„Nebylo tak těžké turistu k Bertramce navigovat, těžší bylo mu vysvětlit, že objekt je uzavřen a v havarijním stavu.“

„Nicméně že se Bertramka stane ostudou Prahy, Ministerstva kultury a vlastně nás všech, jsem nečekal.“

„Nejde o obyčejný dům v „horní-dolní“, ale o významnou vilu, která má být památníkem na Mozartův pobyt v Praze.“

Patrně každému v Praze se někdy stane, že ho turista osloví s dotazem na cestu k Národnímu divadlu, Národnímu muzeu, Starému židovskému hřbitovu, na Vyšehrad apod. Zažili jsme to asi všichni. A všichni jsme většinou turistům z ciziny rádi cestu ke kýženému objektu ukázali. I mně se nedávno stalo, že jsem byl zastaven jedním turistou s manželkou, který se mě ptal na cestu k Bertramce, vile, kde kdysi pobýval slavný skladatel Wolfgang Amadeus Mozart. Nebylo tak těžké turistu navigovat, ale těžší už bylo mu vysvětlit, že objekt je uzavřen a v havarijním stavu. Onen turista, po další konverzaci se ukázalo, že je to vysokoškolský profesor z Frankfurtu nad Mohanem, mi sdělil, že v Praze byl již před léty a že mu tehdy přátelé řekli, aby se nepokoušel Bertramku navštívit, že je zavřená z důvodu rekonstrukce. To bylo asi před deseti lety, nemohl si vzpomenout přesně na rok. Nicméně pan profesor nedokázal pochopit, proč tak významný objekt může být tak dlouho znepřístupněn veřejnosti. Je to podobné, jako kdyby v Salcburku uzavřeli a nechali chátrat Mozartův rodný dům.

I vzpomněl jsem si, že jako mladík jsem často na Bertramku chodil na koncerty, které se pořádaly v sálku vily nebo v přilehlé zahradě (tehdy se ještě výraz open-air nepoužíval). Ale to je již opravdu dávno. Sám jsem Bertramku dlouho nenavštívil a jen v tisku sledoval zprávy o vlastnických sporech o tento objekt. Po sametové revoluci jsem si naivně představoval, že Praha by se mohla, vzhledem k mozartovské tradici, stát druhým Salcburkem a v letních měsících zde pořádat mezinárodní festival. Později mi došlo, že k tomuto cíli nemáme potřebné lidské zdroje, finance a ani vyspělou kulturní společnost. Nicméně fakt, že se Bertramka stane ostudou Prahy, Ministerstva kultury a vlastně nás všech, jsem nečekal. Smířil jsem se s tím, že stát přišel např. o Fibichovu rodnou myslivnu ve Všebořicích, kde za mého mládí bývalo muzeum tohoto skladatele, o kterém ovšem dnes téměř nikdo nic neví. Že se z Bertramky stane ruina, jsem si nepředstavoval ani v tom nejhorším snu. Na Wikipedii se dočteme:

„V roce 2009 byla Bertramka navrácena Mozartově obci ČR. Společnost Comenius, zastoupená ing. Muzikářem, předala Bertramku bez veškerého vnitřního vybavení a znemožnila tak okamžité otevření Bertramky veřejnosti. Mozartova obec ČR však od roku 2009 nebyla schopna vytvořit důstojnou a hodnotnou stálou expozici a zajistit celotýdenní provoz. Dík dlouhodobé špatné správě objektu je Bertramka v roce 2021 v téměř havarijním stavu a pro veřejnost uzavřena. Několik let není objekt vytápěn a schodiště i přes snahu Mozartovy obce nebylo kvalitně opraveno, tak aby odolalo počasí. Na pozemku usedlosti se stále častěji objevují lidé bez domova. Zahrada je zanedbaná a místo je rok od roku ve stále zuboženějším stavu.“

Na stránkách Mozartovy obce se dočteme ke stavu Bertramky v článku z roku 2019 (tedy čtyři roky starém), že se objekt opravuje. Pokud si klikneme na návštěvní dobu, dočteme se, že „Vila Bertramka je v zimním období pro veřejnost uzavřena. Expozice bude opět zpřístupněna v jarních měsících.“ Ze kterého roku je tato informace se ovšem už nedozvíme, nedozvíme se ani rok, ve kterém by za jarních měsíců měla být opět otevřena.

Bertramka, která kdysi byla usedlostí za Prahou, kde žil skladatel František Xaver Dušek se svojí chotí Josefínou, kteří Mozarta ve své vile hostili, je dnes téměř v centru Prahy. Že se stále najdou lidé, převážně ze zahraničí, kteří chtějí tento významný objekt navštívit, je dobře, nicméně dobře už není, že jej navštívit nemohou, byť se na stránkách kudyznudy.cz dočteme, že „Vila Bertramka prochází postupnou rekonstrukcí a je otevřena pouze pro skupiny po předchozí domluvě.“ Neměla by být Bertramka otevřena jako každé jiné muzeum téměř denně? A jak je možné, že rekonstrukce, pokud opravdu probíhá, trvá tak dlouho? Co Mozartova obec s tímto vzácným objektem od roku 2009, tedy po dobu celých čtrnácti let, dělá? Jak je možné, že to nevadí Praze, Ministerstvu kultury a Mozartově obci, která je snad vlastníkem tohoto objektu? Nechci pátrat po příčinách tohoto stavu, nechci nikoho soudit. Faktem ovšem zůstává, že nynější stav Bertramky, ať za něj může kdokoliv, je naší mezinárodní ostudou. Nejde o obyčejný dům v „horní-dolní“, ale o významnou vilu, která má být památníkem na Mozartův pobyt v Praze. Pokud se vlastník o takto významný objekt nemůže nebo neumí postarat, měl by mu být vyvlastněn a postarat by se o něj měl stát, případně jeho hlavní město Praha. I na příkladu chátrající Bertramky je jasně vidět stále upadající kulturní úroveň našeho národa.

Foto: Facebook – Villa Bertramka (neoficiální stránka) / Vojtěch Klimt, Petr Veber