202109066512Vojtch-Brtnick

„Houslista Daniel Matejča hbitě zvládal výběhy až na konec hmatníku i dvojhmatovou techniku. A co víc, bylo znát, že si své vystoupení patřičně užívá.“

„Ze hry klavíristy Vsevoloda Zavidova je patrné téměř nadpřirozené propojení s nástrojem a jeho ovládnutí do nejmenších detailů.“

„Po progresivním Martinů zahrnujícím mimo jiné trubky a perkuse působil Beethoven až trochu moc slušně a při zdi.“

V pondělní podvečer se zaplnil koncertní sál Anežského kláštera u výjimečné příležitosti. Posluchačům bylo dopřáno krásných hudebních zážitků, o které se postaral Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Roberta Kružíka se svými sólisty. Ti však tentokrát nebyli nositeli zvučných jmen uprostřed své kariéry majícími za sebou nekonečnou koncertní historii, nýbrž mladými talenty, které pravděpodobně tato dráha z velké části teprve čeká. Houslista Daniel Matejča a klavírista Vsevolod Zavidov předvedli, co umějí a na co se od nich ještě můžeme těšit.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Soudě podle neobvykle intenzivního potlesku hned na úvod byla Friedrichova německá nátura a živelná interpretace posluchačům sympatická.“

„Velkolepé zvolání (Ať trubka zní) respektoval Jaroslav Rouček, který vytruboval na dobový nástroj melodie v širokém rozsahu slavnostně a bez sebemenšího zaváhání.“

„Brentnerovo dílo je propracované, stylové, harmonicky zajímavé a navíc nese svůj jedinečný rukopis slyšitelně odlišný od Händela či Telemanna.“

Letošní koncertní sezóna klasické hudby na Kuksu je za námi. Velmi povedený sobotní závěrečný koncert tamního festivalu patřil německému basistovi Wolfu Matthiasi Friedrichovi a Ensemblu Inégal doplněnému o trumpetistu Jaroslava Roučka. V kouzelném Kostele Nejsvětější Trojice společně provedli vrcholně barokní hudbu německých a českých autorů. Tradičně byla na program zařazena také novodobá premiéra skladby dochované v archivu přímo na Kuksu. Tentokrát byl posluchačům představen Abundius Micksch se svou árií Ave Regina.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Při poslechu úvodního varhanního preludia by si člověk myslel, že je prostor kostela už plný zvuku, avšak v okamžiku, kdy se pustil do zpěvu basista Beláček, se tato hranice posunula ještě mnohem dál.“

„Dramaturgicky velmi zajímavá byla série čtyř árií Ave Maria, pokaždé však od jiného autora a v jiném stylu.“

„Na kukský festival jsou zváni vždy kvalitní umělci, kteří však neuvádějí jen dobře známá díla, u nichž by dopředu měli záruku, že se jimi regionálnímu publiku zavděčí.

Čtvrtý koncert festivalu Hudební léto Kuks patřil basu a varhanám. Do kostela Nejsvětější Trojice, který je součástí východočeského barokního areálu, zavítali Gustáv Beláček, sólista Slovenského národního divadla, a Marek Mosnár, slovenský varhaník a nedávný absolvent Akademie múzických umění v Praze. S sebou přivezli repertoár složený především z děl slovenských autorů. Umělci tak vedle tradiční chrámové hudby dali prostor i hudbě v našich končinách poněkud méně známé.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
113

„Nespočet odstínů medové barvy, které v nástroji violoncellista dokázal najít, se nesl prostorem a navozoval chvílemi až meditativní atmosféru.“

„Surzyńského Capriccio fis moll svým pohyblivým charakterem a množstvím rejstříků, které interpret využil, příjemně plynulo, skoro až vyprávělo příběh.“

„Barvitý tok hudby Mementa mori posouvá posluchače neustále dál kamsi do neznámých končin bez tonálního a rytmického ukotvení – jen s občasnými staccatovými tóny připomínajícími tikot hodin.“

Hudební festival situovaný do jedinečného prostředí podkrkonošského barokního hospitálu pokračuje – letošní ročník má za sebou už třetí koncert. V rámci něj v sobotu 24. července vystoupili violoncellista Tomáš Jamník a varhaník Tomasz Soczek. Třetím významným jménem tohoto večera pak byl Martin Hybler, skladatel, jehož sólové varhanní dílo Memento mori, op. 51 zaznělo na koncertě ve světové premiéře. Vedle obligátního Bacha a vždy vděčného romantického Dvořáka tak posluchači okusili i něco nového, neotřelého, mimochodem ušitého Kuksu přímo na míru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
305

„Jsou-li lidé, kteří jen lamentují nad tím, co nám epidemie vzala, nutně musejí existovat i ti, kteří si s tím nelámou hlavu a namísto toho jdou vytvořit něco nového, pěkného, plného života.“

„Sinfonietta La Jolla v sobě ukrývala a někdy zcela zřetelně odhalila americkou náturu. Některé úryvky by mohly být beze změny použity jako soundtrack k nějakému westernu.“

„Za svůj první výkon, který muzikanti NeoKlasiku pustili do světa, by se nemusel stydět ani léta zavedený profesionální orchestr.“

Zbrusu nový NeoKlasik orchestr má za sebou svůj první veřejný koncert. V současné době se to může zdát neuvěřitelné, ale je tomu tak. V přímém přenosu z auly pražského Arcibiskupského gymnázia zazněla v neděli 24. května v jeho podání hudba Haydna a Martinů. Především na hudbu druhého z autorů má být činnost orchestru orientována. Vstup na koncertní pódia se hudebníkům pod uměleckým vedením Václava Dlaska i prostřednictvím internetového přenosu povedl. Sólovým vystoupením jej ozdobila také hobojistka Magdaléna Klárová.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

„Kompozice Josquina Desprez jsou hudebně propracované a k jejich tvorbě musel autor přistupovat bezesporu s vysokou mírou abstraktní představivosti.“

„Znalost dobových souvislostí i tehdejšího jazyka umožňuje Paulu Van Nevelovi přistupovat k nastudování renesanční hudby s patřičným nadhledem a svým svěřencům v podobě pěveckých kolegů předat jen to nejlepší.“

„Zvládnutá dynamika a společné frázování činily i kontrapunktickou polyfonní renesanční hudbu poměrně dobře srozumitelnou.“

První koncert po zahájení festivalu Pražské jaro představil výhradně polyfonní tvorbu renesančního autora Josquina Desprez. Pozvání do kostela svaté Anny v Pražské křižovatce přijal v sobotu 15. května belgický vokální soubor Huelgas Ensemble s uměleckým vedoucím Paulem Van Nevelem. Zazněla řada motet i části ze mší, a to vše v prvotřídním provedení. V kombinaci s prostorem gotického kostela i zdařilým internetovým přenosem posluchači dostali příležitost vytvořit si doma prostřednictvím uměleckého vystoupení téměř až mystickou atmosféru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
102

„Zcela odlišnou náladu, než mělo Janáčkovo Adagio, s sebou přinesly Ludi symphoniaci, tedy Symfonické hry – pětivěté dílo Jana Nováka.“

„Vzhledem ke Korngoldově orientaci na filmovou tvorbu není divu, že Symfonie in Fis v sobě skrývá ducha, který posluchače přímo vybízí zapojit fantazii a hledat příběh.“

„Všichni hudebníci ukrytí za mikrofony a rádiovými přijímači předvedli v průběhu večera pěkné výkony, zvláštní pozornost si pak zaslouží určitě lesní rohy, jejichž dovednosti prověřují autoři tohoto typu hudby často a poměrně důkladně.“

V sobotu 1. května proběhl na stanici Český rozhlas Vltava živý přenos symfonického koncertu z Besedního domu. Filharmonie Brno pořádala koncert pro rozhlasové posluchače, kterým přiblížila veřejnosti méně známé, avšak atraktivní autory Jana Nováka a Ericha Wolfganga Korngolda. Na programu bylo také rané dílo Leoše Janáčka. Pojítkem všech tří osobností byl jejich větší či menší vztah k Brnu. Večer byl tedy nejen hudebně, ale i dramaturgicky zajímavý a v kombinaci s mluveným slovem poučný.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
PrahaKonzervato-wiki

„Vyučující příslušného nástroje vždy pronesl několik slov o konkrétním nástroji a přiblížil, v čem spočívá jeho jedinečnost. Následovalo studentské vystoupení se sólovou skladbou interpretovanou na představený nástroj.“

„Čerstvou novinkou dostupnou studentům školy je hammerklavier s barvou zvuku spadající někam mezi cembalo a současný klavír.“

„I přesto, že diváci se v tomto případě schovávají za obrazovkami svých počítačů, bylo patrné, že někteří muzikanti si svá vystoupení užívají a jiní mají třeba trochu trému.“

Hned několik kulatých výročí připomněl internetový koncert studentů Pražské konzervatoře. Hlavním důvodem oslavy bylo připomenutí 210 let od zahájení výuky na škole a deseti let od otevření nového koncertního sálu. Sestřih studentských nahrávek a mluveného slova představil zajímavé a jedinečné nástroje ze sbírek školy, a to nevyjímaje ani nový hammerklavier či vzácnou bohatě zdobenou harfu. Přímo na tyto jedinečné nástroje zaznělo několik sólových skladeb širokého stylového spektra.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
102

„Czech Brass si pro příležitost velikonočního slavnostního vytrubování přichystali repertoár z období baroka a klasicismu, volili skladby spíše populárnějšího rázu.“

„Tubista Karel Malimánek předvedl brilantní sólo v předehře k opeře Figarova svatba Wolfganga Amadea Mozarta.“

„Filozofickou otázkou zůstává, do jaké míry mohou interpreti i posluchači zvyklí na osobní kontakt mít radost z koncertu probíhajícího pouze prostřednictvím techniky.“

Festival Pardubické hudební jaro už tradičně zavítal do kostela svatého Vavřince ve Vysokém Mýtě. Přivedl s sebou český žesťový soubor Czech Brass umělecky vedený trumpetistou Markem Zvolánkem. Koncert pořádaný ve spolupráci s farností Vysoké Mýto byl laděný do slavnostnější nálady v souvislosti s velikonočními oslavami. Zazněly skladby barokní a klasicistní, duchovní i světské, všechny však provedené zdařile a s patřičnou péčí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Foto-Milo-Kolesr-5

„Dvořákova Serenáda d moll je celkově laděná do pohodové atmosféry, kterou dokázalo smyčcové noneto navodit dokonale.“

„Bylo vidět i slyšet, že hudebníci si svůj výstup užívají. Stejně tak musel být potěšený snad každý, kdo internetový koncert sledoval.“

„Smyčce Moravským dvojzpěvům slušely, i když znalým posluchačům se při jejich poslechu jistě vkrádaly na mysl také jejich texty.“

Dvě jedinečná provedení skladeb Antonína Dvořáka si pro své posluchače připravil pardubický smyčcový soubor Barocco sempre giovane v rámci mezinárodního hudebního festivalu Pardubické hudební jaro. K posluchačům se vystoupení dostalo formou vysílání záznamu z hudebního sálu tamní radnice. Pohodová nálada skladeb, které byly na programu, i kvalitní úpravy a jejich výborná interpretace zajisté zlepšily den nejednomu posluchači – ať už stálému, nebo náhodnému internetovému kolemjdoucímu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Co bylo na výkonu Josefa Špačka nejzajímavější, je množství barevných odstínů, které dokázal nalézt, a způsob, jakým je využil k vyjádření nálad a k interpretaci polyfonních pasáží.“

„Má-li Bachova Chaconna ze druhé partity vyprávět příběh, pak Josef Špaček je jeho skvělým vypravěčem.“

„Technické obtíže Ysaÿových sonát pro houslistu nepředstavují ve skutečnosti vůbec žádné obtíže.“

V neděli večer, těsně před znovuzavedením zákazu kulturních akcí, vystoupil přední český houslista Josef Špaček v kostele svaté Kateřiny v Českém Meziříčí v rámci tamního hudebního festivalu. Vedle vzácného nástroje s sebou přivezl také zajímavý sólový program, kterým potěšil početné přítomné publikum. Koncert se stal pro místní symbolickou poslední večeří před dobou nastalého kulturního vakua. Rozloučení s živými koncerty ale představovalo ve Špačkově podání špičkový hudební zážitek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
8

„Sivan Silver a její profesní i životní partner Gil Garburg se zhostili role interpretů povedené aranže Brahmsova kvartetu na výbornou.“

„I když široká veřejnost lépe reaguje na Beethovena, je škoda klavírní duo na plakátě odstavit na druhou kolej.“

„Beethovenova sedmá symfonie je laděná kromě druhé věty spíše slavnostně – a tak také vyzněla. Komu se tento večer velmi dařilo, byli hornisté.“

Ve Smetanově síni Obecního domu v Praze se konaly ve středu a ve čtvrtek koncerty s totožným programem. Prahu poprvé v kariéře navštívilo klavírní duo Silver–Garburg. Přivezlo s sebou aranž Brahmsova prvního klavírního kvartetu, na programu byla také sedmá symfonie Ludwiga van Beethovena. Na Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK dohlížel a hudbou ho provázel jeho šéfdirigent Tomáš Brauner. Ohlédnutí se týká prvního, tedy středečního večera.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
13

„Dalo by se pouze spekulovat, jak rozsáhlé, či skromné přípravy tomuto koncertu předcházely, avšak výsledek lze hodnotit jen pozitivně.“

„Je skoro až nevysvětlitelné, jak můžou být muzikanti bez dirigenta tak sehraní, a to i v těch nejmenších detailech – tempovými změnami a frázováním počínaje, dynamikou a artikulací konče.“

„Úterní koncert jen potvrdil nezastupitelnou roli živých hudebních vystoupení. Velmi početné publikum se náramně bavilo.“

O strhující hudební produkci plnou toho „nejbaroknějšího“ instrumentálního díla se v úterní podvečer v rámci komorního cyklu FOK postaralo Collegium 1704 v čele s houslistkou Helenou Zemanovou, koncertním mistrem. Původně měl vystoupit francouzský soubor Le Poème Harmonique, kvůli zákazu zpěvu však bylo třeba najít náhradní program. Zmobilizoval se tedy pražský barokní orchestr, který svou zcela bezprostřední interpretací smyčcových koncertů nadchl početné publikum v kostele sv. Šimona a Judy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Hudebníci na pódiu se do Cantus in memoriam Benjamin Britten dokázali ponořit a plně posluchačům předat náladu, jakou může člověk mít po odchodu osoby, na níž mu záleží.“

„Sólisté se nepředváděli, avšak bezchybně, s radostí a v perfektní vzájemné souhře přednesli posluchačům své party.“

„Dirigent dokázal spolu s orchestrem najít a propracovat všechny dynamické změny, každý akcent byl na svém místě, každá ozdoba byla srozumitelná.“

Zdánlivě neslučitelnou kombinaci hudby dvou autorů představili hudebníci Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Autoři, které od sebe dělí prakticky tři sta let, se sešli na zahajovacím koncertě cyklu komorní hudby FOK v kostele sv. Šimona a Judy. Program nastudoval mladý dirigent Petr Popelka, sólově se představili zkušení členové FOK – houslistka Rita Čepurčenko a violista Jan Nykrýn. Záštitu nad koncertem převzala velvyslankyně Estonska, J. E. Eva-Maria Liimets.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Všeobecnou radost z návratu do koncertní síně dokazoval již mohutný potlesk, kterým posluchači přivítali domácí orchestr a především pak dirigenta.“

„Společná souhra, interakce mezi muzikanty a dirigentem, průzračná intonační čistota a celkově navozená atmosféra byly jedinečné.“

„Svou roli v závěrečné větě symfonie sehrála světová sopranistka Chen Reiss pokorně a s patřičnou nevinností.“

Zcela výjimečným se stal koncert České filharmonie, který mimořádně zařadila do programu 20. srpna. V plné sestavě pod taktovkou svého šéfdirigenta Semjona Byčkova první český orchestr předvedl čtvrtou Mahlerovu symfonii. Sopránového sóla se zhostila výborná Chen Reiss. Na první židli se také téměř o měsíc dříve, než bylo původně plánováno, představil nový koncertní mistr Jan Fišer. Osobnostmi a především vynikajícím hudebním výkonem bylo tentokrát již početné publikum nebývale nadšeno.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
6

„Ihned bylo zřejmé, že zážitek z tohoto koncertu nebude spočívat v mase zvuku, nýbrž ve sladěné souhře skvělých individuálních výkonů.“

„Provedení částí z Mozartovy opery Král pastýř se smyčcovým kvartetem bylo zajímavé, nikoliv však chudé – odpovídalo komornímu charakteru celého koncertu.“

„Jedním z nejzajímavějších čísel programu byly dvě skladby Lukáše Sommera.“

Do nejodlehlejšího výběžku severovýchodních Čech se sjíždějí umělci z celé země i ze zahraničí. V plném proudu je totiž festival Za poklady Broumovska. Ten přivádí do regionu hudebníky, kteří účinkují na koncertech ve vzácných, ale časem poznamenaných barokních kostelech. Koncerty mají širokou a stálou posluchačskou základnu. Pro tentokrát organizátoři připravili komorní koncert nesoucí název Smír mezi ctností a krásou. Zazněly skladby starých mistrů i současné kompozice včetně jedné premiéry. Záznam koncertu je nově dostupný ke zhlédnutí i na internetu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Provedení ´osudového´ motivu je vždy originální. Dirigent Vavřínek zvolil spíše zatěžkaný charakter, a to pravděpodobně i s ohledem na akustiku kostela.“

„Krásně vyzněla hobojová sóla. Muzikantům se dařilo také prolínání smyčcové a dechové sekce, a to především v imitacích či vzájemných otázkách a odpovědích.“

„Protože se koncert konal v kostele uprostřed města, měl svoji specifickou atmosféru. Samotný prostor má ale potenciál ve využití pro podobné akce, jen by si možná zasloužil rekonstrukci.“

Letošní rok pokračuje v připomínání Beethovenových narozenin. Festival Hudební léto Kuks a Komorní filharmonie se svým šéfdirigentem Stanislavem Vavřínkem si ale vzpomněli i na Antonína Rejchu. Oběma autorům tak věnovali zahajovací koncert tradičního hudebního festivalu, který se ale konal netradičně v Husově sboru ve Dvoře Králové nad Labem. Začátek to byl vydařený a festival slibuje i další kvalitní koncerty.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
02

„Dirigent Jiří Rožeň ke své práci zjevně přistupuje se záměrem hudbě sloužit, nikoliv si ji přivlastnit.“

„V obou cembalových koncertech je posluchač od první chvíle vtažen rovnou do centra všeho dění, a to velmi přesvědčivě v podání Mahana Esfahaniho.“

„V sále nebylo přítomno mnoho diváků, o to výrazněji však dávali najevo své nadšení z povedených hudebních vystoupení.“

O tom, že všechno zlé je přeci jen k něčemu dobré, svědčí i páteční pražskojarní on-line koncert PKF – Prague Philharmonia v čele s uznávaným mladým dirigentem Jiřím Rožněm a po boku renomovaného cembalisty Mahana Esfahaniho. Pražské jaro je jedním z festivalů, který se dokázal podřídit situaci a připravit náhradní program formou vysílání živých přenosů i starších záznamů. Posluchači se tak dostanou ke spoustě krásné hudby z pohodlí domova, a to zcela zdarma. Páteční koncert živě přenášený z pražského Rudolfina byl pro mnoho z nich nepochybně příjemným zážitkem – spojoval totiž nevšední program, hudbu starou i novou v nevšedním obsazení, a především velmi kvalitní umělce.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Generálka živého přenosu začíná v deset hodin, již o půl deváté se však Rudolfinum hemží lidmi.“

„Jde o sehraný tým lidí – nastane-li nějaký problém, vždy je po ruce někdo, kdo ho ihned vyřeší.“

„Některé skladby znám velmi dobře, s jinými se musím seznamovat. Pokaždé ale začínám s čistou partiturou,“ říká režisér Michael Beyer.“

Již potřetí uspořádala za poslední dva měsíce Česká filharmonie dobročinný koncert, tentokrát ve spolupráci a v rámci festivalu Pražské jaro. Večer se nesl v duchu mozartovského galakoncertu, a to proto, že slavné árie z Mozartových oper zazněly v podání našich slavných operních pěvců a pěvkyň. Koncert opět přenášela stanice ČT art. Trochu netradičně se podíváme do zákulisí živého přenosu ve studiu České filharmonie v Rudolfinu a zjistíme, kdo všechno stojí za tím, že si posluchači mohou vychutnávat hudební díla z pohodlí domova.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
23

„Všichni hudebníci podávali skvělé výkony nehledě na to, že v publiku nebylo ani živáčka.“

„Své si našli příznivci všech stylových období. Smysluplný řád měl také tok hudby večerem kombinovaný s průvodním slovem a rozhovory.“

„Prostor ani dynamika nebyly ošizeny. Lidé v režii, u mixážního pultu a u kamer jsou na správných místech.

Členové České filharmonie, souboru Collegium 1704 a PKF – Prague Philharmonia v čele s dirigenty Jakubem Hrůšou a Václavem Luksem po boku našich předních sólistů již podruhé v tomto čase uspořádali benefiční koncert v pražském Rudolfinu. Koncert vysílaný stanicí ČT art proběhl znovu bez diváků, avšak ve větším hráčském obsazení, než tomu bylo naposledy. Myšlenka však zůstala stejná – dopřát posluchačům alespoň trochu krásné hudby a přitom je motivovat k finanční podpoře dobročinného spolku, kterým je tentokrát organizace ŽIVOT 90 pečující o seniory.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2