V Plzni skončil 42. ročník festivalu Smetanovské dny. Hrála Plzeňská filharmonie
„Dílo Karla Boleslava Jiráka, které vzniklo v těžkém období druhé světové války v roce 1940, je bohatě instrumentované a prokomponované.“
„Následovala premiéra Koncertu pro violu a komorní orchestr z roku 2009 Jiřího Temla. Díla se vynikajícím způsobem ujala Kristina Fialová.“
„Po přestávce zazněly Variace Enigma Edwarda Elgara. Plzeňská filharmonie se v díle plném kontrastů představila v nejlepším světle.“
Závěrečným koncertem Plzeňské filharmonie pod vedením Tomáše Braunera se sólistkou Kristinou Fialovou skončil festival Smetanovské dny. Konal se v Plzni od 3. do 24. března. Na programu byla premiéra Koncertu pro violu a komorní orchestr Jiřího Temla a díla Karla Boleslava Jiráka a Edwarda Elgara.
Úvodem večera zaznělo dílo zřídka uváděného autora Karla Boleslava Jiráka Symfonické variace op. 40. Dílo, které vzniklo v těžkém období druhé světové války v roce 1940, je bohatě instrumentované a prokomponované. Skladba má jakési dva vrcholy, kdy jeden zhruba uprostřed graduje k nonovému akordu od Fis, aby následně do ticha zazněla harfa a dále se znovu rozvíjela bohatá motivická práce. Zaujmou i jednotlivé instrumentační nápady – dlouhá plocha pizzicat ve smyčcích, sólo fagotů a jiné. Tomáš Brauner s Plzeňskou filharmonií dílo výborně vystavěl. Všechny plochy vyzněly srozumitelně a s velkou dynamickou šíří.
Následovala premiéra Koncertu pro violu a komorní orchestr z roku 2009 Jiřího Temla, narozeného v roce 1935. Díla se vynikajícím způsobem ujala Kristina Fialová. Premiéře byl osobně přítomen autor. Koncert je napsán zajímavě, nikde není moment, kdy by se mohl posluchač nudit. V první větě zaujala jakási kadence, kde se sólový part střídá s bubínkem v krátkých rytmických úryvcích. Příznačný je název věty Dialog. Část končí na čistém durovém akordu. Sólistka zaujala od prvních tónů svým kultivovaným tónem. Hrála intonačně přesně a i díky dirigentovi byla s orchestrem v naprosté shodě. Fialová hraje na starý italský nástroj Testore a používá struny Pirastro. Ve druhé větě zvané Meditace se ozývaly odvážné intervaly, byla harmonicky zajímavá. Třetí větě, rondu, dominovaly opět rytmické nápady. Myslím si, že vzhledem k bohaté autorově invenci a celkově zdařilé výstavbě má dílo šanci být uváděno.
Po přestávce zazněly na závěrečném koncertě plzeňského festivalu Variace Enigma Edwarda Elgara. Plzeňská filharmonie se v díle plném kontrastů představila v nejlepším světle. Zaujaly detaily – třeba kontrasty ve variaci č. 3, brilantní tempo ve variaci č. 7, klid a prostor ve variaci č. 9, violoncellové sólo ve variaci č. 12 nebo Braunerova úžasná výstavba variace č. 14 Finále. Zvuk orchestru byl velmi průzračný, konkrétní smyčce sekundovaly bezchybným žesťům a dřevům. Brauner a orchestr sklidili zasloužené a dlouhotrvající ovace publika téměř zaplněného sálu Měšťanské Besedy.
*******
Foto: Filharmonie Plzeň
Příspěvky od Petr Novák
- Luminarium Kryštofa Mařatky ve vynikajícím provedení v Plzni
- Plzeňská filharmonie uspořádala koncert pro válečné hrdiny
- Nevšední švédský večer v Plzni
- Asrael v Plzni jako další z důkazů kvality tamní filharmonie
- Kdo přišel, nelitoval. Hudba na soutoku nabídla spojení vihuely a zpěvu
Více z této rubriky
- Dvě premiéry jednou ranou. Česká filharmonie svého posluchače nešetřila
- Krásný dech Belfiata
- Košický Král Roger zůstal stát na půli cesty
- Na Hromnice o festival více. Pochvala jeho dramaturgii
- Pražští komorní sólisté zahájili cyklus koncertů Mistři souzvuku
- Příjemný a pohodový Český filharmonický sbor. Otazník nad tím Piazzollou…
- Beethovenova Devátá v bratislavské Redutě v lehkém, téměř bezstarostném modu
- Kouzelná flétna Barbory Horákové má víru v člověčenství. Vídeň aplauduje
- Simon Rattle a jeho splněný sen
- Vyčerpávající talkshow s Petrem Kotíkem i o Philipu Glassovi na prknech Švandova divadla