Na dalším koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu v Obecním domě zazní v pondělí 10. února Debussyho Preludium k Faunovu odpoledni, Čtyři poslední písně Richarda Strausse, které zazpívá Olga Bezsmertna, a Slovácká suita Vítězslava Nováka. Program sestavil hlavní hostující dirigent rozhlasových symfoniků Robert Jindra. Pořad vysílá přímým přenosem Český rozhlas Vltava.

Preludium k Faunovu odpoledni, desetiminutovou symfonickou báseň, inspirovanou verši Stéphana Mallarméa, napsal Claude Debussy v roce 1894. Autor nedal základ žádné jasně vyhraněné kompoziční škole, přesto zůstává téměř výhradním představitelem hudebního impresionismu – směru, který obdobně jako francouzské malířství přelomu 19. a 20. století působivě zdůrazňuje jemnost a proměnlivost nikoli ovšem vizuálních vjemů, leč zvukových barev.

V roce 1948 se Richard Strauss se světem symbolicky rozloučil mimořádně lyrickými Čtyřmi posledními písněmi. Vyzařuje z nich vzácný klid, smíření a vyrovnanost, jsou testamentem celé generace i osobní zpovědí. Vokální linku často podpírá zvuk lesního rohu.

Vítězslav Novák zemřel ve stejném roce jako Richard Strauss – a s oběma definitivně odešla epocha pozdního romantismu. Inspiraci nacházel Novák v přírodě, současně ho však silně ovlivnila moravská lidová hudba. Během letních pobytů ve Velkých Karlovicích na Valašsku, kam poprvé přijel roku 1896, se Novák zamiloval do folkloru, zejména jihovýchodní Moravy, tedy Slovácka. Okouzlen, směřoval tam pravidelně po celé desetiletí. Vztah k hudebnímu folkloru ho navíc inspiroval k vynalézavým úpravám lidových písní pro zpěv a klavír, dokázal však komponovat i vlastní melodické linie zaměnitelné s lidovými nápěvy, jako je tomu třeba ve verbuňku v části U muziky ze Slovácké suity. Skladba dokončená v létě roku 1903 hudebně zachycuje dojmy z jedné neděle ve Velké nad Veličkou a v Javorníku.

Po absolvování Kyjevské národní hudební akademie v roce 2010 a jasném vítězství v soutěži Bertelsmannovy nadace „Neue Stimmen“ v roce 2011 se Olga Bezsmertna stala členkou souboru Vídeňské státní opery, kde od té doby zpívala řadu významných rolí, jako jsou například Hraběnka (Figarova svatba), Fiordiligi (Così fan tutte) a Donna Elvíra (Don Giovanni). Umělkyně pravidelně spolupracuje s renomovanými dirigenty (Ádám Fischer, Alain Altinoglu, James Conlon nebo Christian Thielemann) a režiséry.

Foto: Sergey Kovbasyuk, Michal Fanta

Facebook X E-mail WhatsApp