„V úterý od 12:01 následuje blok věnovaný skladbám inspirovaným dílem Williama Shakespeara, začíná se Dvořákovým Othellem.“

„Víkendová dopoledne patří hudbě terezínských autorů a hudbě související s druhou světovou válkou.“

„Operu Bludný Holanďan uvádí stanice-D dur rovněž z nabídky Evropské vysílací unie; půjde přímo o záznam z letošního Bayreuthského festivalu.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 14.  do 20. října?

V pondělí začíná v 8:17 suita Pohádka, asi nejslavnější dílo Josefa Suka, které vzniklo ze scénické hudby ke hře Radúz a Mahulena Julia Zeyera. Mladý skladatel a zároveň pozdní romantismus s několika překrásnými melodiemi a houslovým sólem v první větě… Českou filharmonii diriguje Libor Pešek, je to nahrávka z počátku 80. let, kdy začal spolupracovat s prvním českým orchestrem a stal se postupně uznávaným specialistou na Sukovo dílo. Hned potom v 8:48 zazní Beethovenova Violoncellová sonáta č. 5 D dur op. 102: č. 2, poslední z jeho cellových sonát. Je to pěkná ukázka skladatelova pozdního stylu a poslouchat můžete Mischu Maiského a Marthu Argerich, kteří sonáty natočili kompletně. Ve 13:21 jsou na programu Čtyři duchovní kusy Giuseppa Verdiho, jeho poslední dílo zahrnující Stabat Mater i Ave Maria. Je to skladba meditativní a oproštěná od všech dramatických efektů. Ve 20:55 očekávejte Beethovenovu oslavu přírody, Symfonie č. 6 F dur má pět částí a její závěr vyznívá jako hymnus a slavnostní chvalozpěv, nechybí barvité vylíčení bouře. Poslouchat můžete novou nahrávku pod taktovkou znalce staré hudby Jordiho Savalla a orchestru Le Concert des Nations. Ve 21:38 ještě přednese Ilja Hurník druhý sešit Preludií Clauda Debussyho, programní a velmi hudebně odvážná podoba impresionismu.

V úterý od 10:26 bude znít Schubertův kvintet „Pstruh“, slavné dílo obsahuje variace na stejnojmennou píseň a je zajímavým repertoárovým číslem pro kontrabas a brilantním pro klavír. Melodický půvab má Franz Schubert naprosto všude… Od 12:01 následuje blok věnovaný skladbám inspirovaným dílem Williama Shakespeara, začíná se Dvořákovým Othellem s Berlínskými filharmoniky a Claudiem Abbadem. To je třetí část volného cyklu předeher Příroda – Život – Láska. Asi nejvydařenější opera podle Shakespeara je Verdiho Otello, ze kterého si můžete poslechnout alespoň jednu scénu s Plácidem Domingem v titulní roli, nejslavnějším představitelem této role na konci 20. století. Dalším dílem je symfonická báseň Petra Iljiče Čajkovského podle pozdní hry Bouře, opět s Claudiem Abbadem. Ve 13:22 začíná Berliozovo lyrické zpracování Romea a Julie, velké oratorium, které je jedinečným příkladem francouzského romantismu, zpívat bude mimo jiné Anne Sofie von Otter pod taktovkou Jamese Levina. Ve 14:58 přijde na řadu nejslavnější shakespearovský balet, suita z Romea a Julie Sergeje Prokofjeva, jedno známé a barvité hudební číslo za druhým. Blok uzavírá v 15:46 Smetanův Pochod ke slavnosti Shakespearově. Zajímavá příležitostná skladba, která ukazuje méně známou část obrozeneckých aktivit. Skladba vznikla k průvodu shakespearovských postav v roce 1864. kdy se v Praze slavilo 300. výročí narození anglického dramatika, a oslavoval se také to, že máme už přeložené skoro všechny autorovy hry do češtiny. Právě tím se chtěla česká kultura přiblížit světovosti. Shakespearovi bude patřit i večer, kdy budou znít díla Jiřího Temla, Dmitrije Šostakoviče, Smetanův fragment Viola podle Večera tříkrálového, Sen noci svatojánské Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, díla Jana Hanuše, Ericha Wolfganga Korngolda i Zdeňka Fibicha. Před půlnocí dění zakončí Čajkovského Romeo a Julie.

Ve středu v 10:29 přednesou Bamberští symfonikové s Jakubem Hrůšou Brahmsovu Symfonii č. 4 e moll. Je to z kompletní nahrávky všech čtyř symfonií, z nichž ta poslední získala rychle světový věhlas, má zajímavou čtvrtou větu ve formě ciaccony a charakteristicky zahloubanou větu první. Důležitý je ale středeční večer od 20:00 z nabídky Evropské vysílací unie. Nejprve zazní provedení Berliozova oratoria Faustovo prokletí s Národním francouzským orchestrem a Christianem Macelaru. Jedná se o pozoruhodné zhudebnění volně podle Goethovy předlohy s lyrickými áriemi Markétky i efektní jízdou do pekla. A ve 22:28 začíná koncert orchestru Jihozápadoněmeckého rozhlasu s dirigentem Hannu Lintu. Začíná se málo známou Elegickou ukolébavkou Ferrucia Busoniho. Pak zazní Beethovenův houslový koncert D dur ve skvělé interpretaci nejvýznamnější německé houslistky současnosti Isabelle Faust. Je to vrcholné a nejnáročnější dílo klasického repertoáru. A nakonec Sibeliova méně známá Symfonie č. 3 C dur.

Ve čtvrtek se v 9:03 začíná Anglickými canzonetami Josefa Haydna tak, jak je před patnácti lety natočila Martina Janková za doprovodu Gérarda Wysse. Je to ukázka Haydnova smyslu pro melodie a jeho živé invence. Ve 13:49 začíná Dvořákův violoncellový koncert s Gautierem Capuconem, nejslavnějším francouzským violoncellistou současnosti, pod taktovkou Paava Järviho. Je to jedna z právem nejslavnějších skladeb Dvořákova amerického období. Večer bude patřit hudbě 20. století: Ennio Morricone, Jan Garbarek, Peteris Vasks, Otmar Mácha, Gija Kančeli, Luboš Fišer, Ludovico Einaudi a další.

V pátek ve 21:05 poslouchejte cyklus Chlapcův kouzelný roh Gustava Mahlera s Magdalenou Koženou a Christianem Gerhaherem, Clevelandským orchestrem a pod taktovkou Pierra Bouleze. Charakteristické písně na pololidové baladické texty patří k vrcholům Mahlerovy tvorby, tématem je válka, láska, ale i humorná podobenství.

Víkendová dopoledne patří hudbě terezínských autorů a hudbě související s druhou světovou válkou. Dopolední bloky připravené Petrem Veberem mají název Hudba na ose Terezín – Osvětim a slyšet můžete díla Hanse Krásy (operu Brundibár), Viktora Ullmanna, ale i Bohuslava Martinů, Miloslava Kabeláče nebo Antonína Dvořáka a Leonarda Bernsteina. Nakonec zazní v neděli Verdiho Requiem, které bylo v Terezíně nastudováno a provedeno na jaře roku 1943 dirigentem Rafaelem Schächterem.

Za pozornost stojí také opera Bludný Holanďan, kterou v neděli v šestnáct hodin uvádí stanice D-dur rovněž z nabídky Evropské vysílací unie. Půjde přímo o záznam z letošního Bayreuthského festivalu a zpívají Michael Volle (Holanďan), Georg Zeppenfeld (Daland), Elisabeth Teige (Senta), Eric Cutler (Lovec), Nadine Weissmann (Mary), Matthew Newlin (kormidelník). Sbor a Orchestr Bayreuther Festspiele řídí Oksana Lyniv. Bludný Holanďan je dílo mladého skladatele, které mělo premiéru v Drážďanech, do kánonu deseti Wagnerových oper, které se v Bayreuthu uvádějí, se dostala až jako poslední a první Sentou, která ji zde zpívala, byla Ema Destinnová.

Foto: archiv Klasiky+, Wikipedia / volné dílo, Pražské jaro / Zdeněk Chrapek, Oleh Pavliuchenkov