Festival Dvořákova Praha nabídne dnes a zítra klání mladých talentů. Ve dvou finálových kolech se mezi sebou utkají ti nejlepší z letošního 55. ročníku soutěže Concertino Praga. Dnes budou před publikem v Anežském klášteře soupeřit čtyři komorní uskupení, o den později, v sobotu 18. září pak ve Dvořákově síni Rudolfina čtyři sólisté. Doprovodí je Symfonický orchestr Českého rozhlasu a dirigent Vahan Mardirossian. O vítězích rozhodne mezinárodní porota, ve které usednou třeba Dmitry Sitkovetsky, Václav Hudeček, Jakub Hrůša, Ivo Kahánek, Sergei Nakariakov nebo Andrew Marriner.

Finálové porotě bude předsedat houslista Dmitry Sitkovetsky, místopředsedou bude houslista Václav Hudeček, svou účast zopakuje i dirigent Jakub Hrůša nebo klavírista Ivo Kahánek. Nováčkem bude například trumpetista Sergei Nakariakov nebo klarinetista Andrew Marriner. Porotci předchozího kola byli jiní a my jsme se některých zeptali na jejich postřehy.

Jaká je letošní úroveň soutěžících a jak hodnotíte finalisty obou kategorií? Máte mezi finalisty svého favorita?

Shizuka Ishikawa: Ano, určitě. Myslím, že takových plus minus pět supertalentů tam je.

Eckart Runge: It was a very broad spectrum of quality, ranging from talented and still in need of development up to great, mature and true mastery, especially in the solo category. Chamber music also had some very fine performances. I’m sure my favorites will probably be among the finalists, since they were so overwhelmingly good. We will wait and see, I’m looking forward to the results!

Bartosz Bryla: The level of the competition is very high. Of course there were some applicants that were not as advanced but in general the level is very high.

Miroslav Sekera: V obou kategoriích byly slyšet výkony na velmi vysoké úrovni, zvlášť mezi klavíristy.

Karel Dohnal: Hned od úplného začátku poslechu jsem byl unešený kvalitou soutěžících. Mnohdy jsem jen nevěřícně kroutil hlavou a obdivoval nejen technicky obdivuhodné výkony, ale především neuvěřitelnou hudební vyzrálost těchto mladých interpretů. Samozřejmě mám několik favoritů, kteří mě oslovili nejvíce. Mezi nimi mám však favorita všech favoritů, jehož – nebo jejíž nahrávku si rád pustím i teď, kdy už jsou body dávno odevzdané. Sám jsem zvědav jak si tento kandidát povede dále.

Jana Brožková: Letošní úroveň byla velmi vysoká, zvláště bych vyzdvihla výkony klavíristů. Vyloženého favorita nemám, ale velmi mě zaujala nahrávka K/19, kterou jsem byla nadšena.

Vladimír Rejlek: Protože jsem v poslední době, kdy došlo ke změnám v podmínkách Concertina, neměl možnost úroveň soutěžících zblízka sledovat, nemohu úplně úroveň letošních soutěžících porovnávat. Ale musím vyjádřit svůj obdiv k této mladé generaci, která se neváhá plně věnovat tak zvané “vážné” hudbě a věnovat jí množství úsilí, aby výsledky byly na takové úrovni, jaká nám, jako porotcům, byla letos předložena. Samozřejmě své favority mezi nahrávkami mám, a jasně to zobrazuje mé bodování. Byl bych ale rád, aby úspěšní byly v živém provedení soubory složené z dechových nástrojů. Je to “můj šálek kávy”.

Peter Dan Ferenčík: Tohtoročná úroveň, neviem ju porovnať. Prekvapilo ma že v komornej hudbe som objavil viac mimoriadnych výkonov ako v sólovej.  Mojim favoritom je sólista na klavír C15. Nakrátko som zapochyboval či ide o dieťa do stanoveného vekového limitu. Tak mimoriadne intenzívna a detailná interpretácia ma doslova vykoľajila. K nahrávke som sa počas hodnotenia vrátil niekoľkokrát aby som si ju porovnal z jednotlivými výkonmi. Pre mňa to bol mimoriadny zážitok.

Kolik nahrávek se dá vyslechnout, aby si člověk zachoval objektivitu a nadhled? Jak dlouho porotci výběr trvá?

Shizuka Ishikawa: Když jsou zajímavé výkony, jedno jaký nástroj, poslouchám dál a dál. Ovšem některé nepovedené snímky jsou více unavující. I tak se dá zvládnout s rezervou během čtyř pěti dnů.

Eckart Runge: II personally like to hear a variety of stylistic periods, which gives a broad picture of the artist’s profile, more than only playing one specific repertoire. I didn’t time my listing sessions, but all in all I surely was occupied round about 30-plus hours.

Bartosz Bryla: It took me about 15 hours to listen to all applicants.

Miroslav Sekera: Odpovědná práce porotce zabere několik dní. Je snadné rozpoznat průměr hned během prvních minut, ale je těžší obodovat a vybrat favorita v podobně kvalitních výkonech.

Karel Dohnal: Snažil jsem se poslouchat velmi soustředěně tak, abych mohl spravedlivě ocenit každou nahrávku. Většinou to bylo kolem jedné hodiny v kuse. Poslech mi trval asi 10 dní. Celou dobu jsem si psal pečlivě poznámky, ale i přesto jsem se několikrát k některým nahrávkám vrátil, abych si mohl osvěžit svůj původní dojem a spravedlivěji porovnat soutěžící.

Vladimír Rejlek: Toto je asi otázka trochu neobjektivní. Chcete vědět nějaký průměr poslechu nahrávky, nebo snad několik příkladů, jaký čas jsem kterou nahrávku poslouchal? O nějaké nahrávce vím brzy, že počet bodů bude nízký a u jiné si ji například musím poslechnout i během své hodinové cesty v automobilu. Budu bodovat 21, 22 nebo 23? Mezi téměř třiceti nahrávkami je to někdy oříšek. Naštěstí je tu limit odevzdání hodnocení a to je to, co mi více času na rozhodnutí nedává. Myslím, že to je ta podstatná změna, která nastala v on-line hodnocení. Když jsem hodnotil nahrávky ve studiu za přítomnosti ostatních porotců, určitě jejich reakce částečně ovlivnily i můj názor na poslouchané nahrávky. Ale to je přece i reakce posluchačů běžného koncertu v sále.

Jana Brožková: Nahrávky jsem poslouchala postupně, maximálně po šesti výkonech. V závěru hodnocení jsem ještě kontrolovala svůj úsudek přeposlechem některých nahrávek.

Peter Dan Ferenčík: Počet nahrávok je pomerne veľký, znížil by som výber na 20, nakoľko človek stráca pozornosť už po piatej ale pri tej dvacatej som si už skutočne musel opätovne pripomenúť tie prvé. Hodnotenie nakoniec závisí aj od nejakého vnútorného rozpoloženia v ktorom sa hodnotiaci v tej chvíli nachádza. Vďaka môjmu časovému sklzu som musel reagovať veľmi rýchlo a v tak som mal počúvanie skoncentrované do intenzívneho ćasového úseku. Hodnotenie potrebuje približne týždeň, ideálne týždeň na každú kategóriu.

Jaké bylo hodnotit současně nahrávky sólové kategorie a komorní kategorie? Byla pro Vás některá kategorie snazší na hodnocení?

Eckart Runge: It wasn’t so much a question of category, but within the category, of what I am more familiar with by experience and thus know better. It was easier for me to evaluate string players and ensembles including strings, also piano. More difficult were brass players or harp/guitar etc.

Bartosz Bryla: It was easier for me to judge solo category. And chamber category had higher level.

Miroslav Sekera: Komorní kategorie pochopitelně nabízí pestřejší kombinaci nástrojů a  vyzrálost v této kategorii vzhledem k vyššímu věkovému průměru byla patrná. Ovšem v sólové kategoriích bych opět vyzdvihnul klavíristy. Hodnotil jsem letošní předkolo klavírní soutěže Pražského jara a výkony klavíristů z Concertino Praga jsou srovnatelné s úspěšnými kandidáty pražskojarní soutěže.

Vladimír Rejlek: Jestli Vás zajímá můj osobní názor, tak na sólovou kategorii jsem měl více času. Ale i komorní kategorii jsem se snažil hodnotit zodpovědně. Nemám pocit, což zaznělo v on-line konferenci, že mezi kategoriemi byl zásadní rozdíl.

Jana Brožková: Obě kategorie bylo zajímavé, ale velmi obtížné hodnotit z hlediska rozmanitosti sólových nástrojů a taktéž různých komorních seskupení. Problematiku tohoto typu soutěží jsem už zmiňovala v loňském roce.

Peter Dan Ferenčík: Mne osobne sa jednoduchšie hodnotila sólová kategória. Komorná kategória mala pre mňa viac momentov, keď som sa nevedel rozhodnúť.

Co byste soutěžícím doporučili před finálovým koncertem?

Eckart Runge: There is nothing to lose, just enjoy the concert!

Bartosz Bryla: For the final I would recommend whatever pieces the candidates can play best, to represent themselves in the best light.

Vladimír Rejlek: Napadá mě taková říkanka z dávné doby. “Mistra dělá pilný cvik, noty dodá Kudelík.” Omlouvám se, jestli už dneska nemá nikdo noty od tohoto vydavatele…

Miroslav Sekera: Uvědomit si, že samotná účast na významném mezinárodním festivalu Dvořákova Praha je tak velkou odměnou a pódiovou zkušeností pro finalisty, možná mnohem důležitější, než  následné rozdělení cen.

Jana Brožková: Finalistům bych doporučila, aby se připravovali průběžně a soutěžní skladby se snažili maximálně zažít. Jen tak zle docílit potřebné hudební nadstavby, kterou jsem u některých výkonů, byť technicky dokonale zahraných, postrádala. Přeji hodně zdaru!

Peter Dan Ferenčík: Súťažiacim by som doporučil predovšetkým zdravie a zachovať si duševný pokoj v týchto chvíľach ale predovšetkým to, že hudba nie je o odohraných tónoch ale o príbehoch skrytých v hudbe samotnej, ktoré je potrebné objaviť. Nestačí ukázať ako rýchlo a presne viete zahrať náročný beh, ale či mu viete vdýchnuť aj tvar dušu. Chyby nie sú podstatné, nejaka sa vždy nájde podstatný je komplexný tvar skladby a to ako sa s ňou cítite, či si rozumiete alebo ešte len hľadáte jej tvar. Ten kto vyhrá, vyhrá vďaka hodnoteniu, súhre náhod a rozhodnutí rôznych ľudí. Preto tí, ktorí sa neumiestnia, nemusia byť nešťastný ani sa podceňovať. Je to skutočne o matematike, súčtoch a tým sa nedá predpokladať ani talent ani vývoj ani budúce kvality interpreta.

———–

Odměnou pro vítěze v obou kategoriích je možnost pořídit profesionální nahrávku ve studiích Českého rozhlasu.  Díky podpoře rodinné nadace Karla Komárka pak obdrží vítězové v obou kategoriích stipendium v hodnotě 5000 EUR, druzí v pořadí 2800 EUR a třetímu místu náleží stipendium ve výši 1700 EUR. Další. Tradičně také Concertino Praga podporují Nadace Bohuslava Martinů a Nadační fond Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, které udělují ceny spojené s finanční odměnou za mimořádné interpretace skladeb Bohuslava Martinů, respektive současných autorů. Stejně jako loni bude také letos udělena Cena publika na základě hlasování diváků bezprostředně po skončení koncertu. Její vítěz obdrží stipendium 500 EUR.

Dvořákovu mezinárodní rozhlasovou soutěž pro mladé hudebníky Concertino Praga, založil v roce 1966 Československý rozhlas. Od roku 2020 ji společně pořádají Český rozhlas a Akademie klasické hudby, která je zároveň pořadatelem Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Každý rok soutěží mladí interpreti v kategorii Sólová hra, jednou za dva roky je vypisována účast i v kategorii komorní. Mezi významné laureáty soutěže patří třeba houslisté Václav Hudeček, Dmitrij Sitkoveckij, Sergej Stadler, Julian Rachlin nebo Isabelle Faust, klavíristé Zoltán Kocsis a Ivo Kahánek, violoncellisté Leonid Gorochov, Alexander Rudin a Tomáš Jamník, varhaník Jaroslav Tůma, flétnista Michael Martin Kofler, hobojisté Jana Brožková a Vilém Veverka, klarinetisté Sabine Meyer nebo Ludmila Peterková, hornista Radek Baborák či trumpetista Giuliano Sommerhalder.

Foto: Fb Concertino Praga