PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Poprvé a naposledy vyšly Smetanovy opery pohromadě na dlouhohrajících černých LP deskách v Roce české hudby 1984.“

„Poválečná smetanovská interpretační tradice byla i vzhledem k panující kulturní politice jedním z rozhodujících hnacích motorů tuzemské hudební kultury.“

„V každé ze svých oper vytvořil Bedřich Smetana unikátní a zralé dílo, pokaždé žánrově i námětově jedinečné.“

Box se sedmnácti CD obsahujícími všechny opery Bedřicha Smetany je v roce dvoustého výročí skladatelova narození logickým vydavatelským počinem. Jde sice o starší nahrávky, které existovaly na LP deskách a které se všechny už objevily i na CD, ale jejich soustředění do jednoho kompletu není vůbec k zahození. Vyšly s novým zastřešujícím komentářem, v jednotném výtvarném řešení a v remasterované podobě, která má smýt rozdíly dané různými daty vzniku snímků; prostě pěkně nově pohromadě.

„Kantilénka je vlastně přípravné oddělení, které vede Veronika Novosádová.“

„Koncertní sbor Kantiléna jsou už naopak děti ostřílené, na koncertě je dirigoval hlavní dirigent Michal Jančík a za výsledek by se nemusel stydět dospělý sbor.“

„Na závěr zazněly Evropské koledy v úpravách varhaníka Martina Jakubíčka, cyklus byl komponován na objednávku Kantilény v roce 2022.“

Když v roce 1956 ve Šlapanicích u Brna zakládal pedagog a sbormistr Ivan Sedláček dětský sbor, nemohl tušit, že se z něho jednou stane výběrový sbor při Filharmonii Brno, známý celému sborovému světu. Za téměř sedmdesát let se Kantiléna vypracovala na špičkové těleso, které vyhrává mezinárodní sborové soutěže. Dlouho byl po zakladateli jejím vedoucím dirigent Jakub Klecker; od roku 2020 soubor vede hlavní sbormistr Michal Jančík. S domácími brněnskými fanoušky se Kantiléna setkává tradičně dvakrát ročně, na Velikonočním a Vánočním koncertě. Druhý zmíněný se konal odpoledne o prvním svátku vánočním v katedrále sv. Petra a Pavla. 

„Hudební kontrast prostého a složitého dává dílu velmi osobitou atmosféru.“

„Oproti Karajanovi nebo Soltimu, kteří hledali příbuznost hudebního materiálu pro Jeníčka a Mařenku u Wagnerova Ringu a ve svých nahrávkách to patřičně zdůraznili, šel britský dirigent poněkud jinou cestou.“

„Komplet má dnes jistou historickou a nostalgickou patinu.“

Jméno Engelberta Humperdincka o Vánocích zaznívá častěji než ve zbytku roku. Příčinou faktu je jeho pohádkově laděná opera Jeníček a Mařenka o Vánocích s oblibou provozovaná. Portál KlasikaPlus.cz přináší připomínku jedné z památných nahrávek díla, za níž stojí britský dirigent Jeffrey Tate.

„Sólového partu houslí, od kterých současně i dirigoval orchestr, se ujal italský houslista a dirigent Fabio Biondi.“ 

„Housle zářily a vznášely se v prostoru s jasnými trylky a hudebními ozdobami, které střídalo pevné, ale měkké legato a nechyběla ani virtuózní sólová část bez orchestru, v níž houslista předvedl své umění.“ 

„Publikum mělo možnost si vychutnat výsostné umění houslového sólisty Fabia Biondiho, který nejen, že dokázal mistrně zvládat svůj nástroj, ale výsostně souzněl s orchestrem, který viditelně hrál s nadšením a radostí.“

Druhým abonentním koncertem cyklu „Filharmonie doma” byl koncert v čase předvánočním. 19. a 20. prosince rozezněla sál Besedního domu hudba barokní i klasicistní, kterou spolu s filharmonickým orchestrem provedl italský dirigent Fabio Biondi a ke spolupráci byla přizvaná cembalistka Barbara Maria Willi. Byl to přesně koncert v duchu adventu a míru a do posledního místa vyprodaný sál Besedního domu potvrzoval dramaturgovu šťastnou volbu. Recenze je psána z druhého koncertu, z pátku 20. prosince.

„V recitativech a áriích se vánoční evangelium, novozákonní ´dobrá zpráva´ o narození Spasitele, velmi osobně prohlubuje a komentuje slovy poezie.“

„Pověřil libretistu, aby přepsal texty árií tak, aby hudba mohla být použita beze změny; nakonec však stejně neodolal pokušení přistoupit k částečnému přepsání původní hudby.“

„Všech jeho šest částí propojuje nefalšovaná radost z narození Krista.“

Šest půlhodinových duchovních kantát napsaných Johannem Sebastianem Bachem pro jednotlivé sváteční dny vánočního období vnímáme dnes jako celek. V seznamu jeho děl má číslo BWV 248 a je nazýván Vánočním oratoriem. Od prvního rozeznění této hudby na přelomu roku 1734 a 1735 při evangelických bohoslužbách ve dvou hlavních kostelích v Lipsku, Nikolaikirche a Thomaskirche, nás letos dělí 290 let.

„Vánoční oratorium Camilla Saint-Saënse je roztomile romantické.“

„Notoricky známý text i melodie plynuly lehce, s něhou a nadhledem.“

„Vánoční píseň Narodil se Kristus Pán už publikum stálo a zpívali všichni, na pódiu i v hledišti.“

Je již tradicí, že v předvánočním čase přináší Český filharmonický sbor Brno v rámci abonentních koncertů radost svým věrným. Nádhernou hudbou a přáním krásných svátků vánočních. Stejně tak se dělo i na zlatou neděli 22. prosince, kdy v Besedním domě v Brně zazněly Vánoční oratorium, op. 12 Camilla Saint-Saënse a nepostradatelná Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Český filharmonický sbor Brno vystoupil spolu s komorním orchestrem Czech Virtuosi, sopranistkou Martou Chilou Reichelovou, barytonistou Jiřím Brücklerem a dalšími domácími sólisty sboru. Koncert dirigoval druhý sbormistr Joel Hána. 

„Dílo začíná procesím Hodie Christus natus est ve stylu gregoriánského chorálu. Stejným způsobem se také uzavírá.“

„Skladba vznikala v příšerné kajutě, kde zápach a hluk byl takřka nesnesitelný. Na hudbě, jak už to tak bývá, nic z toho není poznat…“

„Brittenovu hudbu obecně dělají atraktivní vynalézavé harmonie, nejednoduchá, ale chytlavá melodika, nezaměnitelné zvukové kouzlo a jedinečná atmosféra.“

Hodie Christus natus est. Dnes se narodil Kristus, dnes se zjevil Spasitel. Těmito slovy začíná i končí vánoční sborový cyklus A Ceremony of Carols z pera Benjamina Brittena, překládaný do češtiny jako Chvála koled. Je oblíbeným a často nahrávaným opusem v britském prostředí, ale pronikl i do tuzemska. Díky mimořádně krásnému doprovodu ho rády mají v repertoáru české harfistky, s nimiž skladbu zpívají většinou ženské a dívčí sbory. Nejblíže původnímu pravému zvuku jsou však s dvacet let starou nahrávkou královéhradečtí Boni pueri. Právě chlapeckým vokálním tělesům totiž skladatel dílo primárně určil.

„Kapacita velkolepého projektu se naplnila za pouhých sedm dní po zveřejnění a zpěváci se na předvánoční pražské setkání připravovali od léta.“

„Vyrovnaná plasticita zvuku v takovém obsazení asi není lidsky ani technicky možná.“

„Vánoční koncert SOČRu je důkazem, jak moc zde chybí objekt typu Vltavské filharmonie.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu si na 22. prosince připravil produkčně nejnáročnější koncert sezóny. Jak před začátkem koncertu nazvaného Tisíc hlasů adventu poznamenala moderátorka Jitka Novotná, projekt s účastí více než devíti set amatérských sborových zpěváků zaměstnával mnoho pracovníků veřejnoprávního rozhlasu po několik měsíců. A jak dodal jeden z hlavních iniciátorů projektu Lukáš Hurník, šéfredaktor stanice D-dur, koncert to byl velký skoro jako všesokolský slet. Vedle slavných sborových scén a skladeb Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Wolfganga Amadea Mozarta či Johanna Sebastiana Bacha zaznělo také Gloria z Rybovy České mše vánoční a známé české i světové koledy.

„Na První svátek vánoční je od osmi hodin připraven dlouhý dopolední blok Adventní a vánoční kantáty a varhanní předehry Johanna Sebastiana Bach.“

„Středeční večer patří zajímavým dílům z nabídky Evropské vysílací unie, tentokrát Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu řídí znalec barokní hudby Giovanni Antonini.“

„Víkendová Návštěva patří při posledním víkendu v roce slavnému českému violoncellistovi Jiřímu Bártovi.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny od čtyř do osmi je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 23. do 29. prosince?

„Koncert ve Vzletu do jisté míry odrážel současné brněnské angažmá Collegia 1704.“

„Kimův hlas působil technicky usazeně, vyrovnaně, zvuk plynul měkce a přirozeně, bez kvičivých zvuků.“

„Přídavek vlastně ani nebyl přídavkem, ale skutečným vrcholem koncertu.“

Soubor Collegium 1704 si 19. prosince odskočil do Prahy z Brna, kde se v těchto dnech podílí na znovuuvedení inscenace Händelovy Alciny. I pražský koncert, který byl součástí sezony komorněji laděných večerů ve vršovickém sále Vzlet, odrážel do jisté míry současné brněnské angažmá.

„Výstupy tří čínských ministrů zbavil režisér prokletí dvorních šašků, a naopak z nich udělal hlavní hybatele příběhu“

„Luciano Mastro byl Kalafem přesvědčivým a sugestivním. Pevný a mohutný hlas zaplňoval suverénně hlediště a očekávaná árie Nessun dorma se mu povedla tak, že sklidil zasloužený bouřlivý potlesk na otevřené scéně.“

„Princeznou Turandot byla Maida Hundeling, výsostná německá wagnerovská sopranistka. Její hlas je stále mohutnější a průraznější a plnil menší hlediště divadla neuvěřitelným objemem.“

Opera Turandot je poslední operou Giacoma Pucciniho a opera Národního divadla moravskoslezského ji dala jako vánoční dárek svým divákům. Premiéra byla 19. prosince a režijně ji připravil slovinský režisér Rocc, hudebně ji nastudoval šéfdirigent opery Marek Šedivý. Představení bylo nadšeně přijato vyprodaným hledištěm.