Jakub Jedlinský: Tango má s klasikou mnoho společného
„Tango není klasická hudba, alespoň ne do důsledku, ale oba směry mají mnoho společného.“
„Populární jsou crossovery. Třeba flamencový zpěvák vytvoří tangový projekt s flamencově a jazzově laděnou kapelou.“
„Dramaturgii volíme tak aby byla pestrá a přizpůsobujeme jí i publiku.“
Jak jinak načerpat energii než poslechem pravého argentinského tanga, plného vášně a touhy? To je mottem souboru Escualo Quintet, který se právě tomuto žánru věnuje. V pondělí 19. listopadu vystoupí v rámci komorního cyklu K, který pořádá PKF – Prague philharmonia. Koncert se koná v Barokním refektáři Profesního domu MFF UK na Malostranském náměstí v Praze a zazní na něm skladby Lalo Schifrina, Roberta Firpa nebo Jana Meisla a samozřejmě Astora Pizzoly. Jak ale KlasicePlus řekl bandoneonista a člen Escualo Quintetu JAKUB JEDLINSKÝ, autorů, kteří se inspirují tangem, je nepřeberné množství napříč celým hudebním spektrem.
Jste pozvaní účinkovat v komorní řadě PKF, možná by si ale někdo řekl, že tango už je za hranicí klasické hudby, proč to tak není a jistě ne v případě vašeho souboru?
V komorní řadě PKF – Prague philharmonia budeme účinkovat už po druhé a na koncert se velice těšíme. Tango není klasická hudba, alespoň ne do důsledku, ale oba směry mají mnoho společného. V některých skladbách Astora Piazzolly nebo Lalo Schifrina však o takzvané „klasice“ hovořit můžeme. Nejdůležitější otázkou ale je: Má tango potenciál oslovit posluchače klasické hudby? Často vystupujeme v prostředí, které je klasické a troufám si tedy říct, že zcela určitě má. Těšíme se z pěkných reakcí a ohlasů.
Piazzolla je pro těleso vašeho formátu klasikou, ale kde jinde hledáte repertoár, existuje dost materiálu?
Piazzolla je pro nás opravdu klasikou i tím spíš, že má Escualo Quintet stejné nástrojové obsazení včetně bandoneonu. Je ale i mnoho „nepiazzollovského“ repertoáru, který má hloubku a obsah. Velmi záleží i na aranži. V každém případě to jsou výborné skladby a nás čeká spousta krásné práce.
Jsou autoři hlavně Argentinci, popř. Španělé, nebo si tango v klasičtějším hávu volí jako inspiraci i jiní?
Autorů, kteří se inspirují tangem, je nepřeberné množství napříč celým hudebním spektrem. Někteří spojují tango více s klasickou hudbou, jiní zase s jazzovou, rockovou nebo popovou. Velmi populární jsou dnes crossoverové projekty, kdy třeba známý flamencový zpěvák vytvoří tangový projekt s flamencově a jazzově laděnou kapelou. I tady je myslím jedna z cest Escualo Quintetu.
Vznikají nová díla, nebo spíš čerpáte z historie?
Escualo Quintet chce jít napříč časovou osou, respektive se o ní vlastně nestará ve smyslu volby repertoáru. Dramaturgii volíme tak aby byla pestrá a přizpůsobujeme jí i publiku, pro které hrajeme.
Argentinské tango znamená mnoho možných propojení s tancem, zpěvem a podobně, takové možnosti využíváte bohatě, že? Dokonce i projekci…
Kombinace se zpěvem a tancem využíváme skutečně často. Ze šťastného spojení se zpěvačkou Gabrielou Vermelho a spolupráce s tanečními partnery Jaroslavem Tůmou a Mariannou Arzumanovou se těšíme už několik let. V letošním roce jsme začali spolupracovat také s tanečnicí, choreografkou a performerkou Patricií Antar Porákovou a s jejím tanečním i životním partnerem Javierem Antarem z Argentiny. Poprvé nás letos čeká i zajímavá spolupráce se světelným designerem Michalem Křížem.
Co dalšího máte v této sezóně ještě před sebou?
Čeká nás příprava na premiéru nového projektu „Misterio del Ángel – Tajemství anděla„, který bude mít premiéru 4. ledna v rámci MHF České doteky hudby ve Společenském sále Kongresového centra a určitě budeme pracovat i na orchestrálním projektu. Jinak se ale těšíme na každý další koncert.
Escualo Quintet je na poli české komorní hudby zcela jedinečným souborem, jehož specializací je interpretace argentinského stylu Tango Argentino s druhy Tango típico a Tango nuevo. Od dob svého založení v roce 2011 tento originální ansámbl zaznamenal řadu úspěchů u nás i v zahraničí. Vystoupil na řadě mezinárodních hudebních festivalů (MHF Český Krumlov, Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram, Festival Mitte Europa Bayern-Čechy-Sachsen, Festival hispánské kultury Plzeň) či v rámci komorního cyklu České filharmonie. Mezi jeho největší úspěchy patří zisk záštity a ocenění Velvyslanectví Argentinské republiky (2015). Co do nástrojového obsazení je Escualo Quintet identický s kvintetem argentinského hudebníka a skladatele Astora Piazzolly, podle jehož skladby Escualo (Žralok) získal soubor svůj název.
Příspěvky od Veronika Veber Paroulková
- Adam Plachetka: Metropolitní? Opravdu jsem si našel „malé divadlo“ pro svoje debuty
- Klára Moldová: Janáček by nebyl Janáčkem, pokud bychom mu vzali správnou češtinu
- Lenka Šaldová: Festival Opera vracíme do lichých let
- Jana Boušková: Pódium je opravdu můj druhý domov
- Marek Kozák: Dobře temperovaný klavír bývá občas nazýván Starým zákonem v hudbě
Více z této rubriky
- Albína Dědičík Houšková: Do díla Antonína Dvořáka jsem zamilovaná
- Olga Mojžíšová: Smetana uměl česky, ale úředním i školním jazykem byla němčina
- Lenka Lipenská: Kocianova i Heranova soutěž jsou rodinným stříbrem Ústí nad Orlicí
- Petr Plocek: Podpora kultury je nenávratná investice, ale přesto se vyplatí
- Klára Gibišová: Česká hudba je dědictví, kterého bychom si měli vážit