PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V sobotu bolo na programe hneď päť nových skladieb českých autorov a autorky. Každý z pätice sa na tejto ploche dokázal predstaviť ako tvorca s osobitým hudobným jazykom a estetikou.“

„Ťažiskom – dramaturgickým, interpretačným aj poslucháčskym – sa oba večery stali kompozície Georga Friedricha Haasa. Až tu sme mohli naplno oceniť, s akým výnimočným telesom máme v rámci Pražského jara tú česť.“

„V prípade in vain stoja všetci zúčastnení – hráči, dirigent, aj poslucháči, pred ešte väčšou výzvou.“

Opätovná rezidencia súboru Klangforum Wien v rámci Prague Offspring bola od festivalu Pražské jaro veľmi dobrým ťahom. Svoje dva koncerty (26. a 27. mája v sále DOX+) premenil ansámbel pod vedením Petra Rundela na mimoriadne, strhujúce večery a naplnil tak oprávnené očakávania povestne špičkovej interpretácie súčasnej hudby.

„Aby se uživil, dal se na dráhu advokáta, ale přitahovalo ho umění obecně a hudba zvlášť.“

„Snad i díky Janáčkově přímluvě se Löwenbach dostal do kontaktu s dalšími osobnostmi: Brodem, Martinů a Křičkou.“

„Dožil se dvaadevadesáti, svědek minulých časů, k nimž nenápadně, ale podnětně patřil.“

Přátelil se s Leošem Janáčkem, spolupracoval s Bohuslavem Martinů či s Jaroslavem Křičkou. Hudební kritiky psal pro Lidové noviny i pro New York Times, působil jako redaktor časopisu Hudební revue; podílel se na vzniku Ochranného svazu autorského, v právních záležitostech částečně zastupoval Leoše Janáčka či Heinricha Manna. Zaměstnán byl na Československém konzulátu v New Yorku nebo hudebním odboru Ministerstva školství. Jeho pozůstalost je uložena v archivech univerzity v kalifornském San Diegu. U nás se však o něm ví jen velmi málo. JUDr. Jan Löwenbach, právník a básník, překladatel, libretista a publicista.

„Wagnerův pobyt v Mariánských Lázních v létě roku 1845, skladatelův kontakt s místními hudebníky, především s dirigentem tamějšího orchestru Theodorem Krüttnerem (1814–1893), dále pak tradice wagnerovských koncertů v někdejší kavárně Egerländer (dnes hotel Monty), to vše rozhodně stojí za to, aby se v tomto městě skladatelovo jméno občas připomnělo.“

„Výkon Veroniky Hajnové potvrdil, že má pro Wesendonck-Lieder výtečné hlasové předpoklady. V příznivé akustice Casina byl tento písňový cyklus v jejím podání skutečným zážitkem, na který se nezapomíná.“

„Siegfriedovou idylou dirigent Radek Baborák vytvořil protiklad k závěrečné skladbě večera – předehře k opeře Mistři pěvci norimberští.“

Výlučně Wagnerova hudba zněla v pátek 26. května v rámci koncertu abonentního cyklu Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně. Provedení zahrnující sólové vstupy mezzosopranistky Veroniky Hajnové řídil šéfdirigent orchestru, jakož i slovutný hráč na lesní roh, Radek Baborák.

„Českou klasiku přijali hezky, ale když jsme zazpívali spirituály a publikum jsem vyzval, aby se přidalo, tak ohlas byl pochopitelně ještě větší.“

„Když stojíte na pódiu, znějí české písničky a vy vidíte, jak lidem tečou slzy po tvářích, tak to je něco, co ve vás zůstane už napořád.“

„Snažíme se programy dělat tak, aby si je lidé opravdu užívali; začínáme náročnější klasikou a pak ubíráme…“

Pěvecký sbor Cancioneta Praga připravil na podvečer poslední květnové neděle koncert do kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Titul Kolem světa se slavnými písněmi v původních jazycích napovídá, že vedle Mozartovy, Gounodovy a Smetanovy tvorby tvořily program světoznámé skladby ze Španělska, Francie, Itálie, Japonska, Brazílie, Afriky a Ameriky… Letos v únoru se třicetičlenná ženská část tělesa vypravila do Spojených států. Na tamní koncerty v newyorské síni Carnegie Hall a pro České centrum a pro krajany vzpomíná v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz sbormistr tělesa Lukáš Jindřich.

„Vypadá to, že se schyluje k jakési generační výměně a až se bude ‚dělit koláč‘ zodpovědnosti, na Levita pravděpodobně také část připadne.“

„Pianista je velmi výrazný i ve vizuálním projevu, jeho hra je plná gest.“

„Patříte-li stejně jako já do té druhé kategorie, může pro vás být poslech Levitovy interpretace devastující.“

Pianista Igor Levit naposledy vystoupil v Praze teprve před dvěma lety, a přesto jej hned dva místní festivaly měly důvod angažovat znovu na tento rok. Jeho sólový recitál, který proběhl 25. května ve Dvořákově síni Rudolfina v rámci Pražského jara, zahrnoval mimo jiné méně známé transkripce nebo nový cyklus soudobého skladatele Freda Hersche. Byla to ale interpretace Lisztovy sonáty, ve které se přiblížil něčemu vzácnému.

„Igor Ardašev je to klavírista par excellence, jeho ponor do hudby je stoprocentní, nástroj se stává součástí jeho osobnosti a do výkonu dává nejen brilanci, ale i emoční náboj, na kterém se hudba nese a mluví k posluchači.“

„Poděkování patřilo i výkonu dirigenta Petra Altrichtera, který nic nezůstal dlužen svému muzikantskému cítění a dal do přednesu skladby všechnu emoční energii.“

„Jevištní akustika není pro symfonickou hudbu přátelská a má zcela jiné zákonitosti. Dokud nebude filharmonie hrát v regulérním koncertním sále s akustikou jí na míru, nebude brněnské publikum vědět, jaký má doma orchestr.“

Abonentní koncert cyklu Filharmonie v divadle II, který se v Brně konal ve čtvrtek 25. května (a následně také v pátek 26. května) 2023, nabídl posluchačům atraktivní Klavírní koncert Arama Chačaturjana v podání Igora Ardaševa a následně Symfonii č. 6 h moll Petra Iljiče Čajkovského, „Patetickou“. Dirigoval Petr Altrichter a vznikl tak večer plný překvapení, krásné hudby a vypjatých emocí.

„Snad nebudu mluvit pouze za sebe, pokud řeknu, že hvězdou večera se stala bicistka Kristýna Švihálková, energická a nadšená mladá umělkyně s obrovskou chutí tvořit hudbu z mnoha úhlů pohledu.“

„V případě violy jsem nabyla dojmu, že se hráčka možná zbytečně snaží tlumit zvuk svého instrumentu. Vůbec by nevadilo, kdyby se do některých tahů smyčcem více ponořila.“

„I přes zdánlivou jednoduchost se mladým umělkyním podařilo vnést do skladby hudebního ducha a pozvednout ji na uměleckou úroveň.“

Mladá krev aneb Hudba zblízka, tak zněl název čtvrtého abonentního koncertu v rámci komorního cyklu členů Orchestrální akademie Filharmonie Brno, jenž se konal ve středu 24. května v Besedním domě. Nápaditě zvolenou dramaturgii, která se soustředila převážně na soudobé kompozice, podtrhly výkony mladých umělců, povětšinou absolventů nebo studentů Janáčkovy akademie. Excelovala zejména mladá bicistka Kristýna Švihálková, která interpretovala vybrané skladby s obrovským nadšením a nebývalým zápalem. Koncert korunovala skladba neskromné hudební kvality určená čtyřem hliněným květináčům a hlasu.

„Devět symfonií Antonína Dvořáka pokrývá v jeho tvorbě období tří desetiletí, během nichž se z neznámého pražského hudebníka, violisty orchestru Prozatímního divadla, stal uznávaný tvůrce požívající respektu nejen doma, ale i v německy mluvících zemích, v Británii a ve Spojených státech.“

„U zrodu Symfonie e moll, ve světovém kontextu Dvořákova nejpopulárnějšího díla, stál v období maxima jeho tvůrčích sil souběh příznivých okolností.“

„Ohromení novým prostředím a novými kulturními podněty v kombinaci s již vykrystalizovaným osobitým kompozičním stylem, mistrně ovládaným, přetvořila skladatelova tvůrčí fantazie v případě Novosvětské v mimořádně vyvážené dílo výjimečných kvalit.“

Květen 1893 byl pro Antonína Dvořáka v New Yorku radostnou dobou. Pracoval na nové symfonii, a to s vědomím o jejím Amerikou ovlivněném charakteru, a po mnoha měsících odloučení byly na cestě za ním děti. Obě roviny, tvůrčí a osobní, se propojily ve středu 24. května. A tak lze na konci právě ten den dokončené partitury Novosvětské symfonie číst dvě poznámky. Jednak „v 9 hodin ráno“, jednak „Děti přijely do Southamptonu, 1.33 odp. přišel telegram…”.

„Samotná idea spojit sedmačtyřicetiletého Hardinga jako oceňovaného interpreta Mahlerovy hudby s tímto „mahlerovským orchestrem“ z Mnichova zavdala značným očekáváním.“

„Hráčské schopnosti orchestru a jeho hmatatelný zvuk podtrhly Hardingovo vynikající pražské provedení.“

„Slyšeli jsme energické, řezané pojetí, které se ale nikterak neztrácelo v patosu a jehož snahou bylo podat „Sedmou“ co nejvíce srozumitelně.“

Daniel Harding potvrdil pověst mahlerovského specialisty, když ve středu 24. května s velkým úspěchem předložil pražskojarnímu publiku vytříbené provedení Mahlerovy sedmé symfonie „Pražské“, dovedené do úplného detailu.

„Podle klidu v sále a soustředěného poslechu během jednotlivých vystoupení, ale i na základě vřelého potlesku, jímž byl každý z účinkujících odměněn, lze usuzovat, že se organizátorům festivalu podařilo dokonale naplnit jejich záměr.“

„Důležitost soutěží pro mladé talentované hudebníky zvýraznila přítomnost Daniela Matejči. Ten je totiž ve svých osmnácti letech již ostříleným hráčem, a to i v mezinárodním měřítku.“

„Klidně bych organizátorům Pardubického hudebního jara doporučil, aby takto koncipovaný koncert dávali i ve večerních hodinách.“

Byl to dobrý nápad zpestřit program letošního ročníku Pardubického hudebního jara o dopolední koncert, v němž se představili vítězové soutěže Komorní filharmonie Pardubice „Hraj online“ a přehlídky neprofesionálních varhaníků „Organum Regium“. Hlediště Sukovy síně Domu hudby tentokrát zaplnili, vedle nejzapálenějších generačně starších obdivovatelů klasické muziky, především studenti středních škol. Těm z Konzervatoře Pardubice pouze stačilo obejít dům, ale pro žáky z Gymnázia Přelouč už návštěva koncertu mohla představovat malý výlet. Podle klidu v sále a soustředěného poslechu během jednotlivých vystoupení, ale i na základě vřelého potlesku, jímž byl každý z účinkujících odměněn, lze usuzovat, že se organizátorům festivalu podařilo dokonale naplnit jejich skvělý záměr – přiblížit bez jakéhokoliv podbízení mladým návštěvníkům, co mohou znamenat skutečné umělecké hodnoty.

„V Praze na Barrandově byl postaven do nového kostela nový nástroj varhanní dílny Kánský-Brachtl.“

„Varhany jsou unikátní tím, že se rejstříkovou dispozicí a provedením jako první u nás inspirovaly francouzským romantickým varhanářstvím 19. století.“

„Pedagog hudební fakulty AMU a známý koncertní varhaník Pavel Černý spolupracoval při stavbě nástroje. Proto byl vyzván jako interpret pro inaugurační koncert.“

Nový nástroj z renomované varhanářské dílny Jaromír Kánský – Josef Brachtl v nedávno postaveném katolickém kostele Krista Spasitele na pražském Barrandově byl inauguračním koncertem představen četným zájemcům a milovníkům varhanní hudby v naprosto naplněném chrámu. Jako sólista se představil pedagog AMU Pavel Černý. Zvukově a výběrem rejstříků jsou těmto varhanám vzorem a inspirací francouzské romantické nástroje 19. století, především nejvýznamnějšího francouzského varhanáře té doby Aristida Cavaillé-Colla.