V letošním roce se koná již 57. ročník tradičního cyklu komorních koncertů Vizovické zámecké kulturní léto Aloise Háby. Program celého ročníku se již tradičně uskutečňuje v reprezentačním sále a kapli Státního zámku Vizovice, vždy v pátek od půl osmé. Festivalový cyklus zahájila už 31. května „první dáma českého klavíru“ a smetanovská specialistka Jitka Čechová,…
Neklidný Evropan. Čtení o Viktoru Ullmannovi v češtině
„Od zmapování všeho, co komunistický režim, skrytě antisemitský, lidem zatajoval, byl už později jen krůček k pořadatelské ochotě a nakonec i k rozhodnutí přeložit knihu o něm.“
„Autorovi se daří propojovat odkazy na prameny s reálnými detaily, zachycovat běžné životní peripetie vedle uměleckých zážitků a osobnostní vývoj v souvislosti s hudebním zráním.“
„Přidáním aktuálních statí vzniká autorem zmiňovaná ´jiná kapitola´, obohacená o fakta, která v době vzniku knih nebyla ještě známá a přístupná, kapitola potřebná pro pohled z odstupu.“
Život Viktora Ullmanna, rakousko-česko-židovského skladatele, kapelníka a sbormistra Nového německého divadla v Praze, se uzavřel v šestačtyřiceti letech. Stalo se tak v říjnu 1944 v Osvětimi, po dvouročním pobytu v terezínském ghettu. Jeho jméno dnes už není úplně neznámé…
Gideon Klein. Klavírista terezínského ghetta
Festival Věčná naděje přichází s novým čtyřletým projektem. V rámci něj představí koncertní aktivity hudebního skladatele a klavíristy Gideona Kleina v ghettu Terezín. V podání Igora Ardaševa zazní na úvod projektu ve středu 27. března v Anežském klášteře skladby Mozarta, Beethovena a Schumanna. Pražský festival Večná naděje mapuje českou, židovskou a německou kulturu, jejichž soužití a vzájemné ovlivňování na…
Hába, Lang, Argento a Adams v interpretaci Beinhauera a Radostové
Pianista Miroslav Beinhauer se sopranistkou Pavlou Radostovou připravili vystoupení s díly autorů 20. a 21. století – s klavírními skladbami Klause Langa a Johna Adamse a písňovými cykly Aloise Háby a Dominicka Argenta. Koncerty se stejným programem se konají 10. prosince v Opavě a 11. prosince v Krnově. Na začátku koncertu v Městském kulturním domě Petra Bezruče v Opavě a o den…
Výběr z málo známých klavírních skladeb Aloise Háby v Atriu na Žižkově
Koncertní série Nová hudba v Atriu nahlíží do nedávné hudební historie. Tentokrát bude představena tvorba skladatele Aloise Háby v interpretaci klavíristy Miroslava Beinhauera. Do centra pozornosti se dostanou skladatelovy méně známé klavírní skladby – jejich výběr zazní 19. října od půl osmé v Atriu na Žižkově. Alois Hába (1893–1973) je širší veřejnosti znám…
‚Zvrhlá hudba’ tématem brněnského kolokvia muzikologů i následného koncertu
Ve dnech 9. a 10. října se uskuteční pod názvem New Paths in Opera 57. ročník Mezinárodního hudebněvědného kolokvia Brno. Jeho pořadateli jsou Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (FFMU) společně s Operou Národního divadla a Státní operou prostřednictvím projektu Musica non grata. Světové osobnosti z řad muzikologů, dirigentů, operních režisérů, intendantů, dramaturgů a zástupců hudebních nakladatelství…
Až na konec světa (20)
Světoběžník křtěný Vltavou.
Dirigent, klavírista a pedagog Hans Walter Süsskind
„V jednadvaceti sáhlo po Süsskindovi pražské Německé divadlo; zároveň koncertoval jako slibný a stále vyhledávanější klavírista.“
„Roku 1942 se stal v Londýně dirigentem zajímavé společnosti Carl Rosa Opera Company, kde měl v souboru k dispozici i hvězdné sólisty.“
„Následovaly Hansovy mnohaleté toulky napříč zeměkoulí; do Československa zavítal jen jednou, v rámci Pražského jara 1964.“
Dirigoval, hrál na klavír, skládal nebo vyučoval v Československu, Nizozemí, Velké Británii, v Severní i Jižní Americe. Poté, co z naší země odešel, se sem během zbývajících dvaačtyřiceti let života vrátil jen jednou, pouze nakrátko. A přece nám v mnoha ohledech, hudebním školením počínaje a válečným koncertováním konče, patřil. Natolik výrazně, že vzpomínka na něj není kuriozitou, ale nezbytností. Hans, či chcete-li Hanuš, nebo dokonce Jan, Walter Süsskind v sobě totiž navždy nesl étos pražského prostředí za první československé republiky, byť na svět přišel ještě za Rakouska-Uherska.
Jaroslav Tůma zahájil varhanní cyklus ve Smetanově síni
„Varhanní matiné FOK ve Smetanově síni zahájil profesor AMU a známý koncertní varhaník Jaroslav Tůma.“
„Rozsah jeho repertoáru od renesance do současnosti je obdivuhodný. Je také prvním českým varhaníkem, který nahrál souborně varhanní dílo Johanna Sebastiana Bacha.“
„Z české literatury uvedl méně hrané autory Aloise Hábu a Jana Hanuše. Zakončil známou Pátou symfonií Charlese-Marii Widora.“
Tři varhanní matiné v sezoně pořádá Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK na cenné romantické varhany ve Smetanově síni Obecního domu v Praze, postavené varhanářskou firmou Voit z Durlachu u Karlsruhe roku 1912. Tato firma byla zvolena proto, že tehdy jako jediná v Evropě uměla postavit pojízdný hrací stůl varhan, potřebný vzhledem k úpravám podia koncertního sálu. V sobotu 23. září zasedl k varhanám Jaroslav Tůma, jeden z nejpřednějších českých varhaníků současnosti, profesor hudební fakulty AMU.
Varhanní recitály v Obecním domě zahájí Jaroslav Tůma
Řadu dopoledních varhanních recitálů v Obecním domě zahájí v sobotu 23. září v jedenáct hodin přední český koncertní varhaník a profesor Akademie múzických umění v Praze Jaroslav Tůma. Zahraje díla Aloise Háby, Jana Hanuše a Charlese-Marii Widora. „Varhany ve Smetanově síni jsou určeny hlavně na pozdně romantickou hudbu, což je široká oblast. Proto jsem se ve…
Alois Hába – a co dál?
„Nové i starší skladby pro šestinotónové harmonium by se časem měly dostat i k širšímu publiku díky nahrávce, která vzniká právě v těchto dnech, ačkoli ještě není jasné, kde by mělo výsledné CD vyjít.“
„Zdá se, že šestinotónové harmonium podněcuje k úvahám o plynutí času a samotné podstatě zvuku.“
„Koncepce CD i podobné naladění jednotlivých skladeb, byť docílené náhodou, působí zajímavě. Uvidíme, zda si získá také přízeň posluchačů a zda se skladby pro šestinotónové harmonium stanou životnou součástí koncertního provozu i do budoucna.“
Sto let starý vynález a zároveň žhavá novinka – i tak by se dalo charakterizovat šestinotónové harmonium Aloise Háby, jež právě prožívá velký návrat na koncertní pódia. Jeho vzkříšení je o to zajímavější, že se s ním nesetkáváme pouze jako s kuriozitou s repertoárem čítajícím jen nemnoho skladeb, ale že naopak ve zvukových možnostech jedinečného nástroje nacházejí zalíbení skladatelé z různých koutů světa…
FOK a jeho pestrá zářijová nabídka
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK vstupuje do 89. sezony, kterou oficiálně zahájí v domovském Obecním době 13. září. Těleso se však dvakrát představí ještě předtím. Dnes, poslední srpnovou středu, je v plánu tradiční open-air koncert ve Valdštejnské zahradě a 4. září odpoledne se ve Smetanově síni potěší zejména nejmenší posluchači hudbou z večerníčků a pohádek. V průběhu září…
Georg Friedrich Haas, klasik tohoto století, na Pražském jaru
„Vždycky jsem se považoval za politicky uvědomělého skladatele.“ „Ligeti pro nás prozkoumal svět, kde nemůžou platit žádné zákony, žádná racionální kontrola.“ „Jeho expresivní trumpetové sólo plné bezmocnosti bylo strhujícím zážitkem pro všechny.“ V rámci druhého ročníku víkendu soudobé hudby Prague Offspring bude mít velký prostor na Pražském jaru také tvorba…
Nová hudba v Atriu na Žižkově. Klavírní cyklus se světovými premiérami
Atrium na Žižkově ve spolupráci s předním českým klavíristou Miroslavem Beinhauerem uvede cyklus tří koncertů soudobé hudby a hudby dvacátého století. Cílem projektu je přiblížit technicky náročná, avšak posluchačsky atraktivní díla, z nichž část zůstává široké veřejnosti téměř neznámá. Cyklus nese název Nová hudba v Atriu a milovníci soudobé hudby se mohou těšit na skladby…
Morton Feldman přilákal příznivce avantgardy do vily Tugendhat
„Tiché, střídmé skladby Mortona Feldmana manipulují s nejzákladnějšími aspekty lidské existence – tlukotem srdce a dechem, plynutím času…“
„Těm, kteří znají Feldmanův obecný styl, se může zdát, že skladba Patterns in a Chromatic Field je neobvykle rušná.“
„Navzdory své délce nevyžaduje dílo mnoho snahy, abychom se jím nechali okouzlit, musíme však učinit počáteční krok a vložit svou důvěru a soustředění do Feldmanovy jedinečné citlivosti.“
Mimořádný zážitek se v předvánoční pondělí 19. prosince naskytl těm, kdo si nenechali ujít provedení skladby Patterns in a Chromatic Field newyorského avantgardisty Mortona Feldmana. Ve funkcionalistické vile Tugendhat měla kompozice brněnskou premiéru, a to v interpretaci dvou významných hudebníků a členů Ostravské bandy.
Ullmannovské slavnosti potřetí
„Jednoznačně, podle tradičních nacionálních kritérií, nebyl nikde pevně ukotven. Byl Středoevropan. Donedávna by bylo možné takovéto zjištění označit za něco nemístného.“
„Charakter osobního vyznání měl na konferenci příspěvek Ireny Troupové, která pohled teoretiků rozšířila o postřehy interpretační.“
„Tvůrčí metoda této inscenace spočívá v odkryté akci loutkoherců, kteří jsou divákům, stejně jako i všechny rekvizity, neustále na očích. Výkon byl ukázkou vskutku obdivuhodné práce nejen na nekonvenčním pódiu, ale i přímo mezi publikem.“
Český Těšín a Cieszyn byly od 21. do 24. dubna dějištěm již třetího ročník Ullmannovských slavností, festivalu nesoucího jméno Viktora Ullmanna (1898-1944). Ten první se z iniciativy Jany Galášové a Magdaleny Živné konal na podzim roku 2018 u příležitosti 120. výročí narození skladatele, druhý, v roce 2020, k 75. výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Na třetím ročníku bylo vzpomenuto 80. výročí od nástupu skladatele a těšínského rodáka do vyhlazovacího terezínského transportu.
Miroslav Beinhauer: Šestinotónové harmonium. Když se z muzejního stane nástroj aktivně využívaný
„Vznikl tak poměrně komplikovaný systém, který má kromě černých a bílých kláves ještě klávesy modré a nepodobá se ničemu, co jsem kdy viděl.“
„Měl jsem jen velmi malou zkušenost s tímto unikátním nástrojem, ale zároveň jsem byl jediným člověkem na světě, kdo na něj uměl alespoň trochu hrát.“
„Začali se mi ozývat skladatelé a milovníci mikrointervalové hudby z celého světa a postupně vznikaly nové nápady, projekty a skladby.“
Šestinotónové harmonium – znovuobjevený vynález Aloise Háby – vstoupilo na současnou hudební scénu v roce 2018 díky uvedení Hábovy opery Přijď království Tvé. Samotné harmonium ožilo pod rukama klavíristy Miroslava Beinhauera a i jeho zásluhou se ukázalo, že Hábovy hudební pokusy mají význam také pro dnešní hudbu…
Martinů v souvislostech (10)
Pianista Rudolf Firkušný, výborný přítel a fenomenální interpret
„V době života ve Francii se pianista napojil na skupinu českých umělců, s nimiž jej po dlouhá léta pojilo pevné přátelství.“
„Cestoval doslova po celém světě v rámci hojných koncertních turné, ve zbytku času vyučoval klavír na newyorské Juilliard School, jedné z nejprestižnějších světových vysokých uměleckých škol na světě.“
„Bez vzdělanosti nelze si dnes představit ani jakoukoliv tvůrčí činnost, včetně tvorby umělecké. Potvrzuje mi to veškerá má životní a umělecká zkušenost.“
Světově proslulý pianista Rudolf Firkušný (1912–1994) se narodil před rovnými 110 lety v moravských Napajedlech jako nejmladší ze tří dětí do rodiny místního notáře. Otec bohužel předčasně zemřel, když byly Rudolfovi pouhé tři roky, a maminka byla nucena se o rodinu sama postarat. Přestěhovala se za větší možností obživy do Brna, kde malý Rudolf, u nějž byl rozpoznán mimořádný hudební talent, získal možnost hudebního vzdělání…
Svět mikrotonality a písně černých andělů: Ostravské dny těsně před finále
„Vynikajúci sólista Miroslav Beinhauer je jedným z veľmi malého množstva hudobníkov, ktorí ovládajú hru na šestinotónové harmónium.“ „Autor do kompozície zahrnuje veľmi intenzívne, sugestívne momenty, ani expresívnejšie postupy ale nie sú karikatúrami.“ „Dystopic Requiem Quartet pochopili všetky jeho roviny, neostali na povrchu ani tam, kde by sa iní interpreti azda proste…
Zítra začínají Ostravské dny: světové premiéry, elektro hudba, avantgarda a hudební maratony
Ostrava od zítřka ožije dvěma stovkami hudebníků, kteří se budou podílet na jedenáctém bienále jednoho z největších projektů se zaměřením na soudobou tvorbu: Ostravských dnech. Během festivalu, který se bude konat až do 28. srpna, zaznějí díla autorů, jako jsou Steve Reich, Peter Graham, Karlheinz Stockhausen, Roland Dahinden, Petr Kotík, Michal…
Klasika v souvislostech (3)
V takový krásný společnosti
„Tak jako v každém správném vztahu se S+Š od sebe lišili, ale zároveň se měli v úctě a kongeniálně se doplňovali.“
„Byli ‚fabrikou na hity‛; když ovšem ve filmu Kdyby tisíc klarinetů zazněla píseň Dotýkat se hvězd, bylo zjevné, že kdyby chtěli, mají na víc.“
„Klasiky se stali tím, čím Semafor vstoupil do našich životů; svou originalitou i nápaditostí, svým humorem i hloubkou.“
Divadlo Semafor hrálo poprvé na samém konci října 1959. Loni touto dobou slavilo šedesátiny. Jiří Suchý má naopak za rok v říjnu devadesátiny. Určitě dost důvodů, proč právě teď, v mezičase, nad „sedmi malými formami“ v seriálu portálu KlasikaPlus.cz popřemýšlet a zavzpomínat, připomenout Suchého hudební lásky, dokonce i jeho vztah ke klasické hudbě, a zauvažovat, čím se stali se Šlitrem skutečnými klasiky.
Sólisté Ostravské bandy online
Ostravské centrum nové hudby dnes v poledne zveřejnilo poslední z patnácti dílů online projektu The World – Ostravská banda Solos. Nahrávky z dvanácti zemí světa, které se takto objevovaly na internetu každou středu pravidelně od 1. května, vznikly premiérově a exkluzivně pro tento účel. Všechny zůstávají dostupné na YouTube kanále i na Facebooku. Prostřednictvím unikátní…
Festival NODO odložen na srpen, ale bude online projekt Ostravské bandy
Festival NODO/New Opera Days Ostrava bude až poslední srpnový víkend. Ostravské centrum nové hudby bylo nuceno ho posunout. Od 1. května ale naopak spouští nový mezinárodní online projekt, který přispěje premiérovými koncerty k udržení současné hudby v éteru. Nový termín původně červnového operního festivalu NODO je od 28. do 30. srpna. „Inscenace, ve kterých byli…
Janáček, Hába a první republika.
Vlasta Reittererová uvažuje o Československu
„Počet premiér nově uváděných děl se nedá s dnešní situací srovnat.“
„Když si Hába vzal do hlavy, že dá postavit čtvrttónové křídlo, podařilo se mu myšlenku realizovat během dvou let.“
„Došlo k násilnému řezu, který je znát i dnes, po osmdesáti letech.“
Jaká byla první republika? V čem jsme byli dobří a zajímaví? A o co vše jsme přišli za druhé světové války? To jsou otázky, které jako druhá strana mince rozhodně patří k připomínkám letošního stého výročí vzniku Československa. Odpovídá na ně muzikoložka a překladatelka Vlasta Reittererová, která byla v říjnu jedním z hostů orchestru PKF-Prague Philharmonia v cyklu koncertů a debat Krása dneška.