PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Orchester mladých ukrajinských umelcov sa stal významným kultúrnym ambasádorom svojej krajiny.“

„Oksana Lyniv sa angažuje v rozvíjaní mladých talentov a zároveň zanietene propaguje ukrajinskú hudbu.“

„Dramaturgická voľba Brahmsa bola odvážna a hoci nie bez rizika, priniesla večeru silný emocionálny náboj.“

Koncert Mládežníckeho symfonického orchestra Ukrajiny na Bratislavských hudobných slávnostiach pod vedením Oksany Lyniv spojil silný umelecký zážitok s hlbokým spoločenským posolstvom. Zazneli diela mladej skladateľky Marie Khodakivskej i náročné Brahmsove kompozície. Výrazné sólistické výkony, zanietená interpretácia vytvorili večer plný emócií, hrdosti a spolupatričnosti, vyzdvihli silu hudby ako hlasu národa, prejav kultúrnej identity a podporu mladých talentov v čase vojnového konfliktu.

„Domnívám se, že od pořadatelů to byla trochu pragmatická volba. Závěrečný koncert je určen pro mnoho čestných hostů a sponzorů, je to společenská událost, kam se příliš závažná díla jaksi nehodí.“

„Moc jsem nerozuměl tomu, co vede devětasedmdesátiletého rakouského klavíristu Rudolfa Buchbindera hrát právě tohle dílo.“

„Zvuk orchestru byl po celou dobu krásný, mladistvě svěží.“

Závěrečný koncert letošní Dvořákovy Prahy měl 23. září populárnější, odlehčený ráz. Folklórní Enescu, jazzově barevný klavírní koncert od Gershwina, mladý Dvořák a mistrovský Ravel na závěr. Francouzský národní orchestr hrál neobyčejně svěže a jeho současný umělecký šéf rumunského původu Cristian Macelaru ho vedl s naprostou jistotou. Nejméně zaujal výkon pianisty Rudolfa Buchbindera.

„Ilona Štěpánová, o které všichni její žáci hovořili jako o Ilonce, byla citlivá a poetická duše, která v době, kdy jsem ji poznal, žila uzavřena ve svém hudebním světě.“

„Asi každý člověk má svou slabou stránku, a u paní Ilonky to byla přehnaná starost o veřejnou prezentaci jejích žáků.“

„Technika je pochopitelně základ, ale jádrem našich hodin byla interpretace. Občas hodnotila i interpretaci jiných klavíristů, někdy slovy, která by mohla vypadat škodolibě, ale ona prostě jenom byla upřímná.“

Dne 25. září 2025 uplyne padesát let od smrti vynikající české pianistky a pedagožky prof. Ilony Štepánové-Kurzové (1899–1975). Rád bych připomněl toto výročí nikoliv fakty, která si lze přečíst na Wikipedii, ale osobní vzpomínkou.

„Neobyčejnou kvalitou koncertu byla schopnost spojit hudební krásu s duchovní hloubkou.“

„Zpěvačky volily frázování s ohledem na akustiku.“

„Vynikla tak nejen srozumitelnost, ale i jemná práce s významovými akcenty, které podtrhovaly duchovní obsah zpěvů.“

V pondělí 22. září se v Hlučíně v rámci Svatováclavského hudebního festivalu odehrál nevšední zážitek, který posluchače přenesl hluboko k duchovním kořenům. Kostel sv. Jana Křtitele se stal svědkem hudební pouti do středověké Prahy prostřednictvím programu Srdce Evropy – Gregoriánský chorál a raný vícehlas ve středověké Praze, který přednesl ženský vokální soubor Tiburtina Ensemble pod vedením Barbory Kabátkové.

„Smetanova hudba ve Vídni vždy rezonovala a citlivá německá verze může publiku napomoci dílu a jeho vážnosti i humoru porozumět.“

„Smetana ani u nás, ani v zahraničí není doceněn; je svůj, originální…“

„Mojí poslední inscenací v Cardiffu bude na jaře Bludný Holanďan od Richarda Wagnera.“

Tomáš Hanus patří k našim dirigentům, kteří mají velké úspěchy v zahraničí a do České republiky zavítají dirigovat jen svátečně. Přesto nedá na Českou republiku, a zejména na českou hudbu dopustit a diriguje ji vždy velmi rád. V létě se ukázal na skok ve svém rodném v Brně a bylo tedy možné si s ním promluvit o jeho nejbližších plánech.

„Krásná Romance z Klavírního koncertu a moll Clary Schumann se v rukou Onutė Gražinytė doslova vznášela.“

„Steven Isserlis svůj nástroj Stradivari rozezněl precizně v duchu posledního tvůrčího vrcholu Roberta Schumanna.“

„Lucy Crowe pojala svou roli jako andělský hlas a skutečně zněla jako hlas z nebes.“

Dvořákova Praha zaujala v letošním 18. ročníku ambiciózními koncerty se širokým repertoárem a četnými umělci nejvyšší úrovně. Sobotní večer 20. září v Rudolfinu se stal přímo jedním z pilířů letošního festivalu a Dvořákova síň zaplněná hojně také posluchači ze zahraničí očekávala koncert, na který se nezapomíná. Zněla díla manželů Schumannových a po přestávce také Martinů. Sólisty doprovázel orchestr Prague Philharmonia, zpíval i Pražský filharmonický sbor a celé provedení řídil Robert Kružík.

„Mým největším snem je, aby se rutina nikdy nestala součástí budovy Rudolfina.“

„Čajkovskij samozřejmě nebyl žádný anděl, nikdo není. Ale v podstatě byl stejně ušlechtilý jako jeho hudba.“

„Jsme ve službách tvorby. Tvůrci jsou bohové, my jsme služebníci.“

Česká filharmonie vstupuje v těchto dnech do jubilejní 130. sezony. První koncerty ve dnech 25. a 26. září povede, přirozeně, šéfdirigent orchestru Semjon Byčkov. Na zahajovacím koncertě se spolu s filharmoniky vrátí k hudbě Petra Iljiče Čajkovského, konkrétně k Symfonii č. 5; tu pak těleso poveze i na svoje podzimní turné po Asii. Právě o Čajkovském Semjon Byčkov nejvíc mluví v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz. Z dirigentových slov o tomto autorovi je přitom ještě více než jindy cítit hluboký obdiv a pokora – a také láska.

„Fialová a Bárta jsou často žádanými interprety, protože nenabízí jenom kvalitní umělecké uchopení díla, ale také různorodý repertoár napříč stoletími a žánry.“

„To vše s originálním světelným designem vytvořilo působivou, odlehčenou atmosféru, což se do koncertní řady Bez kravaty nesmírně hodí.“

„A i když večerní program postrádal jistou hlubší dramaturgickou vizi, což je škoda, jeho uměleckou úroveň se povedlo udržet výtečnou interpretací.“

Dvořákova Praha nově nabízí koncertní řadu s názvem Bez kravaty (No tie). Ta by podle pořadatelů festivalu měla představit program vstřícnější vůči publiku, aniž by polevil na své kvalitě, a to v uvolněné, neformální atmosféře s dress codem Casual. Lze tedy očekávat atraktivní koncertní řadu kombinující nekonvenční hudební žánry. Jeden z koncertů nového cyklu se uskutečnil dne 22. září v prostorách Divadla X10 s názvem Bach meets Bolling. Interpretovali Jiří Bárta, Terezie Fialová a také Petr Dvorský a Jiří Stivín mladší.

„Program nebol pompéznou oslavou, skôr výnimočným gestom uznania, ponúkajúc malú ochutnávku tvorby.“

„Pažického dôslednosť, s akou zachytil výrazový zámer autorky, sa ukázala aj v ďalších číslach programu.“

„Nový projekt komorného koncertu slovenských skladateľov si svojich poslucháčov našiel.“

Druhý komorný koncert 60. ročníka Bratislavských hudobných slávností priniesol výnimočné stretnutie jubilujúcich skladateliek Sylvie Bodorovej a Ľubice Čekovskej. Pod názvom Dvojportrét z tvorby jubilujúcich skladateliek večer spojil melancholickú, kontemplatívnu tvorbu Čekovskej s temperamentnými skladbami Bodorovej, pričom zazneli aj slovenské premiéry cyklu Four Movements a Concerto dei fiori. Výkony interpretov ako Peter Pažický, Jakub Sedláček či Miriam Rodriguez Brüllová zdôraznili lyriku, jemnú expresivitu a rytmickú presnosť diel, zatiaľ čo dramaturgický kontrast medzi dvoma poetikami dodal koncertu dynamiku a nezabudnuteľnú atmosféru.

„Avantgardní kompozice jsou schopny svést i proslulé dirigenty k plošnosti interpretace.“

„Adámkova skladba pro velký orchestr byla barevně originálnější než Boulezova.“ 

„Díla klasičtější mají v dramaturgické nabídce festivalu schopnost přitáhnout i davy posluchačů.“

V rámci prestižního festivalu Musikfest Berlin, probíhajícího ve dnech 30. srpna až 23. září 2025 v koncertních síních hlavní německé metropole, se uskutečnila ve Velkém sále berlínské Filharmonie také premiéra nového díla Ondřeje Adámka Between Five Columns. Přehlídka výrazně akcentující soudobou hudbu, v těsném spojení s klasickou hudbou starších epoch, přizvala ke své dramaturgické nabídce řadu zahraničních i domácích těles. Pouze Berlínští filharmonikové si připravili dva programy s různými dirigenty.

„První dojem z koncertu je takový, že oba novodobí autoři jsou si velmi podobní.“

„U skladatelů Beria a Bouleze nyní vzpomínáme sto let od narození, u Bacha letos jeho nedožité již 340. narozeniny.“

„Švejkar svůj B klarinet ovládá vskutku mistrovsky. Hraje čistě, s intonační přesností, s rozmanitou škálou barev.“

To trojí užití slova lehkost v titulku reflexe rozhodně není nadbytečné, nejen proto, že připomíná jedno známé literární dílo. Nejlépe totiž charakterizuje koncert klarinetisty Marka Švejkara, který se uskutečnil dne 20. září v nezvykle teplém a slunném sobotním odpoledni v pražském Atriu na Žižkově. Během programu jej podpořili violoncellista David Pěruška a tanečnice Eliška Kopecká. Koncert byl současně představením, respektive, po křesťansku řečeno, křtem nového CD, který právě vyšel u značky Supraphon. Švejkar na něm hraje výhradně sólové skladby pro svůj nástroj.