Národní divadlo v Praze čeká hektický a vánočně laděný závěr roku. Dnešním dnem začíná série baletních představení Louskáček – Vánoční příběh. Od devatenácti hodin se uskuteční rovněž pořad Vánoce s Choreou, od osmi také repríza Sternenhocha, opery Ivana Achera. V sobotu je na řadě Jeníček a Mařenka, představení pro celou rodinu, na první svátek vánoční je ke zhlédnutí Mozartova Kouzelná flétna. Pucciniho Bohéma následuje na Štěpána, Rossiniho Nápoj lásky o den později. Ve čtvrtek 28. prosince Opera Národního divadla nabízí Dvořákovu operu Čert a Káča, Státní opera ve stejný den Verdiho La Traviatu. Dva dny před Silvestrem opět Dvořák a jeho Rusalka. Silvestr přinese operetu Ples v hotelu Savoy a Rok české hudby 2024 zahájí inscenace Smetanovy Libuše.

Balet Petra Iljiče Čajkovského Louskáček patří mezi stálice klasického repertoáru baletních souborů. Od své premiéry v roce 1892 prošel mnohými změnami v dramaturgickém i choreografickém pojetí, přesto jeho obliba u dětských i dospělých diváků stále vzrůstá. Inscenace Národního divadla je už letitá – premiéru zažila 9. prosince 2004. V rozmezí 22. prosince až 6. ledna 2024 se uskuteční třináct repríz, všechny jsou již vyprodané.

Chorea Bohemica je svým charakterem hudebně taneční divadlo, český umělecký soubor v oblasti jevištního ztvárnění tradičních projevů lidového umění, který svým současným pojetím pokladů českého folklóru, zdůrazňujícím především jeho humor a poezii, dosahuje při každém vystoupení nejužšího kontaktu s divákem. V syntéze tradiční hudby, zpěvu, tance, lidového divadla a výtvarného cítění vdechne Chorea Bohemica život naivním figurkám českých betlémů, malůvkám na skle, rytinám starých nebeklíčů i světské radosti ze života. Vánoce s Choreou se konají kromě 22. prosince ještě také 23. prosince od patnácti a znovu od devatenácti hodin.

Inscenace Acherova Sternenhocha v režii Michala Dočekala se v pátek odehraje na Nové scéně. Opera napsaná na objednávku pro Národní divadlo „přitahuje jak konzervativní operní publikum toužící po krásných hlasech vznášejících se v klenutých melodiích, tak ctitele těch hudebních směrů, pro něž je slovo „krása“ v tradičním smyslu zcela cizí,“ jak zní oficiální text přibližující produkci. Začátek 85minutového představení s textem v esperantu je ve dvacet hodin.

Nejslavnější opera německého skladatele Engelberta Humperdincka Jeníček a Mařenka na námět oblíbené pohádky bratří Grimmů v poetickém zpracování režiséra Matěje Formana a s českým textem básníka Radka Malého bude ke zhlédnutí ve Státní opeře v sobotu od čtrnácti hodin.

Opereta Ples v hotelu Savoy vypráví „crazy“ příběh plný vtipných konspirací, záměn a milostného jiskření, jehož hlavní zápletkou je podkopaná věrnost čerstvě oddaného páru. Ten se právě vrací z líbánek domů a zdá se, že jejich šťastnou budoucnost nemůže vůbec nic ohrozit. Ale právě v den jejich návratu dostane novomanžel, markýz Aristide dopis od „prefekta z Nancy“. Nad manželskou věrností se stáhnou mračna: skutečným pisatelem dopisu je totiž svůdná tanečnice Tangolita, Aristidova bývalá milenka, která se domáhá setkání na plesu v hotelu Savoy. A markýz se rozhodne na ples jít… Skladatel Paul Abraham dokázal pomocí pelmelu evropského jazzu, maďarského čardáše, tanga, klezmeru i klasické vídeňské operety vytvořit bezstarostný hudební svět. Inscenace je uváděna v rámci cyklu Musica non grata. Projekt Musica non grata oživuje umělecký odkaz skladatelek a skladatelů důležitých pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekvováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. Představení se na Silvestra koná od sedmnácti hodin ve Státní opeře.

Smetanova Libuše má v české opeře a kultuře vůbec zcela mimořádné postavení. Je přímo spojena s úsilím našich předků o obnovení české státnosti a národní nezávislosti. Byla napsána k otevření Národního divadla, vysněné umělecké instituce, jejíž otevření již předznamenávalo pozdější vznik samostatného státu. Smetana ve své parafrázi staré české pověsti o kněžně Libuši však pouze nevelebí starou zašlou slávu národa, nýbrž především klade důraz na zcela nadčasový ideál, který se z dnešního pohledu zdá být téměř nedosažitelný – na vlídnost, skromnost, moudrost a svornost příslušníků jednoho národa, jedné společnosti. Novoroční představení se hraje v Národním divadle od devatenácti hodin.

K dalšímu dění v Národním divadle namátkově o významných momentech: První představení z série uvedení Smetanova Dalibora se udá 12. ledna. Příběh o rytíři Daliborovi z pera libretisty Josefa Wenziga volně vychází z oblíbené pověsti o rytíři, který si v žaláři krátil čas hrou na housle. Hlavním tématem Smetanovy opery je však spíše otázka, do jaké míry může nebo má člověk brát právo do vlastních rukou. Bedřich Smetana operu Dalibor komponoval v letech 1866–1867. Předpremiéra se uskutečnila 16. 5. 1868 v pražském Novoměstském divadle u příležitosti položení základního kamene Zlaté kapličky.

Na jeviště Národního divadla, přesněji Státní opery, se vrátí také Boitův Mefistofeles v řadě představení od 14. ledna, kdy titulní roli ztvární polský basista Adam Palka, a to pod taktovkou německého dirigenta Gabriela Feltze. Mefistofeles je jediným dokončeným dílem skladatele a básníka Arriga Boita. Nabízí legendární sborové scény, jako jsou například mystický chór v prologu opery či čarodějnický sabat ve druhém dějství, a také titulní roli, která je cennou příležitostí pro basisty.

Dále se také připravuje opera Richarda Strausse. Po Růžovém kavalírovi tentokrát padla volba na Ariadnu na Naxu v hudebním nastudování hudebního ředitele Opery Národního divadla Roberta Jindry a v režii Slávy Daubnerové s premiérami 19. a 21. ledna ve Stavovském divadle. Hlavním tématem Ariadny na Naxu je vzájemný despekt, který k sobě chová tzv. „vysoké“ a „nízké“ umění.

Mozartovy narozeniny oslaví Stavovské divadlo 27. a 28. ledna. Dirigent Rubén Dubrovsky povede Orchestr a Sbor Národního divadla v autorových Symfoniích č. 25 a 34 a dále zazní finále dvou různých druhých dějství Mozartových oper, a to Figarovy svatby a Dona Giovanniho.

V únoru pak bude velkým lákadlem zejména nová produkce Verdiho Nabucca. Premiéry se uskuteční 15. a 17. února. Slavné sborové scény, vypjaté virtuózní árie a také stále aktuální témata o expanzivní válce, touze po moci, zradě, intrikách, lásce, životě a smrti jsou důvodem, proč je Nabucco stálou součástí repertoáru operních divadel.

Foto: ilustrační – Serghei Gherciu, Patrik Borecký, Zdeněk Sokol, Marek Olbrzymek