PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Symfonický orchestr Českého rozhlasu uvedl 2. listopadu v Obecním domě pod taktovkou Lukáše Vasilka dvě skladby, které spojuje téma paměti, smrti a smíření: Cantus in Memoriam Benjamin Britten estonského skladatele Arva Pärta a monumentální Válečné rekviem Benjamina Brittena, jednu z nejpůsobivějších protiválečných kompozic 20. století. V sólových partech vystoupili sopranistka Elena Tsallagova, tenorista Robert Murray, barytonistka Avi Fagerfjäll a varhanice Linda Sítková. Účinkoval také Pražský filharmonický sbor a spolu s ním Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu. Potěšující bylo, že Brittenovo Válečné rekviem po delší době opět zaznělo v Praze. Jeho poselství, založené na hlubokém odmítnutí válečného násilí a heroizace války, je totiž aktuálnější než kdy jindy.

„Opera Rimského-Korsakova Noc před Vánocemi vychází z ukrajinských lidových písní.“

„V inscenaci nechybí humor, který je prezentován především karikovanými postavami.“

„Za dobu existence Bavorské státní opery je to první opera Rimského-Korsakova, která zde byla uvedena.“

Bavorská státní opera se pravidelně věnuje uvádění ruských oper, v minulosti to byly např. Čajkovského opery Eugen Oněgin a Piková dáma, Musorgského Chovanština a Boris Godunov, Prokofjevův Ohnivý anděl a Vojna a mír, Šostakovičova Lady Macbeth Mcenského újezdu a Nos. Nejnovějším titulem od ruského skladatele je opera Noc před Vánocemi Nikolaje Rimského-Korsakova na námět podle stejnojmenné povídky Nikolaje V. Gogola, která měla premiéru 29. listopadu 2025 a která se stala první premiérou letošní operní sezóny, Reflexe je psána z reprízy 7. prosince.

„Uzavření budovy na jaře roku 2022 odstartovalo generální rekonstrukci, směřující k vytvoření nejmodernějšího operního divadla.“

„Lze jen tušit, co vše se ještě nestihlo.“

„Překvapením bylo, že hrdinkou a hvězdou večera byla slovenská sopranistka Slávka Zámečníková!“

Divadlo na Vídeňce, či MusikTheater an der Wien, patří ke klenotům vídeňské divadelní a hudební historie. Od roku 1801, kdy bylo postaveno, se zde hrály nejen opery Wolfganga Amadea Mozarta, ale působily tu dnes již historické hudební veličiny. Následoval zlatý věk operety a roku 2006 se budova stala dalším vídeňským operním domem. Uzavření budovy na jaře roku 2022 odstartovalo generální rekonstrukci, směřující k vytvoření nejmodernějšího operního divadla. V sobotu 12. října se divadlo slavnostně otevřelo veřejnosti koncertem Vídeňských symfoniků a předních operních pěvců.

„Není mnoho operních opusů, které jsou tak úzce spjaty nejen s konkrétními literárními a výtvarnými podněty, místem konání děje, ale i s atmosférou doby svého vzniku, jako právě Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka.“

„Nejedná se o divadelní představení, ale o koncertní nastudování.“

„Vybráni byli pěvci, kteří mají s Janáčkem bohaté zkušenosti.“

Letos na podzim uplyne celých sto let od premiéry Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, tohoto originálního hudebně dramatického díla, inspirovaného humornými texty Rudolfa Těsnohlídka a kresbami Stanislava Lolka; na jaře roku 1920 byly publikovány brněnskými Lidovými novinami. Koncertního nastudování s Českou filharmonií se ujal dirigent Jakub Hrůša.