Čtyřiatřicáté Haydnovy hudební slavnosti se konají pod mottem Ex radicibus traditionis (Z kořenů tradice), které vystihuje základní dramaturgickou myšlenku festivalu: návrat k pramenům tradice prostřednictvím dobově poučené interpretace, jež klade důraz na stylovou autenticitu, zvukovou kulturu a respekt k historickému kontextu vzniku děl. Akce připomínající profesionálního angažmá Josepha Haydna na zámku v Dolní Lukavici v kapele hrabat Morzinů se letos koná mezi 11. zářím a 11. říjnem.

Zahajovací koncert v kostele sv. Petra a Pavla v Dolní Lukavici 11. září tradičně patří osobnostem s festivalem dlouhodobě spjatým. Jiří Štrunc, dirigent, pedagog a výrazná osobnost českého hudebního života, spolupracuje s Haydnovými hudebními slavnostmi již více než dvacet let a zásadním způsobem se podílí na formování jejich uměleckého profilu. Jako sólistka se představí Markéta Janoušková, houslová virtuoska žijící v Berlíně, která se vedle klasického repertoáru systematicky věnuje ojedinělým projektům na pomezí dobové interpretace a současného hudebního myšlení. Je též členkou Smetanova tria. 

Mimořádným dramaturgickým počinem je následně 20. září uvedení bachovského programu Vojtěcha Spurného a Jakuba Kydlíčka v lobkowiczkém zámku v Křimicích. Oba interpreti patří k předním specialistům na interpretaci barokní hudby a dlouhodobě se věnují studiu dobových pramenů. Transkripce varhanních triosonát Johanna Sebastiana Bacha pro cembalo a flétnu zazní v premiéře a představuje počátek dlouhodobého projektu, jehož cílem je vznik referenční nahrávky.

Ve Štěnovicích se 27. září představí mladý soubor Les Dragons Baroques, specializovaný na repertoár 17. století a raného baroka. Ústřední osobností programu je houslistka Amálie Dobšíková, jedna z výrazných interpretek nejmladší generace starohudební scény. Nabídne interpretaci virtuózních sonát Heinricha Ignaze Franze Bibera a Johanna Heinricha Schmelzera, spolupráce s violou da gamba a cembalem pak dotvoří strukturovaný komorní zvuk.

Klasicistní osa festivalu je dále rozvíjena koncertem 2. října v Přešticích, kde zazní Symfonie D dur „Pražská“ Wolfganga Amadea Mozarta v provedení souborů Barocco sempre giovane a Concerto Aventino. Dílo bude uvedeno na dobové nástroje v historickém ladění a = 430 Hz.

Dramaturgie festivalu se však neomezuje pouze na kanonická díla Haydna a Mozarta, ale systematicky se věnuje také jejich méně uváděným současníkům. Tvorba skladatelů, jako jsou Joseph Puschmann či Carl Ditters von Dittersdorf, představuje kvalitní, dnes neprávem opomíjený repertoár. Jeho uvádění je dlouhodobě spojeno se jménem Marka Čermáka, dirigenta a uměleckého vedoucího souboru Musica Figuralis, který se této hudbě věnuje s badatelským i interpretačním zaujetím. Právě on provede závěrečný koncert festivalu 11. října v Dobřanech.

Hostem letošního ročníku je rovněž Tomasz Ritter, interpret na historické klávesové nástroje. Jeho specializace na hammerklavier přináší nový pohled na klasicistní klavírní repertoár, v němž se snoubí zvuková autenticita s výrazovou svobodou. Recitál z Haydnových sonát v prostředí státního zámku Nebílovy doplní edukační projekt určený mladým hudebníkům, který podtrhuje festivalový důraz na mezigenerační přenos interpretační zkušenosti. Tato akce se koná 8. října.

Haydnovy hudební slavnosti jsou nejstarším festivalem tzv. „staré hudby“ v České republice. Byl založen v roce 1993 pro připomenutí prvního profesionálního angažmá JosephaHaydna na zámku v Dolní Lukavici v kapele hrabat Morzinů. Za více než třicet let své existence rozšířil pole své působnosti z původně úzce vymezeného regionu na celé jižní Plzeňsko i na město Plzeň, přičemž zachovává priority a cíle svých zakladatelů. Festival je primárně zaměřen na starou, tedy barokní, klasicistní a raně romantickou hudbu. Předchozím hlavním dramaturgickým východiskem festivalu byla zejména jednotlivá skladatelská výročí. Tato dramaturgie byla v posledních letech doplněna o další dvě linie. Jsou jimi vystoupení propagující regionální hudební památky či osobnosti, vycházející z aktuálních muzikologických výzkumů v regionu, a také tzv. závěrečné koncerty festivalu, jež nabízejí stěžejní kompozice 18. století komponované pro větší obsazení. Dramaturgie letošního ročníku je opět koncipována jako vnitřně soudržný celek, jenž propojuje vysokou interpretační úroveň s objevováním mnohdy méně známých, avšak umělecky hodnotných opusů.

Foto: archiv KlasikaPlus.cz, Haydnovy hudební slavnosti

Facebook X E-mail WhatsApp