PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Denis Kožuchin představil barokně klenuté a sekvenčně formované téma stylovým úhozem, na nějž se vzápětí naladil Josef Špaček se svým charakterním tónem.“

„Josef Špaček exceloval ve vyhrávání všech nepředvídatelných rytmických zvratů, jež obdařil bodavou akcentací.“

„Pärtova skladba stavěla na ostinátním doprovodu fungujícím coby základ pro houslistovo opatrné odměřování každého stupnicového manévru.“

Během nedělního recitálového klání v pražském Rudolfinu vystoupil Josef Špaček se stylově rozmanitým repertoárem, jejž špičkový český houslista spolu s klavíristou Denisem Kožuchinem olemoval zvučnými skladatelskými jmény jako César Franck, Alfred Schnittke nebo Arvo Pärt. Vypointovaný program v kombinaci s pozoruhodnými hráčskými dovednostmi obou muzikantů zaujal posluchačstvo vyváženou a sugestivní variací dráždivé exprese s hudebně konstrukční hrou, jež jen potvrdila sólistovu muzikálnost a schopnost ukočírovat rozmanitou plejádu hudebních stylů.

„Jako mladý se Charles Mackerras ujal vedení londýnského BBC Concert Orchestra, se kterým v Brně vystoupím.“

„Po studiích jsem vystupovala v orchestrech u prvních houslí, od kterých člověk své spoluhráče do jisté míry koordinuje. A zatoužila jsem se vydat na neprošlapanou dráhu dirigentky.“

„Na koncert spojený s památkou na Mackerrase se těším a jsem už teď rozechvělá“.

Jako by nám byl blízký už svým datem narození. Vždyť Charles Mackerras přišel na svět 17. listopadu. Pravda, už roku 1925 a ještě ve vzdálené Austrálii. Přilnul k nám ovšem díky své hudební lásce Leoši Janáčkovi, kterého propagoval po celém světě. Je proto namístě, že Mistrovo kulaté jubileum připomene brněnský festival Moravský podzim svým zahajovacím koncertem. A že při něm 12. října pozdvihne taktovku Finka Anna-Maria Helsing, není náhodou.

„Na první pohled mohl repertoárový rozpis až šokovat, ne-li odpudit. Nebude to bramboračka či dort, jak ho pekli Pejsek s Kočičkou?“

„Třívětý opus šarmantní Clara Dent-Bogányi přednesla s kýženou lehkostí a prožitkem, byť o nijak jednoduchý part se nejedná.“

„Usměvavé vedení Radka Baboráka na mnoha místech probouzelo úsměvy i v řadách instrumentalistů a výsledkem tedy bylo skvěle i s radostí zahrané dílo obdařené i výrazovou péčí.“

Pražští komorní sólisté uspořádali krásný koncert. Soubor vedený respektovaným hornistou Radkem Baborákem 5. října opět prokázal svůj mnohovstevnatý um ve svém novém působišti, tedy v kostele sv. Anežky České na Spořilově. Coby sólistka, ale později i členka ansámblu přispěla k suverénnímu sukcesu koncertní akce hobojistka Clara Dent-Bogányi. Skutečně, už předem je nutné zdůraznit: Bylo to skvělé z mnoha úhlů pohledu.

„Nikdy neupřednostňuji jednu složku, snažím se všechny podpořit k maximální spolupráci, jen tak může vzniknout něco mimořádného. Pokud takový koncept neprosadím, mohu rovnou poslat diváky na koncert, a ne do divadla.“

„Mým největším přáním je, aby diváci odcházeli z představení proměnění.“

„Příběh největšího irského hrdiny Finna je dobrým základem pro velkou tragédii.“

Jiří Heřman patří k nejvýraznějším českým operním režisérům současnosti. Absolvent konzervatoře v Plzni a operní režie na pražské AMU si renomé vybudoval jak originálními komorními projekty v netradičních prostorách, tak inscenacemi na velkých operních scénách. Od roku 2015 působí jako umělecký šéf opery Národního divadla v Brně.

„Rytmus tikania hodín sa premenil na ťažký, pomalý krok titána.“

„Ostatné sláčiky sa držali v pozadí a violončelá mali veľký priestor aj po tutti-výbuchu.“

„Sláčiky zneli žiadostivým tónom, akoby im opatrnosť bránila v plnej dynamickej gradácii.”

Na zámku Mikulov v rámci desiateho ročníku Lednicko-valtického hudobného festivalu ožil svet Philipa Glassa. 4. októbra jeho dielo LIFE: Cesta časom sprostredkoval Orchester Berg pod taktovkou Petra Vrábela a nechýbala ani sprievodná projekcia fotografa Fransa Lantinga. Kombinácia vizuálnej krásy života ako takého s hypnotickou hudbou Philipa Glassa bola zážitkom, pri ktorom sa človek ľahko pristihne, ako sa ponára do úžasu a tichého zamyslenia. Hráči Orchestra Berg podali úctyhodný výkon a zo strany publika bol potlesk v stoji reakciou bez zaváhania.

„Varhany jsou živý organismus.“

„Záleží na tom, co varhaník chce slyšet.“

„Kdyby havarijní situace nastala, tak ji budu muset řešit. Ale v této chvíli počítám s tím, že další ročník festivalu bude.“ 

Mezinárodní varhanní festival pořádaný v bazilice svatého Jakuba v Praze na Starém Městě je atraktivní nejen zajímavým výběrem účinkujících a repertoárem, ale i nástrojem – největšími varhanami v Praze i v republice. Katolická církev a Audite Organum, společenství organizující tamní koncerty varhanní hudby, však stojí před jejich nezbytnou rekonstrukcí. Titulární varhanice chrámu Irena Chřibková, iniciátorka a po celou dobu ředitelka festivalu, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, v jakém stavu varhany jsou a kolik peněz je potřeba, a vypočítává, co vše se bude opravovat. Vrací se však i k programu festivalu, který se v srpnu a září uskutečnil už potřicáté.

„Dát dohromady náročný part pro čtyři lesní rohy nebylo jednoduché. Jejich souhra byla obdivuhodná.“

„Hudba Josefa Suka je efektní a plná dramatického citu.“

„Díky sugestivním gestům Tomáše Netopila klenuté plochy hýřily barevností.“

Bratislavské hudební slavnosti jsou v plném proudu a Koncertní síň Slovenské filharmonie je každý večer plná hudbymilovných návštěvníků. V pátek 3. října zde hostili Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK v čele s dirigentem Tomášem Netopilem. Lákadlem byl Koncertní kus pro čtyři lesní rohy a orchestr Roberta Schumanna a závěrem zazněla Symfonie E dur Josefa Suka. Program neobvyklý, přesto posluchačsky atraktivní.

„V rámci koncertného života mesta Bardejov sú Organové dni Jozefa Grešáka jediným koncertným cyklom arteficiálnej hudby mimoriadnej kvality.“

„Jozefovi Grešákovi kontakt s organom novopostaveným v bazilike v roku 1909 otvoril cestu k rozvoju hudobného talentu.“

„Suverénna technika a virtuózna samozrejmosť – takýto prívlastok možno pripísať organovému recitálu Přemysla Kšicu.“

Organové dni Jozefa Grešáka s viacerými jubileami. Pod tímto titulkem se v článku pro portál KlasikaPlus.cz vrací východoslovenská muzikoložka Silvia Fecsková k letnímu festivalu, na kterém během července a srpna vystoupili v hlavním katolickém chrámu v památkovém městě Bardejově čtyři varhaníci. Jedním z nich byl Přemysl Kšica, varhaník chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Autorka uzavírá text připomínkou skutečnosti, že rok 2027 bude spojen s dvojím jubileem skladatele Jozefa Grešáka, a tedy výzvou, že je nejvyšší čas uvažovat nad tím, jak ho pojmout.

„Hudba je spojnice mezi zemí a nebem, která nám pomáhá v našem duchovním životě.“

„Na byzantskou hudbu nedám dopustit. Vyloženě vybízí k hlubokému prožitku, ke kontaktu s transcendentnem…“

„Nikdy mě nenapadlo uvažovat o tom, že ‚velká ektenie‘, tedy soubor přímluv a proseb přednášených knězem, je také svým způsobem hudební skladbou.“

Šero večerního chrámu a ve čtyřech koutech ženské postavy v dlouhých černých šatech táhle zpívající tajemné slabiky. Atmosféra jak vystřižená z nějakého mysteriózního filmu. Tak ve čtvrtek 2. října v pražské pravoslavné katedrále sv. Cyrila a Metoděje začal mezinárodní festival pravoslavné duchovní hudby Archaion Kallos.

„Strauss ve své Burlesce klavíristům dopřál, aby předvedli své umění v plné parádě.“

„Vrcholem technické ekvilibristiky Maa Fujity se stala démonická kadence.“

„Šostakovičova ‚Osmá‘ v sobě nese nespočet významů, jež je nesnadné dešifrovat.“

Pro svůj zahajovací koncert abonentní řady A ve středu 1. října si Česká filharmonie se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem připravila dvě dokonale kontrastní skladby: efektní, posluchačsky vděčnou Burlesku pro klavír a orchestr d moll Richarda Strausse a závažnou Symfonii č. 8 c moll, op. 65 Dmitrije Šostakoviče. Pro Straussovu Burlesku se pořadatelům podařilo angažovat šestadvacetiletého japonského klavíristu Maa Fujitu, jednoho z nejvýraznějších představitelů mladé pianistické generace. Program i sólista přilákali do Rudolfina hojně posluchačů, Dvořákova síň byla zaplněná doslova do posledního místa.