PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Clara Nováková bravurně využívá všechny zvukové polohy svého nástroje.“

„Klavíristka hrála vnímavě s respektem ke komorní sazbě, ale zároveň si sebevědomě brala prostor, pokud to skladba dovolovala.“

„Leitmotivem večera byla radost. Radost ze setkání, radost z hudby, radost ze svobody.“

Barokní refektář Profesního domu MFF UK na Malostranském náměstí v Praze je již tradičním místem koncertů komorního cyklu PKF — Prague Philharmonia. Cyklus představuje komorní soubory a hráče orchestru spolu s hosty. V pondělí 26. února jsme však byli hosty tak trochu všichni, včetně domácích hudebníků. Hosty na návštěvě u Novákových.

„Dílo Ari Dvořáků zaujalo nejen atmosférou uměleckého sdělností a tvůrčí svěžestí, ale i přiléhavým vyjádřením soutěžního zadání.“

„Interpreti volili pomalejší tempa a dbali na precizní artikulaci. Efektní byla neobyčejná šíře dynamické škály.“

„Zvláštností letošního ročníku festivalu je souběh s Rokem české hudby.“

Bennewitzovo kvarteto 24. února vystoupilo v pražské Španělské synagoze. Bylo to na v pořadí druhé akci sedmého ročníku hudebního festivalu nejen terezínských skladatelů, který nese název Věčná naděje. Na přípravě spolupracovalo Židovské muzeum v Praze, zvláštností letošního ročníku festivalu je souběh s Rokem české hudby. V této spojitosti si nelze neuvědomit sounáležitost tvorby terezínských skladatelů k bohaté a rozmanité české hudební tradici, spojené s magickou silou čtyřkových výročí.

„Obrázek z dávných dějin ukazuje nesmrtelné negativní vlastnosti českého človíčka, kličkujícího mezi nástrahami vášní, moci a vlastního prospěchu.“

„Černobílý obrázek inscenace věru není.“

„Jakub Klecker využil nejen své spolehlivé dirigentské umění, ale i svůj sbormistrovský cit.“

Rok české hudby a dvě let od narození Bedřicha Smetany berou v Ostravě vážně. Ve čtvrtek 22. února byla znovu uvedena skladatelova první opera Braniboři v Čechách, přičemž inscenace z roku 2016 dostala novou vizáž a jiné obsazení některých postav. Monumentalita a údernost inscenace byla zachována, stejně jako precizní hudební nastudování a provedení.

„Provedení Mozartovy Korunovační mše užitečně připomenulo určité historické souvislosti.“

„Spitzova Aria pro Festo Corpus Christi je koncipována jako duet pro soprán a alt v prosté strofické formě v duchu charakteristického kantorského muzicírování.“

„Uvedení Liehmannovy Mše D dur na závěr pojednávaného večera se po zásluze stalo jeho dominantou.“

Rok české hudby 2024 nás postupně atakuje ze všech stran. Magická čtyřka na konci letopočtu korespondující s životními daty mnoha našich významných skladatelů se letos stává prvořadou motivací a zasahuje v podstatě všechny složky hudebního života. K letošním jubilantům patří i Antonín Dvořák (1841–1904). Koncert z díla Dvořákových učitelů, který realizoval soubor Musica Florea v Českém muzeu hudby na Malé Straně 14. února, byl názornou exkurzí ke zdrojům Dvořákovy hudby.

„Na Černé louce vznikne variabilní scéna typu black box pro 220 diváků. Tento typ divadelního prostoru našemu divadlu, ale i v Ostravě citelně chybí!“

„Velkým přínosem pro provoz divadla bylo vybudování ubytovacího patra, obsahujícího devatenáct pokojů hotelového typu pro hostující umělce.“

„Připraven je náročný projekt, který posune technologické možnosti jeviště do zcela jiných dimenzí.“

Rok 2024 je nejen Rokem české hudby, ale také rokem, ve kterém si hudební veřejnost připomíná 200. výročí narození a 140. výročí úmrtí Bedřicha Smetany. Odkaz tohoto skladatele představí Národní divadlo moravskoslezské opulentní akcí, Smetanovským operním cyklem. Divadlo však myslí i na vzdálenější budoucnost či věci technického rázu. O těch se rozpovídal jeho ředitel Jiří Nekvasil.

„Nejen atmosféru salonů, kde Bedřich Smetana rád hrál na klavír a tančil přiblíží česko-německý komponovaný večer s názvem Vzpomínka na Plzeň.“

„Nad ostatními koncerty ční svým megalomanstvím projekt Smetanománie, který slibuje souborné provedení Smetanova klavírního díla.“

„Kuriózní jsou dva plánované koncerty melodramu.“

Význam 44. plzeňského festivalu Smetanovské dny bude znásoben jak oslavami Roku české hudby, tak i výročím Janáčkova (1854) či Smetanova (1824) narození, které se k němu váže. Účast přislíbili nejen přední zahraniční umělci, ale též klavíristé Ivo Kahánek, Jan Jiraský, Igor Ardašev, kteří společně s dalšími kolegy-klavíristy realizují ambiciózní projekt Smetanománie…

„Nebyl jen zakladatelem české národní hudby, ale také vyhlášeným tanečníkem.“

„Chceme, aby zněly i jiné skladby než Má Vlast, respektive než jen Vltava nebo Prodaná nevěsta.“

„Bude to oslava spojená se zabijačkovými hody, všelidovou veselicí, hudbou i prostou rekonstrukcí událostí před dvěma sty lety.“

První únorovou sobotu se v Litomyšli, rodišti Bedřicha Smetany, koná Slavnostní smetanovský bál. K tanci bude v sále Smetanova domu hrát Filharmonie Hradec Králové s dirigentem Markem Šedivým a později Pilsner Jazz Band. O předtančení se postarají sólisté baletního souboru Národního divadla. Ředitel letního festivalu Smetanova Litomyšl Michal Medek v rozhovoru…

„Smetana skládal na německý text. Ten byl podařenější než český překlad a to je dosud kámen úrazu, protože řada míst v češtině nezní přirozeně.“

„Operní divák může být někdy stejný jako fotbalový fanoušek, který ví, jak to mělo být, kdo měl komu přihrát a nakonec za všechno může trenér.“

„Zahrajeme tedy část původního Smetanova závěru – Dalibor umírá krátce poté, co byl vyřčen ortel a není to výmysl této inscenace.“

Dirigent Tomáš Hanus patří mezi žáky Jiřího Bělohlávka, kteří úspěšně reprezentují českou hudbu v zahraničí. Po začátcích v Brně zakotvil jako šéf opery ve velšském Cardiffu. V letošním Roce české hudby po letech opět diriguje v Janáčkově opeře v Brně, tentokrát Smetanovu operu Dalibor.

„Jan Jiraský je vynikající klavírista, který ale sebe a své umění nevystavuje na odiv. Důležitější je pro něho hudební sdělení a hluboký prožitek.“

„Klavírista si pohrával s mohutnými plochami a chvílemi měl posluchač pocit, že musí hrát nejméně dva klavíristé!“

„Rafael Kubelík skladbu s názvem Legenda napsal jako svatební dar pro své přátele. Skladba ale zůstala v šuplíku.“

Spolek přátel hudby v Brně pořádá pravidelné koncerty komorních skladeb v Besedním domě a vždy na nich představuje renomované interprety či zajímavou dramaturgii. V úterý 23. ledna se tyto atributy spojily a klavírista Jan Jiraský zahrál koncert k Roku české hudby ze skladeb českých skladatelů. Nechyběla díla Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany, na závěr zaznělo Concertino Leoše Janáčka v podání brněnských umělců. Program doplnila skladba s názvem Legenda od Rafaela Kubelíka. Ta zazněla ve světové premiéře.

„Trio Wanderer citlivě formovalo náladovou polohu díla s vědomím podnětu ke kompozici Tria g moll, kterým se Smetana vyrovnával z odchodu své nadané dcerušky Bedřišky.“

„Skladba 20. století kosmopolitnější povahy byla pro francouzské trio nepochybně obsahově schůdnější.“

„Vedle osobitého sólistického vkladu jednotlivých členů se soubor prezentoval precizní ansámblovou hrou a neochvějnou souhrou v duetech.“

Pondělí 15. ledna 2024 patřilo Rudolfinum renomovanému francouzskému komornímu ansámblu Trio Wanderer, které do Prahy přicestovalo výhradně s českou hudbou. Soubor vystoupil v rámci 129. sezóny Českého spolku pro komorní hudbu v roce dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany. A jak je obvyklé, i tento rok se čtyřkou na konci letopočtu, je Rokem české hudby. Hudba Smetany, Martinů a Dvořáka je součástí repertoáru světově známému souboru a současně s jeho nahrávkami vstoupila také do katalogu gramofonové společnosti Harmonia mundi. Trio Wanderer je vlastně reální ambasador české hudby. Dvořákova síň byla, až na pár míst, zcela zaplněná.

Rok české hudby je významným tématem i pro Česká centra zastoupená ve dvaceti osmi městech na čtyřech kontinentech. Zahraniční publikum lákají nejen na klasickou hudbu, o čemž portál KlasikaPlus.cz informoval zde, znít bude i hudba z počítačových her, chystají se vystoupení mladých jazzových nadějí nebo podcastová série Faces of Czech Music, ve které se představí mimo jiné mezzosopranistka Bella Adamova.

„Přizvání vynikajícího mladého klavíristy polské národnosti Szymona Nehringa bylo v podání managementu orchestru ‚trefou do černého‘.“

„Orchestr symfonii zahrál vynikajícím způsobem.“

„Protože se jednalo o zahájení Roku české hudby v Plzni, na programu nesmělo chybět provedení díla autora české národnosti.“

Slavnostním přípitkem pro každého posluchače prvního abonentního koncertu v novém roce a českou státní hymnou zahájil orchestr Plzeňské filharmonie Rok české hudby 2024 v Plzni. K provedení slavnostního programu večera byli přizváni dva vynikající umělci z Polska, klavírista Szymon Nehring a dirigent Paweł Przytocki.