PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Z Jirákovy početné a kvalitou významné tvorby toho v současném koncertním dění mnoho nezaznívá. O to záslužnější je vřelý vztah Sedláčkovců k jeho komornímu odkazu.“

„Jako klavírní kvintet – stylově ovšem radikálně vzdálený tradičním představám – je založena kompozice současného skladatele Jana Ryanta Dřízala Lesní scény.“

„Shodou okolností teprve tady, při provedení původního kvartetního díla, jsme mohli v celku i v detailech bezezbytku poznat, prožít a vstřebat interpretační svébytnost, vyspělost a neutuchající elán Sedláčkova kvarteta.“

O tom, že mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha jako skutečná událost roku na domácí hudební scéně soustavně přináší hodnoty nové a dosud nepoznané, jsme se znovu přesvědčili na druhém koncertě Komorní řady 12. září v Anežském klášteře, vyhrazeném Sedláčkovu kvartetu. V podmanivé interpretaci byl připomenut odkaz dnešnímu publiku blíže neznámého, avšak významného skladatele, interpreta a pedagoga Karla Boleslava Jiráka, světovou premiéru tu absolvovala skladba současného autora Jana Ryanta Dřízala a program byl korunován jen šťastnou okolností dochovaným kvartetem ani ne třicetiletého Antonína Dvořáka.

„Rozhodnutí věnovat se dirigování vyplynulo nějak přirozeně.“

„Představte si, že přede mnou Mladé brněnské symfoniky dirigoval i Jakub Hrůša!“

„Takto se nad jejich hudbou ještě nikdo nezamýšlel, ve své době se hráli jen z důvodů ideologických a dnes se ze stejných důvodů nehrají. Myslíme si, že už je čas se na tuto hudbu podívat bez předsudků a vnímat ji bez ideologického nátěru.“

Gabriela Tardonová je jednou z mála žen, co se odvážila studovat dirigování a jako dirigentka uspěla. Téměř dvacet let diriguje soubor Opera Diversa a přitom působí pedagogicky na Základní umělecké škole dr. Zbyňka Mrkose v Brně-Židenicích, při které vede soubor Mladí brněnští symfonikové. Hudební život obohacuje především o soudobou hudbu, již by si komerčně existující orchestry nemohly dovolit hrát.

„Začalo se vysílat 18. května 1923 z Kbel. Prvním vysílacím studiem v Československu byl stan zapůjčený od skautů. Uvnitř byl klavír a několik židlí, aparaturu tvořil uhlíkový mikrofon – dolní část telefonního sluchátka.“

„Od roku 1948 se rozhlasoví symfonici zúčastňují mezinárodního festivalu Pražské jaro, s nímž je Československý a dnes Český rozhlas spjat skutečně od prvního ročníku, tedy od roku 1946.“

„Velký ohlas mezi koncesionáři už tehdy urychlil rozhodnutí, že rozhlas, chce-li plnit své programové záměry, musí mít vlastní hudební těleso. A toto přesvědčení trvá dodnes.“

Český rozhlas si 18. května připomíná sto let od začátku pravidelného rozhlasového vysílání na našem území. Do Riegrových sadů na Vinohradech připravil pro širokou veřejnost velkolepý koncert s vystoupením populárních zpěváků a kapel a s přímým přenosem na Radiožurnálu. Stanice Vltava na stejnou dobu téhož dne přistavila mikrofony do Obecního domu…

„Celý večer byl plný překvapení – ať už se jednalo o uvedení méně hraných písňových cyklů, příchody sólistů v průběhu zpěvu jejich kolegů, nebo měnící se osvětlení podle znějící hudby.“

„Irena Troupová dokázala osobitým způsobem pracovat s dynamikou a propojováním tónů v průběhu frází i na jejich koncích.“

„Posluchači závěr ocenili nadšeným potleskem s výkřiky.“

Koncert svým provedením neobyčejně pestrý a dramaturgicky nápaditě sestavený byl večer s názvem Pod českým nebem. Tento předposlední koncert ze sezóny 2022 Lieder Company byl věnován pěti českým skladatelům písňových cyklů, u nichž si letos připomínáme výročí – padesát let od úmrtí Karla Boleslava Jiráka a Pavla Bořkovce, osmdesát let od úmrtí Erwina Schulhoffa a sto let od narození Otmara Máchy a Ilji Hurníka. Termín koncertu byl vybrán příhodně – jen několik dní před Dnem boje za svobodu a demokracii, právě mnozí z autorů se za svého života ve své tvorbě potýkali s omezeními tehdejšího režimu.

„Obrovský náboj, který se Chuheiovi Iwasakimu povedlo přenést na hráče orchestru, přesně vystihl Mendelssohnovo tempové označení Allegro di molto.“

„V technicky obtížném, ale harmonicky a hlavně rytmicky nápaditém díle se Hana Hložková osvědčila jako vynikající hráčka.“

„Hudebně vřelá Pohádka Josefa Suka v podání orchestru Plzeňské filharmonie každého posluchače zahřála u srdce.“

Přestože jsem na posledním abonentním koncertě řady Platina zahlédl několik dětí, program večera byl určen především pro dospělé. Mimochodem děti si v tomto měsíci svůj program abonentní řady Duha už užily. Nový šéfdirigent Plzeňské filharmonie Chuhei Iwasaki prosazuje uvádění děl, která na pódiích u nás zaznívají zřídka, a tak vedle obligátních „pohádkových“ děl Mendelssohna a Suka zaznělo Concertino pro housle a malý orchestr, op. 78 Karla Boleslava Jiráka.

„Léta budování repertoáru a dobrého jména souboru vynesla Sedláčkovu kvartetu velmi slušné renomé.“

„Ve shodě se svým zaměřením na hudbu nedávné a přítomné současnosti zahájilo Sedláčkovo kvarteto svůj program Smyčcovým kvartetem č. 6 Rafaela Kubelíka.“

„Sedláčkovo kvarteto předvedlo plnokrevné hraní s přesvědčivým nasazením a filigránsky vyvedenou partiturou.“

Zahájení nedělního koncertu festivalu Dvořákova Praha v klášteře svaté Anežky v Praze na Starém Městě – psalo se 18. září – doprovázela průtrž mračen. Pěší návštěvníci dostali tedy nejprve sprchu, ale poté rozhodně velmi dobrý zážitek. Sedláčkovo kvarteto zvolilo skladby Rafaela Kubelíka a Martina Wiesnera, jehož Jubilace zazněla ve světové premiéře, a do kolekce souhrnného provedení Dvořákových kvartetů přispělo jeho Smyčcovým kvartetem a moll, op. 12.

„Program byl pro orchestr natolik exponovaný, že by se dal nazvat koncertem pro orchestr.“

„Dirigent a orchestr výtečně spolupracovali na vystižení charakteru jednotlivých kontrastních částí díla.“

Posledním abonentním koncertem řady Platina skončila koncertní sezóna Plzeňské filharmonie. Vzhledem k několika odloženým koncertům z doby pandemie však bude orchestr účinkovat i během letních měsíců jinde, doma pak na festivalu Živá Plzeň v srpnu. Orchestr letos pro své publikum připravil bohatý program ve dvou klasických řadách Platina a Diamant, řadě napříč žánry Crossover a řadě speciálních interaktivních programů pro děti Duha. Mimo to se systematicky snaží pracovat s mladými hudebníky v projektu Muzikantská naděje, kdy se nadaní žáci Plzeňského kraje zapojují do orchestrální hry pod vedením jednotlivých nástrojových skupin hráči orchestru.

„Síla a hloubka Symfonie Kaddish mě opravdu překvapila.“

„V Rusku se mu prý smáli, že mluvil s polským přízvukem. Ruská kulturní obec ho teď ale považuje za svého třetího největšího skladatele.“

„Poláci velmi rádi hrají své skladatele. Myslím, že si budou Weinberga dobře hlídat.“

Pražské Národní divadlo v rámci projektu Musica non grata, mapujícího tvorbu skladatelů označovaných totalitními režimy dvacátého století za nežádoucí, uvede na sobotním večerním mimořádném koncertě v české premiéře 21. symfonii „Kaddish“ původem polského hudebníka Mieczysława Weinberga (1919-1996), dříve psaného Mojsze Wajnberg a v Rusku známého jako Moisej Samuilovič Vajnberg…

„V době života ve Francii se pianista napojil na skupinu českých umělců, s nimiž jej po dlouhá léta pojilo pevné přátelství.“

„Cestoval doslova po celém světě v rámci hojných koncertních turné, ve zbytku času vyučoval klavír na newyorské Juilliard School, jedné z nejprestižnějších světových vysokých uměleckých škol na světě.“

„Bez vzdělanosti nelze si dnes představit ani jakoukoliv tvůrčí činnost, včetně tvorby umělecké. Potvrzuje mi to veškerá má životní a umělecká zkušenost.“

Světově proslulý pianista Rudolf Firkušný (1912–1994) se narodil před rovnými 110 lety v moravských Napajedlech jako nejmladší ze tří dětí do rodiny místního notáře. Otec bohužel předčasně zemřel, když byly Rudolfovi pouhé tři roky, a maminka byla nucena se o rodinu sama postarat. Přestěhovala se za větší možností obživy do Brna, kde malý Rudolf, u nějž byl rozpoznán mimořádný hudební talent, získal možnost hudebního vzdělání…