PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„K mimořádně úspěšným počinům se řadí koncert ‚Biblické písně‘, který hostilo ve čtvrtek 24. října Městské divadlo v Novém Boru.“

„V Sukově Meditaci Alinde Quintet působil jako homogenní těleso, souhra byla plná emocí a přirozené technické jistoty.“

„Adam Plachetka dostál své pověsti a zpíval Dvořákovy zhudebněné žalmy plným a emocemi prodchnutým hlasem.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica dospěl letos již ke 23. ročníku a byť jeho teritoriem jsou severní Čechy a jih Saska, zraje skutečně jako dobré víno. Každý ročník je osobitý a rozvíjí myšlenky přeshraniční spolupráce v místech známých i dosud neznámých. Zaměření festivalu na česko-německý hudební dialog a oslovování mladší generace publika souvisí také s výběrem mladých talentovaných interpretů z obou států, pestrá dramaturgie reflektuje tradičním i zcela novým způsobem rovněž letošní Rok české hudby. K mimořádně úspěšným počinům se řadí koncert Biblické písně, který hostilo ve čtvrtek 24. října Městské divadlo v Novém Boru za umělecké účasti pěvce Adama Plachetky a dechového souboru Alinde Quintet.

„Firma Bechstein si v Seifhennersdorfu vybudovala kromě své továrny také příjemný komorní sál.“

„Kdo jiný by měl ve zdejší VielHarmonii vystoupit než Nikol Bóková, která na křídlo této značky natočila už tři alba.“

„Za sedm let urazila kus poctivé cesty.“

Od rozlehlých Kytlic, proslulých tím, že tu mívaly chalupy osobnosti typu Miroslava Horníčka, Vlastimila Brodského či Táni Fischerové, je to sem, co by kamenem dohodil. Poklidný, na první pohled až ospalý Seifhennersdorf leží kilometr, možná dva za někdejší hranicí; dnes ji člověk protne, aniž by si toho všiml. Za svůj dlouhý název vděčí tento německý, přesněji saský, korektněji lužickosrbský městys tomu, že se skládá z pěti původně samostatných vesnic. I tak tu dnes žije jen kolem tří a půl tisíce obyvatel. Čím může být podobné osídlení zajímavé pro hudební festival takového významu a prestiže, jakým je po třiadvaceti letech své existence Lípa Musica?…

„Místo koncertu nebylo zvoleno náhodně.“

„Dvě virtuosky se skvěle doplňovaly s naprostou samozřejmostí, jako by byly jedním nástrojem.“

„Setkání s těmito umělkyněmi je vždy mimořádným zážitkem, vysoká laťka je u obou z nich standardem.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica ozdobily ‚Dvě Kateřiny‘. Harfistka Kateřina Englichová a sopranistka Kateřina Kněžíková uchvátily publikum na dalším z koncertů v sobotu 12. října v podmanivém interiéru kostela sv. Bartoloměje v Hrádku nad Nisou. Tak jako okvětní plátky růže, každý jiný a přesto ve vzájemné harmonii, rozkvetl i kouzelný večer půvabných umělkyň na sedm způsobů.

„Jak překonávat historické bariéry mezi Čechy a Němci, ukazuje Lípa Musica na obou stranách hranice už více než dvacet let.“

„Čajkovskij dovádí skladbu na samý vrchol emocí: její exaltovaná podoba od drobných lyrických momentů po dramatické vrcholy, plná melancholie a vzpomínek, byla ideálním kusem pro tento večer.“

„Mendelssohn vyzněl v podání stipendistů oproti Čajkovskému elegantněji, zvukově barevněji a kompaktněji.“

Tradiční setkání stipendistů Akademie komorní hudby na festivalu Lípa Musica pokračovalo i v letošním roce. Tentokrát se mladé hudebnice a hudebníci pod vedením violoncellisty Tomáše Jamníka představili v evangelicko-luteránském kostele ve Waltersdorfu nedaleko českých hranic. Na koncertu s podtitulem Mladí romantici zazněl Dvořák, Čajkovskij a Mendelssohn-Bartholdy a opravdu to byla láska na první dobu.

„Byl to tak trochu koncert pro fajnšmekry.“

„Bennewitzovo kvarteto nabízí netypickou dramaturgii, silný příběh a hlavně promyšlený zvuk.“

„Allegro molto s pečlivě vypracovanou agogikou v zářivých barvách a jednom švihu uzavřelo zralého Mozarta, promyšleného po všech stránkách.“

Kostel sv. Barbory v Zahrádkách nedaleko České Lípy byl další letošní zastávkou festivalu Lípa Musica. Populární koncert při svíčkách nabídl v pátek 27. září večer renomované Bennewitzovo kvarteto. V neopakovatelné atmosféře zněl vídeňský klasicismus par excellence: Haydn, Beethoven a Mozart.

„Dýchají jako jeden, slova i hudební fráze jim znějí jako od jednoho.“

„Vědoucně hlídané rozvrstvení poloh a barev od jasného sopránu přes nenápadný měkký alt, flétnový tenor a světlý baryton až po jadrný, přesto jemný bas.“

„Soubor během litanie putoval po chrámu a završil vystoupení vokálně nejkomplikovanějším a prezentací nejneotřelejším způsobem.“

Prysk je rekreační obec v Lužických horách. Tamní barokní katolický kostel se stal v sobotu, na státní svátek, dějištěm nenápadného, o to však krásnějšího koncertu. Hostem festivalu Lípa Musica bylo lipské vokální kvinteto Calmus Ensemble. Více než hodinový program sestavený z duchovní hudby několika staletí věrně a inspirativně vystihl hloubku křesťanské víry a současně měl i parametry dechberoucí interpretační dokonalosti.

„Tempo ani intenzita zážitku se nevytrácely, evropská i orientální tradice měla v programu své důležité místo.“

„Pasáže, ve kterých Kiya Tabassian zpíval společně s Cappellou Marianou, patřily k těm silným a velmi zapamatovatelným.“ 

„Orient v České Kamenici ale nebyl ničím nepatřičným, naopak.“

Program 23. ročníku festivalu Lípa Musica pokračoval v sobotu koncertem v České Kamenici v kostele sv. Jakuba Staršího. Svatostánek postavený ve stylu saské renesance hostil program věnovaný českému renesančnímu kavalírovi Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic. Vystoupilo zde málokdy vídané a slýchané umělecké kombo, domácí Cappella Mariana pro svůj jistě srdeční projekt přizvala herce Sašu Rašilova a zároveň se v programu opřela o opravdové hvězdy staré hudby, respektive o souhvězdí, soubor Constantinople pod vedením Kiyi Tabassiana.

„Nejzávažnější část večera, nazvaná Stíny historie, do velké míry stála na Severáčku.“

„Jiří Pavlica převzal ocenění od Společnosti pro hudební výchovu.“

„Hradišťan působil vážněji než jindy a bylo pěkné ho takto zažít.“

Každý ročník mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica má svého uměleckého garanta, typicky osobnost z oblasti vážné hudby. Pro letošek se jím stal – s trochou překvapení – Jiří Pavlica. Pro Českou Lípu uchystal speciální projekt: V zaplněné bazilice Všech svatých v pátek 13. září vystoupil Hradišťan a spolu s ním pěvecký sbor Severáček.

„Harfy věštců byly ve svém svůdném souzvuku neomylně působivé.“

„Vltava, populární druhá část cyklu, měla vynikající náladu za precizního provedení jednotlivých nástrojových sekcí.“

„Dirigent Dennis Russell Davies vedl orchestr s mentorským nadhledem a úspornými gesty.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica zahájil svůj 23. ročník velkolepým koncertem. Pozval Filharmonii Brno s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem, aby v Kulturním domě Crystal v České Lípě provedla komplet symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany.

„Na pódiu je pěvkyně, proslulá zejména nespecializovanou interpretací barokní hudby, která se odvážně, ale s naprostou soudností pouští do světa jazzu.“

„Jde o jemnou, kultivovanou hudební zábavu v komorním stylu, o vyprávění hudbou, zpěvačkou nenásilně prokládané mluveným slovem.“

„Nazvučení bylo decentní a dokonalé, prostředí zšeřelého auditoria nevelkého divadla pro podobně intimní program ideální.“

Komorní večer na rozhraní žánrů, překračující a rušící hranice, trochu klasický, ale o hodně víc jazzový, neokázale a nenápadně dokonalý a stoprocentně profesionální, zábavný i ztišený, vemlouvavý a chytlavý. Takový byl Koncert pro Liberecký kraj, kterým na sebe v mimořádném jarním termínu upozornil festival Lípa Musica. Jeho trumfem byla v sobotu v libereckém divadle americká mezzosopranistka Joyce DiDonato, pohrávající si s pěticí instrumentalistů v chytrých aranžích s repertoárem od baroka po muzikál.

„Náš program jsme takto sestavili proto, že barokní hudba a jazz mají překvapivě mnoho společného.“

„Povím vám, co se ve mně rozvinulo především. Naprostá víra v to, že hudba má sílu uzdravovat, schopnost měnit lidská srdce.“

„Janáčkova Glagolská mše patřila k tomu, co měl můj otec v hudbě nejraději. Bude tak krásné si na něj zavzpomínat u vás!“

Sobota 9. března nám může připadat jako vzdálená. Opak je pravdou! Jakmile se končící rok překulí po vánocích do ledna, nastane úprk zimou směrem k jaru. A také nedočkavé očekávání koncertu, který v mnoha ohledech slibuje výjimečnost a velký zážitek. V libereckém Šaldově divadle totiž vystoupí superstar současné opery, americká mezzosopranistka Joyce DiDonato…

„Už jako mladý zpěvák jsem přišel na to, že úspěšný koncert je společným dílem všech, kteří se na něm podílejí. Není v něm místa pro ego ani pro odtažitost.“

„Naprosto bez výhrad považuji Tůmu za velkého skladatele a znovuobjevení jeho skladeb za historickou spravedlnost.“

„Během let společné práce mezi mnou a Tamar vznikla hudební komunikace, která hraničí s telepatií.“

Přirozeně, že hodnota hudebního festivalu se měří jeho dramaturgií. Tím, jak dovedně, objevně a nezaměnitelně je sestavena. Co a proč akcentuje, čím se profiluje. Výtečně tuto dovednost ovládá už řadu let ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica Martin Prokeš. Zároveň ale není nikdy na škodu, když konkrétní ročník festivalu ozdobí svou účastí hvězda prvořadého významu a globální proslulosti…

„Tůmova moteta zatím nevyšla tiskem, podobný program připravený z rukopisů má proto pro publikum velkou poznávací hodnotu.“

„Schollovu lahodnému témbru ve vyšších a nejvyšších sférách nechybělo nic podstatného. Právem byl hvězdou večera, právem vyprovokoval vřelý ohlas.“

„Při podobných koncertech primárně nejde o pódiový dojem, ale o hudbu samu. A ta byla díky sólistům a díky robustně plnokrevnému nasazení Romana Válka mimořádně poutavá.“

V kostelech se kdysi při koncertech netleskalo. Dnes je to už jinak – a závěrečný koncert festivalu Lípa Musica v českolipské římskokatolické bazilice Všech svatých provázelo v sobotu večer dokonce hlasité nadšené volání. Důvodem byl nejen program sestavený z hudby Františka Ignáce Tůmy a přítomnost barokního orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque, ale na prvním místě hvězdný sólista Andreas Scholl.

„Cohenův projev je na pomezí vagabunda a největšího lyrika, gentlemana, který ale nosil klobouk na stranu. Je těžké jej dostat z hlavy a otevřít se jiné cestě k jeho interpretaci.“

„Emma-Lisa Roux Joela Frederiksena podporovala ve zpěvu refrénů svým sametovým a až překvapivě silným hlasem, rozsvěcovala zvláštní ponurost, kterou navozoval frontman ansámblu.“

„Cohenovsko-renesanční konstrukce repertoáru pokračovala i v další písni Bird on the Wire, na kterou byly naroubovány renesanční kusy z Francie a Anglie o slavičím zpěvu a Cohenovy sloky zde tvořily cosi jako refrén.“

V Mnichově působící americký basista a loutnista Joel Frederiksen není pro festival Lípa Musica neznámou postavou. Naopak se zde představil již několikrát, poprvé tomu bylo, stejně jako včera 18. října, v Děčíně. Tentokrát však koncert nehostil děčínský zámek, nýbrž Městské divadlo v Děčíně. A také Joel Frederiksen nebyl sám tak jako před jedenácti lety, naopak přijel se svou kapelou nazvanou Ensemble Phoenix Munich.