PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Karlovarští symfonikové nastoupili na pódium v sále Grandhotelu Pupp ve skvělé formě.“

„Óda na radost zazněla jásavě a přesvědčivě.“

„I když v programu výslovně stálo, aby návštěvníci netleskali mezi jednotlivými větami, publikum této výzvy nedbalo a po každé větě odměňovalo interprety potleskem, který téměř upomínal na premiéru díla.“

Karlovarský symfonický orchestr na závěrečném koncertu 190. sezóny uvedl Symfonii č. 9 d moll, op. 125 „S Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena. Zpěvních partů se ujal domažlický pěvecký sbor Čerchovan společně s čtveřicí sólistů. Celé těleso řídil šéfdirigent symfoniků Ondřej Vrabec.

„Prsty Praženicovy pravé ruky švitořily po klaviatuře a reflektovaly paprsky jarního slunce, které ten den oblažily hlavní město.“

„Chřipkové infekce se bohužel operním pěvcům nevyhýbají.“

„Bedřich Smetana by si na svoje narozeniny každoročně zasloužil větší oslavu nežli dopolední koncert.“

V neděli 2. března uplynulo 201 let od narození jednoho z našich nejvýznamnějších skladatelů, Bedřicha Smetany. Na rozdíl od loňských hojných připomínek, které definovaly i oslavy Roku české hudby, bylo akcí pomálu. Té nejvýraznější se ujala Opera Národního divadla, která u připomínky tohoto výročí uspořádala tradiční matiné v historické budově.

„Inscenácia je stávkou na to, že príbeh a vzťahy postáv budú fungovať aj v abstraktnejšom, pomerne komornom a navyše relatívne statickom prostredí.“

„Oveľa viac akoby režisérovi imponovala osudovosť a temnota príbehu, ktoré sa nemusia nutne spájať s intenzívnou drámou.“

„Výkon Arnheiður Eiríksdóttir považujem za najvyrovnanejší a najkomplexnejší.“

Po Fibichovej Šárke zaradila Opera Národního divadla medzi svoje premiéry ďalší titul, ktorého protagonistkou je výrazná ženská postava: Cherubiniho Médeu. Opera, ktorá sa rozhodne neradí k tým najviac uvádzaným zaznela v Stavovskom divadle po takmer dvesto rokoch. Nová inscenácia umožňuje vnímať dielo ako plnohodnotný opus, nielen ako kurióznu raritu. Zároveň však z naštudovania ostáva zreteľné, prečo sa záujem operných domov neobracia k Médei pravidelnejšie.

„Posluchači byli přeneseni do bájných časů.“

„Filharmonici se bravurně proplétali plností orchestrální sazby a pod vedením zkušeného Petra Vronského prodali zvukovou pestrost díla.“

„Závěrečná invokace na vokálu ve vysokých polohách byla v podání Magdalény Hebousse odzbrojující.“

Festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců uvedl ve čtvrtek 13. června v jihlavském kostele Povýšení sv. Kříže vrchol jarní řady programu. Unikátní projekt Má vlast před mou vlastí s podtitulem Vlastenecké motivy v české hudbě 19. století přinesl v rámci Roku české hudby ojedinělý výběr děl méně známých autorů většinou předsmetanovské doby. Na koncertu se podílela Severočeská filharmonie Teplice s dirigentem Petrem Vronským, mužské hlasy Jihlavského smíšeného pěveckého sboru Melodie a dětského sboru Gaudium ZUŠ Jihlava pod vedením Pavla Saláka společně se sólistkou Národního divadla Magdalénou Hebousse.

„Vizuál je pomerne striedmy, priznáva akýsi nevkus a pôsobí, predpokladám cielene, ako z lepšieho ochotníckeho divadla.“

„Dielo má svoj anti-pôvab.“

„K tým výrazným patrila Eir Inderhaung, s nepriestrelnými výškami a precíznym, pohyblivým prejavom.“

Pražské Národní divadlo (respektíve Státní opera) sa odvážilo vykročiť ďalej do druhej polovici 20. storočia a zaradiť medzi tohtoročné premiéry jedinú (avšak dostatočne slávnu) operu Györgya Ligetiho Le Grand Macabre. Pražská verzia a zároveň česká premiéra tejto apokalyptickej frašky v štyroch obrazoch dostala do vienka pomerne civilný vizuál a ansámbel sólistov, ktorý Ligetiho neúprosné party zvládol s gráciou – hoci to bol pre všetkých debut v roli. Premiéra sa konala 14. júna, ako súčasť festivalu súčasnej opery Opera Nova.