PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pavel Haas Quartet odehrál skvělý koncert. Není divu, že právě tento soubor je už drahnou řádku let nejžádanějším tuzemským kvartetem v zahraničí.“

„Bylo velmi inspirativní slyšet, jak Pavel Haas Quartet chápe výstavbu Sukovy Meditace v širším kontextu celé skladby.“

„Někdy se i chyba může stát příjemnou odbočkou, která umělce a publikum více semkne.“

Pavel Haas Quartet je často zmiňován jako jedno z deseti nejlepších smyčcových kvartet světa. Strhující provedení a precizní interpretace se u tohoto souboru protíná se čtyřmi individualitami. Pro svůj koncert na Svatováclavském hudebním festivalu Pavel Haas Quartet zvolil kompozice od Josefa Suka, Ericha Wolfganga Korngolda a Antonína Dvořáka. Evangelický kostel v Albrechticích navštívilo generačně různorodé publikum, ohlas koncertu byl však jednomyslný.

„Soubor už v první větě naznačil svou nevšední interpretační kvalitu, zejména výtečně vypracovanou agogikou.“

„Kantabilně vystavěná melodie zněla v houslích líbezně a zaujala i v klavírním partu. Dynamicky vypracovaná Romance byla kontrastní částí programu souboru, který dále uhodil na lyrickou notu.“

„V kadencích ukázal technickou zběhlost, melodii vyhrával s poetikou a zpěvností a jeho spřízněnost s orchestrem vyvrcholila v závěrečném bouřlivém finale.“

Dvořákova rozhlasová mezinárodní soutěž pro mladé hudebníky s názvem Concertino Praga má za sebou další, tentokrát obzvláště úspěšný a silný ročník – čtveřice finalistů v každé z kategorií nadchla vyspělými výkony. Komorní seskupení na závěr soutěže 15. září hrála v koncertní síni Kláštera sv. Anežky, o den později se v Dvořákově síni Rudolfina uskutečnilo klání sólistů v doprovodu rozhlasových symfoniků a dirigenta Jana Kučery.

„Prsty harfistky Anaïs Gaudemard jako by odmítaly podléhat fyzikálním zákonům, jejich pohyb po strunách je takřka neusledovatelný.“

„Skutečnost, že byl posluchačům na východě Čech zpřístupněn Čajkovského Manfred hned na začátku sezony, bezprostředně po letních prázdninách, lze svým způsobem považovat za úder na solar. Ale za atak atraktivní a žádoucí.“

„Ne, tohle nebylo běžné zahájení sezony, tentokrát šlo o opravdovou hudební událost. Královéhradečtí dali zřetelně najevo, že z nastoupeného kurzu nehodlají jakkoli slevovat.“

Byl to vstup do nové sezony jaksepatří. Filharmonie Hradec Králové chce i nadále držet krok s předními českými orchestry, a to nejen na regionální úrovni. Pod vedením šéfdirigenta Kaspara Zehndera se těleso propracovalo k ukázněné a soustředěné hře s rovnoměrným výkonem ve všech nástrojových skupinách. Sympatické přitom je, že královéhradečtí filharmonici přijímají i ty nejtěžší úkoly. Symfonie h moll o čtyřech obrazech, op. 58 „Manfred“ Petra Iljiče Čajkovského, jíž se dostalo cti zahájit novou koncertní sezonu v Sále Filharmonie na Eliščině nábřeží, nepochybně patří do nejvyšší dramaturgické kategorie. Ještě před ní se návštěvníkům dostalo dalšího poměrně vzácného hudebního dárku. Ani harfový koncert Es dur Reinholda Glièra nebývá v našich koncertních síních často slyšet. V Hradci Králové se sólového partu ujala Anaïs Gaudemard.

„Hudebníci zahráli Sukovu Meditaci způsobem, který přimrazil, donutil nedýchat a dovedl k prožitku absolutní hudební krásy.“

„Jistota, s níž Haasovci interpretují Dvořáka, zpěvnost prvních houslí, zřetelně vedené další hlasy a propracovaná dynamika vyznívají tak přirozeně, až to evokuje úlevný návrat do bezpečného domova.“

„Stížnost míří k části obecenstva, které svým setrvalým potleskem mezi větami narušovalo soustředění většiny publika i hráčů a nepochopilo, že cosi důležitého se odehrává i mezi větami.“

Každé vystoupení Pavel Haas Quartet je mimořádným zážitkem. Některá jsou ovšem ještě výjimečnější. Koncert v rámci Dvořákovy Prahy v sobotu 9. září v Rudolfinu, kdy se soubor pražskému publiku poprvé představil se svým novým členem, violistou Šimonem Truszkou, a hostující violoncellistkou Anastasií Kobekinou, toto tvrzení potvrdil. Interpretace děl Josefa Suka, Antonína Dvořáka a Franze Schuberta se vřadily do těch nezapomenutelných.

„Suk si naopak tohoto svého díla moc nevážil. Označoval je za ‚duchaplné nic‘.“

„Orchestr se vypjal k mimořádnému výkonu.“

„Hraje na zcela mimořádný nástroj – Castelbarco/Fau z dílny Stradivariho z roku 1707.“

Málokterá evropská země se může pochlubit, že má mezi svými hudebními tělesy takové, které oslaví více než dvě let souvislé existence. A přitom nemusejí být ani v hlavním městě – Západočeský symfonický orchestr Mariánské lázně vstupuje letos do své 210. sezóny. Oproti nim existují soubory, které jsou mladé, ale už si vydobyly respekt odborné kritiky i oblibu u posluchačů. Mezi ně zcela jistě patří PKF – Prague Philharmonia, která načala svou třicátou sezónu. Oslavila to úvodním koncertem orchestrálního cyklu A ve Dvořákově síni Rudolfina ve středu 6. září 2023.

„Dirigentka bravurně ovládla dynamicky velice jemné, ale i naléhavé a emotivní pasáže, a dílo tak posluchače dovedlo k hlubokým úvahám nad tématem utrpení a víry.“

„Po chorálním úvodu se sálem rozezněl nádherný, barevný a silný hlas Součkové, jejíž klenutý tón i v těch nejvyšších pasážích a celkově vynikající technika jasně demonstrují fakt, že patří ke špičce našich operních pěvkyň.“

„Událost byla nejen hudebním zážitkem, ale také jakousi duševní očistou.“

V duchu tradiční festivalové ouvertury se festival Dvořákova Praha letos 2. září ocitl v Olomouci. Metropoli Hané, známou uměleckými skvosty a bohatou historií, Antonín Dvořák v minulosti mnohokrát navštívil. Jeho vztah k městu nebyl jen náhodným setkáním, nýbrž byl pevně spjat s kanovníkem olomoucké kapituly Jindřichem Geislerem, vášnivým hudebním organizátorem a dlouholetým předsedou hudebního spolku Žerotín v Olomouci. Právě díky této spolupráci se tam v minulosti konaly koncerty, které zaujaly pozici vrcholných kulturních událostí města.

„I když původní ideou bylo připomenout výročí úmrtí skladatele (28. srpna), realizátoři úmyslně potlačili pietu a jejich cílem bylo přiblížit skladatele s důrazem kladeným na jeho tvůrčí aktivity.“

„Na šesti stanovištích čekala na příchozí postava malého i dospělého Bohuše v životní velikosti a formou osobní vzpomínky informovala o zajímavostech míst, na kterých se nacházejí.“

„I přes zdravotní handicap jednoho z hráčů byl interpretační výkon tria brilantní a u publika, které zaplnilo doslova do posledního místečka Reprezentativní sál Barokní radnice v Poličce si vysloužilo nadšené ovace.“

Městské muzeum a galerie Polička, jehož součástí je Centrum Bohuslava Martinů, se snaží hledat stále nové způsoby, jak přiblížit svého nejslavnějšího rodáka širší veřejnosti. Letos přišlo s novou myšlenkou, připomenout skladatele zcela netradiční formou jednodenního festivalu pro malé i velké, nazvaného Zažít Martinů. Akce se konala v sobotu 26. srpna a byla nabitá programem od rána až do noci.

„Program vyprodaného koncertu vyobrazil tři odlišné hudební světy.“

„Svojí hrou osciluje mezi moderností a neoklasicistní průzračností.“

„A stejně jako u Brahmse i zde je Smetanovo trio schopno všechny tyto emoce a dramatiku zvýraznit a v obdivuhodné souhře a kvalitě hry posluchačům podat všechny náladové kontrasty.“

Smetanovo trio, komorní uskupení ve složení Jitka Čechová – klavír, Jan Talich – housle a Jan Páleníček – violoncello, znovu potvrdilo svoji neochvějnou pozici mezi tuzemskými klavírními trii, když nabídlo posluchačům českokrumlovského hudebního festivalu tři výrazné hudební kusy a tři poctivé interpretační výkony.

„Jednu z festivalových konstant hned na začátku v parku na prvním zámeckém nádvoří znovu potvrdilo nedělní podvečerní vystoupení Jazzbandu schwarzenberské gardy.“

„Vystoupení Dvořákova tria jak imanentní kvalitou svého projevu, tak odezvou publika, které aplaudovalo vestoje, možno do jisté míry považovat za dominantu festivalu.“

„Dějištěm sobotního závěrečného koncertu byl prostor kostela Božího Těla v areálu bývalého kláštera. Důsledně sledoval a také završil onu charakteristickou „španělskou linii“ letošního festivalového ročníku.“

Po týdnu odmlky, následujícím po Barokní noci konané o posledním červnovém víkendu, pokračoval během prvního červencového týdne 37. ročník Festivalu komorní hudby v Českém Krumlově sérií osmi navzájem stylově i žánrově svébytných koncertů, dohromady dávajících pestrý a ve svém výsledku i zážitkově atraktivní, avšak esteticky hodnotný souzvuk. Festival se letos konal v termínu od 23. června do 9. července.

„Irvin Venyš zaujal introvertnou hĺbkou prežitku bez náznaku akejkoľvek maniery. Nádherne budoval frázy a tóny viedol v príkladnej kultivovanosti.“

„Čajkovskij rozpracoval part každého nástroja tak bohato a premyslene, že trio znie ako celý orchester a závažné dielo má obsahom i rozsahom priam symfonické rozmery.“

„Smetanovo trio sa predstavilo ako súbor, ktorý suverénne zvláda absolútne odlišné hudobné svety.“

Jubilejný tridsiaty ročník festivalu Janáček a Luhačovice sa po úvodnom koncerte na Lázeňskom námestí presunul do obľúbeného priestoru Lázeňského divadla, v ktorom sa koná väčšina podujatí hlavného programu. Táto pôvabná divadelná budova, postavená podľa projektu architekta Františka Skopalíka, v tomto roku oslavuje 115. výročie svojho otvorenia. Komorná scéna s výbornou akustikou je neodmysliteľnou súčasťou festivalu i ďalších kultúrnych podujatí Luhačovíc.

„Kantabilní vklad, zejména violoncella, ale také violy houslí, dokreslil inovativní pojetí díla, které takto ztratilo svou obvykle skromnou prezentaci introvertního charakteru.“

„Po krátkém úvodním tématu v majestátním, klidném tempu provedl pianista neomylně sedmnáct variací, nabitých prstovou ekvilibristikou a obdařených mnoha tempovými proměnami.“

„Autor připsal čtyřem větám svého díla tempové údaje v němčině a soubor je tlumočil přibližně věrně. Totiž s vlastní představou vášně, rezonancí významu ‚empfindung‘, kterou bych nazval rovnou ‚vcítěním‘, s ohněm, který jsme slyšeli už v úvodní Mahlerově juvenálii.“

Komorní cyklus 29. koncertní sezóny PKF – Prague Philharmonia se uzavřel koncertem v Barokním refektáři Profesního domu MFF UK v pondělí 5. června 2023. Tento závěrečný a v jistém smyslu slova slavnostní večer měl nevšední dramaturgii. Program začínal kvartetní větou, pokračoval dvěma klavírními skladbami, první z nich pro klavír na čtyři ruce, a byl uzavřen klavírním triem. Gradaci, potřebnou pro přitažlivý obsah, netvořila četnost členů souboru od sólisty po ansámbl, ale její dynamika. V centru pozornosti se tak ocitl mimořádný výkon mladého klavíristy a suverénní výkon tria, které program uzavíralo.