PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vděční diváci naslouchali i z ochozu v prvním patře.“

„Kinosál nekinosál, virtuozitě Iva Kahánka a celkovému dojmu z Dvořákova Koncertu g moll neubral ani drobeček.“

„Byla to procítěná exploze odstínů, barev, poetiky i naléhavosti.“

Tři filmové hity v koncertním sále Císařských lázní, čtyři koncerty v lehce předělaném kinosále hotelu Thermal, u Vřídla mezi prameny a v někdejší Spořitelně, která je jednou z nových adres pro kulturu města na seznamu UNESCO. Skvělí interpreti, exkluzivní program, pohodová atmosféra a mnoho inspirativních setkání. Letošní Karlovarské Variace trvaly opět jen necelé dva dny, o to intenzivnější zážitek nabídly a posunuly vlastní laťku o další zářez výš.

„Ivo Kahánek se vypěstoval ve vskutku elitního umělce, mimořádně komplexního.“

„Součástí večera a aktem před přestávkou se stalo předávání pamětní medaile Institutu Bohuslava Martinů.“

„Těžko chtít lepší ‚materiál‘ ke zbudování klavírního tria.“

Dny Bohuslava Martinů jsou zahájeny. Dvořákovo trio posílené o violistu Jiřího Kabáta se 14. listopadu na úvod festivalu věnovalo dílům Smetany, Mahlera a samozřejmě Martinů. Pěkně zaplněný Sál Martinů na pražské HAMU slyšel zralé a profesionální výkony elitních českých umělců, byl tu však jeden problém.

„Mohli jsme pozorovat, jak umělec dokonale splynul s akustikou sálu.“

„Nemuseli jsme se všemi interpretačními rozhodnutími souhlasit, ale věřili jsme mu.“

„Zvláště zaujala schopnost se v onom perpetuálním vření poslouchat a vzájemně na sebe reagovat – s lehkostí a radostí.“

Předposlední koncert letošního ročníku Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného patřil Ivu Kahánkovi. V Dvořákově síni pražského Rudolfina se však 7. listopadu nepředstavil sám, druhá polovina tohoto ryze smetanovského večera byla příležitostí jeho žákům Anně Gaálové, Pavlu Praženicovi a Matouši Zukalovi, kteří spolu s Kahánkem vystřihli úpravy Smetanových symfonických básní pro dva klavíry. Vrcholem virtuozitou prodchnutého večera se stala turbulentní předehra k Prodané nevěstě, pro niž počet klavírů vzrostl na čtyři.

„V úterý ve 20:15 poslouchejte Mahlerovu Devátou symfonii s Liborem Peškem a Českým národním symfonickým orchestrem.“

„Ve středu večer připomeneme, že od smrti vynikajícího dirigenta Claudia Abbada uplynulo deset let. Zazní nejprve Beethovenův Houslový koncert D dur s Isabelle Faust a pak mimořádný koncert z Lucernského festivalu.“

„Sobotní a nedělní Návštěva bude mírně netradiční, vybírat se bude z jubilantů Roku české hudby – a půjde o skladby jiných autorů, než jsou Smetana, Dvořák a Janáček.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. listopadu?

„Spolu s akademií organizujeme i festival, na kterém dostávají příležitost vystoupit nejlepší účastníci kurzů.“

„Všichni lektoři jsou vynikající interpreti i zkušení pedagogové a mají již za ta léta nejenom krásný vztah ke Kroměříži, ale hlavně intenzivní vztah k mladým umělcům.“

„Je to týden nesmírně intenzivní, podněty, které by student získával v průběhu týdnů a měsíců, tady má šanci získat v krátkém čase a rovnou v mezinárodní společnosti.“

Dirigent Tomáš Netopil miluje rodnou Kroměříž, kde prožil dětství i hudební mládí. Nyní do tamního krásného prostředí zve mladé umělce z celého světa a při kurzech a festivalu Academy Kroměříž jim nabízí umělecké vedení i koncertní příležitosti. Obohacuje tak kulturní život města a dává o něm vědět daleko za hranice.

„Pondělní večer zaměřený na Smetanovy skladby pro dva a čtyři klavíry na čtyři, osm nebo šestnáct rukou byl výjimečný hned v několika ohledech.“ 

„Ivo Kahánek, Martin Kasík, Igor Ardašev a Renata Lichnovská mají svá učednická léta již dlouhou řádku let za sebou, možná si na ně ale rádi zavzpomínali.“ 

„Nora Lubbadová, Klára Gibišová, Denis Stefanov a Jan Schulmeister. Pravidelní návštěvníci koncertů ta jména, nebo alespoň některá z nich, určitě znají.“ 

Unikátní koncert se uskutečnil v pondělí 1. července v rámci 66. ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Na pódium Smetanova domu byly přivezeny čtyři klavíry královéhradecké firmy Petrof a k jejich klávesám postupně usedlo osm hráčů. Vedle špičkových českých interpretů se ve skladbách Bedřicha Smetany pro dva a čtyři klavíry posluchačům představili i zástupci mladé generace.

„Nejprve se postarala o poslech návštěvníků Horňácká muzika Petra Mičky. Hudebníci hráli na autentické lidové nástroje.“

„Večerní program byl situován do Obory, ve které sice amfiteátr sužovalo nelítostné vedro, ale vynahradil to osvěžující stín mohutných, více než stoletých stromů.“

„Anglický pěvec Nicky Spence má pro tuto roli ideální hlasové dispozice. Vypjaté pasáže zpívá se samozřejmostí a zachovává si znělý témbr i v závěrečných výškách.“

Leoš Janáček žil sice v Brně, ale narodil se v Hukvaldech 3. července 1854. V sobotu 29. června 2024 se tam konaly velké oslavy, realizované v koprodukci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, Nadace Leoše Janáčka a České filharmonie. Památník, rodný dům a večer amfiteátr v oboře byly svědky setkání významných hostů, umělců a zvědavých hudbymilovných návštěvníků. A samozřejmě zněla Janáčkova díla.

„Norský režisér a producent Stein Roger Bull si uvědomil, že Rok české hudby je vhodnou příležitostí k televiznímu připomenutí Bedřicha Smetany a jeho hudby.“

„Narodila se koprodukce s cílem vytvořit televizní dokument, ve kterém se prolínají dvě roviny.“

„Jednou jsou podstatné části litomyšlského večera, druhou představují předtočené sekvence s komentářem.“

Škoda, že jsem si neuložil do archivu dopis, který mi kdysi napsali starší manželé z malého města. Dorazil ke mně poté, co jsem komentoval pro ČT art přímý přenos ze zahajovacího večera operní sezóny v milánské Scale. Ti dva se mi svěřili, jak si televizní zážitek vychutnali: „Včas jsme si koupili prosecco, nechali ho řádně vychladit. Než začal přenos, oblékli jsme se do večerního. Zapnuli jsme televizi, usedli na pohovku, přiťukli si. Zhasli jsme a cítili se jako v divadelní loži…“ Mezi řádky vyplynulo, že vzhledem k obsahu jejich peněženek by si návštěvu Scaly nemohli dovolit. Přenosem obrazu a zvuku jim byl prožitek umožněn. Alespoň do značné míry.

„Shromáždění lidé jsou přítomni jednomu z klíčových okamžiků Roku české hudby a projektu Smetana200.“

„Ani během večerního slavnostního zahajovacího koncertu nezní jen smetanovské hity. Naopak.“

„Jakub Hrůša zdůrazňuje, že se sice teď často říká ´Sesaďme Smetanu z odtažité pozice na piedestalu´, že on si však myslí, že na takový piedestal naopak Smetana patří.“

Bedřich Smetana patří nejen Litomyšli a všem nám ostatním v Čechách, ale i světu. Shodují se na tom prezident a premiér této země, její ministr kultury, hejtman kraje i starosta města. A také dirigent Jakub Hrůša. Všichni ti, kteří se sešli druhou červnovou sobotu při zahájení 66. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl.

„Poté navazuje nová nahrávka Mahlerovy Symfonie č. 1 Titan s Českou filharmonií a Semjonem Byčkovem.“

„Ve středu si určitě nenechte ujít záznam přímého přenosu koncertu SOČRu s Petrem Popelkou. Zazní Smetanova Má vlast.“

„A z Metropolitní opery bude také nedělní operní podvečer – vysílá se Orfeus ed Euridice Christopha Willibalda Glucka.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 10. do 16. června?

„Originální myšlenka, její promyšlené zpracování, navíc ještě odskočení do světové klavírní literatury… co víc si na úvod přát?“

„Kahánek zvolil velmi rychlé tempo, které počáteční charakteristický motiv představilo v rovině maximální emocionální vypjatosti.“

„Po tak náročném repertoáru jsem čekala nějaké oddychovější kusy. Přišla ale dvě Chopinova Scherza.“

Zatímco jeho předchůdci v této sezoně zvolili výběrový český repertoár, Ivo Kahánek nás v Roce české hudby překvapil průřezem světovou klavírní tvorbou napříč staletími. Promyšlenou dramaturgii, která českou hudbu oslavila jaksi „z druhé strany“, představil 13. května v Anežském klášteře na závěrečném koncertě letošního ročníku cyklu Hybatelé rezonance. Kahánkův strastiplný návrat z Peru sice způsobil drobnou změnu programu, na uměleckém výkonu se však nepodepsal.