PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Bach, dlouholetý kantor při kostele svatého Tomáše a městský hudební ředitel Lipska, vystoupí ze svého legendárního Haussmannova portrétu z roku 1748.“

„Ačkoli Bach nikdy nevytáhl paty z Německa, systematicky studoval díla svých současníků.“

„Jan Čmejla, který předvedl nejenom brilantní techniku, ale i jistý, hluboce procítěný upřímný projev, totiž oplatil publiku jeho vřelý potlesk ve stoje až pěti přídavky.“

Rozmanitý a nápaditý program, tradiční i experimentální formáty, rekordních 203 akcí během jedenácti dní, od koncertů či seminářů přes přednášky, čtení, výstavy až po cyklotúry po stopách geniálního skladatele. Možnost pořídit si vstupenky na tzv. klimatický pas a podpořit tím vysázení dalších stromů v Bachově lese a udržitelnost akce. V Lipsku za uměleckého přispění Jana Čmejly začaly Bachovy slavnosti, které do 22. června uvedou mimojiné i Bachova Fausta, tedy fúzi Goetheho dramatu s hudbou Johanna Sebastiana v kultovním Auerbachově sklepu.

„Po právě skončené sezóně má Plzeňská filharmonie na svém kontě 84 koncertů.“

„V náročném sólovém partu Symfonie-koncertu se v Plzni poprvé představil mladý polský violoncellista Michał Balas.“

„Šéfdirigent Chuhei Iwasaki vybral na závěr sezóny program, v němž mohl plně obsazeným orchestrem dokázat výtečné kvality tohoto tělesa.“ 

Ve čtvrtek 12. června se v plzeňské Měšťanské besedě uskutečnil závěrečný koncert sezóny Plzeňské filharmonie. Pod vedením šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho zazněla výlučně Prokofjevova hudba. Mladý polský violoncellista Michał Balas přednesl sólový part ve skladatelově Symfonii-koncertu pro violoncello a orchestr, v druhé půli večera orchestr uvedl výběr ze tří suit baletu Popelka.

„Čtvrtý ročník festivalu zahájil ve čtvrtek 12. června na Biskupském dvoře už dopoledne Edukačním koncertem pro mladou generaci.“

„Dirigent Robert Kružík dával důraz na rozlišení barevnosti nástrojů, na dynamické odstínění a především na energický rytmus, který žesťům velmi slušel.“

„Závěrem zazněla světová premiéra Koncertu pro Brass Band Ondřeje Moťky, který se stává dvorním skladatelem souboru.“

Žesťový soubor Moravia Brass Band přichystal opět velký festival, kdy žesťové nástroje hrají v různých prostředích a pro nejrůznější publikum. Svátek žesťů zahájil koncert 12. června večer na Biskupském dvoře, letní scéně na nádvoří Moravského zemského muzea. Orchestr složený ze třiceti špičkových hráčů na žesťové nástroje hrál skladby pro tento útvar přímo složené a dirigoval je Robert Kružík. Večerem provázel moderátor Jiří Koktomos.

„Narychlo připravené dílo zaznělo se ctí.“.

„Mysliveček mi byl největším dramaturgickým i interpretačním přínosem večera.“

„Přes některé pozitivní momenty interpretace Dvořákova Amerického kvartetu bohužel překvapovaly momenty odlišující se od autorova textu.“

S mírnou změnou programu se uzavřela v Plzni letošní sezóna Kruhu přátel hudby. Doležalovo kvarteto mělo účinkovat spolu s dvěma vynikajícími hornisty, ale z vážných zdravotních důvodů po havárii Zuzany Rzounkové bohužel nezazněl avizovaný Beethovenův Sextet pro dva lesní rohy ani jeho Smyčcové kvarteto Es dur, op. 81b. Další skladby, které měly s hornisty na koncertě 11. června v Domě hudby zaznít, nebyly dramaturgicky až tak významné a Doležalovo kvarteto je operativně nahradilo.

„Akustické podmínky Národního hudebního fóra ve Vratislavi nemá smysl se sálem v Porubě srovnávat. I když na dané možnosti není špatný, pro dojem ze hry orchestru příliš příznivý není.“

„Narek Hakhnazaryan poskytl Dvořákovi ztišenou kantilénu, v pasážích na opačném výrazovém pólu však uplatňoval až příliš náruživosti.“

„Brahmsova Druhá symfonie, dílo šťastné letní pohody dnů trávených u jezera Wörthersee v Korutanech, je kompletně pozitivní.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka pokračoval ve čtvrtek koncertem orchestru NFM Filharmonia Wrocławska. Dirigoval Tomáš Netopil, prezident festivalu, sólistou byl mezinárodně proslulý arménský violoncellista Narek Hakhnazaryan. Program dvěma základními díly světového repertoáru připomněl umělecké i osobní přátelství Antonína Dvořáka a Johannesa Brahmse.

„Konstantin Lifschitz predviedol v prelúdiách podľa mňa presne ten typ práce, ktorý poslucháčov k aktívnemu počúvaniu bezprostredne vedie.“

„V Šostakovičovi si dovolil ostrejšie dynamiky, viac úsečnosti. V Chopinovi bol poetickejší, trochu fantazijný.“

„Zásadnou a obdivuhodnou kvalitou stredajšieho koncertu bola klaviristova precíznosť v úhoze a artikulácii.“

Koncentrovaným klavírnym večerom pokračoval v stredu 11. júna Mezinárodní hudební festival Kutná Hora. Programom zloženým výlučne s prelúdií nadviazala dramaturgia festivalu na hlavnú linku festivalu: pripomienku Dmitrija Šostakoviča. Dvojičkou k Šostakovičovým drobným klavírnym skladbám sa stali prelúdia Fréderica Chopina. V chráme svaté Barbory hral Konstantin Lifschitz.

„Prague Philharmonia se dostavila v nápadně širším složení, než bývá obvyklé.“

„Tam, kde počítače suplují základní vklad invence, prý dochází ke vzniku děl, která nemají potenciál přetrvat.“

„Dnešní hudba nemusí být intelektuálským fetišem povýšené mysli.“

Sezóna se chýlí ke konci a s ní přirozeně i jednotlivé koncertní řady českých orchestrů. Platí to i o tělese Prague Philharmonia a jeho unikátním cyklu soudobé hudby, který je soustavně už přes dvacet let součástí činnosti organizace a který je v minimálně v českém kontextu ojedinělý. Žádné jiné tuzemské filharmonické těleso současné hudbě nevěnuje abonentní řadu. Speciální koncert ve Studiu 1 Českého rozhlasu přivítal velké množství umělců a také dramaturgyni Hanu Dohnálkovou. Kdo se chtěl setkat s přístupnou formou soudobé hudby, měl na „hudební talkshow“ s pány skladateli Karlem Havlíčkem a Vadimem Petrovem dorazit.

„Už v rané fázi tvorby jsem navrhnul, abychom hlasy představitelek obětí neukončily v okamžiku, kdy skončí jejich život.“

„Předloha opery obsahuje množství momentů, v nichž lidé jednat mohli, ale neudělali to.“

„To, co bych chtěl, abychom slyšeli, je temporalita vedená v obrovských vlnách pulsující energie.“

Miroslav Srnka uspěl v německy mluvících zemích jako operní skladatel již dávno. V pátek 13. června se v Divadle na Vídeňce dočká premiéry další z jeho oper s názvem Voice Killer. Skladatel, opět v tandemu s libretistou Tomem Hollowayam, si za námět tentokrát zvolil skutečný příběh – příběh masového vraha, který si oběti vybíral na základě jejich hlasu, na základě podobnosti s hlasem jeho matky. Místo kriminální zápletky však Srnka sleduje spíše sociologické a psychologické aspekty příběhu. Zamýšlí se přitom nad závažnými otázkami kolektivní paměti, prevence nebo ochoty zakročit v rizikových situacích. Tato témata, ale také psychologii pachatele, v opeře bezejmenného Srnka promítá i do hudby a jejího zacházení s časem. Více prozrazuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Janáčkova konzervatoř Ostrava v čele s její ředitelkou Soňou Javůrkovou sehrála v této konstelaci klíčovou roli hostitelské scény a stala se prostorem, kde se zkušenost setkává s ambicí.“

„Večerem slovem provázel ředitel festivalu Jaromír Javůrek, svými bonmoty, hořkosladkými glosami i osobními vzpomínkami vdechl večeru osobitou rovinu.“

„Každý z účinkujících nám nabídl kousek svého hledání, své poctivosti, své odvahy.“

„Mládí je sen, moudrost je jeho probuzení,“ napsal Victor Hugo. Když se však tento sen zhmotní jako hudební výpověď v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, nabývá ještě hlubšího významu. Festivalový koncert s příznačným názvem Janáčkovo mládí II, konaný v úterý 10. června v Janáčkově sále Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, byl dialogem generací, demonstrací pedagogického odkazu a důkazem, že kultura je především vztah…

„Stanislav Vavřínek si s hráči rozumí a sází především na přátelský a kolegiální přístup. Což ovšem neznamená, že by nevyžadoval poctivost a preciznost.“

„Všechny kontrasty, předěly, skoky či dělení témat činí z Voříškovy symfonie skutečnou lahůdku. Ale zároveň skladbu, kterou je nutno nastudovat s náležitou péčí.“

„Finesy, jakých je Josef Špaček schopen dosáhnout zdánlivě jednoduchým způsobem, někdy, i v technicky nejobtížnějších pasážích, téměř až jaksi mimochodem, nepřestávají brát dech.“

Na trojici závěrečných koncertů 56. sezony Komorní filharmonie Pardubice konaných tento týden v Domě hudby se naposledy v roli šéfdirigenta orchestru představil Stanislav Vavřínek. Od vedení tělesa, jeho členů i publika se mu dostalo milých poct. Obrovský aplaus následoval rovněž po druhé polovině večera, kterou ovládl strhujícím provedením Brahmsova Koncertu D dur houslista Josef Špaček.

„K basetovému klarinetu obrátila její pozornost Sabine Meyer, celosvětově bezpochyby první dáma klarinetu.“

„S Tomášem Braunerem se shodli v názorech na interpretaci a sedli si i lidsky.“

„Koncert A dur patří k mým nejoblíbenějším skladbám. Poutá svou krásnou stavbou kantilén, zpěvností, něžností, ale místy také dramatičností.“

Metamorfózy klarinetu – Clarinet Metamorphoses. Debutové album Anny Paulové se jmenuje velmi případně. Obsahuje tři kompozice ze tří různých období, hrané na tři různé nástroje. Jde o nahrávky tuzemského veřejnoprávního rozhlasu pořízené s jeho orchestrem a dirigentem Tomášem Braunerem, vydané nejprve digitálně a nyní i na CD.  

„Haydnův koncert v znamenitém provedení Johannesa Mosera ukázal, že klasika není nic suchopárného.“

„Po náročných pasážích, kdy převzal otěže orchestr, si violoncellista vždy překřížil nohy a užíval si nápaditou a prokreslenou hru orchestrálních kolegů.“

„Dirigent Aurel Dawidiuk zapůsobil na publikum svým milým, decentním a neokázalým vystupováním a přirozenou hudebností.“

Janáčkova filharmonie v Opavě odehrála druhý abonentní koncert a tentokrát přední tuzemský orchestr spojil síly s respektovaným německo-kanadským violoncellistou Johannesem Moserem. Klasika v jeho podání má ohnivou a kořeněnou příchuť. Také dalším skladbám nechybělo šarmantní a temperamentní ztvárnění. Provedení řídil dirigent Aurel Dawidiuk.

„Když cítím, že má něco opravdovou výpovědní hodnotu a dotýká se člověka, nehledím na to, jestli se to vejde do škatulky klasická hudba. Právě taková dramaturgická pestrost je dnes přirozenou cestou, jak mluvit s publikem napříč generacemi.“

„Humanita pro nás není abstraktní pojem, ale velmi konkrétní postoj. Znamená ochotu dívat se na svět s empatií, vnímat křehkost člověka i jeho vnitřní sílu.“

„Vždy mě fascinovalo, když někdo dokázal propojit duchovní text s hudbou, která v kostelích běžně nezaznívá. Palmeriho Misa a Buenos Aires je právě taková.“

Hudební svět se mění, publikum taky, konstatuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz ředitel festivalu Lípa Musica Martin Prokeš, když uvažuje o dramaturgii jako o schopnosti reflektovat různorodost světa a hledat nové kontexty a způsoby, jak se ´tady a teď´ hudbou dotknout člověka. Letošní ročník se uskuteční mezi 5. zářím a 1. listopadem. V myšlenkovém přesahu je inspirován osmdesátým výročím konce druhé světové války a současnými konflikty, ale po hudební stránce hledáním symbiózy dramaturgicky vytříbených programů se zajímavými místy.