„Chytlavý, vděčný muzikál.“

„Skvělá souhra a sezpívání, také skvělé ozvučení.“

„Krásná pohádka, která vzbuzuje jakousi až vánoční náladu.“

Desátý ročník divadelní přehlídky Ostrava v Praze završilo úterní hostování Národního divadla moravskoslezského v Hudebním divadle Karlín. Přivezli svou inscenaci muzikálu Kočky. Bylo to od loňské premiéry osmatřicáté představení. Dřystali o tym. Aji nas bantovali… Tuž sem se tam stavil. Povim vam, že to něbylo špatne. Bo to ani trochu nešolichali. Fajna partyja!

Není sporu o tom, že muzikálem Cats na začátku osmdesátých let rozšířil Andrew Lloyd Webber pojem klasika o další položku. Nápad využít pro libreto oblíbenou „Praktickou knihu o šikovných kočkách“ od T. S. Eliota, jednu ze základních položek dětské knihovny v anglosaském světě, se ukázal být přeneseně i doslova k nezaplacení. A když se k tomu přičte jeho bez přehánění geniální kompoziční invence a sebejisté řemeslo autora, který už napsal tituly jako Jesus Christ Superstar a Evita, výsledkem bylo a je originální dílo s jedinečným námětem a jasně vyprofilovanou hudbou. Chytlavý, vděčný muzikál. Ostravské ztvárnění je v režii Gabriely Petrákové a v choreografii Pavla Strouhala i v kostýmech Ľudmily Várossové mimořádně nápadité, barvité, proměnlivé, zábavné i dojemné, rozpohybované od baletu a výrazového tance až ke gymnastice a akrobacii, do detailů opravdu hodně „kočičí“. A na scéně je toto představení díky třem desítkám zpívajících a tančících profesionálů dokonalé.

Velký úspěch měla Hana Fialová jako soucit vzbuzující Grizabella s největším písňovým hitem celého večera. Bezchybné – pěvecky odlišené, ve zpěvu suverénní, a to i při tanci, kouzelně vypracované – měli své role Laco Hudec Šubrt, Ján Slezák, Pavel Staněk, Kristýna Štarhová, Veronika Prášil Gidová, Kateřina Marie Fialová… Vypadají jako kočky, pohybují se jako kočky. Skvělá byla klaunská dvojice Robert Urban a Barbora Remišová. Klidné momenty vnášeli do děje jako staří kocouři Juraj Čiernik a Libor Olma. A hodně dobrá, s evidentním, už zkušeným a sebejistým pěveckým i pohybovým nakročením do muzikálového světa, byla Karolina Lea Nováková v dívčí roli kočičky Jeminé.

Není nad živý doprovod. Svůj orchestr, který obsáhne Webberův široký záběr od popu ke zvukům blížícím se současné klasice, má Marek Prášil pevně v rukou, přesně odlišuje nálady, stupňuje gradace a podněcuje sólisty k vydání všech sil na vrcholech… Skvělá souhra a sezpívání, také skvělé ozvučení. Ostravské Kočky, odehrávající se na střechách se siluetou věže ostravské radnice v pozadí, jsou rytmicky a melodicky strhující podívanou, ale ještě víc celkově vlastně krásnou pohádkou, která vzbuzuje jakousi až vánoční náladu.

Pražské publikum si ostravští hosté bez výjimky získali, večer měl v rámci žánru s naprostou samozřejmostí špičkovou úroveň, neměl slabá místa. Primátor Tomáš Macura v úvodních stručných slovech vyjádřil to podstatné. V Ostravě už se netěží uhlí a nevyrábí železo, zato jde o město s víc než pěknými kulturními ambicemi a výsledky. Že se před několika lety nakonec nestala na jeden rok evropskou metropolí kultury a trumfla ji Plzeň, se s odstupem – při vší úctě k metropoli v západních Čechách – jeví čím dál víc jako nepochopitelné. Jednou se totiž o proměně Ostravy možná bude mluvit jako o zázraku…

Foto: Martin Straka