Pražská bazilika svatého Jakuba Většího pokračuje po skončení mezinárodní varhanní přehlídky na přelomu září a října v cyklu Varhanní hudba. Dva koncerty 27. září a 4. října představí repertoár od baroka přes romantismus až po hudbu jednadvacátého století. U varhan se vystřídají Ferdinand Liška, Ondřej Czadek, talentovaní mladí varhaníci ze ZUŠ Radotín, a titulární varhanice Irena Chřibková, která oba talenty pedagogicky vede. 

Vedle vrcholícího Mezinárodního varhanního festivalu Audite organum nabízí pražská bazilika svatého Jakuba Většího každý týden volně přístupná nedělní varhanní matiné svázaná prostým názvem Varhanní hudba. Program koncertu 27. září od deseti hodin dopoledne propojí několik období a stylových poloh varhanní literatury. Ferdinand Liška uvede Grand Choeur Théodora Duboise, Bachovu Fugu G dur a Preludium současného skladatele Martina Schütze. Druhou část programu obstará Ondřej Czadek, který zahraje skladby Glocken Hanse-Petera Brauna, Prélude Gabriela Pierného, Marnost nad marnost Petra Ebena a Toccatu z Gotické suity Léona Boëllmanna. Liška a Czadek jsou mladými talentovanými varhaníky, kteří hru na varhany studují na ZUŠ Radotín a na svém kontě mají i řadu soutěžních úspěchů, mimo jiné na pardubické soutěži Organum regium. 

Na následujícím koncertu 4. října vystoupí titulární varhanice svatojakubské baziliky Irena Chřibková, která je současně i pedagožkou radotínské školy. Její program nabídne trojici skladeb z různých období: Légende symphonique Josepha Bonneta, Messiaenovu Le banquet céleste (Nebeskou hostinu) a výběr z tvorby francouzského skladatele a varhaníka Clauda Balbastreho, zahrnující Allegro – Duo – Basse de Chromhorne – Petite chasse – Fugue.

Koncerty se u Svatého Jakuba uskutečňují na velkých varhanách, jejichž historie sahá k počátku osmnáctého století. Původní nástroj postavil v roce 1705 Abraham Stark z Lokte. Varhany následně prošly několika přestavbami, které postupně proměňovaly jejich dispozici i technické řešení. Zásadní přestavba proběhla v letech 1941 a 1942, kdy vznikl třímanuálový elektropneumatický nástroj se pětasedmdesáti rejstříky. Současnou podobu získaly varhany při přestavbě v letech 1981 až 1982, kdy byly obnoveny také původní Starkovy hlasy. Dnešní nástroj má čtyři manuály, jednadevadesát znějících rejstříků a 8277 píšťal. V roce 2011 prošel modernizací hracího stolu. Aktuálně probíhá pod hlavičkou Nadačního fondu Sancti Jacobi organum sbírka na záchranu nástroje, který je na hranici životnosti a funguje jen díky maximální péči varhanářů. Více čtěte v rozhovoru s Irenou Chřibkovou ZDE.

Bazilika disponuje také chórovými varhanami z poloviny osmnáctého století, které se nacházejí na pravé podélné tribuně kůru. Nástroj, jehož původ je spojován s loketskou varhanářskou tradicí, má mechanickou trakturu a původní zásuvkové vzdušnice. Po renovaci v roce 1981 je vhodný zejména pro stylovou interpretaci barokní hudby. Detailní představení nástrojů čtěte ve varhanickém seriálu ZDE. 

***
Ohlédnutí za posledními letošními festivalovými koncerty čtěte ZDE nebo ZDE. 

Foto: ZUŠ Radotín, archiv KlasikaPlus.cz

Facebook X E-mail WhatsApp