PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Programová řada Opera in Concert mezinárodního festivalu Dvořákova Praha představila na letošním 19. ročníku operu Jakobín, kdy nepřítomnou scénickou složku se interpretům mezinárodního renomé podařilo kompenzovat skvělými pěveckými výkony a autentickým uměleckým výrazem. Pod taktovkou Tomáše Netopila se kromě sólistů představil Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Pražský filharmonický sbor (sbormistr Lukáš Kozubík) a Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu (sbormistryně Věra Hrdinková). Jednoznačně úspěšná akce se v Dvořákově síni Rudolfina konala 19. září.

Spektakulární. Uvedení opery na Jezerní scéně festivalu Bregenzer Festspiele ani nemůže být jiné. Letošní Verdiho La traviata nicméně není jen ohromující show. I při velkoformátové scénografii se inscenátorům podařilo vytvořit divadelní příběh – jasně vypovídající, obsažný, působivý a dojemný. Středeční premiéra měla vynikající hudební i technické parametry, jednoznačně zdařilé vyznění i příznivé počasí.

Sobotní program koncertní řady Svatovítský varhanní oktáv tvořila jediná skladba, a to Glagolská mše (Mša glagolskaja), kantáta pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany Leoše Janáčka. Účinkoval Sbor a Orchestr Národního divadla, sóla zpívali Barbora Perná, Michaela Zajmi, Aleš Briscein a František Zahradníček. Na varhany hrál Adam Suk, sbor připravil Lukáš Kozubík a dirigoval Constantin Trinks.

Pražský filharmonický sbor (PFS) je především špičkové těleso mezinárodní úrovně, které posluchači znají ať už z jeho vlastních koncertů nebo ze spoluúčinkování s Českou filharmonií. Nicméně PFS je rovněž instituce, která podobně jako například symfonické orchestry vyvíjí i další aktivity, jejichž cílem je příprava dorostu pro vlastní potřeby a výchova a vzdělávání mladé generace posluchačů. A protože zpívat může – na rozdíl od hry na hudební nástroje – vlastně každý, vznikl uvnitř sboru i projekt či workshop Odemčený hlas.

Václav Trojan je znám především jako autor hudby k loutkovým filmům Jiřího Trnky. Jeho ostatní skladby jsou v podstatě neznámé, ostatně není jich mnoho. Nejrozsáhlejší z nich je dětská opera Kolotoč, kterou skladatel komponoval v letech 1936 až 1940 na libreto Marie Charousové-Gardavské. Národní divadlo uvedlo tuto operu v premiéře ve čtvrtek 23. dubna v hudebním nastudování Zbyňka Müllera a v režii Magdaleny Švecové.

Třiatřicátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby připravil tým Filharmonie Brno ve znamení stálosti a radosti. Na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů v Minoritské ulici festival zahájil koncertem s názvem Do tmy. Na programu byly skladby Fanfares Liturgiques pro soprán, sbor a žestě Henriho Tomasiho, Larghetto pro orchestr Jamese Macmillana a Stabat Mater Francise Poulanca. Zpívali Simona Šaturová a Pražský filharmonický sbor (sbormistr Lukáš Kozubík) a hrál orchestr Filharmonie Brno pod vedením Jaroslava Kyzlinka.

„Kullervo pro soprán a baryton, velký mužský sbor a orchestr, op.7. pojednává o otroctví, válce, incestu, sebevraždě.“

 „Vliv Brucknera nelze v Kullervovi přeslechnout. Stejně tak i kousek Richarda Wagnera, ačkoli rodáka z Lipska Sibelius příliš nemusel.“

 „Finský monolit patřící mezi mezníky národní kultury vytesal Saraste s účinkujícími do vokální a instrumentální působivosti.“

Zelené kopce nad malebným Bodamským jezerem mizí v mlhavém oparu. Sluníčko se kamsi schovalo, prudký liják střídá vytrvalé mrholení. Potemnělá obloha, ze které tečou provazy deště, jako kdyby ronila slzy nad tragickým osudem Kullerva, nešťastného hrdiny z opulentního finského národního eposu Kalevala, jehož krutý osud Jean Sibelius přetavil do instrumentálně-vokální symfonie. Během jejího jediného uvedení 27. července na scéně Velkého sálu Festivalového divadla v Bregenz řídil sólisty, Vídeňské symfoniky i Pražský filharmonický sbor finský dirigent Jukka – Pekka Saraste.

„Zapamatujte si slovo ‚imerzivní‘ – imerzivní divadlo, imerzivní zážitek, podle Tomáše Pilaře je to nejaktuálnější trend současné hudební inscenace.“

„Nejlepší složkou večera byl nakonec samotný prostor Anežského kláštera, který tvůrci mohli využít ještě více.“

„Upřímně závidím Tomáši Pilařovi, že si může takto plnit své sny. Velmi jeho vizi rozumím.“

Pražský filharmonický sbor slaví jubilejní 90. sezónu a v rámci oslav připravil pro publikum  poměrně originální hudební zážitek v Anežském kláštere. Jedná se o takzvanou imerzivní inscenaci, ve které se klasická hranice mezi pódiem a publikem stírá, a divák se tak stává součástí produkce. Autorem celého projektu byl Tomáš Ondřej Pilař, režisér a umělecký šéf opery Jihočeského divadla. Sbor nechal zpívat v různých prostorách kláštera na ploše padesáti minut asi sedm skladeb současných tvůrců a také jeden chorální kus.

„Sbor Národního divadla hned od první písně zaujal nesmírně jemným projevem a prostotou, která je u interpretace Janáčkových písní klíčová.“

„Velikým překvapením provedení skladby byl hlas sboristky Lindy Kunclové, která zpívala sopránové sólo.“

„Koncert svým vyzněním, energií a dobrou náladou perfektně koreloval s odcházející zimou a nastupujícím jarem.“

Dalším z koncertů, které Národní divadlo připravilo pro své publikum, byl ten zvaný Moravské dvojzpěvy a další…, při němž uvedlo sborovou tvorbu inspirovanou folklórními tradicemi. Mimo Moravských dvojzpěvů v názvu, zazněla 7. března na prknech historické budovy Národního divadla i Janáčkova Vlčí stopa a Ukvalské písně, cyklus Jaro se otvírá Zdeňka Lukáše a kantáta Mikeš z hor Bohuslava Martinů. Hlavní role se ujal Sbor Národního divadla pod vedením Lukáše Kozubíka, v menších sólových partech vystoupili sboristky Olessia Belezerova a Linda Kunclová a člen operního souboru Josef Moravec.

„Napriek vysokým teplotám, iste znásobených aj často neveľmi letnými kostýmami, si predstavenie očividne celkom užívali.“

„Práve atmosféra je pritom v Šárke azda tou kľúčovou kvalitou.“

„Napriek evidentne uvoľnenému charakteru však má každoročné hosťovanie Národního divadla v Šárce aj svoje prekážky.“

Tradičné podujatie Opera v Šárce pripadá na poslednú prázdninovú nedeľu, tentokrát 1. septembra, a je tak zároveň aj neformálnou pozvánkou do novej divadelnej sezóny. Městská část Praha 6, Národní divadlo a Originální divadlo Praha touto akciou už devätnásty raz pripomenulo časy, keď Přírodní divadlo v Divoké Šárce pravidelne slúžilo ako letná scéna Národního divadla.

„Uskutečnilo se 22. června 2024, na den přesně sto let poté, co byl pomník ve stejné datum roku 1924 instalován.“

„Hudební složku obřadu, zarámovaného fanfárami, zajistil Sbor Národního divadla.“

„Smetanův pomník v Litomyšli přečkal společenské i politické poryvy, jakých bylo u nás za uplynulých sto let nepočítaně.“

Smetanova Litomyšl, to nejsou jen desítky koncertů či operních představení, jež činí z festivalu prvotřídní událost. Během třiceti dnů, po které letošní ročník trvá, se opět koná bezpočet doprovodných akcí nejrůznějšího obsahu a zaměření. Od, řekněme, odpočinkovějších, při nichž hudbu či mluvené slovo vstřebává publikem pohodlně usazené, či dokonce polehávající na trávníku, až po události se závažným přesahem a nadčasovou symbolikou.

„Ředitel David Mareček představil základní pilíře nastávající 90. sezony.“

„Zcela výjimečný bude koncert v Londýně na festivalu BBC Proms, kde Pražský filharmonický sbor vystoupí ve své 90leté historii vůbec poprvé.“

„Vrchol sezony bude New York a jeho prestižní Carnegie Hall.“

Tisková konference uspořádaná ve čtvrtek 13. června k jubilejní sezoně 2024/25 našeho nejlepšího pěveckého sboru v salonku Rudolfina byla zahájena ředitelem Pražského filharmonického sboru Davidem Marečkem, který jako ředitel České filharmonie propojuje obě tělesa a pečuje o jejich vysokou úroveň doma i v zahraničí. Představil základní pilíře nastávající 90. sezony sboru i osobnosti z vedení tělesa, z Ministerstva kultury a z řad významných sponzorů.

„Podľa Roberta Jindry to bol takisto jeden zo zámerov – ukázať to, ako Smetanu spieva súčasná generácia.“

„Koncert k pocte Bedřicha Smetany asi nemôže končiť inak, než Libušiným Proroctvím, ktoré sa v sobotu stalo silným vyvrcholením koncertu.“

„Každý tón od Petra Kellnera mal svoje presné miesto a pre mňa bol spevák jedným z tých, u ktorých som si naozaj priala, aby spievali čo najdlhšie.“

Dvojsté výročie narodenia niekoho tak nedoceniteľne významného, ako Bedřicha Smetany, sa automaticky musí spájať s celou plejádou názorov, predstáv a odporúčaní na to, ako by oslavy mali prebehnúť. Presne v deň skladateľovho narodenia ponúklo svoj narodeninový koncept Národní divadlo v Prahe. V ambicióznom galakoncerte,…