„Největší devíza orchestrálního hráče jsou takzvané ‚antény‘.“

„Z Plzně, dalo by se říct, pocházím umělecky a manželka z ní pochází přímo.“

„Měl jsem tu drzost,“ říká jediný český zástupce v orchestru často považovaném za světovou jedničku. Kontrafagotista Václav Vonášek tak mluví o konkurzu, ve kterém uspěl před devíti lety, když se ucházel o stálé místo v orchestru Berlínských filharmoniků. Hráč na hluboký dechový nástroj se aktuálně se svou ženou Janou, primáriem smyčcového Pražákova kvarteta, připravuje na koncert na českém území, konkrétně vystoupí 8. dubna v Plzni v rámci festivalu Smetanovské dny. Tématem rozhovoru však je také vzpomínka na loňské Pražské jaro, jehož byli filharmonici z Berlína veleváženými hosty.

„Předkoncertní besedy jsou vždy velmi obohacující. Dozvídáme se nové věci spjaté s praxí… Pak se koncert mnohem snáz a lépe poslouchá.“

„Ve Žďáře jsme ve fázi určité výchovy publika k poslechu vážné hudby.“

„Na koncertech míváme krásný kontakt umělců s publikem.“

Zámek ve Žďáru nad Sázavou žije uměním všeho druhu, tedy i hudebním. Komorní koncertní řada ve Freskových sálech letos nabízí dramaturgické sepětí s přírodním elementem, tedy i nejbližší vystoupení mezzosopranistky Belly Adamové a klavíristky Johanny Hanikové se ponese v tomto duchu. Marie Kinsky, členka hraběcí rodiny Kinských, která stojí za kulturními aktivitami na zámku, hudební cyklus pořádaný v rodovém sídle portálu KlasikaPlus.cz významně přibližuje, a je tak zřejmé, že pořádané koncerty skýtají mnohem více než jen vlastní koncert.

„Navíc jsem si uvědomil, že za dobu svého sólistického působení v olomoucké opeře soubor i celý divadelní provoz velmi dobře znám, dýchám s ním. A především ho mám rád.“

„Dělat moderní, nikoli módní operní a operetní inscenace. Vyhýbat se ukoptěným muzeálním inscenacím, které se vydávají za ‚divácky vlídné‘.“

„Každé divadlo, respektive soubor musí o své diváky bojovat. Ale čistými zbraněmi – kvalitní a neotřelou dramaturgií, výbornými interprety a inscenátory.“

Operní a operetní soubor Moravského divadla v Olomouci se vždy pyšnil vysokým kreditem, který se však postupně začal vytrácet necitlivým vedením. Konkurz vypsaný na uvolňující se místo šéfa opery vyhrál sólista operního souboru, basista Jiří Přibyl a KlasikaPlus.cz jej u té příležitosti požádala o rozhovor, ve kterém pěvec představil své vize a plány.

„Na konzervatoř jsem šla kvůli dětské lásce. Bylo mi jedno, co budu studovat, hlavně, když spolu budeme ve třídě.“

„Puccini se ve svých ženských protagonistkách odrážel; do každé z nich promítal nějakou část své osobnosti a byla jakýmsi jeho alter egem.“

„Mám ráda, když jsou inscenace jednoduché a psychologicky vystavěné.“

Sopranistka Petra Alvarez Šimková je osvědčenou sólistkou Opery Národního divadla a aktuálně jí je svěřena jedna z náročných rolí světového repertoáru. O tom, co pěvkyni přivedlo k opernímu zpěvu nebo jaké pojetí zvolila režisérka v nejnovější inscenaci, Alvarez Šimková mluví v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz. V roli Manon Lescaut debutuje na prknech Státní opery v sobotu 29. března společně s Peterem Bergerem jako rytířem des Grieux.

„Pozdně romantický německý repertoár si žádá opravdové herectví, jen zpívat nestačí.“

„Herodes, Loge a ostatně i Siegfried, to jsou dary, které skladatelé nadělili tenoristům.“

„Laca i Štefa jsou role, po nichž bych okamžitě skočil.“

Drážďanský hudební festival do Prahy 1. dubna přiveze koncertní provedení opery Richarda Wagnera Siegfried. Po loňském úspěchu koncertního provedení Wagnerovy Valkýry bude mít letos české publikum možnost uvidět a hlavně uslyšet Siegfrieda poprvé v historicky poučené interpretaci. Koncertní provedení, na němž se pod taktovkou Kenta Nagana představí Drážďanský festivalový orchestr spolu s Concerto Köln, slibuje inovativní zvuk, který si budou moci následně vychutnat i diváci na hostováních v Philharmonie de Paris, Kolínské filharmonii a samozřejmě v Drážďanech. V hlavní roli se představí belgický tenorista známý především z německých divadelních scén Thomas Blondelle, pro nějž to bude dvojitý debut – v roli i v Praze.

„Schopnost mít vibrato pod kontrolou je takový identifikátor kvality hlasu.“

„Nejsem velkým zastáncem tematizování ženských skladatelek, ač si uvědomuju, že jistá forma historického ospravedlnění je na místě.“

„Nechci naši práci dělat na autopilota, proti tomu bojuji v sobě i kolem sebe – je to jediná zbraň, kterou my umělci máme proti nevyprodaným sálům.“

Naše přední koncertní mezzosopranistka Bella Adamova se narodila v Grozném v Čečensku a vyrostla v Praze. Své hudební znalosti získala mj. na školách v Kolíně nad Rýnem, Hannoveru, Londýně či Basileji. Během dubna ji čeká několik důležitých koncertů: na začátku měsíce vystoupí na koncertu s Collegiem Colloredo v rámci koncertní řady Collegia 1704, načež ji čeká vystoupení ve Žďáru nad Sázavou, na festivalu Opera se představí v pásmu Písně mrtvých duší a 9. dubna debutuje se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, s nímž uvede písně Almy a Gustava Mahlerových.

„Největším projektem sezóny bude podzimní asijské turné se Semjonem Byčkovem.“

„Orchestr bude mít tentokrát dva rezidenční umělce. Zvolili jsme totiž jednoho sólistu a jednoho skladatele.“

„Novoroční koncert 2026 bude složen čistě z našich sólistů, kteří jsou kmenovými hráči filharmonie.“

Česká filharmonie představila v úterý 25. března na tiskové konferenci program příští sezóny 2025/2026. Generální ředitel orchestru David Mareček v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje, na co se posluchači a příznivci orchestru mohou těšit, jaké novinky sezóna přinese nebo kam filharmonie vyjede na zahraniční turné. Hovoří také o rezidenčních umělcích, o objednaných novinkách, o nahrávkách a debutech i o České studentské filharmonii.

„V písních je všechno propojeno tím nejhlubším způsobem a stává se jedním.“

„Spolupráce s Jonasem Kaufmannem byla tím nejúžasnějším, největším zážitkem. Nemohli jsme se toho nabažit, takže teď uvádíme už náš třetí společný program.“

„Když mi bylo dvanáct, viděla jsem v televizi Traviatu s Teresou Stratas, úplně mě to pohltilo a celé druhé a třetí dějství jsem probrečela.“

Operní pěvkyně Diana Damrau vystoupí v neděli 29. března v Praze v Obecním domě s tenoristou Jonasem Kaufmannem na písňovém recitálu nazvaném Love Songs. Společně zazpívají písně z pera Gustava Mahlera a Richarda Strausse. O tom, co je vedlo k výběru těchto skladatelů, nebo jestli ví, že má nejpopulárnější operní video na YouTube, pěvkyně mluví v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Chci se zaměřit na mladou generaci a oslovovat ji svěžím marketingem, například přes influencery.“

„Při výčtu dirigentů nesmím zapomenout na Jakuba Hrůšu, který u nás započal svou dirigentskou kariéru.“

„Martinů ve Zlíně nikdy nebyl, pokud je mi dobře známo. Ale zlínští obyvatelé jeho tvorbu obdivovali. Léta tu aktivně působila pobočka Společnosti Bohuslava Martinů.“

Po sedmnácti letech ve funkci oznámil rozhodnutí skončit na postu ředitele zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů dosavadní šéf Josef Němý. Konkurzu na uvolněné místo se zúčastnilo deset uchazečů a z výběrového řízení vzešel jako vítěz Tomáš Gregůrek. Portál KlasikaPlus.cz ho požádal o rozhovor.