PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Když jsem byl kluk, můj vkus byl definován Puccinim a Bizetem.“

„Bernsteinova Mše je moje srdcová záležitost.“

„Osudů takových zapomenutých českých géniů, kteří prorazili ve světě jako Mysliveček, a vůbec o nich nevíme, je víc.“

Jedním z nejúspěšnějších Čechů byl v osmnáctém století Josef Mysliveček. Český velkofilm Il Boemo, zachycující jeho italskou kariéru operního skladatele, má přijít do kin 21. července 2022. Předchází mu nyní vydání českého překladu knihy Il Boemo z pera amerického muzikologa Daniela E. Freemana…

„Vrtalo mi hlavou, abych jenom tím, že odmítám cokoliv s armádou, takovou šanci neznemožnil, nenechal ji zahynout, a začal jsem se tou myšlenkou zabývat.“

„Bylo to ohromné období, novum nejenom pro všechny ty hráče, kteří přicházeli do prvního angažmá, ale i pro mne.“

„Ani ne po dvou měsících se to projevovalo jako velmi kompaktní a krásně fungující celek, a hned 28. října nás tehdejší kancléř pan Ivan Medek pozval na Pražský hrad.“

V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně…

„Na vznik a vývoj rytmických mší a rytmických písní vůbec měly zásadní vliv dvě okolnosti, či ještě spíše jejich souběh.“

„Letohrad byl ohniskem. Dalo by se říci, že písně se od počátku šířily jako požár.“

„Z těchto písní doslova čiší přímost, nestrojenost, naléhavost a je snadné se s nimi identifikovat. Díky tomu mají také schopnost utkvět v paměti a potom se vynořit a provázet člověka jako motto, jako modlitba.“

V neděli čtrnáctého listopadu se v klášterním kostele na Hoře Matky Boží v Orlických horách konalo Poděkování za dar svobody a mše s kytarovým doprovodem „retro“ rytmických písní. Zde by mohla být tečka a tato věta by snad sama jako sdělení obstála. A přece… polovina listopadu… dar svobody… klášter na Králíkách… kytarová mše… a to „retro“? Hned několik těchto zmínek by si nějaké rozvedení zasluhovalo, tak tedy spíše – dvojtečka:

„Je to náš národní poklad. Ale stejně tak se snažím vstřebávat německý repertoár i italské belcanto a francouzské lyrické opery…“

„Pan Kusnjer mi s árii Voka pomáhal. Nikdo lepší už mi poradit nemohl…!“

„Přirozenost zvuková i přirozenost emocí, přirozenost frází, muzikalita… přirozená barva hlasu… Jde mu o krásné vedení volného hlasu.“

Pražské Národní divadlo pořádá v neděli večer koncert k letošním sedmdesátinám svého dlouholetého sólisty Ivana Kusnjera. Vedle jubilanta zazpívají Dana Burešová, Alžběta Poláčková, Eva Urbanová, Martin Šrejma, Luděk Vele, František Zahradníček a další pěvci. S nimi vystoupí i dva mladí barytonisté – Lukáš Bařák a Daniel Kfelíř, kteří se počítají mezi Kusnjerovy pěvecké žáky na Hudební a taneční fakultě AMU. Druhý z nich tam ukončil na konci léta magisterské studium a před týdnem získal jako vítěz v kategorii Junior laureátský titul na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje svůj pohled na soutěžení a na český repertoár a zamýšlí se nad tím, co všechno mu dalo studium u Ivana Kusnjera.

„Suverénní, plnokrevné a opulentní, ale i jemněji emotivní provedení Rachmaninovovy známé skladby bylo ve spolupráci sólisty a dirigenta a skvěle hrající filharmonie mimořádným hudebním okamžikem.“

„V takovém kontextu se klidně mohou na jednom pódiu i 17. listopadu sejít Sergej Rachmaninov a Witold Lutosławski.“

„Janáčkova Suita v programu nakonec zafungovala především jako intermezzo před druhou závažnou a velkou partiturou.“

Česká filharmonie koncertem pro svobodu a demokracii ve středu 17. listopadu několikanásobně překvapila. Nejprve oznámením, že k tomuto výročí zahraje s orchestrem čínská pianistka Yuja Wang. Pak dva dny před koncertem zprávou, že globální hvězda nepřijede a že ji zastoupí Lukáš Vondráček. Filharmonie překvapila i sestavou programu, kterou musel posluchač sofistikovaně promyslet, aby se mu ozřejmilo, jak ji vztáhnout k odporu proti totalitě. Nakonec však koncert, řízený Jakubem Hrůšou, zafungoval, jak měl.

„Dokončil cyklus Písničky o lásce na moravskou lidovou poezii a osmělil se zaslat je k posouzení skladateli do USA. Povzbudivá odpověď Martinů se stala základem vzájemné korespondence.“

„Podle výslovného přání skladatele byla kantáta Otvírání studánek oficiálně provedena Zouharem a ženskou částí sboru OPUS ve světové premiéře v Poličce v lednu 1956.“

„Jako skladatel vzdal Martinů hold v roce dvacátého výročí jeho smrti kompozicí skladby Variace na téma B. Martinů.“

Brněnský skladatel Zdeněk Zouhar (1927–2011) se dá charakterizovat jako renesanční osobnost pohybující se celý život mezi skladbou, muzikologií, hudební pedagogikou, dirigováním a organizováním hudebního života. Od mládí komponoval, psal texty o hudbě, věnoval se vydavatelské činnosti a také vyučoval hudbu…

„V té době se začal objevovat pan dirigent Albrecht, který orchestru sliboval velké prebendy, nahrávací kontrakty v zahraničí…“

„Bylo řečeno, že orchestr se rozhodl pro změnu, která by jinak bývala měla nastat až někdy v roce 2003. Pro mě to byl velký šok.“

„Tento krachec mě probudil, zmobilizoval a já se musel velice rychle a důkladně nad sebou zamyslet a začít pracovat na tom, abych se z té krize rychle dostal.“

V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně…

„Já jsem tenhle typ informací nabíral až postupem času jako výkonný umělec, který se o spoustu věcí ve svém životě staral sám.“

„Radek Baborák tomu, co budou zažívat budoucí generace hudebníků, říká patchwork – skládačka.“

„Snažíme se vítězům dávat nejen finanční ohodnocení a věcné ceny, ale snažíme se jim dát i možnost honorovaných koncertů. Protože to je to nejdůležitější.“

Violoncellista Petr Nouzovský v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje, jak prožil dosavadní měsíce koronakrize, vrací se ke své kompletní nahrávce díla Bohuslava Martinů, zmiňuje pedagogické a manažerské aktivity, jimiž se vedle hraní zabývá, a shrnuje svůj pohled na očekávaný vývoj na hudebním trhu práce…

„Extrovertní mladík si užíval jak znělost a pohyblivost hlasu a otevřené nejvyšší tóny, tak postavu Figara.“

„Její soprán má ve spodní poloze velmi zajímavý témbr, však si také z Karlových Varů odvezla mimo jiné i Cenu za barvu hlasu.“

„Šel do zpěvu naplno, evidentně ví, jak na to.“

Karlovarská pěvecká soutěž Antonína Dvořáka vyvrcholila v pátek koncertem laureátů. Zúčastnil se jí v 55. ročníku obvyklý počet téměř stovky mladých pěvců, letos z patnácti zemí. Závěrečné vystoupení dvanácti nejlepších z nich potvrdilo, že se stále rodí a z uměleckých škol nadále vycházejí talenty. A to i v tuzemsku. Operní a koncertní provoz může pořád počítat s neoposlouchanými hlasy a zajímavými uměleckými podněty.

„Jiřího optimismus, jak se jistě vše překoná, nestačil, neboť v další várce informací dostal už jednu zcela jasnou: ani jedny noty nedorazily a už nedorazí.“

„Dvořákův Violoncellový koncert byl po Novosvětské a po Smetanově Mé vlasti třetí skladbou, kterou Jiří Bělohlávek dirigoval nejčastěji, celkem 154x.“

„Při více než deseti tisíci detailních údajích databáze nemůže být do poslední tečky perfektní, ale jistě tím zásadně neztratí na své globální a unikátní ceně.“

V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky a doslova tisíci statistickými údaji…

„Dirigent Böhm, o kterém je známo, že spolupracoval přímo se Straussem, po premiéře řekl Gruberové: ´Bože můj! Kéž by Strauss mohl slyšet Vaši Zerbinettu!´.“

„Gruberová si dokonce prosadila, že ředitel Holender měl zákaz vcházet do její šatny. Přesto si ani on nedovolil o Gruberovou přijít, Vídeňáci ji až příliš milovali a on to moc dobře věděl.“

„Postupem času přecházela k dramatičtějším partům, nicméně svůj koloraturní obor si pečlivě hlídala a nikdy nešla za hranu svých možností.“

Slovenská pěvkyně Edita Gruberová, jedinečná a velká operní diva, byla představitelkou rolí především z období italského belcanta, ale zapsala se do hudební historie například také nedostižnou Zerbinettou v Ariadně na Naxu Richarda Strausse. Její život se uzavřel 18. října ve věku nedožitých pětasedmdesáti let, pouhé dva roky poté, co uzavřela aktivní dráhu…

„Snažím se u každého orchestru zůstat delší dobu, protože hudební ředitel by měl orchestr rozvíjet, měl by pracovat na jeho identitě.“

„PKF má vysokou kvalitu, kterou mu vdechl Jiří Bělohlávek.“

„V každém případě je třeba soudobou hudbu hrát, filharmonie není muzeum.“

Emmanuel Villaume se narodil v roce 1964 ve Štrasburku. Po studiích na místní konzervatoři odešel studovat na Sorbonnu. V jednadvaceti letech se stal dramaturgem Rýnské národní opery ve Štrasburku, aby se velmi brzy začal věnovat dirigování. V současnosti je hudební ředitel Opery v americkém Dallasu a od sezóny 2015/2016 i hudebním ředitelem a šéfdirigentem PKF – Prague Philharmonia…

„Přišlo to do té nejtvrdší politické reality, kdy takzvaná normalizace už jela na plné pecky a tlak na mě, abych se stal partajníkem, byl dost nápadný.“

„Svým uměleckým postavením jsem si byl velmi jistý, ale nároky na šéfování byly pochopitelně nové; a jak jsem do toho vletěl jaksi hlava nehlava, tak to nutně vytvářelo konfliktní situace.“

„Role dr. Šípa byla zásadní: dokázal mě tam udržet, přestože jakožto nomenklaturní kádr jsem politicky vybaven nebyl a to byla slabina.“

V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně…

„Byl jsem rád, že jsem mohl na koncertě zažít tak početné obecenstvo. Vždycky je příjemné, když můžeme hrát pro hodně lidí.“

„Olivier Latry je jeden z největších světových varhaníků. Profesionál. A také moc milý člověk.“

„Jsem opravdu šťastný, že mám v Nancy přístup k jednomu z největších nástrojů Cavaillé-Coll.“

Johann Vexo je titulárním varhaníkem katedrály v Nancy, vyučuje ve Štrasburku, koncertuje po světě. Na začátku podzimu byl posledním účinkujícím v programu 26. mezinárodního varhanního festivalu, který pořádá Audite Organum v Praze v bazilice sv. Jakuba. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vzpomíná na pražský koncert, přibližuje jednoho ze svých učitelů Oliviera Latryho, popisuje situaci varhan v Notre-Dame v Paříži…

„Drážďany, to byl moment, kdy jsem zjistila, že mě muzika ohromně baví.“

„Mně se líbí i na koncertě, když je tam diverzita – jeden hlas je větší, druhý menší, je tam spousta rozdílných způsobů a technik, barev…“

„S písňovým i klavírním repertoárem Martinů jsem se setkávala od útlého dětství, takže mám k němu hluboký vztah.“

Jméno Heleny Hozové se možná neskloňuje v hudebních médiích tak často jako jména dalších členů její rodiny, tato talentovaná sopranistka je však vyhledávanou interpretkou nejen staré hudby, ale také písňového repertoáru, který, jak v rozhovoru prozrazuje, je jejímu srdci nejbližší…

„Rekord mezi klavíristy drží Ivan Moravec, Jiřího nejbližší přítel, s celkem 86 společnými vystoupeními.“

„Jiřímu se podařilo projít politickým sítem bez stranické příslušnosti a angažovanosti vůbec. Málokdo dnes docení, a světu to bylo jedno už tenkrát, jak obtížné to ve skutečnosti bylo.“

„Ze všech umělců byli nejčastějšími partnery houslista Václav Hudeček a mezzosopranistka Dagmar Pecková.“

V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně…

„Japonsko pro nás bylo vždycky prioritou.“

„Jako nestátní nezisková organizace hledíme na to, aby naše zájezdy měly ekonomickou logiku.“

„To byla úplná živá voda, takže jsme si i přes všechna omezení zájezd užili…“

Cesta do Japonska, od druhé poloviny dvacátého století častého cíle českých hudebníků, vypadá v době covidu podstatně jinak. Dva týdny s nepřetržitým monitorováním polohy a pod dohledem vládní aplikace, s opakovanými testy a denním měřením teploty, bez možnosti vyjít na ulici, s jídlem v hotelovém pokoji…

„Zemlinsky vedl šestnáct let operní soubor Nového německého divadla, ve dvojjazyčném městě významný protějšek českého Národního divadla.“

„Ve Wagnerově odkazu zdůrazňoval jeho jedinečnost a novátorství, nikoli manifestaci velkoněmeckých idejí.“

„Patřil svého času, podobně jako Gustav Klimt nebo Max Burckhard, mezi ctitele vídeňské krásky Almy Schindlerové, která se však provdala za Gustava Mahlera.“

Na domě s číslem popisným 1043 v Havlíčkově ulici, naproti Masarykovu nádraží, nenápadná pamětní deska oznamuje, že tam v letech 1911 až 1927, tedy po celých šestnáct let svého pražského působení, bydlel skladatel a dirigent Alexander Zemlinsky. Byl šéfem operního souboru Nového německého divadla, což je dnes budova Státní opery. Jeho život se pak uzavřel za války v americkém exilu, když mu bylo jedenasedmdesát. Narodil se před 150 lety, 14. října 1871 ve Vídni.