PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dirigent má nejvyšší možný podíl jak autorovu zakódovanou informaci v notách interpretovat: přesvědčit o ní interprety, motivovat je, strhnout… a přesvědčit i posluchače, že taková byla autorova představa.“

„Lze očekávat, že tak velcí komunikátoři, jakými jsou dirigenti, budou typicky obklopeni kruhem přátel?“

„Jiří nahlížel na svou profesi jako na samotářskou.“

V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka pokračuje portál KlasikaPlus.cz v loni započatém seriálu, který využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Do sesbíraného materiálu dává nyní postupně nahlížet. V dnešním dílu už potřetí pokračuje v prezentaci obrazového materiálu ze své knihy A Life in Pictures a zamýšlí se k tomu z hlediska dirigentské profese i osobního nastavení člověka nad tématem přátelství. Měl Jiří Bělohlávek hodně přátel…?

„Vyjádření solidarity je tím nejmenším, co pro ukrajinské studenty můžeme udělat.“

„Ukrajina a její lid potřebuje podpořit finančně, ale i samotné gesto je důležitým prostředkem podpory.“

„Koncert nabídne posluchačům možnost poslat finanční prostředky humanitární organizaci Člověk v tísni.“

Orchestr a sbory Pražské konzervatoře s několika sólisty z řad studentů i pedagogů vystoupí dnes večer v sále školy na koncertě, majícím podpořit humanitární pomoc Ukrajině napadené Ruskem a vyjádřit solidaritu s jejími občany. Na konzervatoři studují děti z obou zemí. Ředitel školy Petr Čech, který se na programu podílí v roli klavíristy, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program koncertu a říká, že jako pořadatelé samozřejmě neměli v úmyslu nezařadit kompozice ruských skladatelů. Trestali bychom tak jen sami sebe. Navíc nezapomínejme, že k nám směřují také uprchlíci z Ruska, kteří utíkají před režimem z důvodu hrozících represí, upozorňuje.

„Friedrich Gulda je pro nás klasické klavíristy jedním z nejzajímavějších jmen.“

„Co mě zaujalo úplně nejvíc: Jestlipak se v té Paříži Martinů a Gershwin nemohli třeba potkat…?“

„Je to skutečné závěrečné číslo, kdy se oba světy – svět klasiky a jazzu – propojují opravdu ve velkém stylu.“

Pianista Karel Košárek v Praze natáčel se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Tomášem Netopilem a s klavíristkou Dorou Novákovou dvě koncertantní skladby jejího otce Jana Nováka. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se však soustřeďuje na sólové vystoupení, které ho v Praze čeká 21. března v rámci cyklu Hybatelé rezonance…

„Dirigenti až na opravdové výjimky zůstávají na pódiu němí, a přesto dokážou stmelit stovky interpretů a umocnit jejich soulad ve vjem a zážitek s nehasnoucím dopadem.“

„Mezi prvními 25 skladbami, které za svůj život provedl nejčastěji, jsou jen tři, které nesložili Dvořák, Smetana, Janáček a Martinů: Mozartova Pražská, Beethovenův 3. klavírní koncert a jeho Devátá.“

„Dodávám přání, aby se Beethovenova Óda prováděla co možná nejdříve jak na Radost, tak především, jako v Bernsteinově přeměně v roce 1989, za Svobodu.“

V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka pokračuje portál KlasikaPlus.cz v loni započatém seriálu, který využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Do sesbíraného materiálu dává nyní postupně nahlížet…

„Premiéru violoncellového koncertu uvádím poprvé. Je úžasnou příležitostí vtisknout do nové skladby něco ze sebe, bez ovlivňování jinými interprety.“

„Uvedení Kučerovy první symfonie bude pro orchestr velká čest.“

„Pevně věřím, že nového sálu se dočkáme v polovině roku 2023.“

Karlovarský symfonický orchestr má ve čtvrtek na programu vedle Berlioze a Martinů novinku – Violoncellový koncert ostravského skladatele Dalibora Štrunce. Diriguje Marek Šedivý, sólistou je koncertní mistr Martin Ondráček. Ten ovšem není zdaleka jen interpretem, ale také se dlouhodobě angažuje ve věci potřebného nového koncertního sálu, který by měl vzniknout v památkově chráněném objektu bývalých Císařských lázní…

„Pane Gergijeve, ptají se dirigenta, distancujete se od ruského prezidenta v této nové situaci? Odpověď patrně nepřišla.“

„Mohli bychom Anně Netrebko v současné situaci vzdávat za její umění hold? Tleskat a volat bravo, když zároveň víme, že jasně neodsoudila ruskou agresi?“

„A je snad také zřetelné, že i když Čajkovskij, Musorgskij, Borodin, Glinka, Rimskij-Korsakov nebo Skrjabin, nemluvě o Šostakovičovi, byli rovněž Rusové, tak že není nutné je hned přestat hrát…“

Knížka Oněgin byl Rusák nabízí tragikomické ohlédnutí za normalizačními osmdesátými léty v Československu, při kterém se bavíte, ale taky vám tuhne úsměv na rtech. V současné době nám úsměv tuhnout nemůže, není totiž čemu se smát. Rusko opět vstoupilo do našich životů. Vysmívá se naopak ono nám. Svou agresí vůči Ukrajině provokuje a děsí západní demokratickou civilizaci…

„Během více než půlhodinové skladby se před námi postupně rozprostřela hudební krajina podmanivé krásy a působivé zvukovosti.“

„Hudebnímu ‚obřadu‘ podlehli všichni zúčastnění – hudebníci i publikum splynuli v jedno.“

„Hudba začíná tam, kde slovo končí. Stačí nechat ji na sebe působit.“

Klasika to nakonec nemusí mít vždy lehké, uvozuje své zamyšlení nad minulým abonentním koncertem Symfonického orchestru Českého rozhlasu muzikoložka Jarmila Tauerová. I po týdnu vzpomíná na Koncert pro bicí a orchestr od Kaleviho Ahoa jako na okamžiky, kdy byla temnou náladou a sugestivní atmosférou díla zcela stržena. A kdy mimořádně sugestivní skladba vyústila do magického ticha… Uvažuje však i nad širším kontextem. Proč nezní v programech zavedených symfonických orchestrů víc současné hudby?

„Musím říct, že jsem byl rád, že tam figuruji jako porotce, a ne jako soutěžící…“

„Sotva poslední děti dozpívaly, běžely vyplňovat písemný test, částečně poslechový a docela zákeřný.“

„Proti nespravedlnosti, nepřízni osudu a přesile se dá bojovat. I když máte v rukou jen ukulele.“

Mezi olympiády určené dětem a studentům přibyla konečně před pár lety poprávu i ta hudební. Zúčastnit se mohou mladí hudebníci ve věku od dvanácti do devatenácti let, kteří následně měří své síly ve dvou kategoriích. Postupně na ně čekají čtyři disciplíny: vědomostní a poslechový kvíz, zkouška rytmických a intonačních dovedností, zpěv a provedení vlastní skladby. Letos se konal už třetí ročník českého národního kola.

„Od té doby jsem profesionální zpěvačka a neměnila bych za nic na světě!“ 

„Senta je mladá dívka a i já s ní můžu zavzpomínat na to, jaké to bylo, být teenager, mladý člověk vržený do velkého světa.“

„Pražská Senta je z mého hlediska nejtemnější – mnohovrstevná, dětinská i pokřivená zároveň.“

Představitelka Senty v pražské produkci Bludného Holanďana, norská sopranistka Elisabeth Teige, se nezastaví. Jde z role do role, a to zejména v případě wagnerovských hrdinek. Ve Státní opeře v Praze je možno ji slyšet 4. března, potom dvakrát v polovině května a znovu v červnu…

„Používám tužku. A hodně také gumu.“

„Shodou smutných okolností se téma hry – vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu – stalo teď opravdu velmi aktuálním.“

„Žiju v Praze od roku 2016 a nevycházím z úžasu nad neuvěřitelnou krásou vašeho města.“

Příběh vztahu vězeňkyně a dozorce z koncentračního tábora propojený s dějem dětské pohádky o poznávání abecedy jidiš. To je téma inscenace Gramofon pražského Divadla MA, která má dnes premiéru. Originální zpracování je symbiózou činohry a hudebního a nonverbálního divadla a nabízí divákovi jedinečný pohled na lidskou bytost procházející holokaustem…

„Jako varhaníka mě u varhan vždy bude zajímat jejich zvukové bohatství a teprve potom jejich technické vybavení a historie.“

„Je mi smutno z toho, že současná rekonstrukce nepřinese z hlediska zvuku žádnou podstatnou změnu.“

„V chrámu svatého Mořice by byly k dispozici dva nástroje mimořádných kvalit, o historickém významu jednoho z nich nemluvě, a v tomto ohledu by kostel u nás neměl konkurenci.“

V Olomouci se pracuje na rekonstrukci varhan katolického chrámu svatého Mořice. Varhaník Karel Martínek, v současnosti regenschori katedrály svatého Václava, působící však předtím právě na svatomořickém kůru, naznačuje ideální způsob, jak by měla vypadat: Englerův barokní nástroj by byl uveden do své původní podoby a na boční stěně chrámu by k němu vznikl nový nástroj…

„Podle Byčkova se opakují roky 1956 a 1968.“

„Na počátku dnešního koncertu, který řídí právě Byčkov, se Česká filharmonie rozhodla zahrát českou a ukrajinskou hymnu.“

„Mnohé umělecké organizace vyvěsily vlajku Ukrajiny už počátkem týdne.“

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov odsoudil ruský útok proti Ukrajině. Stojí v jedné řadě s představiteli tuzemské kultury, kteří se jednoznačně vymezují proti vojenské invazi a vyjadřují podporu ukrajinskému národu. Na průčelí pražského Rudolfina, sídla orchestru, visí žlutomodrá ukrajinská vlajka.