„Kulturní program české účasti na EXPO se stane nejvýznamnější přehlídkou české kultury v zahraničí v letošním roce.“

„Japonci českou kulturu velmi dobře znají. V učebnicích se učí o Dvořákovi, Smetanovi nebo Janáčkovi, Mucha inspiroval anime.“

„Program zahrnuje jak vážnou hudbu, tak nejrůznější fúze žánrů, ale i využití moderních technologií v umění či interaktivní prvky.“

Šéf Českých center v Londýně a programový ředitel české účasti na světové výstavě EXPO 2025 v Ósace Přemysl Pela představuje v rozhovoru pro KlasikaPlus.cz rozsáhlý kulturní program českého pavilonu, který bude reprezentovat českou kulturu, umění, ale i vzájemné česko-japonské vazby. Výstava začíná 13. dubna.

Jaký bude a co kulturní program EXPO 2025 v českém pavilonu nabídne?

Rádi bychom, aby návštěvníci světové výstavy EXPO vnímali Česko nejen jako zemi s bohatým kulturním dědictvím, ale také jako kulturní prostředí, které je inspirativní, relevantní i v současné době, v níž žijeme, a otevřené k umělecké reflexi současných společenských výzev. Pracujeme tak s žánrovou rozmanitostí a jejich vzájemnou propojitelností, včetně uvedení nových uměleckých forem i v návaznosti na využití moderních digitálních technologií. 

V českém pavilonu, ale i v dalších prostorech výstaviště EXPO bude uvedeno v rámci kulturního programu více než třicet různorodých projektů, v nichž se představí přes dvě stě dvacet umělců. Žánrově se prolínají mezi hudebním, scénickým a performativním uměním. Vzhledem k žánrové pestrosti, rozsahu a reprezentativnosti uměleckého zastoupení jsem přesvědčen, že se kulturní program české účasti na EXPO stane nejvýznamnější přehlídkou české kultury v zahraničí v letošním roce. 

Při tvorbě programu jsme také vycházeli ze skutečnosti, jak je Česko a česká kultura v Japonsku vnímána a známa. Významnou součástí programu tak bude česká hudba, která je v Japonsku velmi oceňovaná a je i určitým zosobněním Česka. Například v tamních učebnicích hudební výchovy jsou běžně uvedení skladatelé, jako je Dvořák, Smetana nebo Janáček, a Japonci jejich hudbu opravdu dobře znají. 

Bude mít český program nějaké jednotící téma, které se bude uměním prolínat?

Ano, společným zastřešujícím tématem je Talent a kreativita pro život, to je filosofie, která celý kulturní program spojuje. V programu bude také významně zohledněna vzájemná kulturní vazba mezi Českem a Japonskem, a to prostřednictvím programové spolupráce nebo společných témat, které se prolínají celou řadou připravených projektů. 

Když jsem si dohledávala vazby mezi oběma zeměmi, překvapilo mě, jak mají diplomatické, ale i kulturní vztahy s Japonskem dlouhou historii. Je to něco, co Japonsko reflektuje při spolupráci na EXPO?

Vzájemné vztahy jsou opravdu výjimečné a dlouhodobé, například Tomáš Garrigue Masaryk navštívil Japonsko již v roce 1918 ještě před oficiálním navázáním diplomatických vztahů. Ačkoli v druhé polovině 20. století byly politické vazby obou zemí utlumené, kulturní spolupráce pokračovala. Do Japonska například pravidelně cestovala Česká filharmonie, ale i jiná hudební uskupení, která vzájemné vazby udržovala. K posílení vzájemných vazeb určitě přispěly letní olympijské hry v Tokiu v roce 1964. Věra Čáslavská je dodnes v Japonsku velmi známá a pro řadové Japonce je česká kultura něčím, s čím se dokáží identifikovat. Cílem prezentace na EXPO je na tento vztah navázat a dále jej rozvinout a obohatit novými rozměry.

Česká filharmonie chystá v rámci svého asijského turné také několik zastávek v Japonsku. Může být její účast na EXPO jakousi ochutnávkou pro její podzimní koncerty?

Česká filharmonie se chystá do Japonska na turné v říjnu, což se bohužel s termínem světové výstavy nepotká. Na EXPO ale dorazí jedenáct jejích členů, což je rozhodně jedno z lákadel českého programu. Na zahájení 13. dubna zahraje klavírní virtuos Ivo Kahánek, následně se bude prezentovat významný český violoncellista Tomáš Jamník v uskupení Duo Jamník. 

Sólisté České filharmonie také připravili velmi zajímavý program propojený s novým cirkusem. Hlavním tématem budou Struny, které propojují jak hudební linku, tak linku loutkařskou, která má velkou tradici jak v Česku, tak i v Japonsku. Autorem tohoto kreativního konceptu je Rostislav Novák z Cirku La Putyka a dotváří jej přímo pro uvedení na světové výstavě EXPO. 

Letošní program je zároveň výjimečný tím, jak vznikal. Popíšete nám ten proces?

Program vznikal výrazně jinak než u předcházejících světových výstav, kdy příprava kulturního programu byla svěřena zástupci kulturní obce a ten oslovoval participující umělce napřímo. V případě letošního EXPA jsme se rozhodli vypsat otevřenou veřejnou soutěž, která vzbudila ohromnou pozitivní odezvu, přihlásilo se nám 186 žadatelů. Jejich projektové návrhy poté vyhodnocovala odborná komise, jejímž partnerem byl také Institut umění, který vybral třicet finálních projektů. Vedle programové kvality porota zohledňovala několik dalších hodnotících kritérií včetně například česko-japonské kulturně-umělecké vazby.

Je nutné si také uvědomit, že EXPO je velmi specifické s ohledem na návštěvnické chování. Typický návštěvník areálu výstaviště se snaží navštívit více národních pavilonů a exhibicí, s tím, že dle informací od pořadatelů bude průměrná délka individuální návštěvy pavilonu kolem dvaceti minut. Tyto časové dispozice bylo také nutné zohlednit umělci při přípravě a uvedení programových vystoupení.  

Jak budou jednotlivé akce probíhat?

Pomyslnou vlajkovou lodí kulturního programu české účasti bude Národní den, uskuteční se ve čtvrtek 24. července, v den narození Alfonse Muchy, který je v Japonsku také velmi známý a oceňovaný. Základním programovým pilířem bude již zmíněná tvůrčí spolupráce České filharmonie s Cirkem La Putyka, dále vystoupí Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu a program zakončí koncertní vystoupení zpěvačky Aiko, která Česko reprezentovala na loňském ročníku Eurovize. 

Páteřní kulturní program bude však probíhat po všech šestadvacet víkendů během šesti měsíců, v průběhu trvání celé světové výstavy, a to vždy od pátku do neděle, kdy se předpokládá největší návštěvnost, až kolem sto padesát tisíc návštěvníků. Očekává se, že mnozí návštěvníci z Ósaky se budou na EXPO opakovaně vracet a pokud navštíví český pavilon, budou mít možnost se každý víkend setkat s jiným živým kulturním vystoupením.

Jaké jsou vazby Alfonse Muchy na Japonsko? A bude se tato tematická linka programem také nějak prolínat?

Mucha je jednou z českých osobností, která je v Japonsku velmi známá. Jeho tvorby si cení také císařská rodina, které pojí s potomky Alfonse Muchy také osobní přátelství.  Mucha mimo jiné také velmi ovlivnil japonský komiks a mangu. Před několika lety se jeho Slovanská epopej stala jednou z nejnavštěvovanějších zahraničních výstav v Japonsku. 

Dílo Alfonse Muchy se promítne nejen do programu Národního dne, ale takzvaná návštěvnická cesta je inspirovaná jeho nedokončeným triptychem Tři věky: Věk lásky, Věk rozumu a Věk moudrosti a jejímž autorem je tým vedený Ronym Pleslem. Návštěvník, který pavilon navštíví, postupně vystoupá návštěvnickou cestou po vnějším plášti pavilonu až na střešní terasu pavilonu, která je jedním z nejvyšších bodů výstaviště a nabídne návštěvníkovi nádherný panoramatický výhled nejen na přilehlé pavilony, ale také na přítomné moře a nedaleké hory. Po vizuálním zážitku se bude moci návštěvník zaposlouchat například do tónů hudebního vystoupení v prostorech auditoria pavilonu. 

Právě auditorium bude velmi důležitou součástí české reprezentace. V čem je specifické?

Český pavilon pochází z dílny architektonického studia Apropos Architects, je vizuálně velmi zajímavý a nachází se na velmi atraktivním místě v rámci celého výstaviště.  Dovolím si říci, že náš pavilon ve tvaru skleněné spirály bude právem jednou z dominant světové výstavy a návštěvníky, vzhledem ke svému koncepčnímu řešení, bude jistě velmi vyhledávaný. Zajímavostí pavilonu je také použitá technologie, kdy je celá budova postavena ze dřeva bez využití ocelové konstrukce, a celý objekt pavilonu je uzavřen skleněnou fasádou. Návštěvníky jistě vyhledávanou předností bude již zmiňovaná terasa, z níž bude také mimo jiné z bezprostřední blízkosti výhled na každovečerní hudebně-multimediální show uvedenou na vodní ploše před pavilonem.

Významnou součástí bude také multifunkční auditorium ve tvaru válce, který se stane centrem kulturního programu. Jako zajímavost mohu uvést, že dle odborníků je tento tvar prostoru jedním z nejnáročnějších ve smyslu ozvučení, nicméně jsem přesvědčen, že se nám podaří s pomocí našich partnerů dosáhnout maximální možné akustické kvality.  

Japonsko je země, která je velmi zaměřená na technologické inovace. Jak jsou zapojeny do uměleckých projektů?

Ano, například v jednom z uvedených projektů bude zapojena umělá inteligence. Pianista a šéfdirigent Filharmonie Brno Dennis Russell Davies s Maki Nemekawou vystoupí s klavírním podáním Smetanovy Mé vlasti, která bude doprovázena multimediální obrazovou projekcí částečně vytvořenou pomocí AI. 

Dalším příkladem představení nových forem umělecké práce se současnými technologiemi bude multižánrový projekt skupiny Vektroskop, který uvede hudebně-multimediální show s využitím průmyslového robotického ramene. 

Zaujala mě také účast skladatelky a klavíristky Báry Zmekové, která má velmi zajímavé videoklipy. Její tvorba vybízí k vizuálnímu doprovodu. Zapojili jste jej nějak i v tomto případě?

Vystoupení Báry Zmekové v doprovodu japonského dua Mika Mangetsu bude mít v představení zakomponován i velmi zajímavý vizuální obsah, který bude doprovázet hudební produkci. Rád bych také zmínil písničkářku Annu Vaverkovou, součástí jejíhož vystoupení budou vizuální projekce ilustrací a animací známé umělkyně Rozálie Kolkové. Obdobně vzniká také projekt oceňované hudebnice Nikol Bókové, která představí interaktivní hudebně-vizuální imerzivní dialog mezi živě interpretovanou hudbou a AI-generovanými vizuály inspirovanými česko-japonskou tematikou.  

Plánujete v programu EXPO uvedení i premiérových vystoupení či skladeb, které byly napsány přímo pro tuto příležitost?

Jednou z premiér, bude program připravený od již zmíněné hudebnice a skladatelky Nikol Bókové. Zcela nové bude také uvedení projektu Ballet of Tomorrow, jehož součástí je taneční vystoupení v podání primabaleríny Nikoly Márové. Projekt je fúzí tradičního umění a moderních technologií, propojující české a japonské kulturní dědictví. 

Za zmínku jistě stojí také kulturní program Národního dne, respektive spolupráce České filharmonie a Cirku La Putyky, která pod již zmíněnou kreativní kuratelou Rostislava Nováka, připravuje speciálně pro EXPO premiérové společné představení pod názvem Struny, vzájemně propojující svět hudby a loutkařské umění, které má významnou a dlouhodobou tradici v obou zemích.

Tím se dostáváme k tanci, mohl byste zmínit ještě nějaké představení, která se týkají baletu, současného tance nebo podobných performativních žánrů?

Rád bych zmínil skupinu 420PEOPLE, což je významný a mezinárodně oceňovaný zástupce současného moderního tance, jak název napovídá, pojmenovaný po české telefonní předvolbě, s mezigeneračním představením 42+PEOPLE. Na programu je také hudebně-baletní společné vystoupení Národního divadla Brno s brněnskou filharmonií Capriccio. Nonverbální vystoupení budou zastoupena mezinárodně oceněným představením Antiwords, Badfocus nebo Sólem v podání Radima Vizváryho. 

Jaké další soudobé nebo experimentální projekty na programu najdeme?

Se svoji originální autorskou tvorbou plánujeme vystoupení například Katty Vox Organi, která snoubí zvuk varhan, zpěvu, elektronické hudby a multimediální prezentace. Do kategorie experimentálních projektů se samozřejmě řadí také již zmíněný projekt Vektroskop, audiovizuální performace, kde kromě hudebníků účinkují i průmysloví roboti.  

Zmínil jste už některé spolupráce, vypíchl byste ještě nějaký projekt, propojující české a japonské umělce?

V oblasti divadla je to úžasné představení Čáslavská – Tokio 1964, které nastudovalo Divadlo Alfa Plzeň ve spolupráci s tokijský divadlem PUK. Uvedeno bude v hlavních prostorech výstaviště EXPO Shining Hat, která pojme až dva tisíce návštěvníků. Dále se mohou návštěvníci těšit na vystoupení Plzeňské filharmonie pod dirigentským vedením Chuheie Iwasakiho, která vystoupí první zářijový týden, kdy si budeme v Ósace připomínat narození významného českého skladatele Antonína Dvořáka. Rád bych také zmínil harfistku Hanu Hrachovinovou, která bude společně vystupovat s Keiko Hisamoto, hráčkou na tradiční japonský hudební nástroj koto, která je pokračovatelkou významné dynastie hudebníků na tento nástroj v Japonsku. 

Velmi zajímavý bude také hudebně-výtvarný projekt Prchavé partitury Petra Nikla, který navazuje na kultovní japonský avantgardní umělecký proud Gutai Kyokai. Propojuje hudební vystoupení s interaktivní malbou návštěvníků, kteří jsou tím přímo vtaženi do uměleckého představení. 

Vystoupí kromě etablovaných umělců také mladí talenti v počátcích své kariéry?

Ano, jeden tematický víkend je zcela věnován představení mladých a talentovaných umělců. Jedná se o hudební showcase, kterého se zúčastní například pianistka Nora Lubbadová nebo klarinetista Matěj Asahi Kotal, který má i japonské kořeny. Rádi bychom v rámci tohoto programu dali příležitost právě nastupující velmi mladé hudební generaci. Jsem přesvědčen, že takové příležitosti budou přínosné pro jejich další rozvoj profesní hudební kariéry.  

Zmínil jste víkend zaměřený na Dvořáka a na mladé umělce. Jaká další témata jste zvolili?

Příkladem bude další tematicky zaměřený víkendový program na české loutkářství, které příští rok oslaví desetileté výročí od zařazení na seznam UNESCO. Prezentovat se na něm bude nejen tradiční loutkářské umění, které má mimo jiné také velmi bohatou tradici v Japonsku, ale také současné loutkářství, reprezentované loutkářským uskupením Musaši a Tygr v tísni. 

Nicméně společným a vzájemně sjednocujícím tematickým svorníkem české kulturní prezentace na nadcházející světové výstavě EXPO je již v úvodu zmiňované téma Talent a kreativita pro život. 

Uniformy pro český pavilon bude navrhovat Jan Černý, který sklidil obrovský úspěch s kolekcí pro české olympioniky. Prozradíte, jak bude kolekce vypadat?

Uniformy, které obléknou pracovníci českého pavilonu, jsou velmi současné, unisexové, zároveň se Honza snažil velmi dbát také na to, aby byly praktické a pro uživatele pohodlné, takže jsou inspirované montérkami. Tvorba Jana Černého nese silný autorský rukopis a nepochybuji, že bude opět rezonovat jak v české, tak japonské společnosti. 

Pokud by se čeští návštěvníci chystali EXPO v Ósace navštívit, mohl byste doporučit některé další národní pavilony, které vás zaujaly nebo které nabízejí zajímavý program?

Programy jednotlivých zemí nejsou v době našeho rozhovoru zatím zveřejněny, takže v této oblasti zatím nelze dát relevantní doporučení. Osobně se velmi těším, jak jednotlivé státy budou k prezentaci přistupovat. Zaznamenal jsem například, že některé země významněji akcentují ve své národní prezentaci využití prostor pro výstavní, v mnoha případech multimediální instalace, z kterých si návštěvníci budou odnášet silný emočně imerzivní zážitek. Předpokládám, že součástí tohoto přístupu bude propojení jak tradičního kulturního dědictví, tak představení nejmodernějších technologií a inovací. 

Nicméně na zodpovězení vaší otázky si budeme muset počkat až do zahájení výstavy EXPO, které bude 13. dubna. Dovolím si ale cestu do Ósaky doporučit již nyní a nemám nejmenších pochybností, že návštěva světové výstavy EXPO 2025 bude inspirativním a v mnoha ohledech obohacujícím zážitkem.

Facebook X E-mail WhatsApp