První koncert po Novém roce z cyklu Hudební Odyssea, který spojuje stipendisty Akademie MenART s jejich mentory, patřil dvouplátkovým dechovým nástrojům. V průběhu večera vystoupili mladí hobojisté a fagotisté, kteří v rámci ročníku 2024/25 Akademie MenART studovali s mentory Vladislavem Borovkou a Tomášem Františem. Koncert se konal 17. ledna tradičně v Atriu Žižkov a kromě výše uvedených se představily také zpěvačky Sarah Alon a Klára Ledvinová, klavírista Denis Stefanov a k Českému dvouplátkovému souboru pod vedením Tomáše Františe se připojili hornisté Hana Molvová a Albert Příhoda. Na cembalo a klavír s umělci spolupracovala Olga Dlabačová. Akce se nesla v přátelském a uvolněném duchu, jak to v případě koncertů z cyklu Hudební Odyssea bývá obvyklé.

Tradičně koncerty z cyklu Hudební odyssea provází svým slovem moderátor Mozaiky Českého rozhlasu Daniel Jäger a ani tento večer nebyl výjimkou. Na úvod položil pár otázek ředitelce stipendijní Akademie MenART Daně Syrové, která tak měla možnost posluchačům přiblížit smysl Akademie MenART a nastínit, jak vznikl koncertní cyklus Hudební odyssea.

Dramaturgie koncertu byla pestrá, avšak oproti původně avizovanému programu nastalo několik změn kvůli nemocem účastníků. První polovinu večera zahájil Český dvouplátkový soubor pod vedením Tomáše Františe, zazněly krátké Fanfáry k Shakespearovu dramatu Richard III. od Bedřicha Smetany. Členové souboru byli velmi dobře sehraní a jejich interpretace působila přesvědčivě a dynamicky vyváženě.

Další skladbou byla 1. věta ze Sonáty C dur pro hoboj, fagot a basso continuo od klasicistního skladatele Antona Zimmermanna. Fagotového partu se ujala studentka Pražské konzervatoře Ester Kohoutová, na hoboj vystoupil Vladislav Borovka a do zvuku bassa continua se kromě Olgy Dlabačové na cembalo zapojil také mentor Tomáš Františ. Svižná a veselá skladba čerpala svůj lesk ze specifické artikulace hobojového i fagotového partu, které se vzájemně prolínaly a doplňovaly. Tón Vladislava Borovky, mentora Akademie MenART, byl průrazný, jeho melodická linka se přirozeně nesla, ze zvuku hoboje čišela pohoda, klid, elegance a důvtip. Basso continuo svým zvukem podporovalo oba melodické nástroje, ze hry Tomáše Františe sálala preciznost snoubící se s vtipem, nadhledem a pokorou, až mi bylo líto, že jsme ho v průběhu večera slyšeli hrát na fagot pouze jednou.

Kompozice pro dvouplátkové dechové nástroje na chvíli přerušila svým zpěvem Sarah Alon, která nejprve vystoupila sólově s písní Johannesa Brahmse Der Gang zum Liebchen a poté se svou kolegyní Klárou Ledvinovou zazpívaly skladby Veleť, vtáčku a Dyby byla kosa nabróšená z Dvořákových Moravských dvojzpěvů. Oběma zpěvačkám hlasy ladily svou barvou a jejich energie, interpretační přístup a frázování vedly k příjemnému hlasovému spojení. Dokázaly své hlasy vůči sobě dynamicky tvarovat, a tím udělat skladby barevnější a plastičtější.

Následovala velmi krátká skladba s názvem Mlýn pro tři fagoty od Cornelia Gurlitta jako takové malé intermezzo a poté vystoupil Český dvouplátkový soubor podruhé, tentokrát s Händelovou Vodní hudbou – suitou č. 1, částmi 12 a 3. K souboru se na lesní roh připojila také Hana Molvová a Albert Příhoda a Olga Dlabačová na cembalo. Poté následovala přestávka, při které bylo publikum pozváno na symbolický novoroční přípitek.

Po přestávce Daniel Jäger využil příležitosti a položil několik otázek mentorům Tomáši Františovi a Vladislavovi Borovkovi, kteří jsou také mimo jiné členy České filharmonie. V rozhovoru mentoři vtipně přiblížili specifika spolupráce hobojistů a fagotistů, promluvili o několika technických záležitostech dvouplátkových nástrojů a také se rozhovořili o současné situaci týkající se zájmu o studium těchto nástrojů. Podle slov Tomáše Františe vznikl Český dvouplátkový soubor jakožto zpestření studia dvouplátkových nástrojů, začínající hudebníci se tak mají možnost v souboru realizovat v rámci pestrého repertoáru včetně filmové hudby.

Český dvouplátkový soubor interpretoval další tři části z Händelovy Vodní hudby, suity č. 1. Mezi jednotlivými částmi Vladislav Borovka vyzval posluchače, kteří by si chtěli zkusit fouknout na hobojový strojek, aby tak učinili. Posluchačce, která se k této činnosti dobrovolně přihlásila, se podařilo na třetí pokus ze strojku vyloudit tón. Tomáš Františ na tento pokus navázal malou exkurzí do života dvouplátkového souboru, popsal začátky mladých hudebníků v souboru a také instrumentaci v kostce s praktickými ukázkami v podání členů souboru.

Dalším bodem programu bylo profesionální klavírní vystoupení Denise Stefanova, současného studenta Gymnázia a hudební školy hl. m. Prahy ve třídě Petera Toperczera. Jeho interpretace Chopinovy Balady č. 4 f moll, op. 52 byla na vysoké úrovni s velkým citem pro formu skladby. Velmi pečlivě skladbu vystavěl, výborně pracoval s tempem a dobře si rozvrhl vlastní energii. Předvedl promyšlenou strukturu a skvělou pianistickou techniku.

Následně opět vystoupil Český dvouplátkový soubor, tentokrát se známým sborem ze Smetanovy opery Prodaná nevěsta a poté s Ratajskou suitou Martina Petráka. Před závěrečným vystoupením souboru vystoupila ještě naposledy zpěvačka Sarah Alon s Händelovou árií Verdi prati z druhého dějství opery Alcina za doprovodu Olgy Dlabačové na cembalo. Dvouplátkový soubor s Hanou Molvovou a Albertem Příhodou na lesní roh na závěr programu zahrál z Händelovy Hudby k ohňostroji části Boureé, Menuette č. 1 a č. 2. Jako přídavek zazněla titulní píseň z filmu Piráti z Karibiku. Všechny úpravy skladeb pro Český dvouplátkový soubor byly od Tomáše Františe.

Večer to byl nejen přátelský, pestrý a inspirativní, ale také odlehčený. Oba mentoři se nezdráhali publikum vzít do vlastní kuchyně, nechat je nakouknout do světa hudebního pedagoga a u toho se společně zasmát. Svým laskavým povídáním kořeněným velkou špetkou humoru Tomáš Františ a Vladislav Borovka tvořili dojem nejen špičkových hudebníků, ale také pedagogů s lidským přístupem, u kterých je studium velká zábava. A to je myslím veledůležitou součástí cesty profesionálního umělce.

foto: Petra Hajská

Facebook X E-mail WhatsApp