Janáčkova opera přesunula premiéry Ferdy Mravence a Řeckých pašijí
Obě letošní jarní premiéry, které se nyní nemohly kvůli opatřením proti pandemii uskutečnit, přesunul operní soubor Národního divadla Brno na nejbližší možné termíny. Zámečníkovu dětskou operu Ferda Mravenec už na 22. srpna a Řecké pašije Bohuslava Martinů na 7. října, do programu Mezinárodního festivalu Janáček Brno.
Ferda Mravenec měl mít v Janáčkově divadle premiéru 12. června. Pro uvedení před koncem prázdnin dílo nyní připravují dirigent Jakub Klecker, režisérka Magdalena Švecová a scénograf David Janošek. V titulní roli se budou střídat Tomáš Kořínek a Peter Račko, mezi dalšími sólisty jsou Andrea Široká, Tereza Kyzlinková, Roman Hoza, Igor Loškár, Václava Krejčí Housková, Jana Hrochová, Petr Levíček, Vít Nosek, Jan Šťáva nebo Jiří Sulženko. Veselá opera z hmyzí říše se vrací do Janáčkova divadla po čtyřech desetiletích.
K napsání „hry na operu pro velké i malé“ se brněnský skladatel, houslista, dirigent a pedagog Evžen Zámečník (1939-2018) inspiroval kultovní postavičkou z kreslených knížek Ondřeje Sekory z meziválečných let. Ferda Mravenec měl premiéru v Brně v roce 1977 a hrál se do roku 1986. O Zámečníkově kompozičním stylu se hovoří jako o hravém, plném radosti ze života, jako o hudbě s originálním výrazem a velkou dávkou humoru, nadhledu a recese. Podle Sekory napsal také operu Brouk Pytlík a je rovněž autorem muzikálu Rychlé šípy, který má za předlohu příběhy Jaroslava Foglara.
Řecké pašije Bohuslava Martinů, monumentální drama se sociálními a duchovními apely, studují se souborem Janáčkovy opery dirigent Robert Kružík, režisér Jiří Heřman a scénograf Dragan Stojčevski. Titul měl být v repertoáru od dubna a začal ho zjara hudebně připravovat Tomáš Netopil, přesunutí termínu na podzimní měsíce však už koliduje s jeho dalším pracovním rozvrhem. Martinů komponoval svou poslední operu na sklonku 50. let na vlastní libreto, vycházející z románu Kristus znovu ukřižovaný známého řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise. V Brně uvedou skladatelovu druhou verzi díla, která měla světovou premiéru v roce 1961 v Curychu. O rok později byla poprvé v Československu hrána právě v Brně. Jde o moderní, působivé, posluchačsky přístupné humanistické poselství o síle víry, o soucitu s uprchlíky, o křesťanské víře pravé i pokrytecky předstírané.
Titulní roli pastýře Manolia ztvární tenorista Harold Meers, další důležité úlohy budou zpívat mimo jiné Pavla Vykopalová, Jan Šťáva a David Szendiuch. V poslední době uvedlo brněnské Národní divadlo v režii Jiřího Heřmana od Martinů operu Hry o Marii a scénickou podobu Eposu o Gilgamešovi. V režii Davida Radoka pak nastudovalo Tři fragmenty z Juliette.
Foto: NDB
Příspěvky od Petr Veber
- Martinů v souvislostech (21)
Azurové pobřeží. Od Julietty k Řeckým pašijím a Ariadně - Smetana v souvislostech (9)
Na Žofíně před sto padesáti lety - Klasika v souvislostech (84)
Impresionista i neoklasik, starý mládenec a milovník koček. Maurice Ravel stopadesátiletý - Klasika v souvislostech (83)
Prokofjev a Šostakovič. Válka a mír, totalita a svoboda - Petr Popelka roste. Verdiho Requiem s krásnými okamžiky
Více z této rubriky
- Protože to nevzdám. Hudební Odyssea s Fišarovou a Košárkem
- Dvě tria a tanec v žižkovském Atriu
- Exkurze do Londýna s Alenou Hönigovou
- Hudební festival Zbraslav počtvrté a znovu premiérově a přitažlivě
- Smetanovské dny. Týden druhý
- Druhá polovina března v Českých centrech
- Akordeon v barvách festivalovou novinkou v Opavě
- Hlasy tří světů aneb Jaro s Victoria Ensemble
- Filharmonie Brno zamíří do Polska, doma zahrají orchestrální akademici
- Nitrová, Nekoranec a Kahánek. Nabitý Zápisník zmizelého na půdě ostravské univerzity