PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vodička a Petr se zaměřili na jemné dynamické odstíny a kontrastní přechody mezi lyrickými momenty a výrazněji prokreslenými frázemi. Martin Kasík nebyl pouze statickou oporou, ale aktivním partnerem.“

„Vzájemná souhra The Tria je výjimečná; je očividné, že se jedná o trojici, která si důvěřuje.“

„Posluchači odměnili interprety ovacemi ve stoje a vysloužili si tak ne jeden, ale rovnou dva přídavky.“

S koncem září se pomalu blíží také zakončení Svatováclavského hudebního festivalu. Večer 25. září se v koncertním sále Fakulty umění Ostravské univerzity odehrál úžasný koncert v podání renomovaného uskupení The Trio, které tvoří houslista Jiří Vodička, violoncellista Václav Petr a klavírista Martin Kasík. Trojice nabídla pestrý program složený z děl významných českých skladatelů Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a Bedřicha Smetany a publikum mělo možnost prožít hudební večer plný hlubokých emocí i suverénní technické brilance.

„Julia Fischer Hrála krásně plným, oblým a sametovým tónem, a možná i díky svým slovenským kořenům vystihla zvláštní zádumčivost díla.“

„Orchestrálně to bylo v nejlepším slova smyslu vznosné, syrové, přesto dostatečně kantilénové, přednesené v jednom mocném tahu.“

„Hrůša diriguje velmi zřetelně a intenzivně, nikdy však povrchně exaltovaně, je vidět, že ví, co chce, a zjevně to hudebníkům dokáže předat.“

První dny letošní Dvořákovy Prahy jsou ve znamení rezidence Jakuba Hrůši. Ten v jejím rámci diriguje jak Bamberské symfoniky, tak Českou filharmonii. Koncert 7. září v Rudolfinu patřil českému tělesu a představili se rovněž houslistka Julia Fischer, Pražský filharmonický sbor a čtveřice pěvců-sólistů.

„Irena Chřibková vystoupila na šestém koncertě Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba.“

„Zvolila kombinaci francouzské a české varhanní hudby.“

„Premiérově zazněla Sonáta pro Es klarinet a varhany ‚Nebeské hlasy‘ Jiřího Gemrota.“

Irena Chřibková je varhanicí minoritského kostela sv. Jakuba na Starém Městě, koncertní umělkyní s rozsáhlou mezinárodní kariérou a „spiritus agens“ a hybná síla každoročního Mezinárodního varhanního festivalu, který organizuje ve svém domovském kostele a který je jednoznačně nejvýznamnějším varhanním festivalem u nás. Vzhledem k jejímu studiu ve Francii Chřibková ráda provádí skladby francouzských autorů a nezapomíná ani na české skladatele. Takto byl 5. září sestaven i její koncert v rámci festivalu. Orámovali ho dva francouzští tvůrci a mezi nimi zazněly kompozice tří českých autorů, z toho jedna v premiéře.

„Svět básníků, k nimž se vztahoval, měl přímý vliv na jeho vlastní tvorbu, na představy o tom, co chce svými tóny říct.“

„Julius Zeyer se stal úhelným básníkem Sukova lyrického světa.“

„Otokara Březinu Suk choval v takové úctě, že se jej ani neodvážil osobně vyhledat.“

Byl skladatel a houslista Českého kvarteta Josef Suk takříkajíc neliterárním hudebníkem, když se nerad vyjadřoval písemně a nenabízel ani slovní výklady svých děl? Opak je pravdou – úzce se vztahoval ke světu současných básníků, zejména k Zeyerovi, Sovovi a Březinovi. Dá se to doložit zcela konkrétními příklady z jeho díla. V mládí četl severské autory. Vážil si Čapka. A po vzniku Československa se jeho kontakty s literáty prolínaly s politikou, když jeho přáteli byli muži blízcí Masarykovi – filozof Drtina a publicista a historik Herben.

„Protagonistou byl Lukáš Sommer, český kytarista, který vystoupil v newyorské Carnegie Hall.“

„Členové Aulos Tria náleží ke kvalifikovaným specialistům na poli stylově odpovídající interpretace staré hudby.“

„Program komorního souboru Praga Camerata s uměleckou vedoucí Lucií Sedlákovou Hůlovou volil adekvátní dramaturgii ryze české provenience.“

Druhá polovina 38. ročníku Festivalu komorní hudby Český Krumlov proběhla ve dnech 3. až 7. července převážně v duchu tradičních hodnot, které jeho dramaturgie respektuje, ctí a každoročně se k nim kreativně vrací.

„Program večera uvedla poutavým způsobem Martina Kociánová.“

„Kompozici Arva Pärta umělci skvěle vystavěli.“

„Necháme se překvapit, zda se Matejča s Schulmeisterem stanou rezidenčními umělci festivalu.“

Vystoupení devatenáctiletého houslisty Daniela Matejči a osmnáctiletého Jana Schulmeistera na loňském ročníku mezinárodního letního festivalu v Třeboni posluchače nadchlo natolik, že si vyžádali jejich opětovné vystoupení. A duo si pro letošní Třeboňská nocturna na 10. červenec připravilo zajímavý program.

„Jan Miłosz Zarzycki předstoupil před těleso prožívající v současnosti jedno ze svých umělecky nejvyrovnanějších a nejplodnějších období.“ 

„Výsledkem snažení Sylvie Bodorové je posluchačsky nesmírně přívětivý dvacetiminutový kus, jenž dokázal naplnit prostory kostela podmanivou atmosférou.“ 

„Jan Miłosz Zarzycki jako by si s Dvořákem na stupínku pozpěvoval.“ 

Ačkoliv 19. ročník hudebního festivalu Za poklady Broumovska za sebou měl od května již tři koncerty, až o tom, jenž se uskutečnil v sobotu 29. června v broumovském klášterním kostele sv. Vojtěcha, lze hovořit jako o zahajovacím. Otevřel totiž tradiční sérii převážně sobotních prázdninových setkání s hudbou v duchovních stáncích, která patří v regionu k nejvýznamnějším kulturním událostem.

„Dvořák navštívil svého zetě Josefa Suka a jeho rodinu v Křečovicích v roce 1902 a nechal se spolu se svou ženou Annou a jejich malým vnukem, synem skladatele, vyfotografovat.“

„Alice Masaryková patřila k těm, kteří podporovali Josefa Suka během jeho velké krize v roce 1918, poté co Zdeněk Nejedlý ostře napadl Suka a České kvarteto.“

„Houslový virtuos Jaroslav Kocian tvoří pomyslnou spojnici mezi skladatelem Josefem Sukem a jeho vnukem houslistou. Ten měl svůj první veřejný koncert právě v Křečovicích.“

Každý rok se v rámci Pražského jara koná nedělní koncert v Křečovicích k výročí úmrtí skladatele Josefa Suka. Tato tradice sahá až do čtyřicátých let minulého století, kdy tam zajížděl Václav Talich s přáteli. Součástí tradice je kromě pietního aktu také projev některého ze znalců Sukovy tvorby. V roce 2024 jím přispěla muzikoložka Jana Vojtěšková, kurátorka Sukova fondu v Českém muzeu hudby. Její řeč přetiskujeme beze změny.

„V úterý ve 20:12 si nenechte ujít nejrozsáhlejší Symfonii č. 8 c moll Antona Brucknera z nové nahrávky Andrise Nelsonse.“

„V pátek v 14:32 začíná Beethovenova ‚Eroica‘ s Herbertem von Karajanem z jeho prvního kompletu s Berlínskými filharmoniky z počátku 60. let.“

„Víkendová dopoledne budou na prahu léta patřit populárním kusům české hudby pod názvem České písně a tance.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 1. do 7. července?

„Soubor jednověté Novákovo dílo vyklenul funkční tektonikou, představil oblíbený kus zajisté reprezentativně, ale to nejlepší mělo teprve přijít.“

„Jan Brabec působí, že není fyzicky schopen udělat chybu.“

„Někdy je Čechová nazývána ‚první dámou českého klavíru’ – asi proto, že ‚přední česká klavíristka‘ by bylo málo. Ano, to by bylo málo.“

Poslední, desátý koncert komorního cyklu organizace nově zvané Prague Philharmonia se uskutečnil 10. června opět v prostorách malostranského Profesního domu. Pozvání přijalo legendární Smetanovo trio a také klarinetista Jan Brabec, člen orchestru. Zněla osvědčená díla klasiků.

„Slavnostní koncert byl svěřen vynikající České filharmonii a úžasnému americkému dirigentu Davidu Robertsonovi.“

„Skutečnost, že Miroslava Srnku jako současného autora zařadila dramaturgie po bok našim klasikům, podtrhuje i české renomé skladatele.“

„Antonín Dvořák a jeho Mazurek byl vlastně dárkem Pražskému jaru a celému publiku ve Smetanově síni.“

Smetanovu síň Obecního domu rozezněl již tradičně závěrečný koncert Pražského jara v pondělí 3. června. Program sestavený ze skladeb autorů-jubilantů Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka a Josefa Suka nebyl jen dalším šperkem do mozaiky Roku české hudby, představil rovněž v evropské premiéře skladbu Miroslava Srnky, který své symfonické čtyřvěté dílo Superorganisms charakterizoval jako „hudbu vznikající až z vlnění společné energie, psanou v době, která svoje problémy bez semknutí lidského superorganismu nebude moci vyřešit“.

„Právě díky Klavírnímu kvartetu, který se stal jeho opusem jedna, se Suk definitivně rozhodl pro skladatelskou dráhu.“

„Bylo to hluboce pravdivé vyjádření citu bez nádechu sentimentality.“

„Třetí věta mě v podání Dvořákova klavírního kvarteta vždycky zaujme vyrovnanou elegancí klavírního partu.“

Dvořákovo klavírní kvarteto vystoupilo ve Smetanově muzeu. V neděli 2. června v podvečer se na Novotného lávce konal koncert, který pořádá nenápadný, ale sympatický a záslužný festival Dvořák mladým. Zazněl první opus Josefa Suka a vrcholný druhý klavírní kvartet Antonína Dvořáka. Atmosféra byla komorní a při zapadajícím slunci nad Vltavou nádherně a plně ponořená do hudby.