„Na Vyšehradě vystoupil polský varhaník Kamil Mika, působící v současné době ve Skotsku.“

„V programu uvedl tři polské skladatele od doby romantismu do současnosti.“

„Cenné varhany bratří Paštiků z roku 1903 se uplatnily v celé své romantické kráse.“

Letošní ročník festivalu Varhanní Vyšehrad nabídl třetí vystoupení cyklu. Do pražské Baziliky sv. Petra a Pavla zavítal celoevropsky etablovaný hráč na královský nástroj, Kamil Mika, a v neděli 11. června posluchačům představil repertoár většinově polské provenience.

Kamil Mika, rodák z Krakova (*1987), vystudoval ve svém rodném městě a na Vysoké hudební škole v německé Mohuči. Získal první cenu na Mezinárodní varhanní soutěži v Castellana Grotte v Itálii a úspěšně vystoupil jako sólista v mnoha evropských zemích. V současné době působí jako varhaník v kostele sv. Jakuba ve skotském Aberdeenu, kde je zároveň činný i pedagogicky.

Na úvod svého vystoupení na cenné romantické varhany bratří Paštiků z roku 1903 u sv. Petra a Pavla zvolil Pièce d’Orgue – Fantasii G dur BWV 572 Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750). Autor, velký hudební architekt, tentokrát nepropojil její tři díly, spíše je jen připojil za sebe a charakterem se velice odlišují. První jednohlasá manuálová část, hraná ve velmi rychlém tempu, působila spíš jako brilantní etuda, ale temný zvuk pouze základních rejstříků zřetelnosti příliš neprospěl. V středním dílu, pětihlasém ricercaru nezřetelnost vedení jednotlivých hlasů vyvrcholila a i třetí část proběhla ve slabším zvuku, ve kterém se zcela ztratily zajímavé harmonické chromatické postupy. Je otázkou, zda hrát barokní repertoár na tak vyhraněný typ romantického nástroje.

Dále se Mika věnoval varhanní hudbě své země, k naší škodě téměř neznámé i nehrané. Mieczysław Surzyński (1866–1924) studoval v Berlíně, Lipsku a Regensburgu. V carském Rusku působil jako varhaník a sbormistr v Petrohradě, Kyjevě a Saratově a v závěru svého života ve Varšavě. Pro varhany napsal sonátu, koncert s orchestrem i varhanní školu, vše v pozdně romantickém slohu. Improvizace z roku 1910 zpracovávají variačně polskou píseň „Svatý Bože“. Působivé dílo znělo v odpovídajícím zvuku vyšehradských varhan pod rukama Kamila Miky velmi barevně.

Feliks Nowowiejski (1877–1946) studoval v Berlíně a Regensburgu, ale také v Praze u Antonína Dvořáka. Působil jako koncertní varhaník v Berlíně, Krakově a v Poznani jako profesor konzervatoře. Jeho harmonická představivost je proti Surzyńskému bohatší, ovlivněná chromatikou pozdního romantismu. Zvukově jemná část Regina Angelorum z Šesté symfonie převedla ukázky polské varhanní tvorby do současnosti.

Marina Sawa (1937–2005) působil jako varhaník a pedagog ve Varšavě. Věnoval se téměř výhradně varhanní a duchovní tvorbě. Z jeho rozsáhlého díla vybral Kamil Mika Hymnus k poctě sv. Petra a Pavla. Skladba začíná mohutným unisonem v plenu nástroje a nebojí se ostrých dramatických harmonických střetů, střídaných meditativními plochami. Skladba silně zapůsobila v suverénním podání polského sólisty.

Závěr svého vystoupení věnoval Mika skladbám Franze Liszta. Ave Maria podle Arcadelta je jednou z řady transkripcí, které Liszt přepisoval z originálů pro klavír nebo varhany. Zde se jedná o skladbu nizozemského autora 16. století Jacoba Arcadelta. Jemná lyrika díla převedla koncert do bouřlivého virtuózního provedení Lisztova Preludia a fugy na B A C H, kterým vyvrcholilo Mikovo vystoupení.

Foto: Varhanní Vyšehrad a ilustrační z archivu festivalu