PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V hledišti bylo slyšet vše velmi podrobně, ale celkového zvuku bylo méně, než by bylo ideální.“

„Kirill Gerstein je spíše introvert, přinejmenším oproti českému pianistovi Lukáši Vondráčkovi…“

„I když se nejedná o nejznámější a nejoblíbenější hudbu v Dvořákově odkazu, dokázal jí Netopil dát maximum zajímavosti a předat ji jako něco, co přináší potěšení a co stojí za to poslouchat.“

Národní festival Smetanova Litomyšl letos musí improvizovat. Zámek se opravuje, velké koncerty se přesunuly do sportovní haly. Ten zahajovací ve čtvrtek potvrdil, že je to pragmaticky možné řešení. Ani lehké nenápadné dozvučení sice nemohlo úplně odstranit suchost akustiky, také atmosféru zámeckého nádvoří a okolních prostranství nic nenahradí, ale iluze, že se zase až tak moc nezměnilo, byla docela silná. Přijela Česká filharmonie a Tomáš Netopil energicky a muzikálně nabídl hudbu klasiků Smetany a Dvořáka a s nimi Sergeje Rachmaninova.

„Zazní i Novosvětská symfonie, která patří ke Karlovým Varům neoddělitelně.“

„I nadále bude orchestr mimořádné koncerty pořádat v historických sálech hotelů Pupp a Ambassador, ale abonentní sezóna je od nadcházejícího podzimu už situována do nového sálu Atrium.“

„Císařské lázně, od roku 2010 národní kulturní památka, se otevírají po mnoha letech chátrání.“

Koncertem Karlovarského symfonického orchestru, přenášeným dnes večer Českou televizí na ČT Art, se ve městě otvírají zrekonstruované Císařské lázně. Sólistou je houslista Daniel Matejča, diriguje Ondřej Vrabec. Stejný program se tam opakuje i v sobotu. Národní kulturní památka poskytne tělesu důstojné zázemí pro koncerty i zkoušky. Vedle dalších kulturních akcí v nově vestavěném sále Atrium a vedle prohlídek celého interiéru se v objektu počítá například také s kavárnou a infocentrem a od podzimu s multimediální expozicí o lázeňství.

„Grieg byl určitě ovlivněn Schumannovým Klavírním koncertem a moll, zároveň však už je slyšet jeho rostoucí zájem o norskou lidovou hudbu.“

„Vezmeme-li v úvahu, kam až se hudebně dostal jako vizionář Richard Wagner, pak je Griegova často idylická hudba až do konce mnohem romantičtější. Třebaže Wagnera přežil o dvacet let.“

„Norové vděčí Griegovi za to, že se dostali na evropskou kulturní mapu a že jsou na ní trvale přítomni.“

Známe ho z nejobvyklejších podobizen jako bělovlasého drobného muže s velkým knírem. Studoval v Lipsku a svou nejznámější skladbu napsal v Dánsku, ale duší byl Nor – milovník norské přírody a kultury, vlastenec a republikán. Jeho život začal i skončil v Bergenu na západním pobřeží země. Edvard Grieg, pianista a skladatel, zemřel jako čtyřiašedesátiletý v roce 1907 ve městě, kde se narodil 15. června 1843, před 180 lety.

„Hned úvodní mohutný akord vtáhl posluchače do zvukově i obsahově pestré Rossiniho hudby, což svým energickým gestem podpořil šéfdirigent Stanislav Vavřínek.“

„Dokonalá technická virtuosita Romana Patkoló bez sebemenšího intonačního zaváhání, překrásný medový tón v působivé pomalé větě a radostný vizuální projev právem zvedly publikum ze židlí.“

„Celé provedení tohoto náročného, téměř hodinového díla klade vysoké nároky i na samotný fyzický výkon hráčů, přičemž vše musí působit uvolněně, radostně, přitom zároveň energicky a dravě.“

Závěrečné koncerty sezony Komorní filharmonie Pardubice (KFP) se udály pod vedením šéfdirigenta Stanislava Vavřínka ve dnech 12., 13. a 14. června 2023 v Sukově síni Domu hudby, domovské scéně orchestru. Po vstupní předehře k opeře Tancred Gioacchina Rossiniho publikum doslova uhranul fenomenální výkon světově proslulého slovenského kontrabasisty Romana Patkoló. Důstojným závěrem celé koncertní sezóny pak bylo zařazení jednoho z ikonických děl celé hudební historie, Symfonie č. 3 Es dur „Eroica“ Ludwiga van Beethovena.

„V libretu Kouzelné flétny najdeme všechno možné, je to vlastně taková první revue.“

„Vedení MET k nastudování Kouzelné flétny pozvalo Nathalii Stutzmann, což se jako příliš šťastné neukázalo.“

„Režie Simona McBurneyho se snažila o to, aby se na jevišti neustále něco dělo. Když zpěv jednotlivých protagonistů nerušila hra jejich kolegů, rušila množstvím videoprojekcí (často velmi primitivních) a zejména nejrůznějšími neoperními zvuky, které někdy dokreslovaly herectví na jevišti.“

V závěru svého krátkého, leč velice plodného života, pracoval Wolfgang Amadeus Mozart mimojiné na dvou operách, La clemenza di Tito a Kouzelná flétna. Jestliže první operu psal na objednávku pro Prahu jako slavnostní operu ke korunovaci Leopolda II. za českého krále, Kouzelná flétna vznikla pro lidové, tehdy předměstské, divadlo Emanuela Schickanedera ve Vídni. Přenos Kouzelné flétny 3. června 2023 byl posledním z letošních operních přenosů z Metropolitní opery do kin celého světa v rámci programu The Met: Live in HD.

Středa se souhrou okolností stala festivalovým skutečným středem a navíc jednou z dominant v podobě koncertu z děl komponujících žen příznačně nazvaného „Les Femmes Fatales“.“

„Terezie Fialová se svou bohatou zkušeností komorní praxe věděla přesně, kdy vystoupit do popředí a kdy tmelit celek, nebo ustoupit promluvě obou melodických nástrojů.“

„O naprosto bezprecedentní zážitek se postaral slovenský houslista Milan Paľa.“

Koncem jara a začátkem léta ožívá tradice regionálních hudebních festivalů. Mezi nimi si renomé výjimečné události svého druhu vydobyl Mezinárodní festival komorní hudby Kutná Hora, pořádaný na začátku června v týdenním rozsahu. Již 16. ročník se uskutečnil mezi 3. a 11. červnem s nabídkou šestnácti koncertů ve vynalézavé a atraktivní dramaturgii. Charakteristickým, nezaměnitelným rysem tu je princip tvůrčí dílny, kdy interpreti se ke společnému výkonu scházejí až na místě, aby připravili a předvedli výsledný zvukový tvar skladeb, s jakými se v běžném koncertním provozu stěží kdy setkáme. To vše je umocněno vyspělým interpretačním uměním individuálních výkonů, včetně komorní souhry.

„Z naprostého ticha se postupně, jakoby zdaleka, až ze zahrad, zvedala melodie svolávacích fanfár a rezolutně i majestátně vyzývala k revoluci.“

„Postupně se vynořující melodie vynesly na povrch lahodnou všeobecnou souhru.“

„Také sbor měl jednolitý téměř sametový témbr se zřejmým důrazem sbormistra Petra Fialy na význam a zvukomalebnost textu.“

V rámci 24. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž zazněl dne 12. června 2023 ve Skleníku Květné zahrady slavnostní zahajovací koncert festivalu k 25. výročí zápisu zahrad a zámku v Kroměříži na Seznam světového dědictví UNESCO. Symfonie č. 9 d moll s Ódou na radost Ludwiga van Beethovena pro orchestr, sóla a smíšený sbor nebyla vybrána náhodně. Autograf její poslední věty byl již v minulém století zařazen na seznam světového dokumentárního dědictví UNESCO a v příštím roce tomu bude 200 let od chvíle, kdy zazněla poprvé.

„Janáčkovo divadlo má dobrou atmosféru. Je tu specifická energie.“

„Salome změnila způsob vnímání hudebního dramatu. Je o překračování všech limitů i tabu, šokující dílo o nelidskosti, amorálnosti; o tom, kam až je člověk schopen zajít.“

„Je zajímavé, že Strauss pracoval podobně jako Janáček a ve stejné době. Strauss si napsal sám libreto podle hry Oscara Wilda; není to zpěv na poezii, ale na prózu.“

David Radok vyrostl a vystudoval díky emigraci spolu s rodiči ve Švédsku, kde se věnoval operní režii. Po revoluci se vrátil a začal působit rovněž v České republice. Vedle Národního divadla v Praze pracuje pravidelně i v Janáčkově opeře Národního divadla v Brně. Společně s dirigentem a skladatelem Marko Ivanovićem uvedli už opery Věc Makropulos, Modrovousův hrad, Monument, Tři fragmenty z Juliette a Lidský hlas nebo Petera Grimese. V současnosti společně připravují inscenaci opery Salome od Richarda Strausse, premiéru má 17. června. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se David Radok zamýšlí nad námětem Salome, vrací se k inscenaci Brittenova Petera Grimese, naznačuje, jaké opery nemá rád, a distancuje se od povrchních režijních aktualizací.

„Na Vyšehradě vystoupil polský varhaník Kamil Mika, působící v současné době ve Skotsku.“

„V programu uvedl tři polské skladatele od doby romantismu do současnosti.“

„Cenné varhany bratří Paštiků z roku 1903 se uplatnily v celé své romantické kráse.“

Letošní ročník festivalu Varhanní Vyšehrad nabídl třetí vystoupení cyklu. Do pražské Baziliky sv. Petra a Pavla zavítal celoevropsky etablovaný hráč na královský nástroj, Kamil Mika, a v neděli 11. června posluchačům představil repertoár většinově polské provenience.

„Samo balancování díla na hraně mezi operetou, operou a muzikálem způsobuje problém interpretačního obsazení. Má být Candide svěřen opernímu, nebo muzikálovému souboru?“

„Lumír Olšovský si na své konto může připsat další úspěšnou roli. Není operním pěvcem, ve zpěvu tudíž sází především na výraz, což se mu vzhledem k jeho herecké výbavě výborně daří.“

„Výkon Richarda Samka v roli Candida rostl v průběhu představení.“

Novou inscenací se v sobotu 10. června do českého divadla navrátila Bernsteinova opereta Candide, tentokrát na Novou scénu Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni (DJKT). Jejího nastudování se ujal operní soubor, který se k operetám opakovaně vrací v pravidelných intervalech každou druhou sezónu. Po Offenbachově Pařížském životě (2017), Lehárově Veselé vdově (2019) a Straussově Netopýru (2021) tedy padla volba na Candida, dílo legendárního skladatele a dirigenta.

„Režisérka Marlene Monteiro Freitas charakterizuje svůj režijní přístup jako balancování mezi křehkostí a monumentalitou. Zasadila operu do varietního prostředí, které výborně konvenuje provizornímu industriálnímu interiéru v hale Muzea Quartiere.“

„Velký orchestr překypuje instrumentační barevností, expresivními rytmy i dynamikou, disonanční efekty jsou drásající, ale emočně vypovídající a pěvecké party jsou vypjaté a efektní.“

„Dispozice interpretky Lulu, mladé německé sopranistky Very-Lotte Boecker, jsou vskutku obdivuhodné.“

Poslední premiérou končící sezóny v Theater an der Wien byla opera Lulu Albana Berga. Premiéra se uskutečnila 27. května v prostorách Museumsquartiere a provedení se ujal ORF Radio-Symphonieorchester Wien s dirigentem Maximem Pascalem, operu režírovala Marlene Monteiro Freitas. V titulní roli vystoupila Vera-Lotte Boecker. Rezenze je psána ze třetí reprízy, konané dne 4. června.

„S každou další větou vzájemné hudební sepjetí gradovalo a hudebníci jako by stále více nacházeli ‚společnou řeč‘.“

„Říká se, že vynikající sóloví hráči nejsou příliš dobrými komorními partnery, Müller-Schott však potvrdil, že u těch skutečně nejlepších je pravdou pravý opak.“

„Finále pak už byla jen čirá radost, kdy si všichni muzikanti s úsměvem užívali každý jednotlivý takt a kouzlili tím zároveň úsměvy na tvářích všech přítomných posluchačů.“

Poslední koncert komorní řady S – Studio 1 Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) se uskutečnil 11. června. Nabídl posluchačům mimořádné komorní uskupení, v němž společně se členy SOČRu – koncertním mistrem Petrem Zdvihalem a zástupcem vedoucího violové skupiny Matoušem Hasoněm – vystoupil v klavírním kvintetu nejen jejich současný šéfdirigent Petr Popelka, ale také sólista světového renomé, německý violoncellista Daniel Müller-Schott. Ke klavíru usedl vynikající Miroslav Sekera, jeden z nejvyhledávanějších českých klavíristů. Na programu stálo Adagio a Allegro Roberta Schumanna a Klavírní kvintet A dur „Pstruh“ Franze Schuberta. Koncert zároveň přenášela rozhlasová stanice ČRo D-dur. Jak se dalo čekat, mimořádné uskupení přineslo i mimořádný zážitek.

„I když byl Leo Slezak hrdinným tenorem a Adam Plachetka je králem barytonu, přesto si jsou hodně podobní: impozantní postavou, smyslem pro humor, který se odráží v jejich interpretaci, a schopností elektrizovat publikum.“

„V kostele je výborná akustika a bylo slyšet každou pěvcovu notu, s perfektní výslovností i intonací, ale velmi dobře byl slyšet i orchestr, který pěvce doprovázel.“

„Bylo obdivuhodné, jak dokázali hudebníci hrát čistě na z dnešního pohledu obtížně ovladatelné historické nástroje.“

Zahajovací koncert festivalu Klášterní hudební slavnosti se konal v sobotu 10. června 2023 a byl věnován slavnému šumperskému rodákovi, Leo Slezakovi. Od jeho narození uplynulo 150 let a v Kostele Zvěstování Panny Marie se konal při té příležitosti koncert pěvce, jehož kariéra je hodně podobná. Adam Plachetka vystoupil s recitálem, ve kterém prezentoval známé árie z oper Wolfganga Amadea Mozarta, i neznámé od Antonia Salieriho. To vše za doprovodu Czech Ensemble Baroque Orchestra a dirigenta Romana Válka.

„Atmosféra propojení, kterou člověk zažije na Dílně, je nenahraditelná.”

„V některých případech vznikly dokonce nové varianty skladeb a jejich úpravy se horečně tiskly, aby se stihly provést na závěrečném koncertu účastníků.”

„Laskavá podpora a ohleduplné rady starších a zkušenějších mají větší smysl než ujišťování, že je všechno dokonalé.”

Na otázku, kdo je hudební skladatel, existuje jednoduchá odpověď: Přece ten, kdo píše hudbu! Co je k tomu vlastně zapotřebí? Stačí celkem málo: odvaha, nadšení a hlavně ti správní lidé, kteří dokážou podpořit a inspirovat. Poznáte je třeba, když se vypravíte na Dílnu pro nejmladší skladatele…

„Jako finale výběru z Liturgie vkusně posloužila část Slava Otci i Synu. Sbor nastoupil s energií dále utlumenou a opět probuzenou a pěkně prošel vkusnou quasi recitativní pasáží, aby v závěru vítězným hlaholem oslavil boží dvojici.“

„Ženský sbor vynikal mimořádnou jemností a zároveň se účinně podílel v celosborových zvukových náporech.“

„Sbormistr Jakub Zicha svým stylem vedení a nasazením burcoval sbor k neutuchající bdělosti a velmi pěknému výkonu profesionální kvality.“

Devátého června oslavil Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy jubileum od svého založení koncertem v Betlémské kapli na pražském Starém Městě. Spolu s univerzitním sborem vystoupily také Pražský smíšený sbor, jehož sbormistrem je Jiří Petrdlík, a slovenský sbor Collegium Technicum z Košic se sbormistryní Tatianou Kanišákovou, který má letos také jubileum 40 let svého trvání.

„Námluvy s Janáčkovou operou byly dramatické. Obrátili se na mne, jestli bych mohla být „cover“ na Emilii Marty, když budou na turné v Šanghaji s Věcí Makropulos, to bylo v roce 2017. Nakonec onemocněla hlavní představitelka a zavolali mi v den představení.“

„Salome překračuje všechny zažité konvence a hranice ve svém chování vůči všem.“

„Dostala jsem se k paní Editě Gruberové, která mi zajistila předzpívání u své profesorky Ruthilde Boesch ve Vídni. Měla jsem u ní několik hodin, ale z další spolupráce nakonec sešlo.“

Linda Ballová je slovenská sopranistka, která se v brněnské opeře představuje již v páté inscenaci. Vždy zaujala zvučným a pevným sopránem, křehkým vzezřením, bezproblémovou muzikalitou a přirozeným herectvím. Nyní ji čeká premiéra Straussovy Salome, kde ztvární hlavní postavu. Pěvkyně tvrdí, že je to úkol, co ji posouvá o další stupně operního umění dál.