PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Inscenace Elektry je známá i naším divákům“

„Herlitzius je jedna z nejlepších operních hereček současnosti.“

„Tobias Kratzer rezignoval na pohádkovost Hofmannsthalovy předlohy i na její symboliku.“

Operní odkaz Richarda Strausse stále mocně rezonuje, a to zejména v Německu – den po sobě uvedly jeho díla dva různé berlínské operní domy. Státní opera Pod lipami nabídla 10. února úspěšnou inscenaci Elektry, k méně známé Ženě bez stínu se 11. února uchýlila Německá opera Berlín. Na obě představení lze nalepit štítek „tak se to má dělat“.

„Ženu bez stínu Strauss označil jako ‚poslední romantickou operu‘.“

„Chůva se stala v interpretaci Evelyn Herlitzius hlavní postavou opery.“

„Christian Thielemann hraje operu zcela bez škrtů.“

Vrcholný zážitek svým návštěvníkům připravila drážďanská Semperoper. Velice náročnou operu Richarda Strausse Žena bez stínu hudebně nastudoval a řídil Christian Thielemann, režie byla svěřena Davidu Böschovi. Sólisté excelovali.

„Kouzelná flétna, koncert Vídeňských filharmoniků, Káťa Kabanová, Triptych. Čtyři rozdílné zážitky z pouhých dvou festivalových dnů.“

„Jakkoliv jsou tři ženské charaktery odlišné a původně určené pro různé typy hlasů, Asmik Grigorian dostála své pověsti a se všemi si poradila naprosto obdivuhodně.“

Co všechno se letos vešlo na program Salzburger Festspiele ve dnech 18. července až 31. srpna? Během šesti týdnů se na různých místech na obou březích řeky Salzach uskutečnilo tolik kulturních akcí, že by se o ně v průběhu celé sezóny mohly s úspěchem podělit špičkový operní dům, činoherní divadlo a určitě hned několik koncertních sálů, které si mohou dovolit zvát na svá pódia ty nejrenomovanější umělce. V řeči čísel to vypadalo následovně: na letošním Salcburském festivalu se v blocích odehrálo šest operních inscenací, dvě koncertní provedení oper, pět činoherních produkcí, dvanáct koncertních řad, které čítaly téměř šedesát různých programů, plus nespočet doprovodných akcí a kurzů pro studenty či pro děti… A co všechno bylo na programu 20. a 21. srpna? 

„Jakub Hrůša za pultem Vídeňských filharmoniků propracoval Janáčkovu partituru do obdivuhodných detailů na obě strany výrazového, tempového a dynamického spektra.“

„České interprety v inscenaci vedle Jaroslava Březiny skvěle reprezentuje i mladá mezzosopranistka Jarmila Balážová.“

Režisér Barrie Kosky přišel pro Salcburský festival s nevšední podobou Janáčkovy Káti Kabanové. Inscenace, která měla premiéru v neděli, je moderně náznaková, bez kulis a rekvizit, nesmírně intenzivní. Má ideální pěvecké obsazení. A Jakub Hrůša, na Salzburger Festspiele debutující, jí s Vídeňskými filharmoniky přidává symfonický základ z říše snů.

„Tomáš Hanus v Janáčkově hudbě zdůraznil kontrastnost, krajnosti mezi emocemi, aniž by se nechtěně dostal k extrémním výrazovým polohám.“

„Úplný konec opery Tatjana Gürbaca ztvárnila jedinečně, příjemně mimo obvykle využitá řešení a klišé.“

Ženevské operní divadlo letos na jaře nastudovalo Janáčkovu Jenůfu. Páteční derniéra, která sérii představení uzavřela, dala zřetelně najevo, že se pro tento projekt sešel výborný tým, umělecky sebevědomý a inspirovaný. Vedli ho režisérka Tatjana Gürbaca a dirigent Tomáš Hanus. V podobné hudební i divadelní síle, jakou se v Grand Théâtre de Genève podařilo vytvořit, bývá Její pastorkyňa k vidění skutečně jen zcela vzácně, pokud vůbec.

„Za Janáčka se v cizině biji všemi dostupnými uměleckými i lidskými prostředky.“

„vzhledem k mému vytížení v roli symfonického dirigenta se opera daří jen příležitostně, párkrát do roka, jako svátek.“

„Makropulos je Janáčkova nejtěžší operní partitura.“

Curyšská opera v sobotu nabídla publiku mimořádný program k zahájení sezóny – Den otevřených dveří s možností nahlédnout do zákulisí, zúčastnit se kostýmové zkoušky na Verdiho Nabucca, sledovat vystoupení baletu nebo zhlédnout na studiové scéně úspěšnou inscenaci dětské opery Konrad oder Das Kind aus der Konservenbüchse. Hned dnes večer už má ale na programu premiéru nové inscenace…

„Vibrování mezi hudbou a slovem je silný moment – a Janáček je v tom dodneška nepřekonaný.“

„Zdá se mi, že začínám nějak víc bojovat s režiséry. Dostávají bohužel obecně čím dál víc prostoru – a to jim uvolňuje ruce, mají víc času na experimenty.“

„To je právě ta energie, kterou u Janáčka tak miluju.“

Ve Zlíně dnes diriguje orchestr žáků ZUŠ z celého kraje a profesionálů ze zlínského symfonického tělesa – první večer projektu Malí velcí filharmonici. Nejmladším se věnuje i při Letní akademii v rodné Kroměříži. Má teď za sebou Prodanou nevěstu v Drážďanech a dubnové koncerty s Českou filharmonií s hudbou vídeňských klasiků…