PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Tentokrát si auditorium v drážďanské Semperoper vyslechlo hudbu, která je přece jen zvuku Staatskapelle Dresden bližší.“

„Neznamenalo to však, že by barva orchestru v méně vášnivém provedení ztrácela na lesku, naopak.“

„Hrůša nám představil skladbu nikoliv za pomoci okázalých gest, drzosti a exhibicionismu, ale elegancí, delikátností a promyšleností.“

Dirigent Jakub Hrůša se po necelých dvou letech vrátil k pultu Sächsische Staatskapelle Dresden. V rámci mimořádného koncertu o Bílé sobotě, 8. dubna 2023, vynikajícím způsobem uvedl Straussovu báseň Don Juan a Berliozovu Fantastickou symfonii.

„Hudebně jsme se rázem ocitli v atmosféře první poloviny 18. století.“

„Poslech efektní, avšak nikoli samoúčelně vyumělkované melodiky, byl skutečným požitkem.“

„Interpretačním a dramaturgickým vrcholem večera se stalo uvedení proslulého hymnu Stabat Mater.“

Collegium Marianum, jeden z našich předních souborů soustavně se věnujících stylově autentické interpretaci hudby 17. a 18. století, přichystal pro pražské milovníky hudby milé a opravdu vzácné překvapení. Uprostřed velikonočního týdne v nádherné barokní lodi kostela sv. Šimona a Judy uspořádal 4. dubna koncert z děl skladatelů přináležejících k tzv. neapolskému stylu. Hudebně jsme se rázem ocitli v atmosféře první poloviny 18. století. Neapolský styl jako další vývojový článek hlavního proudu dějin evropské hudby doplnil a posléze i vystřídal hudbu vrcholného baroka. Zároveň položil základy galantního stylu, někdy též nazývaného hudebním rokokem. Znamenal určité prosvětlení a hlavně nové pojetí melodického výraziva v charakteristickém sepětí melodické linie a jejího rytmického formování, včetně nových výrazových afektů.

„Miloslav Kabeláč nepustil nic polovičatého.“

„Neumím si dost dobře představit, že hraji něco, o čem vím, že to není úplně dobré.“

„Když se živá nahrávka povede, bývá ve všech směrech odvážnější. Je přítomno něco, čeho se ve studiu sice také dá dosáhnout, ale těžce.“

Jako své páté album vydal pianista Jan Bartoš u Supraphonu v možná překvapivé konfrontaci sólové skladby dvou českých autorů. Natočil Smetanovy Sny a dva cykly od Miloslava Kabeláče – Osm preludií, op. 30 a Cizokrajné motivy, op. 38. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad spojnicemi mezi oběma skladateli, porovnává Ivana Moravce s Rudolfem Firkušným a Josefem Páleníčkem a prozrazuje některé své další plány. Připouští zároveň, že v sólovém hraní se cítí svobodněji, a zdůrazňuje, že natáčí jen to, co má opravdu hodně zažité.

„Dokonale připravený vokálně instrumentální aparát představil již v první větě mnohé z výrazových fines, které v dalších částech oratoria splynuly do široké palety, s níž dovedl dirigent své pojetí Dvořákova díla k dokonalému ztvárnění.“

„Sopranistka Eva Hornyaková, proslulá nevšední barvou hlasu, neměla sice příležitost zpívat speciální sólo, ale v rámci kvartetu vystihla neomylně věrnou míru prožitku a význam textu.“

„Výtečně znějící Kühnův smíšený sbor byl přesvědčivý v dynamice, v lyrických pasážích a inspirativním partnerství se sólisty a orchestrem.“

Antonín Dvořák napsal v roce 1878 první řadu svých Slovanských tanců pro vydavatele Fritze Simrocka a přestoupil tak hranice své vlasti, aby se následně proslavil v Londýně i Americe. Londýnské publikum o síle dvanácti tisíc diváků aplaudovalo v Royal Albert Hall jeho oratoriu Stabat Mater roku 1884. Začal je komponovat roku 1876, kdy už měl za sebou celou řadu skladeb včetně smyčcové Serenády E dur, Páté symfonie F dur nebo opery Vanda. Stabat Mater, první velké vokálně-instrumentální dílo, začal psát v reakci na úmrtí své dvoudenní dcerky Josefy v srpnu roku 1875. Práci dokončil v roce 1977, když původní koncepci rozšířily další tragická úmrtí dětí, konkrétně dcerky Růženky a synka Otakara. Premiéru mělo oratorium 23. prosince 1880 v Praze, o dva rok později bylo uvedeno v Budapešti a poté v Londýně. Letošní provedení zařadil Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK do svého Velikonočního festivalu, který zahájil 1. dubna recitál vídeňské varhanice, profesorky salcburského Mozartea, Elisabeth Ullmannové.

„Po první větě by dle originální Mahlerovy partitury měla následovat pětiminutová pauza, na kterou však nedošlo.“

„Dlouhá závěrečná část s chorály, pochody, bitevními scénami a vizí Posledního soudu se nesla ve znamení viscerální energie.“

„Vyvrcholení věty, které nastává ke konci, Mahler nazval výkřikem smrti.“

Na zelený čtvrtek 6. dubna připravila Moravská filharmonie Olomouc výjimečný program v podobě Symfonie č. 2 c moll, zvané příznačně „Vzkříšení“, od Gustava Mahlera, pro české země i pro Olomouc významného rakousko-českého skladatele. Možnost vyslechnout toto velkolepé dílo, které utvrdilo skladatelův celoživotní pohled na krásu posmrtného života a vzkříšení, mělo olomoucké publikum díky spolupráci Moravské filharmonie Olomouc pod vedením dirigentů Zsolta Hamara a Gregory Tóth von Vajna (za scénou), Pražského filharmonického sboru pod vedením Lukáše Vasilka a sólistek Kristýny Kůstkové (soprán) a Markéty Cukrové (alt).

„Taneční ´komentář´ byl nejen pohybovým ztvárněním hudby, ale i jejím doplněním, objasněním, nástavbou a zhutněním.“

„Varhany v Jezuitském kostele sice nedisponují úplnou francouzskou symfonickou specifikací, ale Marek Štrbák se dokázal k tomuto zvukovému ideálu přiblížit co nejvěrněji.“

„Hudba otřásla i pohladila hlubiny duše posluchačů a intenzivně je provedla dramatickými událostmi Kristova utrpení.“

V brněnském Jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie se konal 24. března nevšední varhanní koncert. V interpretaci známého slovenského varhaníka Marka Štrbáka zaznělo monumentální dílo Le Chemin de la Croix (Křížová cesta) od významného francouzského varhaníka, skladatele a improvizátora Marcela Duprého. Doplnila je choreografie Zuzany Hubinské.

 „Velikonoce 2023 s sebou přinášejí nový začátek. Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším.“

„V centru našeho hledání bude letos postava Tannhäusera. Hrdiny ztraceného a svedeného, ale také poctivě hledajícího sebe sama.“

„Svět Richarda Wagnera, nejradikálnějšího hudebního inovátora v dějinách, pro nás bude novou startovní čarou i laboratoří zároveň, a to v opeře, na koncertech, v tanečních projektech i v elektronické hudbě.“

Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším… Tolik ukázka z uvítacího textu programu salcburského Velikonočního festivalu 2023, který se uskutečnil od 1. do 10. dubna. Autorem těchto slov je festivalový intendant Nikolaus Bachler. Výroky o „novém začátku“ jsou skutečně namístě. Co však překvapí, je skutečnost, že se pan ředitel prakticky neobtěžuje s vysvětlením, proč vlastně k jakési nové éře festivalu vůbec dochází. Řekněme si to tedy ve stručnosti alespoň my.

„Sboristé zahájili zpěv stojíc vepředu po stranách hlediště, čímž velmi názorně anticipovali plastičnost, která byla po celou dobu právě díky proměnlivému rozmístění zpěváků přítomna.“

„Vizuální propojení kostýmovaných zpěváků a divadelníků za plátnem, vyústilo ve velmi subtilní a jemný sborový vstup.“

„Dílo pak uzavřel sbor s opět suverénní tónovou vyvážeností, který se symbolicky postavil na dvě skupiny, podél přední části hlediště.“

Na Velký pátek 7. dubna 2023 se u Šimona a Judy v Praze rozezněly Bachovy Janovy pašije. Jejich provedení však nebylo pouze hudební. Musica Florea pod vedením Marka Štryncla spojila síly s Divadlem bratří Formanů (režie Matěj Forman) a dala tak vzniknout unikátnímu konceptu. Neobvyklé bylo rovněž jazykové provedení skladby. Zpívalo se česky na překlad Mirka Očadlíka.

„Hodna obdivu je však zejména klavíristka Jana Ryšánková. Dobrým počinem bylo zařazení tohoto díla před přestávkou.“

„Bylo snadné nechat se unášet pohodovým, radostným a melodickým Andante v Triu G dur Josepha Haydna a v jeho Poco adagio podléhat rafinovaně vedenému dialogu sametových i zvonivých tónů houslí Jiřího Jahody.“

„Po přestávce přišlo na řadu skvostné a radostné dílo Antonína Dvořáka, který nikdy nezklame.“

První dubnovou neděli v brněnském Rubínu uzavřelo Moravské klavírní trio XIII. ročník svého Muzikobraní, a to koncertem se zaměřením na folklórní prvky v klavírních triích Josepha Haydna, Vítězslava Nováka a Antonína Dvořáka.

„Maďarský režisér David Marton se inspiroval rozvojem fotografie s Laternou Magikou a zasadil všechna kouzla i čáry do tohoto oboru.“

„Na plátno, které se nalézá na místě opony, je promítáno skutečné dění na scéně, odehrávající se v identickém čase a v reálném prostředí kulis na jevišti.“

„Scéna byla naprosto realistická, pěvci se opravdu prodírali lesním houštím a opravdu stál na jevišti domek polesného Kuny. Avšak scéna nikdy nebyla ukázána v celistvosti, vždy jen skrze výseky, ve kterých se odehrával děj.“

Operu Čarostřelec od Carla Marii von Webera uvádí Divadlo na Vídeňce, opět v prostorách Museumsquartier, jako svoji další premiéru. Ta se uskutečnila 22. března 2023 a jak je již v tomto divadle zvykem, je i tato inscenace skvěle interpretačně provedená a režijně překvapivá. Původně romantická opera je uvedena v koprodukci s Teatro Real Madrid a je realizována jako film. Recenze pochází ze čtvrté reprízy z 1. dubna 2023. Režisérem představení je David Marton, diriguje Patrick Lange, v roli Agáty se představila Jacquelyn Wagner, jako Anička vystoupila Sofia Fomina, Maxe zpíval Tucmas Katajala, Kaspara Alex Esposito, Eremitem byl Levente Páll, Kunem Guido Jentjens. Hudbu hráli Wiener Symphoniker, zpíval Arnold Schoenberg Chor s Erwinem Ortnerem. Představení snímaly live tři kamery, Chantal Bergemann, Mariano Margarit a Michael Würmer a tvůrcem výsledného videa byl Chris Kondek.

„Chuhei Iwasaki přistoupil k nastudování se svou, již tradiční precizností, ale tentokrát i s velkou pokorou.“

„Český filharmonický sbor Brno je schopen vytvořit obrovské napětí v místech, kdy je předepsáno pianissimo a zároveň se s jistotou pouští do velkých forte.“

„Orchestr zněl velmi plasticky, vyzněla zejména místa gradací do velkých dynamik.“

Velmi zdařilým provedením Dvořákova díla Stabat Mater ukončil 6. dubna orchestr Plzeňské filharmonie festival Smetanovské dny, který se konal v Plzni již počtyřiatřicáté. Ke spolupráci byl přizván Český filharmonický sbor Brno. Provedení řídil šéfdirigent orchestru Chuhei Iwasaki.

„Poslední skladbou večera byla premiéra nového díla Slavomíra Hořínky s názvem Ze všech sil.“

„S názvem pořadu Hlásám milost, se představil soubor L´Armonia terrena, který založil jeho dirigent a umělecký šéf Zdeněk Klauda v roce 2014, zaměřující se především na hudbu 18. a 19. století.“

„Dřevěný Kristus. Dílo, které bylo původně instrumentováno pro velký orchestr, aranžoval Jaroslav Pelikán pro orchestr komorní. Tímto získalo intimitu a ponor do okouzlené a pokorné duše, přičemž život mu vdechla exkluzivní interpretace Jana Martiníka.“

Koncerty Velikonočního festivalu se v čase postním konaly tři dny po sobě. Po opulentním zahájení skladbou Františka Musila Stabat Mater v katedrále sv. Petra a Pavla zazněly v pondělí 3. dubna v kostele sv. Augustina vedle Postní meditace Marc-Antoine Charpentiera i skladby Henryho du Monte Allemande grais a Jesu dulceo cordium. Po skladbě O Jesu nomen dulce Heinricha Schütze se představil Slavomír Hořínka s premiérou skladby Ze všech sil. Interprety byli Cappella Mariana s pěvci Vojtěchem Semerádem, Ondřejem Holubem a Tomášem Králem. V úterý 4. dubna vystoupili v minoritském kostele sv. Janů L´Armoia Terrena s dirigentem Zdeňkem Klaudou a basistou Janem Martiníkem. Na programu byly skladby J. S. Bacha Ricercar a 6 z Hudební obětiny a Vor deinem Thron tret ich hiermit, dále cyklus písní Jana Hanuše Dřevěný Kristus pro nižší hlas a orchestr a Symfonie č. 2 pro trubku a smyčce Arthura Honeggera. Dva koncerty prodchnuté rozjímáním a niterným ponorem do rozjímání.