PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Carmen, Don Juan a Figaro. To jsou tři nejznámější postavy, s nimiž se den za dnem po celém světě znovu a znovu připomíná a zpřítomňuje Sevilla. Jméno ikonického kulturního centra španělského jihu zaznívá v operních divadlech v souvislosti se čtyřmi díly, patřícími mezi ta nejhranější. Stojí za nimi skladatelé Mozart, Rossini a Bizet. Ano, andaluská metropole ´hraje´ nejen v Lazebníku sevillském, ale i ve Figarově svatbě, Donu Giovannim a v Carmen. Figuruje však také v Beethovenově Fideliovi, v Donizettiho Favoritce a Marii de Padilla, ve Verdiho Síle osudu a v řadě dalších oper, z nichž mnohé už jsou dnes neznámé a některé naopak velmi moderní. Prý jich je na sto padesát. Které jiné město by se jako dějiště oper mohlo pochlubit obdobným počtem?!

„Ve spojení s neustálým pohybem točen mělo choreografické aranžmá přímo hypnotizující účinek a s ‚houpavým‘ bel cantem se zázračně propojilo.“

„Stačilo už jen ‚málo‘, aby se inscenace stala nezapomenutelnou událostí: zpívat. Bohužel zpěv byl nejslabším článkem večera.“

„Vokální paprsek světla do představení vnesl uzbecký tenorista Bekhzod Davronov v roli hraběte Leicestera. Jeho příjemně měkký, volný a zvučný hlas se poslouchal moc dobře.“

Inscenace opery Maria Stuarda od Gaetana Donizettiho, kterou letos uvádí Salcburský festival, pro mne byla překvapením. Konečně jsem zase jednou na jevišti viděla něco jako invenci, horší to bylo se zpíváním bel canta. Počin je z režisérské dílny Ulricha Rascheho, Vídeňské filharmoniky 23. srpna řídil Antonello Manacorda.

„‚Vidíte tam to poslední okno nahoře? Tak tam jsem měl svoji první hodinu zpěvu,‘ svěřil se s mírným dojetím dnes už slavný Petr Nekoranec“

„Ostrý, kovový zvuk poznamenal všechny nástroje a výsledek byl sluchově nekompaktní.“

„Pohotově zaskočil a koncert zachránil barytonista Vincenzo Taormina z Palerma.“

Petr Nekoranec, náš nejvýraznější mladý tenorista, se vrátil na skok domů, do Polné. Byla to významná společenská událost, na které nechyběly politické špičky. Na nádvoří zámku spolu s ním 19. července vystoupili estonská sopranistka Mirjam Mesak a italský barytonista Vincenzo Taormina, a to za doprovodu Prague Philharmonia a pod taktovkou Rastislava Štúra.

„Každé číslo bylo pečlivě promyšlené, pro každou postavu měla připraven jiný kostým.“

„Melodické oblouky klene naprosto samozřejmě a v plných dlouhých pianissimech ve výškách se dotýká toho, co je v jejím oboru možné.“

„I díky profesionálnímu výkonu orchestru si publikum užilo operu na světové úrovni.“

Britsko-australská koloraturní sopranistka Jessica Pratt je jednou z nejvýznamnějších představitelek belcantového repertoáru na současné operní scéně. V sobotu 8. února zavítala na prkna pražské Státní opery, aby tam představila své nejnovější CD Delirio, které obsahuje slavné virtuózní scény šílených či náměsíčných hrdinek oper Vincenza Belliniho a Gaetana Donizettiho. Na galakoncertu vystoupili ve vedlejších rolích i mezzosopranistka Jana Sýkorová, tenorista Martin Šrejma, barytonista Svatopluk Sem, basista Pavel Švingr a Sbor a Orchestr Státní opery pod vedením svého hudebního ředitele Andrije Jurkevyče, na jehož pozvání tato diva do Prahy zavítala.

„Soutěž Operalia založil Plácido Domingo v roce 1993, aby podpořil mladé operní pěvce.“

„Laureátství v takové hudební soutěži může významně ovlivnit budoucí kariéru mladého umělce.“

„Oba mladí pěvci mají svou hlavní část kariéry ještě před sebou a určitě o nich v budoucnu uslyšíme.“

Už pětadvacet let umělecká agentura Nachtigall Artists obohacuje pražský koncertní život vystoupeními slavných operních hvězd. Koncert 7. ledna, pořádaný v Dvořákově síni pražského Rudolfina, byl věnován dvěma operním nadějím – Julii Roset a Anthonymu Leónovi, laureátům slavné pěvecké soutěže Plácida Dominga Operalia. Doprovázející orchestr Prague Philharmonia řídil Riccardo Bisatti.

„Hudebního nastudování se ujal jeden z nejvyhledávanějších současných operních dirigentů, janovský rodák Marco Armiliato.“

„Sopranistka svým hereckým umem pozvedla celou inscenaci v podstatě na divadelní úroveň tak, že kulisy ani nebyly potřeba.“

„Duet Potichoučku, bez meškání, proslulý rychlostí v závěrečné fázi, sklidil u diváků takový úspěch a potlesk tak dlouho neustával, že dirigent číslo zopakoval, aby následně bylo oceněno opět nadšenými ovacemi.“

Poloscénické provedení opery Don Pasquale z pera velikána italské opery Gaetana Donizettiho bylo 29. listopadu v Obecním domě strhující živou a jiskřivou komedií, která divákům namíchala koktejl virtuózních pěveckých výkonů, ale i přes omezené podmínky také vášnivé herecké nasazení všech sólistů, jimž byli při jejich akcích nápomocní i dirigent a hudebníci na pódiu. 

„Opera je především krásná stránka života.“

„Jsem velice rád, že jsem se mohl podílet na světové renesanci Pucciniho Vlaštovky, lidé si na ni už zvykli a mají ji rádi.“

„Janáčka považuji za jednoho z nejlepších skladatelů, kteří kdy chodili po planetě!“

V mládí měl Marco Armiliato našlápnuto na mezinárodní kariéru klavírního virtuosa. Dnes je jedním z nejvyhledávanějších a nejvytíženějších operních dirigentů na světě.  V Metropolitní opeře v New Yorku dirigoval více než pět set představení, což je rekord mezi žijícími dirigenty. Ve Vídeňské státní opeře, kde byl v roce 2019 jmenován čestným členem, vystupoval více než třistakrát. Pravidelně vystupuje ve Veronské aréně, v obou operních domech v Berlíně, Královské opeře v Londýně, milánské La Scale nebo třeba v opeře v Monte Carlu. Tam jsme ho zastihli a požádali o rozhovor v předjímce poloscénického provedení Donizettiho opery Don Pasquale, jež se pod Armiliatovou taktovkou uskuteční 29. listopadu ve Smetanově síni Obecního domu.

„Milan Kuna je autor širokého spektra publikací o české hudbě.“

„S jistou kreativní koncepcí procházela pak Paulová několika kontrastně vystavěnými úseky, které byly členěny čistě orchestrální hrou.“

„Další hudba večera patřila Wolfgangu Amadeu Mozartovi a Pražský komorní orchestr potěšil publikum čtyřvětou Symfonií č. 21 A dur.“

Trojí slavnostní akt připravil výkonný team spolku Talichovo Berounsko z. ú. pro závěrečný koncert 42. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun. Vše se odehrálo 5. listopadu 2024 v Kulturním domě Plzeňka v Berouně. Muzikolog Milan Kuna pokřtil druhý díl z pozůstalosti korespondence Václava Talicha, tedy dopisy, které mu psali jeho přátelé a hudebníci. Poté hrál Pražský komorní orchestr s koncertní mistryní Ludmilou Pavlovou a sólistkou Annou Paulovou hudbu Ondřeje Kukala a Wolfganga Amadea Mozarta. A závěrem zaznělo poděkování dlouholetému předsedovi správní rady Talichova Berounska, panu Ivanu Kůsovi.

„Finále představilo Komorní filharmonii Pardubice, etablovala se čtyřmi samostatnými vstupy, výborně vyšel Prokofjev, Rossini i Mascagni.“

„Zbyněk Müller ovládá své řemeslo dokonale.“

„Výrazný byl v orchestru druhý kontrabasista, jehož mimika přesně vyjadřovala vše, co probíhalo zvukově na pódiu, včetně ohromné radosti z tvoření.“

Mezinárodní hudební festival Třeboňská nocturna, tradičně probíhající druhý týden v červenci, představil letos ve finále 13. července Komorní filharmonii Pardubice s dirigentem Zbyňkem Müllerem. Sólisty byli Aleš Briscein a Jana Sibera. V atraktivním programu zazněly „hity“ ze slavných oper W. A. Mozarta, G. Donizettiho, G. Pucciniho a byl cudně, ale stylově vložen i S. Prokofjev. Pro obavy z vývoje počasí se koncert uskutečnil v multifunkční hale Roháč v Třeboni.

„Z tichého zpěvu s nástinem vášně a úpěnlivosti gradoval svou zpověď až do velkého zvukově proklamativního finále s mistrným ztišením k poslednímu tónu.“

„Hedarova hra procítěně vedla tempovými proměnami, nepostrádala poetiku a zvláště poutavě pracovala s dynamikou.“

„Hakobyan přidal dvě písně od Sergeje Rachmaninova.“

Arménský pěvec Navasard Hakobyan, laureát pěvecké soutěže Operalia Plácida Dominga, vystoupil ve středu 22. května ve Velkém sále pražské Novoměstské radnice s operními áriemi od Belliniho, Donizettiho, Čajkovského, Korngolda, Tostiho, Gastaldona, Otera a Verta a Morena Torroby. Doprovázející pianista Ahmad Hedar přidal Chopinovu Baladu č. 1 a Smetanova Hulána z Českých tanců. Vystoupení pěvce oznámila Hudební agentura Nachtigall Artists a Spolek přátel hudebních talentů. Pěvec energického hlasu a zkušený kolega u klavíru publikum rozhodně potěšili. 

„Myslím, že porota v Cardiffu ho označila za vítěze právem, respektive že rozhodně nebyl horší než jeho soupeři, respektive soupeřky.“

„Pokud soutěže hledají nové hlasy, tak pan Corrado je skutečně přírodní hlas s velkým H.“

„V přídavcích publikum potěšil Vodníkem z Rusalky a je fakt, že takový sonorní bas se v Národním divadle nedá slyšet. Ale zase nutno dodat, že co je za sonorní považováno dnes, nemuselo být sonorní kdysi…“

Přijet do Prahy jako čerstvý vítěz posledního ročníku pěvecké soutěže v Cardiffu je dobrá vizitka. Ital Adolfo Corrado ji navíc vyhrál jako první basista v historii.

„Serena Sáenz patrně zpívala skladby svého srdce.“

„Všem skladbám dominovala dokonalá pěvecká technika, založená na správně posazeném a dokonale opřeném hlasu.“

„Agentura Nachtigall Artists opět nabídla špičkovou operní interpretaci.“

Agentura Nachtigall Artists už za léta své existence dovezla do Prahy řadu vynikajících operních pěvců. Naposledy 27. listopadu v sále Novoměstské radnice vystoupila španělská sopranistka Serena Sáenz, byť jen za klavírního doprovodu. Ten více než spolehlivě zajistil Ahmad Hedar, jeden z nejlepších klavírních doprovazečů pěvců; zpěvačce byl i oporou v jejím vystoupení. Hned na úvod zazářil v poměrně dlouhé předehře k Rosinině árii z Rossiniho Lazebníka sevillského.

„Hudba má líbeznost, esprit, půvab, spád, jednoduchou působivost i přesně vyhmátnutou vtipnost.“

„Lisette Oropesa skvěle a příjemně zpívá. A má nesporný komediální talent, na jevišti řádí, publikum baví i dojímá.“

„Řada dobře odhadnutých a narežírovaných vtípků činí z inscenace to nejzdařilejší možné hudební divadlo – barevné, plastické, odhadnutelně i překvapivě pointované, hravé a zábavné.“

Lyrická opera v Chicagu střídá v listopadu v hracím plánu dva tituly. Vedle inscenace Janáčkovy tragédie Její pastorkyně, jejíž reflexi čtěte pod titulkem Hrůšova lyrická Jenůfa, je tím druhým dílem Dcera pluku od Gaetana Donizettiho. V hlavních rolích operní komedie excelují pěvci Lisette Oropesa a Lawrence Brownlee, dirigentkou mimořádně hravých představení je Speranza Scappucci.

„Ukrajinský operní svět rozhodně má jako celek své místo v Evropě – a právě tak ho chceme prezentovat.“

„Jsem představitel ukrajinského národa žijící v Čechách. Vnímám, jak je Praha ohromnou podporou ukrajinským obyvatelům. Je to akt milosrdenství a podpory, kterého si velice vážím.“

„Už jsem dirigoval Dvořáka, ale zatím žádnou jeho operu. Jedna je mi obzvlášť blízká a s tou bych chtěl někdy debutovat. Mám na mysli Rusalku.“

Symbolickou solidární podporou těm, kteří trpí ve válečném konfliktu na Ukrajině vyvolaném Ruskem, je 21. října operní koncert organizovaný pražským Národním divadlem. Má podtitul Ora spei vyjadřující naději na opětovný mír. Ve Státní opeře budou na programu árie a ukázky z českých, italských, francouzských a ukrajinských hudebních děl v podání osmi předních ukrajinských sólistů…

„Osobnost Radka Baboráka dokázala v uplynulých deseti letech činnost ansámblu pozdvihnout a opět ho dovést na naši i světovou interpretační špičku.“

„Dílo vyžaduje energické, technicky i výrazově precizní, přitom odlehčené provedení, což se i díky první houslistce souboru Martině Bačové podařilo dokonale.“

„Po bouřlivém potlesku pak sólista odlehčil náladu svým přídavkem, rozverným a málokdy uváděným Prestem E dur pro lesní roh a orchestr Wolfganga Amadea Mozarta.“

Podobně jako na zahajovacím koncertě 56. sezóny Kruhu přátel hudby ve Dvoře Králové nad Labem měli návštěvníci možnost vychutnat si 12. října i na druhém koncertě letošního cyklu orchestrální zvuk komorního ansámblu. Po Komorní filharmonii Pardubice to byli tentokrát Pražští komorní sólisté, jejichž uměleckým garantem, dirigentem a zároveň i sólistou je Radek Baborák, světově uznávaný hornista, vítěz mnoha mezinárodních soutěží, vyhledávaný pedagog a svého času i sólohornista Berlínských filharmoniků.

„Dirigent Andrij Jurkevyč pochází z Ukrajiny, ale už dvacet let žije v Itálii. Evidentně tamním hudebním temperamentem nasákl.“

„Petr Nekoranec v postavě údržbáře v montérkách, pořád někam nemotorně stěhujícího štafle, vytvořil neomylně výstižnou hrou těla prototyp milé figurky.“

„Ržisérka Julia Burbach ukázala, že ještě stále existují způsoby, jak inscenovat klasiku přiměřeně, v souladu s libretem, prostě normálně.“

Ve Státní opeře má pražské Národní divadlo od pátku na repertoáru novou inscenaci Nápoje lásky Gaetana Donizettiho. Od premiéry čtyřicáté z více než sedmi desítek jeho oper uplynou za devět let už celá dvě staletí. Na rozdíl od mnoha jiných děl z té doby zůstala tahle operní komedie však živá a zůstane už opravdu nesmrtelnou. Režisérka Julia Burbach k tomu nyní přispěla nápaditě a výrazně.