KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Così fan tutte aneb Škola milenců aneb Hra s ohněm

„Od předehry až po poslední tóny je z orchestřiště slyšet přesná hra, plná detailních akcentů a vzruchů, bravurní, vtipná, živá, lyrická i dramatická.“ „V roli Fiordiligi dominovala premiérovému představení Kateřina Kněžíková, nejzkušenější ze sólistů.“ „Takové že jsou všechny? Proboha, proč to zjišťovat!“ Opera pražského Národního divadla má od soboty na repertoáru druhé ze…

6 minut čtení Číst dál…

Jan Čmejla zraje a nevyhýbá se náročnému repertoáru

„Již v první skladbě večera si posluchači uvědomili, s jakou vrcholnou rytmickou přesností se klavírista pouští do každého taktu, každého tématu.“

„Závěr Skrjabinovy sonáty byl strhující – zahraný mohutným opulentním zvukem, se znatelným nadhledem a kontrolou, a navíc ne bezobsažně.“

„Ve Čmejlově interpretaci Schumannova Karnevalu se projevil jeho smysl pro detail i tektoniku, vnímání kontrastů i celku, široký rejstřík úhozů a přesný rytmus.“

V dramaturgicky zajímavém recitálu se ve středu 5. ledna představil na Pražské konzervatoři osmnáctiletý klavírista Jan Čmejla. Oč méně šetřil výběrem skladeb sebe, o to větší zážitek připravil posluchačům. Takřka rodinná atmosféra v sále konzervatoře povzbudila interpreta k velmi hodnotnému výkonu.

7 minut čtení Číst dál…

Virtuozita východu – SOČR & Ceysson & Karabits

„Ceysson veškeré technické nástrahy zvládal s takovou lehkostí, až by mohli posluchači zkonstatovat, že je to vlastně ‚brnkačka‘.“ „Jeho technické možnosti jsou prakticky neomezené, avšak nestaví techniku na odiv, ale využívá ji jako prostředníka pro tvoření hudby.“ „SOČR a Karabits představili posluchačům autora i dílo, které by jinak neměli možnost vyslechnout. Dramaturgicky poněkud…

10 minut čtení Číst dál…

Novoroční koncert Českého filharmonického sboru Brno spolu s Moravskou filharmonií dovedl publikum do euforie

„Smetana by se asi divil, v jakém tempu je možné předehru zahrát!“ „Poslední část programu patřila operetám, a to těm nejlepším.“ „Tím se v sále vytvořila nálada, ke které už chybělo jen to šampaňské, o kterém se ve valčíku z Netopýra zpívá.“ Že se novoroční koncert nemusí odehrávat právě a jen na Nový rok, je přece…

6 minut čtení Číst dál…

Alexander Goldscheider: Jiří Bělohlávek (32)
Návrat do České filharmonie II.

„Po první sezóně bylo také mým právem vyzvat jednotlivce buď k přehrávkám, nebo navrhnout jejich odchod, pokud by nevyhovovali.“

„Snažil jsem se být od začátku velmi korektní a senzibilní a podařilo se mi například domluvit se s řadou starších hudebníků na jejich penzionování.“

„Maximálně dva dny zkoušek a generálka v den koncertu je praxí všech světových orchestrů, ale pro Českou filharmonii to byla naprostá novinka a skutečně velmi výrazné zvýšení nároků na osobní přípravu každého jednotlivce.“

V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka, po připomínání jeho nedožitých pětasedmdesátých narozenin v roce 2021, pokračuje portál KlasikaPlus.cz i letos v seriálu využívajícím texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně.

13 minut čtení Číst dál…

Klasika v souvislostech (35)
Čech v Americe. Před osmdesáti lety zemřel Jaroslav Ježek

„Do dvou desítek her Osvobozeného divadla složil během deseti let přes sto dvacet hudebních čísel.“

„Těžko se ale mohl prosadit v Americe jako kolébce jazzu coby tvůrce.“

„Určitě v New Yorku slyšel Goodmana nebo Ellingtona.“

Písničky Osvobozeného divadla nezestárly. Mnohé zlidověly. Jiří Voskovec a Jan Werich, autoři jejich textů, se uchytili pro válečná léta v Americe. První z nich se tam jako herec po Únoru vrátil, druhý už podruhé do exilu nešel a stal se nakonec domácí legendou a národním umělcem. Autor melodií Jaroslav Ježek to měl těžší. Do Ameriky s nimi odjel, ale první lednový den roku 1942, před osmdesáti lety, v pouhých pětatřiceti v New Yorku zemřel.

5 minut čtení Číst dál…

Doubravka Součková: To víte, že jsem zapálená! Divadlo je mi velmi drahé

„Vtipné je, že jako jediný člověk z mého okolí se nemůžu dočkat návratu do práce. Myslím, že tím hodně lidí celkem štvu a rodinu pak musím přesvědčovat, že jsem s nimi taky ráda.“

„Micaëlu už jsem sice zpívala v Plzni, ale myslím, že si na ni můžu ještě počkat.“

„Hodně cestuju, takže se cítím jako ta babička kořenářka z pohádky Byl jednou jeden král: ‚Já jsem všudezdejší.‘“

Doubravka Součková je mladá a velmi nadějná sopranistka z Hodonína. Během krátké doby se však představila na mnoha českých operních scénách, včetně Národního divadla v Praze. O jejích začátcích, setkáních s umělci, kteří ji inspirovali, odehraných rolích, vztazích s kolegy, o folklóru a také dalších plánech vám s ní KlasikaPlus přináší rozhovor.

11 minut čtení Číst dál…

Pomeranče. Prokofjevova opera stoletá, ale stále moderní

„Opera nezastírá, že ví o tradicích commedia dell’arte, ale je si v jedinečné kombinaci vědoma i dobového surrealismu.“

„Partituru naplnil lehce brutální, neoklasickou, futuristickou a dadaistickou hudební směsí, veselou, groteskní a parodickou, ztřeštěnou, legrační, zábavnou i hrůzostrašnou.“

„Stačí si vzpomenout na rozverný pochod s chytlavou melodií v tečkovaném rytmu, který žije zcela samostatně, jako populární symfonické hudební číslo.“

Od prvních až do posledních not rychlá a zábavná hudba, radikálně rozverné libreto, bizarně absurdní příběh. To jsou základní atributy operní taškařice Láska ke třem pomerančům, kterou komponoval Sergej Prokofjev ve Spojených státech, po opuštění bolševického Ruska a úspěšném turné po amerických městech. Měla premiéru v Chicagu přesně před sto lety, předposlední den roku 1921. Kvality díla, kterému se v tuzemsku v divadelní hantýrce neřekne jinak než „Pomeranče“, mohou nejlépe dokumentovat nahrávky dvou dirigentů. Audio Valerije Gergieva a video Bernarda Haitinka.

6 minut čtení Číst dál…

Klasika v souvislostech (34)
Leningradská. Symfonie ze Stalinovy a Hitlerovy doby

„Pomyslný závod o to, kdo na Západě jako první získá k provedení díla práva, vyhrál Arturo Toscanini.“

„V obleženém Leningradu zazněla symfonie 9. srpna 1942, v den, na který prý Hitler původně plánoval na oslavu dobytí města banket.“

„Je jasné, že nejde zdaleka jen o obraz boje proti fašistům, ale o zobrazení obecněji pojímaného zla, do kterého patřil i stalinský režim.“

Tři a půl roku. Téměř devět set dní. Od počátku září 1941 do konce ledna 1944. Tak dlouho trvala za druhé světové války německá blokáda Leningradu. Bezprecedentní emoce, které přinášela, dokázal Dmitrij Šostakovič hudebními prostředky vtělit do své Sedmé symfonie s tak jedinečnou intenzitou, že se záhy stala světoznámým dílem. Monumentální skladbu dokončil čtyři dny před závěrem roku 1941, před osmdesáti lety…

9 minut čtení Číst dál…

Alexander Goldscheider: Jiří Bělohlávek (31)
Návrat do České filharmonie I.

„Viděl jsem, že kdybych měl přijít znova do čela tohoto ansámblu, tak jedině tehdy, pokud se skutečně promění celá situace existence té organizace.“

„David Mareček to pak se svým projektem na celé čáře vyhrál.“

„Argumentoval jsem, že do České filharmonie jsem vlastně vůbec jít nepotřeboval, a dokázal jsem se tehdy skutečně citově udržet na uzdě tak, že mi bylo poměrně jedno, jak to dopadne.“

V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně…

6 minut čtení Číst dál…

Pohledem Jiřího Vejvody (23)
Perně vybojovaná radost aneb Novoroční koncert z Vídně 2022

„Prvořadým lákadlem bude osobnost muže s taktovkou. Potřetí ji v tento den pozdvihne žijící legenda Daniel Barenboim, který tyto koncerty řídil už na prahu let 2007 a 2014.“

„Z celkových osmnácti skladeb včetně tří přídavků zazní celá třetina těch, které Novoroční koncert z Vídně ještě nikdy nenabídl.“

„Novoroční dopoledne má v mysli většiny z nás dvojlomnou atmosféru. A tak si při sledování vnitřně oddychneme a posílíme se do nových bojů. A snad i radostí.“

Pohled na prosincový kalendář koncertů Vídeňských filharmoniků je truchlivý. Po léta to býval měsíc plný vystoupení doma ve Zlatém sále vídeňského Spolku přátel hudby, pověstném Musikvereinu. Měsíc okořeněný přípravami na Novoroční koncert z Vídně, na nichž se kromě samotného orchestru, jeho nepočetného zázemí a hostujícího dirigenta podílejí jednorázovou pomocí město Vídeň se svým magistrátem i zahradníky a floristy. Unikátním sponzorem je Rolex, který je věrný filharmonikům už skoro čtrnáct let.

9 minut čtení Číst dál…

Martinů v souvislostech (9)
Vánoční momentky ze skladatelova života i tvorby

„Díky vzpomínce paní Charlotte známe i přesnou skladbu sváteční štědrovečerní večeře rodiny Martinů.“

„Skladeb ovlivněných vánočními svátky není v tvorbě Bohuslava Martinů mnoho.“

„Skladatel byl vychován v katolickém prostředí, v němž má mariánský kult velmi silné postavení již od středověku a postupně se stal symbolem lidové kultury a víry.“

Vánoční čas je pro každého z nás výjimečným obdobím – snad každý miluje atmosféru klidu prodchnutou vůní jehličí a domácího cukroví. Trávíme čas se svými nejbližšími, rozjímáme a snažíme se před nástupem nového roku rekapitulovat rok končící. Tradice se ale liší kraj od kraje, země od země. Vzhledem k životním osudům, které Bohuslava Martinů zavály doslova do všech koutů světa, měl skladatel možnost slavit Vánoce různými způsoby a je jasné, že to nemohly být vždy Vánoce takové, jaké je znal z domova.

9 minut čtení Číst dál…

Marek Štilec: Řídit takový orchestr je pro člověka opravdu ctí a potěšením

„Hned v ten okamžik mě napadlo, že jediné, co městu chybí, je profesionální orchestr zaměřený na hudbu osmnáctého století.“

„Oprostit se na týden od shonu a neklidu moderní doby, věnovat se pouze hudbě a prožít takový týden v klášteře je myslím mimořádně duchovně obohacující.“

„Pro provozování má Rybovka nevýhodu díla, které ‚každý zná a každý to hrál‘. O to více je ale potřeba se nad její interpretací zamýšlet.“

Činorodý dirigent Marek Štilec nezahálí. Hudba je jeho hlavním zájmem, zejména ta z osmnáctého století. Za poslední dobu v rámci projektu nazvaného Češi ve Vídni vydal několik CD s hudbou Leopolda Koželuha a Pavla Vranického. Založil Wranitzky Kapelle a právě v těchto dnech vyšla nová nahrávka se světovými premiérami Vranického orchestrálních děl se sólovým hobojem a flétnou. O tom a o dalších hudebních projektech přináší KlasikaPlus s renomovaným umělcem rozhovor.

10 minut čtení Číst dál…

Festival Opera 2022 představí devatenáct inscenací

„Festival Opera, který tradičně pořádá Jednota hudebního divadla, je společnou akcí všech divadel, a to z pohledu ekonomického i uměleckého.“

„Rozhodnutí, jakou inscenací se prezentují, je od prvního ročníku zcela na vedení divadel.“

„Slováci nabídnou české tituly – Slovenské národní divadlo inscenaci Dvořákovy opery Čert a Káča a banskobystrická Státní opera inscenaci Foersterovy Evy.“

Operní soubory z České republiky a ze Slovenska představí od 16. ledna do 29. března své nejlepší inscenace v Praze, převážně na scénách Národního divadla, ale i v dalších divadelních či nedivadelních prostorách. Festival hudebního divadla Opera 2022 je od roku 1993 jako bienále už patnáctým ročníkem. Vedle projektů velkých operních domů jsou v programu obsaženy také komorní produkce vzniklé nezávisle na tradiční síti kamenných divadel.

5 minut čtení Číst dál…

Klasika v souvislostech (33)
Africké zimy Camilla Saint-Saënse

„Na počátku byla jednovětá kompozice Rêverie orientale, jejíž téma autora prý napadlo při první cestě do Alžírska.“

„Čtyři jsou určeny pro klavír a orchestr, nejbarvitější z nich, fantazie, se jmenuje Afrika.“

„Saint-Saënsovo tělo bylo z Alžíru převezeno do Paříže a po pohřebních obřadech v Église de la Madeleine bylo uloženo na montparnasském hřbitově.“

Za čtrnáct let se bude v říjnu slavit dvousté výročí jeho narození, ale na dnešek připadá u jména Camilla Saint-Saënse přesně sto let od úmrtí. Jeho život se uzavřel 16. prosince 1921 ve věku 86 let, a to v Alžíru. Pobýval tam v zimních měsících od roku 1873 pravidelně – v severní Africe bylo toto období určitě příjemnější než v Paříži a nebylo problémem se tam dostat, vždyť Francie držela v Alžírsku od roku 1830 až do roku 1962  koloniální nadvládu. Skladatel odcestoval přes moře v listopadu, ale během tamního pobytu po několika týdnech podlehl nečekaně infarktu.

6 minut čtení Číst dál…

Vasilek & Kozubík: Chceme ukazovat směr, kterým se mohou ubírat i jiné sbory

„Pražský filharmonický sbor zahajuje tradici adventních koncertů, chceme je profilovat neotřele, s originálním programem a v netradičním prostředí.“

„Akademici by měli mít jak frekvence na zkouškách, tak výstup v podobě koncertu, zájezdu nebo nahrávání a dalších věcí.“

„Druhý sbormistr má z velké části dělat právě asistentskou v práci a k ní mít několik samostatných projektů.“

Adventním koncertem v pátek otevře svůj cyklus samostatných sborových koncertů Pražský filharmonický sbor. Zazní dvě skladby Oly Gjeila, Gloria od Johna Ruttera a koledy Luboše Fišera. Pod taktovkou Lukáše Vasilka se sborem vystoupí PKF – Prague Philharmonia a jako sólisté houslista Jan Fišer, sopranistka Pavla Vykopalová, tenorista Richard Samek a barytonista Jiří Brückler…

9 minut čtení Číst dál…

Pohledem Jiřího Vejvody (22)
Štědrovečerní Aida v Káhiře – Verdiho opera slaví půlkulaté výročí

„Na chedívův příkaz měla v Káhiře vzniknout národní opera. Koho oslovit? Volba padla na toho, jehož Rigoletto zde zaznělo už při otevření Khedivial Opera House – Giuseppe Verdiho.“

„Mezitím se vše bohužel prodlužovalo; došlo ke sporům, v jejichž blízkosti se pohybovala Češka vybraná Verdim do titulní role Aidy, Tereza Stolzová.“

„V hvězdném obsazení zazněla Aida letos na jaře v Opéra Bastille a posluchači si ji mohou vychutnat na stanici D Dur 19. prosince od 16 hodin.“

„Kontext je vším,“ učíval mě můj dlouholetý přítel a guru Miroslav Zikmund. A tak jím tedy Aidin příběh začnu. Slavná a všeobecně oblíbená opera Giuseppe Verdiho měla totiž svou světovou premiéru před půldruhým stoletím, 24. prosince 1871 v zajímavých souvislostech. Konala se na Štědrý den, což ale v muslimské zemi – byť s menšinou koptských křesťanů – nebylo na překážku…

9 minut čtení Číst dál…

Zdeněk Klauda: Veitova hudba je vítaným zpestřením repertoáru

„Veitova hudba hovoří k posluchači tu naléhavým, tu důvěrným tónem a ve své celkové stavbě kreslí nádherné romantické obrazy plné barev a všech jejich odstínů.“

„Objevování nových skladeb a rozezvučování jejich partitur je pro mě vždy obrovským dobrodružstvím a radostí.“

„Interpretuje-li člověk nějakou skladbu poprvé, měl by se snažit o maximální věrnost zápisu, ať již toho doslovného, tak toho, který skladatel vložil mezi řádky partitury.“

Zdeněk Klauda v čele souboru L’Armonia Terrena natočil CD s podtitulem Svědectví znovuobjeveného romantika. Je na něm zapomenuté dílo Václava Jindřicha Veita (1806-1864), pražského Němce, představitele skladatelské generace zastíněné nakonec Bedřichem Smetanou…

13 minut čtení Číst dál…

Alexander Goldscheider: Jiří Bělohlávek (29)
BBC II.

„…a nebude prý vystaven dirigování legendárního posledního koncertu, Last Night. Ha ha! Jiří jich dirigoval celkem osmatřicet a z toho tři slavné Last Night!“

„Jiřího angličtina se stala se všemi přenesenými výrazy a nepřesnostmi tak populární, že orchestr mu na rozloučenou opravdu dojemně připravil slovník výrazů, které pobavily.“

„Pokud nehraje britský hudebník právě tak báječně, jak bych si přál já i on, tak to prostě v dané chvíli nejde. Ale rozhodně to není proto, aby mi dokázal, že jsem idiot, že se mnou nesouhlasí.“

V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně…

10 minut čtení Číst dál…

Magdalena Kožená v Brně podpoří koncertem základní umělecké školy

„Zušky poskytují vysokou úroveň výuky téměř půl milionu dětí a dospívajících.“

„Dvanáctiletá talentovaná klavíristka Nora Lubbadová je absolventkou Akademie MenART, stipendijního programu patřícího společně s festivalem ZUŠ Open k hlavním projektům Nadačního fondu Magdaleny Kožené.“

„Magdalena Kožená je přesvědčena, že rozhodnutí věnovat se tímto způsobem uměleckému vzdělávání bylo jedním z nejlepších kroků, které kdy podnikla.“

Mezzosopranistka Magdalena Kožená zazpívá v pondělí v Brně na benefičním koncertě ve prospěch základních uměleckých škol. V Besedním domě ji v písňovém repertoáru doprovodí pianista Ohad Ben-Ari. Hostem má být mladičká klavíristka Nora Lubbadová. Celý slavnostní večer bude živě přenášen na sociálních sítích pěvkyně i pořadatelů a partnerů, včetně facebooku portálu KlasikaPlus.cz.

3 minuty čtení Číst dál…

Lukáš Bařák jako Mendelssohnův Eliáš

„Na svůj věk podal mimořádně propracovaný a zvládnutý výkon.“

„Uvedení Eliáše jako jedinečného díla – i samo o sobě, bez ohledu na to, kdo ho zpívá a hraje – je v pražském koncertním životě prvořadou událostí.“

„Nad koncertem visí jen dva otazníky…“

Oratorium Eliáš od Felixe Mendelssohna-Bartholdyho z velké části stojí na sborových číslech. Český filharmonický sbor Brno se jich na koncertě Pražských symfoniků zhostil ve středu v Obecním domě výborně. Skutečným protagonistou večera byl však mladý pěvec Lukáš Bařák. Titulní úlohu přijal totiž v podstatě jako záskok. Zazpíval ji skvěle. Vzniklou mimořádnou příležitost využil, jak nejlépe mohl. Výrazně a jednoznačně na sebe upozornil.

5 minut čtení Číst dál…

Po roce Vánoce… s Bachem a Václavem Luksem

„Václav Luks, pohroužený do podrobných detailů a zároveň vytvářející klenbu celku, jako vždy v dirigentském projevu oddaně náruživý, se pro mimořádný koncert obklopil těmi nejlepšími možnými interprety.“ „Bachovu hudbu předává publiku nejen jako pastorální meditaci, ale také jako vzrušující vyprávění a jako velkolepý dobový zvukový obraz.“ „Nejde totiž na prvním místě o zvukovou mohutnost,…

6 minut čtení Číst dál…

Flórezových devět vysokých „c“ a spousta dalšího k tomu

„V písňovém repertoáru má výhodu: nemusí se omezovat, jeho hlas ani v dozrávání není velký a mohutný.“ „Když začaly přídavky, nadšený ohlas se stupňoval. Na řadu přišly nesmírně jemně zazpívané neapolské písně… To se sólista sám doprovázel na kytaru.“ „Na nevelkého a štíhlého pěvce to byl heroický výkon.“ Juan Diego Flórez byl počtvrté…

6 minut čtení Číst dál…

Alexander Goldscheider: Jiří Bělohlávek (28)
BBC I.

„Řada lidí mě varovala, jak je BBC obtížný orchestr, jak jsou nepříjemní a žádného dirigenta nepřijmou. Já musím říci, že jsem měl naprosto opačnou zkušenost.“

„Věnoval jsem se především klasicko-romantickému repertoáru, to mně velmi vyhovovalo, cítil jsem se v tom nejsilnější a měl jsem dojem, že tam mohu hudebníky nejvíce ovlivnit, nejvíce jim dát.“

„Speciální službu jsme udělali Bohuslavu Martinů.“

V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně…

9 minut čtení Číst dál…

Hořínka, Martinů, Suk – a Jakub Hrůša

„Cudná Hořínkova výzva Raduj se není v tónech vyřčena explicitně, ale je v charakteru hudby rozpoznatelná. Jde každopádně o vnitřní, tichou radost.“ „Jak je vidět, z přediva moderních zákrut se Martinů čím dál zřetelněji a přístupněji vynořuje jako již opravdu plně pochopený klasik.“ „Suk zachytil v tónech, podobně jako Holst o pár let později v Planetách, nekonečnost vesmíru.…

8 minut čtení Číst dál…

AudioPlus | Martin Glaser: Brittenův Peter Grimes je opera, která dává hudebnímu divadlu smysl

Národní divadlo Brno hraje 2. prosince v tomto roce zatím naposledy novou inscenaci Brittenovy opery Peter Grimes. Další tři reprízy plánuje na jaro. Jeho ředitel Martin Glaser v podcastu portálu KlasikaPlus.cz říká, že přichází doba, kdy se některé tituly budou čím dál zřetelněji držet na repertoáru podstatně kratší dobu než pár nejznámějších a nejoblíbenějších oper, schopných lákat diváky opakovaně…

2 minuty čtení Číst dál…

Festival Janáček Brno 2022

„Zahájení bude patřit scénickému uvedení Janáčkovy Glagolské mše společně s jeho operou Z mrtvého domu.“ „Zazní duchovní kantáta Quo Vadis Felikse Nowowiejského, kterou chtěl už v roce 1910 v Brně uvést Leoš Janáček.“ „Zazní i dvě premiéry nových oper skladatelek Markéty Brothánkové a Noemi Savkové.“ Osmý ročník festivalu Janáček Brno se uskuteční od 2. do 22.…

3 minuty čtení Číst dál…

Jakub Hrůša: V Americe se cítím jako kulturní ambasador

„Clevelandský orchestr je fenomenálně fajnový ansámbl.“

„Letos přivezu do New York Philharmonic Martinů První.“

„Covidová pauza s americkými hudebními institucemi zamávala ještě znatelněji než v Evropě.“

Jakub Hrůša diriguje tento týden v Praze Českou filharmonii, ale má za sebou velký zájezd do Spojených států s hostováním u věhlasných těles ve dvou velkoměstech – v Clevelandu u jezera Erie a v Chicagu u jezera Michigan. Dirigoval tam Dvořákovu Šestou, Elgarův Violoncellový koncert a díla Samuela Barbera a Samuela Coleridge-Taylora…

11 minut čtení Číst dál…

Poslední díkuvzdání. Stephen Sondheim se dožil jednadevadesáti

„Bylo mu šestadvacet, když ho doporučili Leonardu Bernsteinovi s tím, že otextuje písně z přelomového muzikálu West Side Story; jenže jejich pracovní vztah nebyl bez šrámů.“

„Aniž by se Sondheim zpronevěřil žánru, dokázal hudbou a hlavně texty vpašovat do muzikálů složitost mezilidských vztahů.“

„Osm cen Grammy, pět Tony Awards, jednu Cenu Americké akademie, Pulitzerovu cenu a Prezidentskou medaili svobody – to vše měl Sondheim na kontě.“

V pátek 26. listopadu se uzavřel životní příběh Stephena Sondheima – amerického skladatele a textaře. Autor bezmála dvou desítek muzikálů a vedle nich například také textu písní ze slavné West Side Story se dožil jedenadevadesáti let.

11 minut čtení Číst dál…

Katelyn Bouska: Klavíristka s českou duší a kořeny na americkém Středozápadě

„Myslím, že v USA nazrál čas na rozšíření omezeného specifického hudebního kánonu, který střežíme a studujeme a který už je podle mého názoru příliš obehraný.“

„Jak vyčíslit Voříškův vliv na Schuberta, Vaňhalův na Haydna, Myslivečkův na Mozarta…? Jsou to všechno jedineční a velkolepí hudebníci, kteří utvářeli hudební historii a zaslouží si místo ve světě.“

„Při práci s nimi jsem v Brně zakusila realitu a bezprostřednost, které Američané zažívají jen z druhé ruky.“

Americká klavíristka, muzikoložka a pedagožka Katelyn Bouska působí ve Filadelfii. České kořeny ji však poutají ke Spillville ve státě Iowa, kde její předkové vyučovali na Bouškově škole. V roce 1893 se tam při jeho návštěvě setkali s Antonínem Dvořákem. Katelyn na učitelskou tradici navázala na hudební škole Curtis Institute of Music…

16 minut čtení Číst dál…