PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jeho kariéra se rozvinula do celosvětového měřítka. Často se protínala s dráhou Marie Callas. Natočili spolu nejméně desítku oper.“

„Kritici oceňovali, jak měl zpěv pod kontrolou, i jeho pěveckou inteligenci, zmiňovali jeho sladká piana a dokonalé frázování i srozumitelnost zpívaného textu.“

„V roce 1963 neplánovaně pomohl Pavarottimu, když odřekl londýnské představení Pucciniho Bohémy.“

Legendární Pucciniho Tosca, jak ji v padesátých letech natočili pěvci Maria Callas, Giuseppe di Stefano a Tito Gobbi, je ještě stále životná nahrávka. Připomínáme ji nyní především kvůli tenoristovi, který zpívá malíře Cavaradossiho. Di Stefano se narodil přesně před sto lety a mnozí na něj dodnes vzpomínají jako na umělce s nejkrásnějším lyrickým hlasem. S velkým uznáním se na jeho adresu vyjádřil i Luciano Pavarotti. Hovořil o něm jako o svém idolu: jeho muzikalita byla přirozená a krásná tak, jak byl podle něj fenomenální jeho hlas, plný slunce, otevřený, neuvěřitelný…

„V nadsázce říkám, že je to Telemannův Mesiáš.“

„Tady je od samého počátku jasné, že to bude Ježíš, kdo bude vykonavatelem posledního soudu. To je v oratorní literatuře ojedinělá záležitost.“

„Je tu všechno, co si interpret může přát.“

Hudební festival Znojmo vyvrcholí vlastní scénickou produkcí duchovního oratoria Den posledního soudu od Georga Philippa Telemanna. Hrát se bude v pátek, sobotu a neděli večer ve znojemském kostele sv. Michala, vizuálně se na projektu podílí Radim Vizváry. Dílo z roku 1762, komponované na libreto filosofa, teologa a básníka Christiana Wilhelma Alerse, zapadá německým textem i vyzněním do kontextu luteránské kultury. Je plné alegorických i biblických postav, mezi kterými jako ústřední postava posledního soudu i hudební kompozice vyniká Ježíš…

„Jedním z častých rysů úspěšných ´šéfů´ je nepředvídanost. Nic z toho nevidím v pohledu dirigenta Jiřího Bělohlávka do mého mobilu, jen laskavost, vřelost, důvěru a radost ze života.“

„Byl nejen prodchnutý láskou ke své vlasti, ale až neuvěřitelně propagoval její hudbu.“

„Jiří včera večer zemřel… Je to, jako by se to stalo současně letos i před deseti lety.“

Poslední květnový den uplynuly čtyři roky od odchodu dirigenta Jiřího Bělohlávka. Přízní osudu se v roce 2012 po dvou desetiletích vrátil na post šéfdirigenta České filharmonie, který napoprvé nemohl zastávat dostatečně dlouho. Krutostí stejného osudu nemohl však ani napodruhé misi přirozeně završit. V roce, kdy se v únoru připomínaly jeho nedožité pětasedmdesáté narozeniny, přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích…

„Martinů je leitmotivem Music Academy Telč, ostatně pochází z kraje Vysočina, do kterého patří i Telč.

„Učím studenty i výraz, ale musím je samozřejmě učit, jak to mají technický dělat.“

„Sám žáky na své kurzy neposílám. Ale pokud chtějí přijet, tak jim nebráním…“

Vladimír Bukač, v devadesátých letech sekundista Talichova kvarteta a pak až do roku 2018 jeho violista, vyučuje na vysokých uměleckých školách v Drážďanech a Bruselu. Vedle vlastní koncertní činnosti je také uměleckým ředitelem Akademie Telč. A právě o ní, o letních kurzech uspořádaných letos od 9. do 19. července, je především rozhovor, který poskytl portálu KlasikaPlus.cz.

„Včerejší večer se vydařil moc pěkně, v některých aspektech to bylo nejlepší představení.“

„Mám už tady celou rodinku, moji vnoučci mi dělají velikou radost.“

„A budeme lenošit… i když já se budu muset učit Makropulos…“

Uplynuly čtyři roky od úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka. V roce, kdy se v únoru připomínaly jeho nedožité pětasedmdesáté narozeniny, přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající vzácné texty a unikátní fotografie, které shromáždil v Londýně žijící publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider. Do sesbíraného materiálu nechává postupně nahlédnout. Inicioval a zachytil díky osobnímu přátelství i podrobná a intimní svědectví…

„Obec Borová se stala pravidelným místem návštěv Bohuslava Martinů. Byl zde hostem evangelického faráře Vladimíra Čecha a jeho hudbymilovné manželky Gabriely.“

„Právě sem k rybníku Sykovci situoval Miloslav Bureš konání lidových zvyků čištění studánek. Navíc k místu měl osobní vazbu Martinů, který zde strávil několik dní o prázdninách 1938 jako host rodiny Kaprálových.“

„Martinů sem jezdil velmi rád: i jeho fascinovala okolní příroda a atmosféra. Naposledy Kozlov navštívil dle vzpomínek Ely Švabinské nedlouho před svým odjezdem do Francie v létě roku 1923.“

Pokračujeme druhou částí virtuální prohlídky míst spojených s mládím Bohuslava Martinů (první díl věnovaný zejména městu Polička a jeho nejbližšímu okolí, najdete ZDE.). Dnešní díl představuje místa v blízkém i vzdálenějším okolí skladatelova rodiště, která Martinů rád navštěvoval a jejichž přitažlivost nezmizela ani s odstupem jednoho století.

„Umělecká výuka s sebou nese určitá specifika, daná právě tím, že se ´učí´ umění a že toto umění nutně učí umělci. A umělci jsou lidé velmi specifičtí.“

„Lze jen stěží odhadnout, v kolika případech šlo o zlou vůli se snahou ublížit, a v kolika případech se jednalo ´jen´ o prázdné a hloupé ´kecy´. Ne že by to omlouvalo nebo postižené bolelo méně, ale pro případnou nápravu věcí je to dost důležité.“

„Je škoda, že se problém neotevřel v jiném období, než jsou nastávající prázdniny.“

Šikana, ponižování, obtěžování… tvrdý dril, opovrhování americkým hnutím Me Too… rozklad, rezignace, opak inspirace… To jsou pojmy, se kterými od konce června veřejně pracuje studentská iniciativa Ne!musíš to vydržet, vzešlá z prostředí Divadelní fakulty AMU a dalších uměleckých škol. Vystoupení budoucích hereček a herců a jejich prezentace kritických ohlasů na ovzduší ve školách a na chování pedagogů vzešlo z anonymní ankety mezi pražským a brněnským studentstvem…

„Příběh vycházející z oblíbeného španělského pikareskního románu má jako hlavní postavu šibala, který si ví vždy rady a trestá bezpráví.“

„Rejchovo zhudebnění odkazuje na tradici francouzské komické opery konce 18. století.“

„Pro uvedení Gusmana na scénu v českém prostředí jsme museli provést, s ohledem na dochované prameny, detailní rekonstrukci.“

Olomoucké barokní slavnosti nabídnou světovou premiéru komické opery Antonína Rejchy, a to po 205 letech od jejího zkomponování. Tři představení zrekonstruované verze díla v podání Studia Volantes v hudebním nastudování Veroniky Manové a režii Tomáše Studeného s výpravou Sylvy Markové se uskuteční za týden 15., 16. a 17. července v prostorách nádvoří Tereziánské zbrojnice. Mezi sólisty se představí Roman a Tadeáš Hozovi, Dagmar Šašková či Václav Barth. O opeře a o zajímavostech z doby vzniku díla píše spoluautorka novodobé rekonstrukce, muzikoložka Jana Franková.

„Všichni protagonisté se překonali a posunuli své výkony o kvalitu výše. To platilo i o orchestru a z toho jsem měl největší radost.“ 

„Včera jsem měl dlouhou zkoušku s náhradnicemi…přestože za 4 hodiny je začátek, dosud nemám žádnou zprávu z divadla…“

„Mohl jsem si dovolit ještě nápadněji podtrhnout dramatická místa a provedení dostalo novou dimenzi.“

Uplynuly čtyři roky od úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka. V roce, kdy se v únoru připomínaly jeho nedožité pětasedmdesáté narozeniny, přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající vzácné texty a neméně unikátní fotografie, které shromáždil v Londýně žijící publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider. Do sesbíraného materiálu nechává postupně nahlédnout. Inicioval a zachytil díky osobnímu přátelství i podrobná a intimní svědectví..

„Vládl citem pro zhudebňované slovo, jemuž své kontrapunktické řemeslo bezvýhradně podřizoval. Tyto umělecké kvality vedly k celoevropskému uznání jak mezi profesionály, tak mezi laiky.“

„Jako klerik žil v celibátu, tudíž po své smrti – na rozdíl od Palestriny a Lassa – neměl nikoho, kdo by o jeho odkaz aktivně pečoval.“

„Pětisté výročí Monteho narození je dobrým důvodem iniciovat novou vlnu odborného zájmu o tuto osobnost.“

V pátek 4. července 1603 se uzavřela v Praze životní pouť hudebního skladatele Philippa de Monte, kapelníka císaře Rudolfa II. V čase jeho skonu mu bylo dvaaosmdesát let, což lze na tehdejší životní podmínky označit za vskutku požehnaný věk. Přesto zde byl jistě důvod ke smutku. Odešla totiž výjimečná skladatelská osobnost, jeden z nejplodnějších hudebních tvůrců své doby, uznávaný a ctěný po celé Evropě. My si ovšem v souvislosti s ním letos připomínáme velmi významné jubileum, a to rovných pět set let od narození.

„Máme dochováno jedinečné foto Bohuslava Martinů na poličském náměstí s morovým sloupem a částí radnice v pozadí. Je to jediná fotografie z rodiště, na níž je Polička patrná.“

„Pokud bychom chtěli procházet Poličkou po stopách Bohuslava Martinů, začít musíme v jeho rodné světničce.“

„Sám skladatel vzpomínal, že tudy v dobách mládí téměř denně chodil na procházky. Byl vídán, jak hloubavě prochází parkem s knihou v ruce, zabrán natolik do četby, že téměř nevnímal okolí.

Prázdniny začínají a mnoho z nás plánuje letní dovolenou či výlety. Pro ty, kdo budou cestovat po vlastech českých, nabízíme malý manuál prohlídky míst spojených s mládím Bohuslava Martinů. Je to pochopitelně především jeho rodiště, město Polička, ale také její blízké i vzdálenější (to v příštím díle) okolí. Vydejme se společně na imaginární cestu po stopách slavného skladatele, neboť v Poličce je genius loci přítomen doslova na každém kroku.

„Opery se rozmrazují naštěstí mnohem snadněji než ´zmražené´ činohry.“

„Věřím, že festivalové publikum přijímá představení s jakousi nepsanou dohodou, že zkrátka nemůže vidět komplexní tvar, který vznikl v divadle. Snad genius loci a volná obloha nad našimi hlavami tu ztrátu alespoň trochu vynahradí.“

„Naše plány jsou docela ambiciózní a zároveň věřím, že i divácky velmi atraktivní.“

Brněnská Janáčkova opera jede na Národní festival Smetanova Litomyšl se dvěma novými inscenacemi, Pucciniho Bohémou a Čajkovského Evženem Oněginem. První hraje na zámeckém nádvoří v sobotu, druhou v neděli. Ředitel Národního divadla Brno v té souvislosti v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz a pro Noviny Smetanovy Litomyšle uvažuje nad přizpůsobováním inscenací pro uvádění na open air letních scénách,…

„Máme v programu i velké koncerty a opery a při třiceti pořadech jde pořád o velkých festival.“

„Co se týče reklamních partnerů a sponzorů, nepřišli jsme ani o jediného.“

„Respirátory jsou nadále potřeba při koncertech na zámku. Publikum je sice na čerstvém vzduchu, ale nádvoří je uzavřené ze čtyř stran a je tak definováno jako vnitřní prostor.“

Měsíční příprava stavby scény a hlediště na nádvoří zámku je u konce. Smetanova Litomyšl může začít. Ve městě bude chod národního festivalu denně zajišťovat víc než sto dvacet lidí, od uměleckého a ekonomického vedení přes produkci a techniky až po uvaděčky, řidiče a muže řídící parkování návštěvníků. Letos je program rozvržen jen na jedenáct dní, ale přesto ho organizátoři prezentují jako plnohodnotný…

„Přivítala mne mrazivým chladem, a pravila, že nerozumí, co se stalo…“

„A rozloučili jsme se opět v nejlepším přátelství a kolegiálním uctívání se.“

„Nemýlil jsem se, když jsem před třemi lety Karitě doporučoval jít do role Kostelničky, je to její nová poloha, kterou bude moci dalších mnoho let cizelovat a prohlubovat.“

Uplynuly čtyři roky od úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka. V roce, kdy se v únoru připomínaly jeho nedožité pětasedmdesáté narozeniny, přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající vzácné texty a neméně unikátní fotografie, které shromáždil v Londýně žijící publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider. Do sesbíraného materiálu nechává postupně nahlédnout. Inicioval a zachytil díky osobnímu přátelství i podrobná a intimní svědectví… 

„Pozvaní diváci se na Sychrov rádi vypraví, protože uprostřed zeleně je možno se vyvázat z kravaty, vyzout z vysokých podpatků a užít si hudbu v kulisách zámku.“

„O náplni koncertu jsme začali přemýšlet loni na jaře,“ podal mi vysvětlení David Mareček, „a vytyčili jsme si tři cíle.“

„Ozdobou koncertu byli tři zástupci mladé pěvecké generace, kteří dobývají svět. Slávka Zámečníková, Boris Prýgl a Petr Nekoranec.“

Ve středu večer ožil zámek Sychrov hudbou v podání České filharmonie se třemi hvězdnými pěveckými sólisty: Slávkou Zámečníkovou, Borisem Prýglem a Petrem Nekorancem. Koncert pro zvané hosty, který přenášela Česká televize, řídili Robert Kružík a Petr Altrichter a podílel se na něm také pianista a aranžér Tomáš Kačo.

Jiřímu Bělohlávkovi jsem nesmírně zavázán! Jeho cena je obrovský závazek nepřestávat pracovat dál, neusínat na vavřínech“

„Všichni, kdo se na pozici koncertního mistra střídáme, jsme velcí kamarádi a nepanuje v naší ladírně žádná rivalita. To mi přijde více než raritní a jsem za to šťastný.“

„Během covidu jsem patřil mezi ty šťastné, i tuto otřesnou dobu jsem prožil s houslemi v rukách.“

Jan Mráček se právě stal třetím laureátem Ceny Jiřího Bělohlávka. Houslista a koncertní mistr České filharmonie převzal ve svých třiceti, které oslaví za pár dní, pomyslnou štafetu po dirigentu Robertu Kružíkovi a předtím po hornistce Kateřině Javůrkové. Cenu mu předala manželka Jiřího Bělohlávka Anna Fejérová v průběhu open air koncertu na zámku Sychrov, kterým orchestr v přímém přenosu ČT art uzavřel svou 125. sezonu.

„Orchestr není dost důsledný v zachovávání nízkých dynamik.“

„Při další zkoušce už musím hlídat, abychom dokázali stavět celky.“

„Z Prahy jsem dostal zprávu, že mi paní primátorka udělí čestné občanství – kdyby raději naslouchala mým doporučením ohledně výstavby nového sálu, to by mne potěšilo…“

Uplynuly čtyři roky od úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka. V roce, kdy se v únoru připomínaly jeho nedožité pětasedmdesáté narozeniny, přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající vzácné texty a neméně unikátní fotografie, které shromáždil v Londýně žijící publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider. Do sesbíraného materiálu nechává postupně nahlédnout…