KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Koncerty Berlínských filharmoniků v Praze potvrzují vynikající česko-německé vztahy english

„Strategické partnerství má pro nás naprosto zásadní roli, protože naše státy jsou provázány nejen ekonomicky, historicky a kulturně, ale i na úrovni mezilidských vztahů.“

„Vztahy nikdy nebyly lepší než dnes. A to říkám jako člověk, který si ještě pamatuje stav bilaterálních vztahů před třiceti a pětatřiceti lety.

„Koncerty Berlínských filharmoniků v Praze jsou vždy výjimečnou událostí pro nás i posluchače.“ 

Berlínští filharmonikové jsou pravidelným hostem Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro od šedesátých let 20. století. Na proslulém festivalu vystoupili ve své historii pod vedením všech svých šéfdirigentů – Herberta von Karajana, Claudia Abbada i sira Simona Rattla. Pro jejich současného šéfdirigenta a uměleckého ředitele Kirilla Petrenka budou koncerty 12. a 13. května ve Smetanově síni Obecního domu českým debutem. Světoznámé těleso zahraje na festivalu krátce po nedávné oficiální návštěvě prezidenta Spolkové republiky Německo Franka-Waltera Steinmeiera v Praze.  

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier strávil na sklonku minulého měsíce dva dny v Praze, kam přiletěl na pozvání prezidenta České republiky Petra Pavla. Na Pražském hradě spolu jednali o spolupráci obou zemí. Ve svých rozhovorech se zaměřili 29. dubna 2024 především na oblast ekonomickou, energetickou a bezpečnostní, přičemž neopomenuli ani důležité téma přeshraničních projektů. Jednání vedli o Evropské unii a jejím budoucím rozšíření.

Prezident Petr Pavel přivítal svého německého protějška na tiskové konferenci první den jeho oficiální návštěvy srdečným a pochvalným vyjádřením: „Vážím si toho, že pan prezident navštívil Českou republiku právě při příležitosti dvacátého výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Rád bych připomenul ještě další dvě výročí, a sice pětatřicáté výročí pádu železné opony a padesáté výročí našich diplomatických vztahů.“ Ve svém krátkém proslovu prezident Petr Pavel zdůraznil: „Německo je pro nás opravdu strategickým evropským partnerem a jsem rád, že mohu říci, že v poslední době také jedním z nejlepších partnerů. Úroveň našich vztahů ve všech oblastech se skutečně za posledních dvacet let výrazně zlepšila. Strategické partnerství má pro nás naprosto zásadní roli, protože naše státy jsou provázány nejen ekonomicky, historicky a kulturně, ale i na úrovni mezilidských vztahů. Je proto jednou z priorit naší zahraniční politiky, abychom tyto vztahy dále rozvíjeli.“ Ve svém delším projevu prezident Petr Pavel vyzdvihl z pohledu kultury rozvoj kooperace a existenci Česko-německého fondu pro budoucnost a Česko-německého diskuzního fóra, které jsou platformami pro diskuzi a spolupráci mezi občany a zeměmi. 

 „Vztahy nikdy nebyly lepší než dnes. A to říkám jako člověk, který si ještě pamatuje stav bilaterálních vztahů před třiceti a pětatřiceti lety. Vím, že tehdy byla historická zátěž na našich bedrech mnohem větší,“ připomněl Frank-Walter Steinmeier, jenž na tiskovém brífinku zdůraznil, že rozšíření Evropské unie je pro obě země a Evropskou unii strategickým zájmem.

Nadcházející den pronesli oba prezidenti hlavní projevy na slavnostní konferenci 20 let Česka v EU: Vize pro rozšířenou Evropu, která se uskutečnila ve Španělském sále Pražského hradu. Prezident Frank-Walter Steinmeier rovněž prohlásil, že Evropská unie není nezničitelná a je potřeba ji chránit. V době, kdy je válka zpátky v Evropě, je podle něj třeba jednat rozhodně a postupovat společně. Rusko dle německého prezidenta bude testovat její jednotu. „Nenecháme se vyčerpat ani rozštěpit,“ zdůraznil s rozhodností. 

Na projev německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera reagoval v rozhovoru pro KlasikuPlus.cz s upřímným zamyšlením ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, který po dohodě s Úřadem vlády přijal záštitu nad akcí Berlínští filharmonikové na Kampě.

K projevu prezidenta Spolkové republiky Německo Franka-Waltera Steinemeira se ministr Martin Dvořák vyjádřil: „Projev německého prezidenta jsem si opravdu užil, jednak z pohledu evropské dimenze a jednak pro jeho vyjádření úcty a respektu k tomu, co Češi v Evropské unii dokázali. Nejvíce jsem ocenil, když poněkud odbočil od tématu, a opravdu jednoznačně pojmenovával vinu Německa na tom, co se v Evropě v minulém století odehrálo. Přímočaré vyznání pocitu viny Němců, jež explicitně uvedl prezident Frank-Walter Steinmeier, považuji za nesmírně důležitou katarzi.

Němci se téměř osmdesát let omlouvají za svoji vinu, jsou pokorní a kají se, co světu provedli a snaží se to odčinit. Naopak Rusové se stále domnívají, že nejsme dost vděční, že nás zachránili před kontrarevolucí, což je ruský narativ, který se nezměnil. A kdo ví, jestli se někdy změní? 

Pravda je, že v období prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova přišla trochu omluva, ale v současnosti se už o tom v Rusku vůbec nemluví. Na ruské straně není pokora. Přímočaré vyznání pocitu viny Němců v projevu německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera bylo správnou cestou, jak staré křivdy nahradit, překonat, jak se s nimi vyrovnat a vypořádat. Domnívám se, že nám Čechům občas chybí odvaha pojmenovat naše staré hříchy.“

Německý prezident zařadil do svého programu vedle jednání s premiérem Petrem Fialou v Kramářově vile rovněž uctění památky obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, návštěvu pražského židovského města a míst na Starém Městě spojených se životem spisovatele Franze Kafky. V Národním divadle se také seznámil s česko-německým projektem Musica non grata, jenž oživuje umělecký odkaz skladatelek a skladatelů důležitých pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledování nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekvováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. Projekt byl organizován Národním divadlem a finančně podporován Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo v Praze.

Berlínští filharmonikové se vrací do naší metropole po deseti letech, kdy v roce 2014 zahájili druhý ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. Jednalo se tehdy o jednu z nejvýznamnějších akcí k oslavám 25. výročí pádu totality. Ve Smetanově síni Obecního domu vystoupili tehdy pod taktovkou svého šéfdirigenta sira Simona Rattla.

Světoznámý rakouský klarinetista Wenzel Fuchs, který působí již úctyhodnou jednatřicátou sezónu na postu sóloklarinetisty Berlínských filharmoniků, se vrací letos opět se svým orchestrem do Smetanovy síně Obecního domu v Praze, kde s velkým úspěchem vystoupil v roce 2020 se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK pod taktovkou jeho tehdejšího šéfdirigenta Pietariho Inkinena. Wenzel Fuchs virtuózně a s noblesou zahrál Koncert A dur, KV 622  Wolfganga Amadea Mozarta. Klarinetista koncertuje s Berlínskými filharmoniky i z pozice sólisty. Vedle orchestrální a komorní hry se věnuje rád i pedagogické profesi, v Salcburku je profesorem na Mozarteu. 

Wenzel Fuchs

Wenzel Fuchs na podzim roku 2022 navštívil Prahu u příležitosti vyvrcholení mezinárodní hudební soutěže Concertino Praga, ve které byl porotcem, a v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha zastával pozici lektora a vedl mistrovský kurz v Sále Martinů na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze. Tehdy poskytl portálu KlasikaPlus.cz exkluzivní rozhovor, v němž hovořil i o uměleckém řediteli Berlínských filharmoniků: „Kirill Petrenko byl nejlepší volbou na post šéfdirigenta Berlínských filharmoniků, vede nás od sezóny 2019/2020. Je velmi srdečný, čestný a velmi náročný. Na společenských akcích bývá občas plachý. Když má orchestrální hráč jinou představu o provedení díla, šéfdirigent se hned snaží si s ním osobně promluvit. Kirill Petrenko chce vše perfektně. Jeho představa o interpretaci daného díla je přesná a silná.“

Před letošním koncertem Berlínských filharmoniků v Praze poskytl virtuózní klarinetista Wenzel Fuchs před pár dny exkluzivně pro portál KlasikaPlus.cz své zamyšlení: „Koncerty Berlínských filharmoniků v Praze jsou vždy výjimečnou událostí pro nás i posluchače. Existují již dlouholeté vazby nebo dokonce i přátelství z obou našich stran. Starší kolegové mi také rádi vyprávěli, jak  Herbert von Karajan udržoval s péčí a zájmem své kontakty v Praze. Z novodobé historie bych mohl zmínit například legendární Evropské koncerty Berlínských filharmoniků v Praze, s Claudiem Abbadem v roce 1991 ve Smetanově síni Obecního domu a s Danielem Barenboimem v roce 2006 ve Stavovském divadle, kde jsem rovněž hrál a sólově tehdy i hornista Radek Baborák. Přiznám se, že při procházkách vašimi pražskými uličkami, se u vás ve městě cítím jako doma a s radostí vzpomínám i na svá studentská léta strávená s různými orchestry, včetně Vídeňských filharmoniků, v rakouské metropoli, kde jsem poznal i Václava Neumanna.

Tentokrát zahajujeme s naším šéfdirigentem Kirillem Petrenkem 79. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro mistrovským dílem Bedřicha Smetany Má vlast a domnívám se, že vedle opery Prodaná nevěsta je cyklus symfonických básní Má vlast jedním z nehranějších skladatelových děl ve světě. Z osobního pohledu se mi nejvíce líbí, jak skladatel v díle vyjádřil svůj vztah k přírodě a tradici, přičemž se nechal inspirovat i lidovou hudbou. Náš šéfdirigent Kirill Petrenko se již delší dobu zabývá českou hudbou, dirigoval s velkým zaujetím díla Antonína Dvořáka a Josefa Suka. Určitě si užiji oba koncerty v Praze a všem přeji hodně radosti s vaší i naší hudbou.“

Foto: Markéta Jůzová, Monika Rittershaus, archiv Berliner Philharmoniker

Markéta Jůzová

Hudební a divadelní publicistka, překladatelka

Germanistka, muzikoložka a teatroložka se stážemi na Univerzitě ve Vídni a v Sudetoněmeckém hudebním institutu v Regensburgu, kde vědecky působila a byla moderátorkou, se více než dvacet let věnuje publicistické činnosti. Rozhovory s významnými osobnostmi různých profesí a národností i kritiky, komentáře, recenze, reportáže a studie zveřejňuje v českém a zahraničním tisku. Z pozice asistentky režie spolupracovala s Jiřím Menzelem na inscenacích her W. Shakespeara Sen noci svatojánské a Veselé paničky windsorské před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově, u druhé produkce byla i hudební dramaturgyní. Připravovala katalogy pro MHF Petra Dvorského a byla tiskovou mluvčí festivalu. Pro Národní divadlo v Praze edičně zpracovala česko–anglickou programovou brožuru ke světové premiéře dramatu G. Whytea Golem 13. Je autorkou řady koncertních programů a několika pořadů pro ČRo Vltava. Zajímá se o multikulturní a česko–rakouské vztahy. Hraje na flétnu a klavír. Má ráda cestování, horské túry a kondiční plavání. Účastní se environmentálních projektů Nadace monackého prince Alberta II. Publikuje své fotografie.



Příspěvky od Markéta Jůzová



Více z této rubriky