PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Nejprve – oproti programu – zaznělo Requiem d moll, op. 48 pro soprán, baryton, smíšený sbor, orchestr a varhany.“

„Jde o velmi neobvyklou skladbu, sestávající ze tří žalmů, které na sebe ústrojně navazují tak, že celek působí jednotně, jako skutečná symfonie.“

„Sbor zněl úderně a v pianových plochách něžně a zranitelně.“

Podzimní festival duchovní hudby má v Olomouci ideální podmínky. Zejména dóm sv. Václava je pro takovéto akce přímo stvořený. V neděli 5. října se zde konal koncert, který především podtrhl duchovní poslání akce. Requiem d moll, op. 48 pro soprán, baryton a smíšený sbor Gabriela Faurého je skladbou méně hranou a objevná byla také Žalmová symfonie Igora Stravinského. Vše v podání Moravské filharmonie Olomouc, řízené Mariánem Lejavou, za spolupráce Karla Martínka na varhany a Českého filharmonického sboru Brno se sbormistrem Petrem Fialou. Sólové vstupy zpívali slovenští umělci, sopranistka Vanesa Čierna a barytonového sóla se zhostil Boris Prýgl. 

„V Bavorské státní opeře v Mnichově se Straussovu opernímu odkazu věnují pravidelně.“

„Claus Guth patří mezi režiséry, kteří dílo, jež inscenují, hluboce respektují.“

„Faurého opera Pénélope by se měla provozovat koncertně.“

Na Mnichovský festival jezdí operní nadšenci doslova z celého světa, protože jim nabízí, vedle známých oper ve špičkovém obsazení největších současných operních hvězd, i díla méně známá, zřídkakdy uváděná. Přinášíme reflexe na opery Láska Danaina Richarda Strausse z reprízy 22. července a Pénélope od Gabriela Faurého, které se hrála o den později.

„O Ravelovi napsal Martinů, že se jeho hudba dostává k hranici rafinovanosti, ale že má vybroušenou formu a že jde vždy o čistý, jasný a přesný projev.“

„Pětkrát se za studií pokusil získat Římskou cenu, stipendium, které by pro něj bylo zajímavé po hmotné stránce, ale také by posílilo jeho skladatelské renomé.“

„Instrumentoval pro orchestr Musorgského Obrázky z výstavy – a řadu dalších upravovatelů stejného klavírního cyklu v celosvětové symfonické koncertní praxi v pomyslné soutěži zcela převálcoval.“

Před sto padesáti lety se narodil Maurice Ravel, Francouz s baskickými předky, virtuózní skladatel komponující hudbu blízkou impresionismu a jedinečným způsobem současně i neoklasicismu. Když v roce 1918 zemřel Claude Debussy, začal být považován za nejlepšího žijícího francouzského skladatele. Právem.

„Pianista konfrontuje protichůdné světy: božský a démonický, nebe a peklo, duši a tělo, světce a hříšníky, světlo a tmu.“

„Bohatě je na disku zastoupená tvorba francouzských autorů.“

„Andrew von Oeyen se jeví jako klavírista nejvyšších kvalit.“

Andrew von Oeyen je jedním z nejpozoruhodnějších současných amerických pianistů. Do povědomí hudební veřejnosti vstoupil v roce 1999, kdy získal prestižní Gilmore Young Artist Award. V roce 2016 uzavřel exkluzívní smlouvu s labelem Warner Classics, u něhož vydal v letech 2017–2021 tři vysoce ceněná CD. Pro českého posluchače určitě nebude nezajímavé, že na prvních dvou discích mají možnost slyšet Andrewa von Oeyen s orchestrem PKF – Prague Philharmonia, vedeným jeho šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem. Na čtvrté CD Andrewa von Oeyen jsme si museli počkat až do 15. listopadu 2024, kdy vydavatelství Warner Classics uvedlo na trh klavíristovu nahrávku s atraktivním názvem Angels & Demons (Andělé a démoni).

„Nálady se v jasných a charakteristických polohách střídaly, jak se střídaly žánry i skladatelská jména.“

„Filharmonie s Tomášem Netopilem – dvakrát na Silvestra a dvakrát na Nový rok – skvěle využila příležitost.“

„La valse Maurice Ravela je strhující oslava valčíku, ovšem naprosto jiného, než bývají ty novoroční vídeňské.“

Večer prvního dne roku 2025 patřil v pražském Rudolfinu Novoročnímu koncertu České filharmonie. Nesl se pod taktovkou Tomáše Netopila výhradně ve francouzském duchu, a to velmi půvabně. Bonusem byla pro publikum v sále i pro diváky přímého televizního přenosu neméně půvabná moderace Marka Ebena.

„Od začátku ale bylo možné obdivovat svítivý a krásný tón, měkkost, zvukovou ušlechtilost.“

„Orchestr zněl měkce a ztišeně, ale na druhou stranu ne právě výrazně.“

„Jako houslista je nezapomenutelný, jeho dirigentské vedení je ale jednotvárné a nejisté.“

Koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu měl v pondělí 9. prosince francouzského hosta a v první polovině i francouzský program. Ukázal, že Renaud Capuçon je skvělým houslistou, ale přece jen méně výrazným dirigentem. Začalo se nedokončeným houslovým koncertem Gabriela Faurého, v druhé polovině zazněla Mendelssohnova Symfonie č. 3 „Skotská“.

„Perličkou úvodu byla vzpomínka náčelníka Armády Karla Řehka a současného biskupa Tomáše Holuba na jejich společné setkání při aktivní účasti v operaci KFOR v Kosovu v r. 1999.“

„Devízou Plzeňské filharmonie je dirigent s jasnou hudební představou.“

„Provedení Faurého Requiem bylo přesvědčivé.“

Plzeňská filharmonie uvedla ve spolupráci organizací Paměti národa za podpory Biskupství plzeňského v rámci chrámového abonentního cyklu Requiem, op. 48 Gabriela Faurého. Jako spoluúčinkující smíšený pěvecký sbor byl přizván Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy. Provedení řídil šéfdirigent Plzeňské filharmonie Chuhei Iwasaki.

„Chci bojovat každý den o to, abych měl lásku.“

„Hymna zamilovaných, tak znělo hlavní téma třetí věty, kdy harfa s flétnou vedou láskyplný dialog.“

„Marlene Lichtenberg prokázala, že je opravdovou operní královnou, svým hlasem vládla stejně mocně jako královna Dido.“

Olomoučtí filharmonici pod taktovkou Tomáše Netopila vdechli život třem tragickým příběhům lásky. Spolu s mužskou sekcí Českého filharmonického sboru Brno, italsko-německou mezzosopranistkou Marlene Lichtenberg a operní legendou Richardem Novákem v roli recitátora zahájili letošní ročník olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby. Zaznělo Preludium z Wagnerova Tristana a Isoldy, Faurého orchestrální suita Pelléas a Mélisanda a nakonec velkolepá kantáta Dido od Jana Nováka.

„Následovalo uvedení ohlášené skladby Bonrepos für Orgel, která nově vznikla přímo na objednávku festivalu a zazněla ve světové premiéře.“

„Jiří Vodička provedl posluchače všemi záludnostmi skladby s technickou brilancí a jistotou.“

„Zpěvná melodie houslí v doprovodu varhan byla příjemným zakončením koncertu i letošního ročníku festivalu.“

Letošní „půlkulatý“, patnáctý ročník mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks se v sobotu 17. srpna dočkal svého finále. Stejně jako předchozí koncerty i tento závěrečný se konal v prostoru kostela Nejsvětější Trojice, který tvoří dominantu tamního barokního hospitálu. Protagonisty koncertu byli houslový virtuos, koncertní mistr České filharmonie a pedagog Jiří Vodička a švýcarský varhaník Dieter Hubov. Jedním z očekávaných momentů koncertu byla premiéra nově napsané skladby z pera švýcarského skladatele Frédérica Bolliho na téma šporkovské árie Bon repos.

„Byla zoufalost někomu vysvětlit, že to, co se mi stalo, nemá s mým povoláním nic společného, že by to mohlo potkat úplně kohokoli.“

„S pódiem jsem sžitá od narození. Nevím, co je tréma, pokud mě něco těší, nevím, co je strach, když jsem si na pódiu jistá.“

„Vděčnost, že se opět vracím na koncertní pódia, nemohu ani slovy vyjádřit.“

První koncert po dvouleté zdravotní odmlce si konečně opět užila naše přední harfistka Jana Boušková. Ke spolupráci jí oslovil houslista Maxim Vengerov. Jako duo spolu v srpnu vystoupili na prestižní uzavřené akci v Monaku, kde Jana také doprovodila vystoupení významné balleriny Aliny Cojocaru. V RozhovoruPlus se mimo jiné svěřuje s tím, jak prožívala nečekanou zdravotní indispozici, jak se opět cítila na pódiu a co jí čeká v nadcházející sezóně.

„Projekt Farinelli et son temps je portrétem jednoho z největších kontratenoristů své doby Farinelliho a hudby, která pěvce inspirovala.“

„S Johnem Eliotem Gardinerem hraji už dvacet let a jeho přesvědčení, vášeň i touha proniknout do emocionálních hlubin každého díla, ke kterému přistupuje, na mne stále mají obrovský vliv.“

„Jsem přesvědčen, že každý výkon by měl být historicky poučený bez ohledu na to, zda se jedná o díla Claudia Monteverdiho nebo Steva Reicha.“

Renomovaný skotský violoncellista Robin Michael zastává prestižní posty ve třech proslulých orchestrech. Je vedoucí violoncellové sekce a sólistou Les Musiciens du Prince-Monaco, prvním violoncellistou Orchestre Revolutionnaire et Romantique a sólovým hráčem Les Siècles. Věnuje se rád také hře komorní a natáčí sólová alba se svými kolegy, z pozice prvního hráče spolupracuje s řadou zahraničních těles. V Praze se představí v projektu Farinelli et son temps / Farinelli a jeho doba…