PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V úterý od 12:01 následuje blok věnovaný skladbám inspirovaným dílem Williama Shakespeara, začíná se Dvořákovým Othellem.“

„Víkendová dopoledne patří hudbě terezínských autorů a hudbě související s druhou světovou válkou.“

„Operu Bludný Holanďan uvádí stanice-D dur rovněž z nabídky Evropské vysílací unie; půjde přímo o záznam z letošního Bayreuthského festivalu.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 14.  do 20. října?

„Smetanova symfonie zazněla jako zajímavý dobový dokument, který byl skladatelem jeho dalšími orchestrálními díly, tentokrát na poli programní hudby, výrazně překonán.“ 

„Orchestr se toho večera předvedl ve své nejlepší kondici.“

„Chuhei Iwasaki dokázal, že si jako příslušník mladé dirigentské generace umí s Janáčkem dobře poradit.“

Ve čtvrtek 10. října se v plzeňské Měšťanské besedě uskutečnil zahajovací koncert Plzeňské filharmonie sezóny 2024/25. Aby orchestr dostál svému slibu zařadit v Roce české hudby všechna Smetanova symfonická díla, zazněla méně hraná skladatelova Symfonie E dur. Druhou část koncertu vyplnila Janáčkova „slovanská rapsódie“ Taras Bulba. Slavnostní ráz koncertu, uskutečněný za účasti představitelů města a kraje, též podtrhla přítomnost moderátora Jiřího Vejvody a dlouholetého redaktora časopisu Harmonie Luboše Stehlíka. Ředitelka filharmonie Lenka Kavalová mu při této příležitosti předala Čestné ocenění České hudební rady, jejíž je předsedkyní.

„Režisér Ondřej Havelka se nechal strhnout nespoutanou a nakažlivou veselostí, která ovšem nikdy nepřekročila hranice vkusu.“

„Hudba Pavla Haase je podivuhodně vyzrálá, janáčkovsky úderná a sdělná, rozpustilá a fantazijně barevná.“

„Inscenace Šarlatána je zdařilá, a to jak po stránce hudební, tak jevištní.“

Operní soubor Národního divadla moravskoslezského připravil na začátek sezóny premiéru jediné opery skladatele Pavla Haase. Inscenaci režijně připravil Ondřej Havelka, hudebně nastudoval a řídil Jakub Klecker a v rolích se představili Pavol Kubáň, Eva Dřízgová-Jirušová, Kateřina Hebelková, Martin Gurbaľ a mnoho dalších. Varietní podívaná s originálně zpracovanou hudbou se stala prubířským kamenem operního souboru.

„Z termínu ‚zázračné dítě‘ mám smíšené pocity.“

„V soutěžích musí být vždy jen jeden vítěz, ale podle mého názoru existuje více než jedna přesvědčivá interpretace díla.“

„Hudba je jazyk, který jde od srdce k srdci. Jde o emoce a kvalitu, ne o pohlaví.“

Jako „závan čerstvého vzduchu“ charakterizoval časopis Gramophone osobnost klavíristky a dirigentky Dorothy Khadem-Missagh, kterou si Doležalovo kvarteto, přesněji dva z jeho členů Václav Dvořák a Vojtěch Urban, pozvali ke spolupráci na dalším z večerů festivalu Qu@rtet+. Mladá rakouská umělkyně pocházející z hudebnické rodiny se ve světě klasické hudby prosadila jako klavíristka, dirigentka a také jako organizátorka, když založila a vede hudební festival vybavený navíc i vlastním orchestrem. Komunikativní a energická umělkyně, jež sní o postu šéfdirigentky, se již v České republice představila u dirigentského pultu Moravské filharmonie Olomouc. V sobotu 12. října ji v pražském Sále Martinů coby klavíristku čeká český debut.

„Vivaldiho zahráli s vervou, zemitostí a hbitostí, která k jeho hudbě patří.“

„Sólového partu a nelehkých kadencí se Kružík zhostil způsobem na devětadevadesát procent hodným obdivu.“

„Dechová část filharmonie byla v zajímavě instrumentované Suitě B dur Richarda Strausse o třídu výše než smyčcová v Schulhoffově kompozici.“

Z roku 2020 je nositelem Ceny Jiřího Bělohlávka pro umělce do třiceti let, stal se šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín a stálým hostujícím dirigentem Filharmonie Brno, od příští sezóny bude šéfdirigentem Janáčkovy opery Národního divadla Brno… Robert Kružík však začínal jako violoncellista. A tak z nástroje po delší době pro jednou zase symbolicky sfoukl usazený prach a v Olomouci v úterý nejen dirigoval, ale také hrál.

„Bezesporu nejextravagantnějším i nejfotogeničtějším kusem večera se stala skladba ‚Fishbones‘ Ondřeje Adámka.“

„Vtip do značné míry spočívá v zapojení fantazie diváka.“

„Večer byl příliš kouskován a fragmentací ztrácel tah.“

Festival Music is je přímým nástupcem festivalu Americké jaro, které se poprvé uskutečnilo v roce 2006. Jeho hlavní myšlenkou je představit hudbu v její rozmanitosti. Nabízí koncerty současné klasické, jazzové, elektronické a alternativní hudby, jež jsou určeny „všem zvídavým posluchačům s chutí poznávat nové věci“. Dramaturgie reflektuje současný hudební vývoj a aktuální témata bez žánrových omezení, a proto není překvapivé, že letošní ročník festivalu – zatím druhý pod názvem Music is – otevřel francouzský soubor bicích nástrojů Les Percussions de Strasbourg. Večer 10. října v pražském centru DOX+ zanechal vesměs pozitivní dojem.

„Hlavní skladbou večera byla Messa di Santa Cecilia, kterou napsal Alessandro Scarlatti.“

„Náročné dílo si vyžádalo nasazení dirigenta.“

„Závěrečné Agnus Dei bylo nejpůsobivější částí celého díla.“

Podzimní festival duchovní hudby Olomouc se letos koná již pojednatřicáté. Olomouc je město arcibiskupské, plné sakrálních památek, ve kterých duchovní hudba zní zcela přirozeně a nesmí chybět. Kostel sv. Michala ve středu 9. října hostil koncert v upomínce ceciliánské tradice a nabídl neopakovatelnou atmosféru. Sólisté Helga Varga Bach, Hilda Gulyás, Jarmila Vantuchová, Matúš Šimko a Dávid Harant zpívali spolu se soubory Musica Aeterna a Vox Aeterna pod vedením Petera Zajíčka a zněla díla autorů 17. a 18. století.

„Celkový pozitivní dojem korunovalo zdravé tempo, díky němuž mohly proznít všechny vztahové nuance díla, akordickou vertikálou počínaje, melodickou horizontálou konče.“

„Hlavní téma přednesly smyčce klenutě a dynamicky načechraně, což vydatně napomohlo patetickému účinu celé kompozice.“

„Provedení bylo díky pečlivému dirigentskému řízení a muzikálnímu přístupu České filharmonie strhující.“

Francouzská dirigentka Nathalie Stutzmann představila v pražském Rudolfinu výběr ze symfonické tvorby Wolfganga Amadea Mozarta a Petra Iljiče Čajkovského v osobitém stylu, jenž nepostrádal žádoucí klasickou lehkost, ani expresivně rozbouřený patos. Česká filharmonie pod vedením Stutzmann předvedla tradičně profesionálně odvedený kus práce, v němž se nenuceně propojil cit pro slohovou autenticitu se zanícenou dramatičností. Dvořákova síň tak 9. října nabídla charakterové proměnlivý a podnětný posluchačský zážitek.

„Děj třetího dějství Wagnerovy opery Tristan a Isolda ztvárnil orchestr s ideálně vypracovaným a vzrušujícím ponorem do autorovy vize.“

„Tenorista Michael Weinius ztvárnil Tristana se vší úctou k jeho úloze.“

„Bernhard Hansky zpíval roli Kurwenala, jako by to byl jeho nejoblíbenější part.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou svého šéfdirigenta a uměleckého ředitele Petra Popelky uzavřel koncertní provádění opery Tristan a Isolda. Stalo se tak v pondělí 7. října ve Dvořákově síni Rudolfina, které slyšelo třetí akt opery. Na pódium se vrátili Michael Weinius a Elisabeth Teige, pěvci hlavních rolí z provedení prvního jednání v roce 2023…

„Dirigentka Alena Hron požádala publikum, aby se po prvních dvou kompozicích zdrželo eventuálního potlesku.“

„Fagotista Jan Hudeček okamžitě ovládá pódium.“

„Zážitek z Pärtových ‚Fratres‘ umocnila precizní spolupráce všech zúčastněných.“ 

Ke druhému abonentnímu koncertu 56. sezony přizvala Komorní filharmonie Pardubice fagotistu Jana Hudečka a dirigentku Alenu Hron. Program večera v Sukově síni 9. října sliboval zajímavé propojení autorů baroka, raného romantismu a soudobé hudby. Na tom by nebylo nic neobvyklého, jenže po vzájemné dohodě všech zúčastněných interpretů a za podpory publika se tentokrát šlo ještě o krok dál.